Diaspora
Obsah boxu
Diaspora (z řeckého διασπορά, diaspora, což znamená „rozptýlení“ nebo „rozsev“) je termín označující komunitu lidí, kteří žijí mimo svou původní vlast, ať už byli k odchodu donuceni, nebo odešli dobrovolně, ale zároveň si udržují silné citové, kulturní a často i politické vazby na zemi svého původu. Původně se tento pojem vztahoval téměř výhradně na Židy rozptýlené po světě po babylonském zajetí, ale v moderní době se jeho význam rozšířil a používá se pro mnoho dalších etnických, náboženských či národních skupin.
📜 Původ a vývoj pojmu
Pojem diaspora má hluboké historické kořeny a jeho význam se v průběhu staletí vyvíjel a rozšiřoval.
🏛️ Antický význam: Židovská diaspora
Původní a klasický význam slova diaspora je neoddělitelně spjat s historií židovského národa. Poprvé byl použit v Septuagintě, řeckém překladu hebrejské bible, k popisu osudu Izraelitů. Klíčovými událostmi, které formovaly židovskou diasporu, byly:
- Asyrské zajetí (cca 722 př. n. l.): Rozptýlení deseti severních kmenů Izraelského království.
- Babylonský exil (586 př. n. l.): Násilné přesídlení elity Judského království do Babylonie po zničení Prvního chrámu v Jeruzalémě. Ačkoliv se část Židů později vrátila, mnoho komunit zůstalo v Mezopotámii a položilo základ trvalé diaspory.
- Římské války: Po zničení Druhého chrámu Římany v roce 70 n. l. a potlačení povstání Bar Kochby v roce 135 n. l. došlo k masivnímu rozptýlení Židů po celé Římské říši.
Pro židovskou diasporu byla charakteristická touha po návratu do Země zaslíbené a udržování náboženské a kulturní identity navzdory životu v cizím prostředí.
近代 Moderní rozšíření významu
Od druhé poloviny 20. století začali sociologové, historici a politologové používat termín diaspora i pro jiné skupiny, které sdílely podobné charakteristiky. Tento posun byl spojen s rostoucí globalizací, migračními vlnami a studiem postkoloniálních společností. Termín se tak začal aplikovat na skupiny jako:
- Arméni, kteří byli rozptýleni po genocidě v Osmanské říši.
- Afričané, násilně odvlečení z kontinentu během transatlantického obchodu s otroky.
- Irové, kteří masově emigrovali v 19. století, zejména během Velkého hladomoru.
- Řekové, Číňané, Indové a mnoho dalších národů, které vytvořily významné komunity po celém světě.
Dnes se pojem diaspora používá v širším kontextu pro jakoukoliv komunitu migrantů, která si udržuje aktivní spojení se svou původní vlastí.
⚙️ Charakteristické rysy diaspory
Ačkoliv každá diaspora je unikátní, sociologové identifikovali několik společných rysů, které tyto komunity definují:
- Rozptýlení z původní vlasti: Členové diaspory jsou rozptýleni ve dvou nebo více zemích mimo svou původní vlast. Rozptýlení může být důsledkem traumatu (válka, genocida, hladomor) nebo ekonomických a sociálních faktorů.
- Kolektivní paměť a mýtus o vlasti: Komunita sdílí kolektivní paměť na zemi původu, její historii, kulturu a úspěchy. Tato vlast je často idealizována a vnímána jako skutečný domov.
- Pocit odcizení v hostitelské zemi: Členové diaspory se často necítí plně přijati většinovou společností v zemi, kde žijí. Mohou čelit diskriminaci, xenofobii nebo sociální izolaci.
- Idealizace návratu: Existuje víra nebo touha, že se jednoho dne oni, jejich potomci nebo jejich národ vrátí do původní vlasti. Tento návrat může být chápán reálně, nebo jen symbolicky jako duchovní cíl.
- Silné etnické vědomí a solidarita: Členové diaspory si udržují silné vědomí své identity a cítí povinnost udržovat a podporovat svou komunitu a její členy.
- Udržování vztahů s vlastí: Diaspora aktivně udržuje vztahy se zemí původu, ať už na rovině rodinné, ekonomické (posílání peněz – remitence), politické (lobbování) nebo kulturní.
🌍 Příklady významných diaspor
Kromě klasické židovské diaspory existuje mnoho dalších významných globálních komunit:
Arménská diaspora: Vznikla především jako důsledek genocidy v letech 1915–1923. Dnes žije více Arménů mimo Arménii (zejména v Rusku, Francii a USA) než v ní.- Africká diaspora: Zahrnuje potomky Afričanů, kteří byli násilně odvezeni do Ameriky, Evropy a na Blízký východ v rámci obchodu s otroky. Je charakterizována sdílenou historií útlaku a bohatou kulturní syntézou.
