Přeskočit na obsah

29. únor

Z Infopedia
Verze z 21. 12. 2025, 10:39, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - den 29. únor je 60. den roku podle gregoriánského kalendáře v přestupném roce. Tento den se v kalendáři vyskytuje pouze jednou za čtyři roky (s určitými výjimkami) a do konce takového roku pak zbývá 306 dní. V Česku má tento den svátek Horymír.

Den je také známý jako Mezinárodní den vzácných onemocnění, jehož cílem je zvýšit povědomí o chorobách, které postihují malou část populace. Datum bylo symbolicky zvoleno právě pro svou "vzácnost".

📜 Kalendářní význam

29. únor, známý také jako přestupný den, je klíčovým prvkem pro synchronizaci kalendářního roku s rokem tropickým (astronomickým). Země neoběhne Slunce přesně za 365 dní, ale trvá jí to přibližně 365,2422 dne. Tento malý přebytek, zhruba čtvrtina dne, by bez korekce způsobil postupné posouvání kalendáře vůči ročním obdobím.

🏛️ Historický vývoj

Systém přestupných let zavedl již Julius Caesar v roce 45 př. n. l. při reformě římského kalendáře, čímž vznikl juliánský kalendář. Juliánský systém přidával jeden den navíc každý čtvrtý rok bez výjimky. To však bylo o něco více, než bylo astronomicky nutné (rozdíl činil přibližně 11 minut a 14 sekund ročně). Během staletí se tato drobná nepřesnost nasčítala a v 16. století již kalendářní jaro začínalo o 10 dní dříve než to astronomické.

Tento problém vyřešila v roce 1582 reforma papeže Řehoře XIII., která zavedla gregoriánský kalendář. Ten zpřesnil pravidla pro vkládání přestupného dne:

  1. Rok je přestupný, pokud je dělitelný čtyřmi.
  2. Výjimka: Rok není přestupný, pokud je dělitelný 100.
  3. Výjimka z výjimky: Rok je přestupný, pokud je dělitelný 400.

Díky tomu například roky 1700, 1800 a 1900 nebyly přestupné, zatímco rok 2000 přestupný byl. Další rok dělitelný stem, který nebude přestupný, bude rok 2100.

🌍 Tradice a zvyky

S 29. únorem je spojeno několik unikátních tradic a pověr, z nichž nejznámější je tzv. "právo ženy požádat o ruku".

💍 Žádost o ruku

Tato tradice, známá jako Bachelor's Day nebo Ladies' Privilege, má kořeny pravděpodobně v irské legendě z 5. století. Svatá Brigita z Kildare si údajně stěžovala svatému Patrikovi, že ženy musí příliš dlouho čekat na nabídku k sňatku. Svatý Patrik proto povolil, aby ženy mohly samy žádat muže o ruku, a to v jeden konkrétní den – 29. února.

Legenda dále praví, že muž, který takovou nabídku odmítl, musel ženě zaplatit pokutu. Ta mohla mít podobu dvanácti párů rukaviček (aby zakryla ostudu, že nemá zásnubní prsten), hedvábných šatů nebo peněžní částky. Tento zvyk se rozšířil především v anglosaských zemích, jako je a . V moderní době je tato tradice vnímána spíše jako úsměvný folklórní prvek, neboť společenské normy se změnily a ženy mohou iniciovat sňatek kdykoliv.

🎂 Oslavy narozenin

Lidé narození 29. února, někdy přezdívaní "leaplings" nebo "smolaři", čelí dilematu, kdy slavit své narozeniny v nepřestupných letech. Většina z nich si volí buď 28. únor, nebo 1. březen. Z právního hlediska se v mnoha zemích považuje za den dovršení plnoletosti právě 1. březen. Existují kluby a společenství lidí narozených v tento den, například The Honor Society of Leap Year Day Babies.

📅 Události

👶 Narození

⚰️ Úmrtí

💡 Pro laiky

Představte si, že kalendář je jako hodinky, které se snaží držet krok se Sluncem. Jeden oběh Země kolem Slunce (jeden rok) netrvá přesně 365 dní, ale o kousek déle – zhruba o 6 hodin.

  • Kdybychom tento malý kousek času ignorovali, náš kalendář by se začal pomalu "opožďovat" za skutečnými ročními obdobími.
  • Po čtyřech letech by tento rozdíl činil už téměř celý den (4 × 6 hodin = 24 hodin).
  • Po 100 letech by se kalendář posunul už o 25 dní. To by znamenalo, že by léto začínalo kalendářně uprostřed července místo v červnu.

Abychom tomu zabránili, jednou za čtyři roky "seřídíme" náš kalendář tím, že do něj přidáme jeden den navíc – 29. únor. Tento den kompenzuje nahromaděné šestihodinové přebytky a zajišťuje, že jaro, léto, podzim a zima začínají každý rok ve správnou dobu. Je to tedy chytrý způsob, jak udržet náš lidský systém měření času v souladu s přírodními cykly planety.


Šablona:Aktualizováno