Přeskočit na obsah

Mirek Topolánek

Z Infopedia
Verze z 21. 12. 2025, 06:50, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - politik Mirek Topolánek (* 15. května 1956, Vsetín) je český politik, manažer a podnikatel. V letech 20062009 byl sedmým předsedou vlády České republiky a v letech 20022010 druhým předsedou Občanské demokratické strany (ODS), kde nahradil zakladatele strany Václava Klause. V první polovině roku 2009 předsedal Radě Evropské unie. Jeho politická kariéra je spojena s výrazným a často konfrontačním stylem, reformním úsilím i řadou kontroverzí.

👤 Osobní život a vzdělání

Mirek Topolánek se narodil ve Vsetíně. Po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Opavě vystudoval obor strojírenská technologie na Fakultě strojní Vysokého učení technického v Brně, kde získal titul inženýr (Ing.).

Po studiích pracoval jako projektant v podniku Automatizace a mechanizace OKD v Ostravě a později v Energoprojektu Praha. Po sametové revoluci v roce 1989 spoluzaložil a vedl společnost VAE (Vytápění, Automatizace, Ekologie).

V roce 1979 se oženil s Pavlou Topolánkovou, se kterou má dcery Janu a Petru a syna Tomáše. Manželství se rozpadlo během jeho působení ve funkci premiéra kvůli jeho vztahu s tehdejší místopředsedkyní Poslanecké sněmovny Lucií Talmanovou (ODS). S ní má syna Nicolase (* 2007) a v roce 2010 se s ní oženil.

🏛️ Politická kariéra

🏁 Počátky v politice

Do politiky vstoupil po roce 1989, kdy se angažoval v Občanském fóru. V roce 1994 vstoupil do Občanské demokratické strany (ODS). V letech 19901994 byl členem zastupitelstva městského obvodu Ostrava-Poruba.

📈 Senát a vzestup v ODS

V roce 1996 byl zvolen senátorem za volební obvod č. 70 – Ostrava-město. V Senátu působil až do roku 2004, přičemž od roku 2002 byl místopředsedou Senátu. Jeho pozice ve straně postupně sílila a na kongresu ODS v prosinci 2002 byl po odchodu Václava Klause na Pražský hrad zvolen novým předsedou strany. V této volbě těsně porazil Petra Nečase.

🇨🇿 Předseda vlády

Jako lídr ODS dovedl stranu k vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Výsledek voleb však přinesl patovou situaci, kdy levicový a pravicový blok získaly shodně po 100 mandátech. To vedlo k dlouhým a složitým povolebním vyjednáváním.

První vláda

Prezident Václav Klaus jmenoval Topolánka premiérem 4. září 2006. Jeho první vláda, složená pouze z členů ODS a nestraníků, však 3. října 2006 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a musela podat demisi.

Druhá vláda

Po dalším kole vyjednávání se Topolánkovi podařilo sestavit druhou vládu, koalici ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Tato vláda byla jmenována 9. ledna 2007 a důvěru sněmovny získala 19. ledna díky podpoře dvou poslanců zvolených za ČSSD, Miloše Melčáka a Michala Pohanky, kteří opustili poslanecký klub své strany.

Vláda prosadila řadu reforem, zejména v oblasti veřejných financí (zavedení rovné daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 %), zdravotnictví (zavedení regulačních poplatků) a sociálního systému. Intenzivně také vyjednávala se Spojenými státy o umístění části jejich protiraketového obranného systému (radaru) na českém území v Brdech, což bylo velmi kontroverzní téma, které silně polarizovalo českou společnost.

Vláda padla 24. března 2009, kdy jí Poslanecká sněmovna na návrh opoziční ČSSD vyslovila nedůvěru. Stalo se tak uprostřed českého předsednictví Radě EU. Topolánkův kabinet dovládl v demisi do 8. května 2009, kdy byla jmenována úřednická vláda Jana Fischera.

🇪🇺 Předsednictví Radě EU

Od 1. ledna do 8. května 2009 vykonával Mirek Topolánek funkci předsedy Rady Evropské unie. Během tohoto období musel řešit několik krizí, zejména konflikt v Gaze a plynovou krizi mezi Ruskem a Ukrajinou, která ohrozila dodávky plynu do Evropy. Pád jeho vlády uprostřed předsednictví byl v historii Evropské unie bezprecedentní událostí a poškodil mezinárodní prestiž České republiky.

📉 Odchod z vysoké politiky

Po pádu vlády jeho pozice v ODS slábla. V březnu 2010 rezignoval na pozici lídra kandidátky pro parlamentní volby a v dubnu téhož roku i na funkci předsedy strany. Důvodem byly jeho kontroverzní výroky pro neformální část rozhovoru pro gay magazín LUI. Jeho nástupcem v čele strany se stal Petr Nečas.

💼 Kariéra po politice

Po odchodu z vrcholné politiky se Mirek Topolánek vrátil do soukromého sektoru, především do oblasti energetiky. Stal se předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a působil v mezinárodním plynárenství, mimo jiné ve slovenské společnosti Eustream, která provozuje tranzitní plynovod. Věnuje se také poradenství a lobbingu.

🗳️ Kandidatura na prezidenta 2018

V listopadu 2017 oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2018. Do voleb vstoupil jako alternativa k favoritům Miloši Zemanovi a Jiřímu Drahošovi. Ve své kampani se profiloval jako zkušený politik se silným prozápadním směřováním a důrazem na obranu a národní zájmy. Ve volbách však neuspěl, když v prvním kole získal 4,30 % hlasů a obsadil 6. místo.

💬 Kontroverze a styl

Mirek Topolánek je známý svým přímým, energickým a často neformálním až nevybíravým stylem komunikace, který mu vynesl příznivce i ostré kritiky. Mezi jeho známé výroky patří například označení povolební situace v roce 2006 za "noc dlouhých nožů" nebo výrok "Es kommt der Tag", který pronesl na adresu tehdejšího předsedy ČSSD Jiřího Paroubka.

Mediálně známá byla také tzv. "kauza Tosca", kdy byly v roce 2009 zveřejněny fotografie z dovolené ve vile italského premiéra Silvia Berlusconiho, na nichž byl zachycen nahý muž podobný Topolánkovi. On sám autenticitu fotografií označil za fotomontáž.

💡 Pro laiky

  • Patová situace: V politice se tak označuje stav po volbách, kdy žádná ze stran nebo tradičních koalic nemá v parlamentu většinu potřebnou k sestavení stabilní vlády. V roce 2006 to bylo přesně 100 poslanců pro levici a 100 pro pravici.
  • Vyslovení nedůvěry vládě: Jedná se o parlamentní proceduru, při které poslanci hlasují o tom, zda vláda stále má jejich důvěru. Pokud většina poslanců hlasuje pro nedůvěru, vláda musí podat demisi (odstoupit).
  • Předsednictví Radě EU: Každá členská země Evropské unie se na půl roku stává předsednickou zemí. Její premiér pak předsedá zasedáním hlav států a vlád a její ministři řídí jednání v jednotlivých oblastech. Je to velmi prestižní a zodpovědná role.

🔗 Odkazy

Související články


Šablona:Aktualizováno