Roald Amundsen
Obsah boxu
Roald Engelbregt Gravning Amundsen (* 16. července 1872 Borge, Norsko – zmizel cca 18. června 1928 v Barentsově moři) byl norský polární badatel, průzkumník a letec. Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav hrdinského věku dobývání Antarktidy a Arktidy. Jako první člověk v historii dosáhl Jižního pólu (1911), jako první proplul Severozápadním průjezdem (1906) a byl jedním z prvních lidí, kteří prokazatelně dosáhli i Severního pólu (1926).
Amundsen byl proslulý svým pečlivým plánováním, logistikou a schopností přizpůsobit se extrémním podmínkám. Na rozdíl od mnoha svých současníků se inspiroval a učil od domorodých národů, jako jsou Inuité, a přebíral jejich techniky přežití, včetně používání psích spřežení a kožešinového oblečení. Jeho život skončil tragicky při záchranné misi v Arktidě.
👦 Mládí a počátky kariéry
Roald Amundsen se narodil do rodiny norských majitelů lodí a kapitánů. Ačkoliv jeho matka si přála, aby se stal lékařem, mladého Roalda od dětství fascinovaly příběhy polárních objevitelů, zejména osud Sira Johna Franklina a úspěch Fridtjofa Nansena, který jako první přešel na lyžích Grónsko. Po smrti matky ve svých 21 letech okamžitě opustil studium medicíny a rozhodl se věnovat moři a polárnímu výzkumu.
Svou kariéru začal jako námořník na lodích plujících do Arktidy. Získával cenné zkušenosti s navigací v ledových vodách a s životem v extrémních podmínkách. Cílevědomě se připravoval na budoucí expedice – otužoval se, spal při otevřeném okně i v zimě a studoval všechny dostupné materiály o polárních oblastech.
🧭 První velké výpravy
🚢 Belgická antarktická expedice (Belgica)
V letech 1897–1899 se Amundsen zúčastnil belgické antarktické expedice na lodi Belgica pod vedením Adriena de Gerlache. Působil zde jako první důstojník. Expedice se stala nechvalně proslulou tím, že jako první v historii byla nucena přezimovat v Antarktidě, když jejich loď zamrzla v ledu Bellingshausenova moře.
Během dlouhé polární noci posádka trpěla kurdějemi a depresemi. Amundsen spolu s lodním lékařem Frederickem Cookem zachránili situaci tím, že prosadili konzumaci čerstvého masa z tuleňů a tučňáků, což posádce doplnilo životně důležitý vitamín C. Tato zkušenost Amundsena naučila, jak klíčová je správná strava a psychická odolnost pro přežití v polárních podmínkách.
🗺️ Průzkum Severozápadního průjezdu (Gjøa)
Amundsenovým prvním velkým samostatným úspěchem bylo proplutí legendárního Severozápadního průjezdu – námořní cesty spojující Atlantský oceán a Tichý oceán přes Kanadské arktické souostroví. Po staletí se o to neúspěšně pokoušely desítky expedic.
V roce 1903 vyplul na malé rybářské lodi jménem Gjøa s pouhými šesti muži posádky. Zvolil malou loď záměrně, aby mohl proplouvat mělkými a neprobádanými vodami. Během tříleté cesty expedice dvakrát přezimovala. Amundsen a jeho muži strávili tento čas intenzivním studiem života místních Inuitů (Netsiliků). Naučili se od nich stavět iglú, používat psí spřežení a nosit kožešinové oblečení, které bylo mnohem účinnější než tehdejší evropské vlněné oděvy. Tyto znalosti se později ukázaly jako klíčové pro jeho úspěch v Antarktidě. V roce 1906 Gjøa úspěšně doplula do Nome na Aljašce, čímž byl Severozápadní průjezd poprvé v historii zdolán.
🏁 Dobytí Jižního pólu (Fram)
Po úspěchu v Arktidě si Amundsen stanovil další velký cíl: dosažení Severního pólu. Půjčil si od Fridtjofa Nansena slavnou loď Fram a začal plánovat expedici, která se měla nechat zamrznout v ledu a driftovat přes pól.
