Galapágy

Rozbalit box

Obsah boxu

Galapágy (španělsky Islas Galápagos, oficiálně Archipiélago de Colón neboli Kolumbovo souostroví) jsou souostroví sopečných ostrovů v Tichém oceánu, ležící přibližně 1 000 km západně od pobřeží Ekvádoru, ke kterému politicky náleží. Souostroví je tvořeno 19 hlavními ostrovy a desítkami menších ostrůvků a skalisek.

Galapágy jsou celosvětově proslulé svou unikátní a neopakovatelnou faunou a flórou s vysokým stupněm endemismu. Právě pozorování zdejších živočichů, zejména různých druhů pěnkav, inspirovalo Charlese Darwina při formulování jeho evoluční teorie přirozeným výběrem. V roce 1978 byly Galapágy zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.

📜 Historie

Discovery a rané dějiny

Souostroví bylo oficiálně objeveno zcela náhodou 10. března 1535, kdy byla loď panamského biskupa Tomáse de Berlangy proudem snesena ze své cesty do Peru. Biskup a jeho posádka byli prvními Evropany, kteří na ostrovy vstoupili. Pojmenovali je "Las Encantadas" (Začarované ostrovy) kvůli silným a zrádným mořským proudům, které ztěžovaly navigaci.

V průběhu 17. a 18. století se ostrovy staly útočištěm pirátů a anglických korzárů, kteří zde nacházeli úkryt a zdroj potravy v podobě obřích želv. Později, v 19. století, sloužily jako základna pro velrybářské a tuleňářské lodě, jejichž posádky drasticky zdecimovaly populace želv, tuleňů a lachtanů.

🔬 Návštěva Charlese Darwina

Klíčový moment v historii Galapág nastal v roce 1835, kdy zde na pět týdnů zakotvila britská výzkumná loď HMS Beagle s mladým přírodovědcem Charlesem Darwinem na palubě. Darwin systematicky sbíral vzorky rostlin, živočichů a hornin. Zaujala ho především rozmanitost druhů a jejich adaptace na specifické podmínky jednotlivých ostrovů. Pozoroval, že želvy se liší tvarem krunýře ostrov od ostrova a že místní pěnkavy (dnes známé jako Darwinovy pěnkavy) mají různé tvary zobáků přizpůsobené odlišným zdrojům potravy. Tato pozorování se stala jedním z pilířů jeho přelomové knihy O původu druhů (1859).

🛡️ Moderní dějiny a ochrana

Ekvádor oficiálně anektoval souostroví v roce 1832 a pojmenoval ho Archipiélago de Colón. Trvalé osídlení však začalo až ve 20. století. V roce 1959, ke stému výročí vydání Darwinovy knihy, vyhlásila ekvádorská vláda 97,5 % rozlohy souše za Národní park Galapágy. Ve stejném roce byla založena Výzkumná stanice Charlese Darwina v Puerto Ayora na ostrově Santa Cruz. V roce 1978 byly ostrovy zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO a v roce 1986 byla okolní mořská oblast vyhlášena za mořskou rezervaci.

🌍 Geografie a geologie

Galapágy se nacházejí na rovníku, což ovlivňuje jejich klima i ekosystémy. Souostroví je sopečného původu a leží na desce Nazca, která se pohybuje východním směrem přes horkou skvrnu (tzv. Galapážský hotspot). Tento proces neustále vytváří nové ostrovy.

Západní ostrovy, jako jsou Isabela a Fernandina, jsou geologicky nejmladší a vulkanicky nejaktivnější. Směrem na východ jsou ostrovy starší a více erodované. Nejvyšším bodem souostroví je sopka Wolf na ostrově Isabela s výškou 1 707 m n. m. Krajina je charakteristická štítovými sopkami, lávovými poli, krátery a tufovými kužely.

Hlavní ostrovy

Isabela: Největší ostrov, tvořený šesti spojenými sopkami.
Santa Cruz: Nejlidnatější ostrov s největším městem Puerto Ayora a sídlem Výzkumné stanice Charlese Darwina.
Fernandina: Nejmladší a vulkanicky nejaktivnější ostrov.
San Cristóbal: Administrativní centrum souostroví s městem Puerto Baquerizo Moreno.
San Salvador (také Santiago): Známý svými lávovými proudy a koloniemi mořských leguánů.
Española: Nejstarší ostrov, domov endemického albatrosa galapážského.

🌡️ Podnebí

Podnebí Galapág je unikátní a silně ovlivněno mořskými proudy. Studený Humboldtův proud přináší od jihu chladnou a na živiny bohatou vodu, zatímco teplý Panamský proud přitéká ze severu. Střídání těchto vlivů vytváří dvě hlavní sezóny:

Chladné a suché období (červen až prosinec): Převládá Humboldtův proud, teploty jsou nižší a obloha je často zatažená jemnou mlhou zvanou garúa. Voda v oceánu je chladnější, ale bohatší na plankton, což přitahuje mořské živočichy.
Teplé a vlhké období (leden až květen): Převládá vliv teplého proudu, teploty vzduchu i vody stoupají, slunce svítí častěji a dochází ke krátkým, ale intenzivním dešťovým přeháňkám. Toto období je ideální pro rozmnožování plazů a suchozemských ptáků.

