Herculaneum

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Archeologická lokalita Herculaneum (italsky Ercolano) bylo starověké římské město v Kampánii v dnešní Itálii, které bylo zničeno a zároveň dokonale zakonzervováno při erupci sopky Vesuv v roce 79 n. l. Na rozdíl od sousedních Pompejí, které byly zasypány sopečným popelem a pemzou, Herculaneum pohřbil pyroklastický proud – extrémně horká směs plynů, popela a hornin. Tento proces vedl k unikátnímu zachování organických materiálů, jako je dřevo, textilie a dokonce i papyrové svitky.

Spolu s Pompejemi a Torre Annunziata je archeologická lokalita Herculaneum zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO. Nachází se na území moderního města Ercolano.

📜 Historie

Podle mytologie založil město bájný hrdina Héraklés (latinsky Hercules), od něhož je odvozen jeho název. Historicky bylo město pravděpodobně založeno Osky v 6. století př. n. l. a později se dostalo pod vliv Samnitů a Řeků, kteří zde zanechali stopy v architektuře a urbanismu.

V roce 89 př. n. l. bylo město dobyto Římany pod vedením Tita Didia, legáta Sully, během Spojenecké války. Následně se stalo římským municipiem a oblíbeným přímořským letoviskem pro bohaté Římany, kteří si zde stavěli luxusní vily s výhledem na Neapolský záliv. Město bylo menší a méně komerčně zaměřené než Pompeje, sloužilo spíše jako klidné rezidenční sídlo.

V roce 62 n. l. postihlo celou oblast silné zemětřesení, které poškodilo mnoho budov v Herculaneu i Pompejích. Následovaly rozsáhlé opravy a přestavby, které nebyly v době osudné erupce v roce 79 n. l. ještě zcela dokončeny.

🌋 Erupce Vesuvu v roce 79 n. l.

Dne 24. srpna (podle novějších nálezů pravděpodobněji v říjnu) roku 79 n. l. došlo k masivní erupci Vesuvu. První fáze erupce zasáhla především Pompeje, které byly zasypány vrstvou pemzy a popela. Herculaneum, ležící na západním svahu sopky, bylo zpočátku ušetřeno nejhoršího spadu. Mnoho obyvatel tak mělo čas pokusit se o útěk.

V noci a následujícího dne však došlo ke zhroucení erupčního sloupce, což vyvolalo sérii pyroklastických proudů. Tyto laviny žhavých plynů, popela a kamení o teplotě přesahující 400 °C se rychlostí více než 100 km/h přehnaly přes Herculaneum. Město bylo okamžitě pohřbeno pod vrstvou materiálu, která postupně ztvrdla na tuf a dosáhla výšky až 20 metrů. Extrémní teplota způsobila okamžitou smrt všech, kteří ve městě zůstali, ale zároveň vedla k procesu karbonizace, který zakonzervoval organické materiály.

Dlouho se věřilo, že se téměř všichni obyvatelé stihli evakuovat. Až v roce 1981 byly v klenutých loděnicích (fornici) na tehdejším pobřeží objeveny stovky koster. Tito lidé se zde pravděpodobně ukrývali a čekali na záchranu po moři, ale byli usmrceni prvním pyroklastickým proudem.

🏛️ Znovuobjevení a vykopávky

Zbytky města zůstaly pohřbeny a zapomenuty po téměř 1700 let. V roce 1709 narazili dělníci při hloubení studny na mramorové fragmenty, které patřily divadlu starověkého města. To vedlo k prvním "vykopávkám", které však byly spíše nekoordinovaným rabováním cenností pro šlechtické sbírky, zejména pro Karla III. Bourbonského. Průzkum probíhal ražbou tunelů v tvrdém sopečném materiálu.

Systematičtější archeologický výzkum začal až v 19. století a zejména ve 20. století pod vedením archeologa Amedea Maiuriho v letech 1927–1961. Tehdy byla odkryta značná část města metodou otevřených vykopávek. Práce je však komplikována skutečností, že přímo nad pohřbeným městem se rozkládá moderní zástavba města Ercolano. Odhaduje se, že přibližně 75 % starověkého Herculanea je stále pohřbeno pod zemí.

🏙️ Město a jeho stavby

Herculaneum bylo menší než Pompeje, ale jeho stavby byly často luxusnější a jsou díky specifickému způsobu konzervace lépe zachovalé. Mnoho domů si uchovalo původní dřevěné prvky, jako jsou trámy, dveře, okenice, schodiště a dokonce i nábytek.