🤫 Změna plánu a přípravy
V roce 1909 však přišla zpráva, že Severního pólu dosáhli američtí objevitelé Frederick Cook a Robert Peary. Ačkoliv jejich tvrzení byla později zpochybňována, Amundsen pochopil, že prvenství na severu je ztraceno. V tajnosti proto změnil svůj cíl. Místo na sever se rozhodl vydat na jih a pokusit se jako první dobýt Jižní pól.
O svém novém plánu informoval pouze svého bratra a několik klíčových členů posádky. Zbytek světa, včetně jeho rivala, britského kapitána Roberta Falcona Scotta, se o jeho záměru dozvěděl až ve chvíli, kdy Amundsenova expedice již byla na cestě. Z Madeiry poslal Scottovi stručný telegram: "Dovoluji si vás informovat, že Fram směřuje do Antarktidy. Amundsen." Tím začal slavný "závod o pól".
🏔️ Cesta na pól
Amundsenova expedice dorazila do Zátoky velryb v Rossově šelfovém ledovci v lednu 1911. Tato základna, pojmenovaná Framheim, byla o 111 kilometrů blíže k pólu než Scottova základna v průlivu McMurdo.
Amundsenova strategie byla založena na dokonalém využití psích spřežení a lyží. Během antarktického podzimu a zimy on a jeho muži vybudovali sérii zásobovacích skladů až k 82° jižní šířky. Samotný útok na pól zahájila pětičlenná skupina (Roald Amundsen, Olav Bjaaland, Helmer Hanssen, Sverre Hassel a Oscar Wisting) 20. října 1911 se čtyřmi saněmi a 52 psy.
Cesta vedla přes dosud neprobádané území, včetně strmého výstupu přes Transantarktické pohoří ledovcem, který Amundsen pojmenoval Axel Heiberg. Díky skvělému plánování, zkušenostem a efektivitě psích spřežení postupovali rychle.
14. prosince 1911 Amundsen a jeho čtyři společníci jako první lidé v historii stanuli na Jižním pólu. Na místě zanechali malý stan, norský a lodní prapor a dopis pro Scotta a norského krále Haakona VII.. Zpáteční cesta do základny Framheim proběhla bez větších problémů a celá expedice se vrátila v plném zdraví.
🇬🇧 Soupeření s Robertem Falconem Scottem
Zatímco Amundsen slavil triumf, britská expedice pod vedením Roberta Falcona Scotta čelila katastrofě. Scottova strategie spoléhala na motorové saně (které selhaly), mandžuské poníky (kteří nebyli vhodní pro antarktické podmínky a museli být utraceni) a nakonec na vyčerpávající tahání saní vlastní silou.
Scott a jeho čtyři společníci dosáhli pólu 17. ledna 1912, 34 dní po Amundsenovi. Nález norského stanu byl pro ně zdrcující ranou. Na zpáteční cestě všichni členové britské polární skupiny zemřeli na kombinaci vyčerpání, omrzlin a hladu. Amundsenův úspěch tak ostře kontrastoval s britskou tragédií a vyvolal dlouhé debaty o správnosti metod obou vůdců.
✈️ Pozdější kariéra a letectví
Po dobytí Jižního pólu se Amundsen stal světovou celebritou. Získané finance investoval do dalších expedic, ale již nikdy nedosáhl tak jednoznačného úspěchu.
⛵ Severovýchodní průjezd (Maud)
V letech 1918–1925 se pokusil proplout Severovýchodním průjezdem a nechat svou novou loď Maud zamrznout v ledu, aby dosáhl Severního pólu driftem. Expedice však byla sužována problémy, Amundsen utrpěl několik zranění (včetně zlomeniny ruky a útoku ledního medvěda) a cílů nebylo dosaženo. Loď nakonec proplula průjezdem, ale k pólu se nepřiblížila.