Fenomén El Niño periodicky narušuje tento cyklus, přináší extrémně teplou vodu a silné deště, což může mít devastující dopad na mořské ekosystémy, které jsou závislé na studené vodě.

🐢 Fauna a flóra

Izolace Galapág vedla k vývoji jedinečných druhů, které se nenacházejí nikde jinde na světě.

Fauna

Želva sloní (Chelonoidis niger a příbuzné druhy): Ikonický symbol Galapág. Původně existovalo 15 poddruhů, z nichž některé již vyhynuly. Liší se tvarem krunýře v závislosti na prostředí – želvy z vlhkých výšin mají klenuté krunýře, zatímco ty ze suchých nížin mají sedlovité krunýře, které jim umožňují zvedat krk výše za potravou.
Leguán mořský (Amblyrhynchus cristatus): Jediný ještěr na světě, který se potápí a živí se mořskými řasami.
Leguán galapážský (Conolophus subcristatus): Suchozemský příbuzný leguána mořského, živí se kaktusy.
Darwinovy pěnkavy: Skupina asi 13 příbuzných druhů pěvců, které jsou klíčovým příkladem adaptivní radiace. Každý druh má jinak tvarovaný zobák, specializovaný na určitý typ potravy (semena, hmyz, nektar).
Terej modronohý (Sula nebouxii): Pták proslulý svými zářivě modrýma nohama, které hrají roli při námluvách.
Tučňák galapážský (Spheniscus mendiculus): Jediný druh tučňáka žijící na severní polokouli (jeho výskyt zasahuje mírně za rovník).
Kormorán galapážský (Phalacrocorax harrisi): Jediný nelétavý druh kormorána na světě. Jeho křídla zakrněla, protože na ostrovech neměl přirozené predátory.
Lachtan galapážský (Zalophus wollebaeki): Hraví a všudypřítomní savci, které lze spatřit na plážích i v přístavech.
Fregatka vznešená (Fregata magnificens): Mořský pták, jehož samci v době páření nafukují obrovský, zářivě červený hrdelní vak.

Flóra

Flóra je rovněž přizpůsobena specifickým podmínkám. Mezi nejznámější rostliny patří:

Opuncie (rod Opuntia): Na Galapágách rostou do podoby stromů s kmeny, aby se chránily před želvami a leguány.
Rod Scalesia: Endemický rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých, které v horských oblastech tvoří celé lesy (tzv. "daisy trees").
Palo Santo (Bursera graveolens): Strom, který v období sucha shazuje listy a jeho bílá kůra mu dodává přízračný vzhled.

🛡️ Ochrana přírody a turismus

Ochrana křehkého ekosystému Galapág je nejvyšší prioritou. Národní park Galapágy spravuje 97 % souše a Mořská rezervace Galapágy chrání 133 000 km² okolního oceánu. Turismus je přísně regulován. Návštěvníci se mohou pohybovat pouze po vyznačených stezkách a v doprovodu certifikovaného průvodce. Cílem je minimalizovat dopad člověka na přírodu.

Mezi hlavní hrozby patří:

Invazivní druhy: Zavlečené rostliny a zvířata (krysy, kozy, ostružiník) konkurují původním druhům a ničí jejich prostředí.
Klimatické změny: Zvyšování teploty oceánu a častější výskyt fenoménu El Niño ohrožuje mořský život.
Ilegální rybolov: Navzdory ochraně stále představuje hrozbu pro mořské živočichy, zejména žraloky.
Růst populace: Zvyšující se počet stálých obyvatel zvyšuje tlak na zdroje a infrastrukturu.

💡 Pro laiky

Endemit: Živočich nebo rostlina, která se vyskytuje pouze na jednom určitém místě na světě a nikde jinde. Galapágy jsou plné endemitů, například leguán mořský nebo tučňák galapážský.
Adaptivní radiace: Evoluční proces, při kterém se z jednoho společného předka vyvine mnoho různých druhů, které se přizpůsobí různým životním podmínkám. Nejlepším příkladem z Galapág jsou Darwinovy pěnkavy. Všechny se vyvinuly z jednoho druhu, který na ostrovy přiletěl, ale postupně si každá skupina vyvinula jiný tvar zobáku, aby mohla jíst jinou potravu (jedna jí velká semena, jiná malá, další hmyz).
Sopečný hotspot (horká skvrna): Místo v zemském plášti, kde je magma teplejší než okolí a stoupá k povrchu. Zemská deska se nad tímto místem posouvá. Jak se deska pohybuje, hotspot na ní "propaluje" sérii sopek. Takto vznikly Havajské ostrovy a právě i Galapágy. Proto jsou ostrovy na západě (blíže k hotspotu) mladé a aktivní, zatímco ty na východě jsou staré a neaktivní.

Šablona:Aktualizováno