Irská diaspora: Jedna z největších diaspor v poměru k populaci země původu. Byla způsobena staletími britské nadvlády, chudobou a především Velkým hladomorem v polovině 19. století. Desítky milionů lidí po celém světě (hlavně v USA, Spojeném království, Kanadě a Austrálii) se hlásí k irskému původu.
Čínská diaspora: Jedna z nejstarších a nejrozšířenějších diaspor, jejíž členové se usazovali po celém světě, zejména v jihovýchodní Asii a Severní Americe, za účelem obchodu a práce.
Indická diaspora: Velmi rozmanitá skupina zahrnující potomky dělníků poslaných do britských kolonií v 19. století i moderní migranty z řad vysoce kvalifikovaných profesionálů (např. v Silicon Valley).
Palestinská diaspora: Vznikla v důsledku arabsko-izraelské války v roce 1948 a následných konfliktů. Miliony Palestinců a jejich potomků žijí v uprchlických táborech v sousedních arabských zemích i jinde po světě.- Novodobé diaspory: V posledních desetiletích vznikají nové diaspory v důsledku konfliktů a nestability, například Syrská diaspora po vypuknutí občanské války v roce 2011 nebo Ukrajinská diaspora, která masivně narostla po ruské invazi v roce 2022.
🏛️ Role a význam diaspor
Diaspory hrají klíčovou roli jak pro hostitelské země, tak pro země původu. Jejich vliv lze rozdělit do několika oblastí.
💰 Ekonomický vliv
- Remitence: Peníze, které členové diaspory posílají svým rodinám do země původu, často tvoří významnou část HDP těchto států a pomáhají snižovat chudobu.
- Investice a obchod: Členové diaspory často investují ve své původní vlasti, zakládají podniky a vytvářejí obchodní sítě, které propojují hostitelskou zemi a zemi původu.
- Brain drain vs. brain gain: Ačkoliv odchod kvalifikovaných lidí (odliv mozků) může být pro zemi původu ztrátou, diaspora může fungovat i jako "brain gain" či "brain circulation", kdy její členové přinášejí zpět nové znalosti, technologie a kontakty.
🗳️ Politický vliv
- Lobbing: Organizované diaspory mohou účinně lobbovat u vlád hostitelských zemí a ovlivňovat jejich zahraniční politiku ve prospěch země původu (např. arménská diaspora usilující o uznání genocidy nebo kubánská diaspora v USA ovlivňující politiku vůči Kubě).
- Podpora politických hnutí: Diaspory mohou finančně i ideologicky podporovat politické strany, opoziční hnutí nebo dokonce ozbrojené konflikty ve své původní vlasti.
- Dvojí občanství a volební právo: Mnoho zemí umožňuje svým občanům v zahraničí volit a podílet se tak na politickém životě, čímž uznává význam své diaspory.
🎭 Kulturní vliv
- Šíření kultury: Diaspory jsou hlavními nositeli a šiřiteli své národní kultury – jazyka, kuchyně, hudby, tradic a náboženství – v hostitelských zemích. Přispívají tak ke kulturní rozmanitosti a multikulturalismu.
- Kulturní syntéza: V prostředí diaspory často dochází ke vzniku nových, hybridních kulturních forem, které kombinují prvky z původní i hostitelské kultury.
- Udržování identity: Kulturní aktivity, školy, spolky a média v jazyce diaspory pomáhají udržovat kolektivní identitu a předávat ji dalším generacím.
🤔 Pro laiky: Co je to diaspora jednoduše?
Představte si pampelišku na louce. Tato louka je její původní vlast. Když zafouká vítr, semínka (lidé) se rozletí na všechny strany a přistanou na jiných loukách, v zahradách nebo i ve městech (hostitelské země).
I když tato semínka vyrostou daleko od původní pampelišky, stále jsou to pampelišky. Udržují si své vlastnosti (svou kulturu, jazyk, vzpomínky). Cítí spojení s tou původní loukou a s ostatními semínky, která vítr zanesl jinam. Někdy posílají "živiny" (peníze, podporu) zpět na původní louku a sní o tom, že se tam jednou vrátí nebo že jejich "potomci" tam znovu zakoření.
Tato síť rozptýlených, ale stále propojených "pampelišek" po celém světě je diaspora. Je to komunita, která žije mimo svůj domov, ale svůj domov si stále nosí v srdci.