Přeskočit na obsah

Novogotika

Z Infopedia
Verze z 20. 12. 2025, 03:30, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - architektonický styl

Novogotika (někdy též neogotika nebo pseudogotika) je umělecký, především architektonický styl, který se řadí mezi historizující slohy 19. století. Jeho hlavním zdrojem inspirace byla středověká gotická architektura. Novogotika se neomezovala pouze na stavitelství, ale pronikla i do malířství, sochařství, literatury a užitého umění. Byla úzce spjata s myšlenkovým proudem romantismu, který obdivoval středověk pro jeho spiritualitu, rytířství a vnímanou autentičnost v kontrastu s osvícenským racionalismem a nastupující průmyslovou revolucí.

Novogotický sloh se rozšířil po celé Evropě, Severní Americe i v britských koloniích a stal se jedním z nejvýznamnějších architektonických projevů 19. století. V různých zemích nabýval specifických podob, často byl vnímán jako "národní styl", který odkazoval na slavnou středověkou minulost daného národa.

📜 Historie a vývoj

Vývoj novogotiky lze rozdělit do několika fází, od raných romantických experimentů až po vrcholnou fázi založenou na vědeckém studiu středověkých památek.

🇬🇧 Počátky v Anglii

První projevy zájmu o gotiku se objevily v Anglii již v polovině 18. století. Tato raná fáze, často označovaná jako Gothick Revival, měla spíše dekorativní a hravý charakter. Klíčovou stavbou tohoto období je Strawberry Hill House, venkovské sídlo Horace Walpolea, přestavované od roku 1749. Walpole zde uplatnil gotické prvky (lomené oblouky, věžičky, cimbuří) spíše jako malebnou kulisu bez hlubšího pochopení konstrukčních principů gotiky. Tento styl byl součástí širšího uměleckého směru zvaného pitoreskno.

Skutečný přerod v seriózní architektonický styl nastal až na počátku 19. století v souvislosti s romantismem. Architekt a teoretik Augustus Pugin se stal hlavním ideologem novogotiky. Ve svých spisech, jako jsou Contrasts (1836), argumentoval, že gotika není jen souborem tvarů, ale morálním a náboženským principem. Považoval ji za jediný pravý křesťanský styl a ostře kritizoval klasicismus jako pohanský. Puginův vliv je patrný na jeho nejvýznamnějším díle, interiérovém designu Westminsterského paláce v Londýně (přestavěn po požáru v roce 1834 podle návrhu Charlese Barryho).

🇫🇷 Francouzský vliv

Ve Francii se novogotika rozvíjela odlišně. Byla úzce spjata s památkovou péčí a obnovou středověkých staveb poškozených během Velké francouzské revoluce. Ústřední postavou byl architekt a teoretik Eugène Viollet-le-Duc. Jeho přístup k restaurování byl však kontroverzní. Věřil, že památka by měla být obnovena do "ideálního stavu", který možná nikdy v historii neexistoval. Jeho "puristické" rekonstrukce, jako například na hradě Pierrefonds nebo na pařížské katedrále Notre-Dame, často zahrnovaly dostavby a úpravy podle jeho vlastních představ o dokonalé gotice. Přesto jeho detailní studie a publikace, zejména Dictionnaire raisonné de l'architecture française du XIe au XVIe siècle, měly obrovský vliv na architekty po celé Evropě.

🇩🇪 Německý romantismus a národní sjednocení

V německy mluvících zemích byla novogotika silně propojena s myšlenkou národního sjednocení. Gotika, zejména architektura velkých katedrál, byla vnímána jako vrchol německého ducha. Symbolickým aktem se stalo dokončení katedrály v Kolíně nad Rýnem, jejíž stavba byla přerušena ve středověku. Práce byly obnoveny v roce 1842 a slavnostně dokončeny v roce 1880, což se stalo oslavou nově vzniklého Německého císařství. Mezi další významné stavby patří zámek Neuschwanstein v Bavorsku, romantický ideál rytířského hradu postavený pro krále Ludvíka II. Bavorského.

🇨🇿 Novogotika v českých zemích

V českých zemích se novogotika projevila nejprve v rámci zámecké architektury šlechty. První fází byla tzv. romantická gotika, inspirovaná anglickými vzory. Jejím nejvýznamnějším centrem je Lednicko-valtický areál, kde Lichtenštejnové nechali postavit řadu romantických staveb, jako je Minaret (s maurskými prvky) nebo Janův hrad.