🏡 Soukromé domy (Domus)

Vila papyrů (Villa dei Papiri): Jedna z nejluxusnějších vil v římském světě, pravděpodobně patřila Luciovi Calpurniovi Pisoni Caesoninovi, tchánovi Julia Caesara. Byla objevena v 18. století a prozkoumána tunely. V její knihovně byla nalezena unikátní sbírka více než 1800 karbonizovaných papyrových svitků. Vila inspirovala stavbu Getty Villa v Malibu. Většina vily zůstává neodkrytá.
Dům jelena (Casa dei Cervi): Luxusní vila s výhledem na moře, pojmenovaná podle mramorových soch jelenů napadených psy, které byly nalezeny v zahradě.
Dům Neptuna a Amfitríty (Casa di Nettuno e Anfitrite): Proslulý díky nádherné skleněné mozaice na stěně nymfea v atriu, která zobrazuje boha Neptuna a jeho ženu Amfitrítu.
Samnitský dům (Casa Sannitica): Jeden z nejstarších domů ve městě, pocházející z 2. století př. n. l. Má elegantní atrium v helénistickém stylu s horní galerií.
Dům s dřevěnou přepážkou (Casa del Tramezzo di Legno): Příklad dobře zachovalého obydlí střední třídy. Uvnitř se dochovala skládací dřevěná přepážka (tramezzo), která sloužila k oddělení místností.

🏛️ Veřejné budovy

Lázně (Terme Centrali): Veřejné lázně rozdělené na mužskou a ženskou část. Jsou velmi dobře zachovalé, včetně fresek, mozaik a topného systému (hypocaustum).
Palaestra: Velké veřejné prostranství pro sportovní aktivity a cvičení, obklopené sloupovím. Uprostřed se nacházel bazén ve tvaru kříže s fontánou ve tvaru pětihlavé hydry.
Sídlo Augustálů (Sede degli Augustali): Místo setkávání kněží kultu císaře Augusta. Interiér zdobí nádherné fresky, včetně jedné zobrazující Herkula při vstupu na Olymp.
Divadlo (Teatro): Bylo prvním objeveným monumentem, ale dodnes je z velké části pod zemí a přístupné pouze sítí tunelů vyražených v 18. století. Pojalo přibližně 2 500 diváků.

🧬 Unikátní nálezy a jejich význam

Herculaneum je pro archeology pokladnicí informací díky mimořádnému stavu dochování.

Organické materiály: Kromě dřevěného nábytku a stavebních prvků se zde našly i předměty denní potřeby, jako jsou textilie, provazy, rybářské sítě, a dokonce i potraviny (karbonizovaný chléb, vejce, fíky). Tyto nálezy poskytují bezprecedentní vhled do každodenního života Římanů.
Svitky z Vily papyrů: Jediná dochovaná knihovna z antického světa. Svitky jsou zuhelnatělé a extrémně křehké. Po staletí bylo jejich čtení téměř nemožné. Moderní technologie, jako je multispektrální zobrazování a v poslední době i umělá inteligence, umožňují postupně dešifrovat jejich obsah, který tvoří převážně řecké filozofické texty, zejména od epikúrejského filozofa Filodéma.
Lidské ostatky: Kostry nalezené v loděnicích poskytly antropologům cenná data o zdraví, stravě, nemocech a fyzické kondici populace v 1. století n. l. Analýza DNA a kostí odhalila detaily o jejich životě i posledních okamžicích.

🌍 Současný stav a ochrana

Archeologická lokalita čelí mnoha výzvám. Odhalené organické materiály jsou náchylné k rozkladu vlivem povětrnostních podmínek a biologických činitelů. Problémem je také prosakování vody a tlak moderního města nad lokalitou. Od roku 2001 zde působí Herculaneum Conservation Project, partnerství mezi Packard Humanities Institute a italskými památkovými úřady, které se zaměřuje na konzervaci a údržbu naleziště. Cílem je nejen chránit již odkryté památky, ale také zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost pro budoucí generace.

🧑‍🏫 Pro laiky (Zjednodušené vysvětlení)

Pyroklastický proud: Představte si lavinu, ale místo sněhu je to extrémně horký (až 500 °C) mrak plynů, popela a kusů lávy, který se řítí z vrcholu sopky rychlostí auta na dálnici. Tento mrak v Herculaneu vše okamžitě spálil a pohřbil.
Karbonizace: Je to proces podobný výrobě dřevěného uhlí. Když dřevo nebo papír vystavíte obrovskému žáru bez přístupu kyslíku, nespálí se na popel, ale "upeče" se na uhlík. Díky tomu si v Herculaneu dřevěné dveře, nábytek i papyrové svitky zachovaly svůj tvar.
Rozdíl mezi Pompejemi a Herculaneem: Pompeje byly jako zasypané sněhem – vrstva popela a kamínků (pemzy) padala shora a postupně vše pohřbila, přičemž tíha materiálu často probořila střechy. Herculaneum bylo zasaženo spíše jako bahnitou povodní – horká směs se navalila ze strany, vyplnila všechny prostory a ztvrdla jako beton. To lépe ochránilo i vyšší patra budov a organické materiály.

Šablona:Aktualizováno