Přeskočit na obsah

1765

Z Infopedia
Verze z 21. 12. 2025, 06:01, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - rok

1765 (MDCCLXV) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v úterý. Tento rok je v historickém kontextu přelomový, zejména kvůli eskalaci napětí mezi Velkou Británií a jejími americkými koloniemi, které vyvrcholilo zavedením Kolkového zákona. V Evropě došlo k významným změnám na trůně Svaté říše římské a v oblasti vědy a techniky položil James Watt klíčový základ pro průmyslovou revoluci.

📜 Události

🌍 Evropa

🌎 Amerika

  • 22. březnaBritský parlament schvaluje Kolkový zákon (Stamp Act), který zavádí přímou daň na veškeré tištěné materiály v britských koloniích v Americe, včetně novin, právních dokumentů, hracích karet a pamfletů. Cílem bylo financovat náklady na udržování britských vojsk v Americe po sedmileté válce.
  • 24. března – Parlament schvaluje také Quartering Act, který vyžaduje, aby americké kolonie poskytovaly ubytování a zásoby pro britské vojáky.
  • 29. květnaPatrick Henry přednáší ve virginské Sněmovně měšťanů sérii rezolucí proti Kolkovému zákonu, kde prohlašuje, že pouze virginské shromáždění má právo danit Virginii. Proslulým se stal jeho výrok: „Caesar měl svého Bruta, Karel I. svého Cromwella a Jiří III. ...“ (zde byl přerušen výkřiky „Zrada!“), na což údajně odpověděl: „Pokud je toto zrada, vytěžte z ní maximum!“
  • 14. srpna – V Bostonu se formuje tajná organizace Synové svobody (Sons of Liberty). V tento den protestující pověsili a spálili figurínu výběrčího kolkovného Andrewa Olivera a zničili jeho úřad.
  • 7. října – V New Yorku se schází Kongres ke Kolkovému zákonu (Stamp Act Congress), první koordinované setkání zástupců devíti kolonií, kteří protestují proti britskému zdanění. Vydávají Deklaraci práv a stížností.
  • 1. listopadu – Kolkový zákon oficiálně vstupuje v platnost, ale kvůli masivním protestům, bojkotům britského zboží a zastrašování výběrčích daní je prakticky nevymahatelný. Většina výběrčích rezignuje.

🌏 Asie

🔬 Věda a technika

🎨 Umění a kultura

💡 Pro laiky

Kolkový zákon (Stamp Act)

Představte si, že by dnes vláda rozhodla, že na každý kus papíru, který použijete pro oficiální účely – od smlouvy o koupi auta přes vysvědčení až po balíček karet – musíte nalepit speciální drahý kolek. Přesně to udělala britská vláda svým americkým koloniím. Problém nebyl jen v penězích. Hlavní potíž byla v tom, že kolonisté neměli v britském parlamentu žádné své zástupce, kteří by mohli hlasovat proti. Jejich hlavní heslo proto znělo: „Žádné zdanění bez zastoupení“ (No taxation without representation). Cítili se jako občané druhé kategorie, kterým vláda jen nařizuje, ale nedává jim žádná práva. Tento zákon tak zažehl jiskru odporu, která o deset let později vedla k válce za nezávislost.

Vylepšení parního stroje Jamese Watta

Před Jamesem Wattem už parní stroje existovaly (tzv. Newcomenovy), ale byly strašně neefektivní. Fungovaly tak, že se horká pára napustila do válce, který vytlačil píst nahoru. Pak se válec zchladil studenou vodou, pára zkondenzovala, vytvořil se podtlak a píst sjel dolů. Problém byl v tom, že se celý masivní kovový válec musel neustále ohřívat a zase chladit, což spotřebovalo obrovské množství paliva (uhlí). Watt přišel s geniálním nápadem: co kdyby se pára nechladila přímo ve válci, ale v oddělené, stále studené nádobě (kondenzátoru)? Tím pádem mohl hlavní válec zůstat pořád horký. Byla to obrovská úspora energie, která z parního stroje udělala skutečný motor průmyslové revoluce, schopný pohánět továrny, vlaky a lodě.

👶 Narození

⚰️ Úmrtí


Šablona:Aktualizováno