Robert Hooke
Obsah boxu
Robert Hooke (* 18. července 1635, Freshwater – 3. března 1703, Londýn) byl anglický přírodní filozof, architekt a polymatik, který hrál klíčovou roli ve vědecké revoluci 17. století. Jeho práce sahala od fyziky a astronomie přes biologii a chemii až po architekturu a návrh vědeckých přístrojů. Je autorem slavného Hookeova zákona elasticity, jako první použil slovo „buňka“ v biologickém smyslu a jeho kniha Micrographia inspirovala široký zájem o mikroskopii.
Jako kurátor experimentů Královské společnosti a profesor geometrie na Gresham College byl v centru vědeckého dění v Anglii po více než čtyři desetiletí. Po Velkém požáru Londýna v roce 1666 se spolu s Christopherem Wrenem podílel na obnově města. Pro svou neuvěřitelnou šíři zájmů a vynálezů je někdy nazýván „anglickým Leonardem“. Jeho odkaz byl však na dlouhou dobu zastíněn jeho slavnějším a vlivnějším rivalem, Isaacem Newtonem.
📜 Život a kariéra
👶 Mládí a vzdělání
Robert Hooke se narodil ve Freshwater na ostrově Wight jako poslední ze čtyř dětí Johna Hookea, anglikánského kněze. V mládí byl často nemocný a slabý, a proto se zpočátku vzdělával doma. Již od dětství projevoval mimořádné mechanické nadání – rozebíral a sestavoval hodiny a vyráběl si vlastní hračky, včetně funkčního modelu lodi s děly.
Po otcově smrti v roce 1648 odešel do Londýna, kde krátce studoval u malíře Petera Lelyho, ale brzy se rozhodl pro akademickou dráhu. Navštěvoval Westminster School, kde se naučil latinu, řečtinu a hebrejštinu a osvojil si základy geometrie. V roce 1653 byl přijat na Wadham College na Oxfordské univerzitě. Zde se setkal s klíčovými postavami britské vědy, jako byli Thomas Willis, Seth Ward, Robert Boyle, John Wilkins a Christopher Wren. Stal se asistentem Roberta Boyla a pomáhal mu sestrojit a zdokonalit jeho slavnou vzduchovou pumpu, s níž prováděli experimenty vedoucí k formulaci Boylova zákona.
🔬 Královská společnost
V roce 1660 byla založena Královská společnost a Hooke se díky svým experimentálním schopnostem brzy stal její ústřední postavou. V roce 1662 byl jmenován jejím prvním kurátorem experimentů, což znamenalo, že byl zodpovědný za předvádění několika experimentů na každém týdenním zasedání společnosti. Tato pozice byla zpočátku neplacená, ale poskytla mu platformu pro prezentaci jeho nesčetných nápadů a objevů. V roce 1663 byl formálně zvolen členem (Fellow) Královské společnosti.
Jeho experimenty pokrývaly prakticky všechny tehdy známé oblasti vědy: vlastnosti vzduchu, gravitace, optika, akustika, hodinářství, krystalografie a mnoho dalších. Jeho demonstrace byly často velkolepé a inovativní a významně přispěly k reputaci společnosti jako centra experimentální vědy.
🔥 Architekt a geometr
Po Velkém požáru Londýna v roce 1666 se Hooke aktivně zapojil do obnovy města. Předložil vlastní plán na přestavbu Londýna s pravoúhlou sítí ulic, který byl sice odmítnut ve prospěch zachování původních pozemků, ale jeho talent byl rozpoznán. Byl jmenován jedním ze tří oficiálních geometrů města Londýna (City Surveyor), přičemž jeho hlavním kolegou byl Christopher Wren.
Společně navrhli a dohlíželi na stavbu desítek budov, včetně:
- Památník Velkého požáru Londýna (který Hooke zamýšlel využít i pro vědecké experimenty)
- Královská greenwichská observatoř
- Montagu House (předchůdce Britského muzea)
- Bethlem Royal Hospital (známý jako "Bedlam")
- Mnoho londýnských kostelů, kde často spolupracoval s Wrenem.
Tato práce mu přinesla značné bohatství a společenské postavení.
⚔️ Spory a rivalita
Hookeova povaha byla popisována jako vznětlivá a podezřívavá, což ho přivedlo do řady sporů o prvenství objevů. Nejznámější a nejvíce zničující byla jeho rivalita s Isaacem Newtonem.
- Spor o světlo: Hooke byl zastáncem vlnové teorie světla, zatímco Newton prosazoval korpuskulární (částicovou) teorii. Jejich debaty byly ostré a osobní.