Klíčovými stavbami této fáze jsou přestavby zámků:

Druhá, vrcholná fáze novogotiky v Čechách je spojena s tzv. purismem, ovlivněným Viollet-le-Ducem. Jejím cílem byla obnova a dostavba významných středověkých památek v "čistém" gotickém stylu. Hlavními architekty byli Friedrich von Schmidt a jeho žák Josef Mocker. Jejich nejvýznamnějším společným dílem je dostavba katedrály sv. Víta na Pražském hradě, která byla slavnostně dokončena v roce 1929. Mezi další Mockerovy práce patří regotizace hradu Karlštejn, kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě nebo Prašné brány v Praze.

V pozdní fázi se novogotika uplatnila i při stavbě nových kostelů, zejména ve rychle rostoucích městech. Příkladem je kostel sv. Ludmily na pražských Vinohradech od Josefa Mockera nebo kostel sv. Prokopa na Žižkově od Josefa Mockera a Františka Mikše.

🏛️ Charakteristické znaky

Novogotika přebírala formální znaky ze všech období skutečné gotiky – rané, vrcholné i pozdní. Architekti se snažili napodobit nejen vzhled, ale i konstrukční principy.

  • Lomený oblouk: Základní a nejviditelnější prvek, používaný u oken, portálů i kleneb.
  • Žebrová klenba: Křížová, hvězdová nebo síťová klenba, která rozvádí tlak do pilířů.
  • Vnější opěrný systém: Skládal se z opěrných pilířů a vnějších opěrných oblouků, které zachytávaly tlak klenby a umožňovaly odhmotnit zdi.
  • Vertikalismus: Důraz na výškovou dimenzi stavby, snaha o směřování k nebi.
  • Velká okna s kružbami: Často vyplněná barevnými vitrážemi, které vytvářely v interiéru mystickou atmosféru. Typická byla i velká kruhová okna, tzv. rozety.
  • Dekorativní prvky: Bohaté zdobení pomocí fiál (štíhlých jehlanců), krabů, kytek, chrličů a soch.
  • Materiály: Kromě tradičních materiálů jako kámen a cihla začali novogotičtí architekti využívat i moderní materiály, jako je litina (např. pro sloupky, kružby nebo celé konstrukce) a ocel, které však často skrývali pod tradičními tvary.

💡 Ideové pozadí a filozofie

Novogotika nebyla jen estetickou volbou, ale odrážela hlubší společenské a myšlenkové změny 19. století.

  • Romantismus: Novogotika byla architektonickým vyjádřením romantického obdivu ke středověku, který byl idealizován jako doba víry, hrdinství a silných citů.
  • Nacionalismus: V mnoha zemích byla gotika interpretována jako národní styl. V Německu a Čechách byla spojována s vrcholným obdobím středověkých říší, v Anglii s Magna Chartou a počátky parlamentarismu.
  • Náboženská obnova: V Anglii bylo hnutí za obnovu gotiky spojeno s Oxfordským hnutím v rámci anglikánské církve, které usilovalo o návrat k liturgické praxi bližší katolicismu. Gotický kostel byl vnímán jako ideální prostor pro bohoslužbu.
  • Kritika industrializace: Architekti jako Augustus Pugin nebo teoretici jako John Ruskin viděli v gotice a jejím řemeslném zpracování protiklad k masové, odlidštěné produkci průmyslové revoluce.

🌍 Významné stavby ve světě

🇨🇿 Významné stavby v českých zemích

🧑‍🏫 Pro laiky: Co je novogotika?

Představte si, že v 19. století, v době parních strojů a velkých továren, se lidé začali ohlížet zpět do minulosti. Obdivovali středověk s jeho hrady, rytíři a velkolepými katedrálami. Novogotika je přesně tohle: architekti se rozhodli, že nebudou vymýšlet úplně nové styly, ale vrátí se k tomu, co považovali za nejkrásnější a nejduchovnější – ke gotice.

Je to jako kdyby dnes moderní kapela začala skládat a hrát hudbu přesně ve stylu The Beatles, používala stejné nástroje a postupy. Podobně novogotičtí architekti studovali staré gotické stavby a snažili se stavět nové budovy (kostely, radnice, zámky, ale i nádraží) tak, aby vypadaly jako ze středověku. Používali typické prvky: špičaté lomené oblouky, vysoké stropy s žebrovím, barevná okna (vitráže) a spoustu věžiček a ozdob.

Proč to dělali? Částečně z nostalgie, částečně jako protest proti strohému a podle nich "pohanskému" klasicismu (stylu se sloupy jako v antickém Řecku) a také proto, že gotiku považovali za svůj "národní" styl, který odkazoval na slavnou minulost jejich země. Takže když vidíte zámek, který vypadá jako z pohádky o Šípkové Růžence (např. Hluboká nebo Neuschwanstein), je téměř jisté, že to není původní středověký hrad, ale právě romantická novogotická stavba z 19. století.


Šablona:Aktualizováno