🎈 Letecké pokusy a dosažení Severního pólu
Ve 20. letech 20. století se Amundsen nadchl pro novou technologii – letectví. Věřil, že letadla a vzducholodě jsou budoucností polárního průzkumu. V roce 1925 se spolu s americkým sponzorem Lincolnem Ellsworthem pokusil doletět na Severní pól ve dvou hydroplánech Dornier Do J Wal. Letadla musela nouzově přistát na ledové kře a posádka strávila téměř měsíc budováním provizorní vzletové dráhy, než se jim podařilo zázračně odstartovat a vrátit se.
O rok později, v roce 1926, Amundsen, Ellsworth a italský konstruktér Umberto Nobile zorganizovali expedici se vzducholodí Norge. 12. května 1926 přeletěli přes Severní pól. Tím se Amundsen stal prvním člověkem, který prokazatelně dosáhl obou zemských pólů.
🕊️ Zmizení a smrt
V roce 1928 se Amundsenův bývalý kolega a pozdější rival Umberto Nobile vydal na další arktickou expedici se vzducholodí Italia. Ta však na zpáteční cestě od pólu ztroskotala. Když se zpráva o katastrofě dostala do světa, Amundsen neváhal a okamžitě se připojil k mezinárodní záchranné operaci.
18. června 1928 vzlétl Amundsen na palubě francouzského hydroplánu Latham 47 z Tromsø, aby pátral po Nobilem a jeho posádce. Letadlo však beze stopy zmizelo v Barentsově moři. Později byly nalezeny jen jeho trosky. Tělo Roalda Amundsena ani ostatních členů posádky se nikdy nenašlo. Ironií osudu zemřel při pokusu zachránit svého soka.
🏆 Odkaz a uznání
Roald Amundsen je považován za jednoho z nejúspěšnějších a nejefektivnějších polárních badatelů v historii. Jeho důraz na pečlivé plánování, adaptaci a učení se od domorodých kultur stanovil nový standard pro polární expedice.
Jeho jméno nesou mnohá geografická místa, včetně:
- Amundsenovo moře v Antarktidě
- Ledovec Amundsen v Antarktidě
- Amundsenův záliv v Kanadě
- Amundsen-Scottova polární stanice na Jižním pólu (společně s jeho rivalem)
- Kráter Amundsen na Měsíci
🤔 Zajímavosti
- Amundsen byl velmi uzavřený a cílevědomý člověk, který si úzkostlivě střežil své soukromí i plány.
- Aby získal finance na expedici s lodí Gjøa, zadlužil se a z Norska odplul v noci, aby se vyhnul věřitelům.
- Během cesty na Jižní pól pojmenoval pohoří, které musel překonat, "Pohoří královny Maud" na počest norské královny.
- Přestože byl nesmírně úspěšný, zemřel prakticky bez peněz, protože většinu svého jmění investoval do ne vždy úspěšných expedic.
🧑🏫 Pro laiky
- Polární badatel: Člověk, který zkoumá nejstudenější oblasti na Zemi – Arktidu (kolem Severního pólu) a Antarktidu (kolem Jižního pólu).
- Severozápadní průjezd: Námořní cesta severně od Ameriky, která spojuje Atlantský a Tichý oceán. Dříve byla kvůli ledu téměř neprůjezdná a její nalezení bylo snem mnoha mořeplavců. Amundsen byl první, kdo ji celou proplul.
- Jižní pól: Nejjižnější bod na Zemi. Je to místo, kde se zemská osa otáčení protíná s povrchem. Dostat se tam na začátku 20. století byl obrovský výkon, podobný dnešnímu letu do vesmíru.
- Psí spřežení: Saně tažené speciálně vycvičenými psy (např. husky). V zasněženém terénu je to velmi efektivní způsob dopravy. Amundsen se to naučil od Inuitů a díky tomu byl mnohem rychlejší než jeho soupeři, kteří používali koně nebo tahali saně sami.