- Spor o gravitaci: V 70. letech 17. století si Hooke dopisoval s Newtonem o myšlence, že gravitace je univerzální síla, která klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Když Newton později publikoval své dílo Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica, kde tento zákon matematicky formuloval, Hooke ho obvinil z plagiátorství. Newton obvinění vehementně popřel a systematicky odstraňoval zmínky o Hookeovi ze svých prací. Tento spor vedl k trvalému nepřátelství.
Měl také spory s dalšími vědci, například s Christiaanem Huygensem o vynález nepokojové pružiny (vlásku) pro hodinky nebo s Henrym Oldenburgem, tajemníkem Královské společnosti.
⚰️ Pozdní život a smrt
V pozdějších letech se Hookeovo zdraví zhoršovalo. Trpěl závratěmi, otoky nohou a postupně ztrácel zrak. Přesto nepřestával pracovat. Zemřel v Londýně 3. března 1703 ve věku 67 let. Byl pohřben v kostele St Helen's, Bishopsgate, ale přesné místo jeho hrobu bylo při pozdějších přestavbách ztraceno. Nikdy se neoženil a neměl děti.
🔬 Vědecké objevy a vynálezy
⚛️ Fyzika a mechanika
- Hookeův zákon: Jeho nejslavnější objev, formulovaný v roce 1660 a publikovaný v roce 1678 jako latinský anagram "ut tensio, sic vis" (jaké protažení, taková síla). Zákon popisuje vztah mezi deformací elastického tělesa a silou, která na něj působí. Je základem teorie pružnosti.
- Gravitace: Byl jedním z prvních, kdo navrhl, že gravitace je univerzální síla a že pohyb planet je výsledkem kombinace jejich tangenciální rychlosti a přitažlivé síly Slunce. Jeho myšlenky pravděpodobně inspirovaly Newtona, ačkoli Hooke nedokázal poskytnout matematický důkaz.
- Nepokojová pružina (vlásek): Vynalezl nebo zdokonalil nepokojovou pružinu, která radikálně zvýšila přesnost přenosných hodinek a umožnila vznik přesných chronometrů, klíčových pro námořní navigaci.
🔬 Mikroskopie a biologie
Jeho mistrovským dílem je kniha Micrographia (1665), jedna z prvních a nejkrásnějších knih věnovaných pozorováním pomocí mikroskopu.
- Objev buňky: Při pozorování tenkého řezu korku si všiml malých, pravidelně uspořádaných komůrek, které mu připomínaly cely v klášteře. Nazval je buňky (anglicky cells). Ačkoli viděl pouze buněčné stěny mrtvých buněk, zavedl tímto termín, který se stal základem buněčné teorie.
- Detailní kresby: Kniha obsahovala desítky detailních a umělecky provedených mědirytin mikroskopického světa, včetně slavného zobrazení blechy, vši nebo oka mouchy. Tyto obrazy poprvé odhalily veřejnosti složitost a krásu světa neviditelného pouhým okem.
- Fosilie: V Micrographii také správně identifikoval fosilie jako zkamenělé pozůstatky kdysi žijících organismů a spekuloval o možnosti evoluce a vymírání druhů.
🔭 Astronomie
Hooke byl také zdatným astronomem.
- Postavil jeden z prvních gregoriánských teleskopů.
- Objevil Velkou rudou skvrnu na Jupiteru a použil ji k určení jeho rotace.
- Jako první pozoroval dvojhvězdu (Gama Arietis).
- Navrhl, že krátery na Měsíci vznikly dopadem těles nebo vulkanickou činností.
- Vynalezl helioskop pro pozorování Slunce.
⚙️ Vynálezy a instrumenty
Hooke byl geniální konstruktér přístrojů. Mezi jeho vynálezy a vylepšení patří:
- Zdokonalení mikroskopu (přidal osvětlení a mechanismus pro zaostřování).
- Univerzální kloub (někdy nazývaný Hookeův kloub).
- Irisová clona, používaná ve fotoaparátech.
- Zdokonalení barometru, anemometru (větroměr) a dalších meteorologických přístrojů.
📖 Dílo a odkaz
Hookeův odkaz je obrovský, ale po staletí byl systematicky potlačován, především kvůli jeho konfliktu s Isaacem Newtonem. Po Hookeově smrti se Newton stal prezidentem Královské společnosti a mnoho Hookeových přístrojů, rukopisů a dokonce i jeho jediný známý portrét zmizelo. Předpokládá se, že Newton se na této likvidaci památky svého rivala podílel.
Teprve ve 20. století začali historici vědy plně oceňovat šíři a hloubku Hookeova přínosu. Dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších experimentálních vědců všech dob, jehož nápady a objevy položily základy mnoha moderních vědních oborů. Jeho kniha Micrographia zůstává jedním z nejdůležitějších děl v historii vědy, které inspirovalo generace vědců, včetně Antoniho van Leeuwenhoeka.