Rašeliniště

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Ekosystém Rašeliniště je unikátní typ mokřadního ekosystému, který se vyznačuje trvalým zamokřením a nedostatkem kyslíku. V těchto podmínkách dochází k nedokonalému rozkladu odumřelých rostlin, především rašeliníků, a k jejich postupnému hromadění ve formě rašeliny. Rašeliniště jsou klíčová pro zadržování vody v krajině, regulaci klimatu díky masivnímu ukládání uhlíku a představují domov pro mnoho vzácných a specializovaných druhů rostlin a živočichů.

🌍 Vznik a vývoj

Vznik rašeliniště je dlouhodobý proces trvající tisíce let a je podmíněn specifickými klimatickými a hydrologickými podmínkami. Klíčovým faktorem je přebytek vody, který brání přístupu kyslíku k odumřelé organické hmotě. Tím se výrazně zpomalí rozkladné procesy a materiál se začne hromadit.

Existují dva hlavní způsoby vzniku rašelinišť:

• Zazemňování (terestrializace): Rašeliniště vzniká postupným zarůstáním vodních ploch, jako jsou jezera, rybníky nebo slepá říční ramena. Rostliny rostoucí od okrajů postupně vyplní celou vodní plochu a vytvoří vrstvu rašeliny.
• Paludifikace: Rašeliniště vzniká přímým zamokřením původně suché půdy. To může být způsobeno změnami klimatu (zvýšení srážek), nepropustným geologickým podložím nebo činností člověka (např. stavba hrází).

Rychlost růstu rašeliny je velmi pomalá, obvykle se pohybuje kolem jednoho milimetru za rok. To znamená, že metr silná vrstva rašeliny se tvořila přibližně 1000 let.

🧬 Typologie rašelinišť

Rašeliniště se dělí na dva základní typy podle zdroje vody a živin, což zásadně ovlivňuje jejich chemické složení, vegetaci a tvar.

⛰️ Vrchoviště (Ombrotrofní rašeliniště)

Vrchoviště jsou zásobována výhradně chudými srážkovými vodami (déšť, sníh). Jsou tedy extrémně chudá na živiny a mají velmi kyselé prostředí (pH často pod 4,0). Díky hromadění rašeliny, zejména rašeliníků, které dokáží zadržet obrovské množství vody, se jejich střed vyvyšuje nad okolní terén a vytváří charakteristický vypouklý, kopečkovitý tvar.

• Charakteristická vegetace: Dominantní jsou mechy rašeliníky (Sphagnum), které tvoří hlavní hmotu rašeliny. Dále zde rostou specializované rostliny přizpůsobené extrémním podmínkám, jako je Borovice kleč (Pinus mugo), Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), Klikva bahenní (Oxycoccus palustris), Vřes obecný (Calluna vulgaris) a masožravé rosnatky (Drosera) a tučnice (Pinguicula), které si nedostatek živin doplňují lovem hmyzu.

🏞️ Slatiniště (Minerotrofní rašeliniště)

Slatiniště jsou zásobována podzemní nebo povrchovou vodou, která je bohatší na rozpuštěné minerální látky. Díky tomu jsou živinově bohatší a méně kyselá než vrchoviště (pH se pohybuje od neutrálního po mírně zásadité). Nevytvářejí vypouklý tvar, jejich povrch je obvykle plochý nebo mírně prohnutý.

• Charakteristická vegetace: Flóra slatinišť je mnohem pestřejší. Dominují zde různé druhy ostřic (Carex), rákosiny, mechy (jiné než rašeliníky) a kvetoucí byliny jako Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), Ďáblík bahenní (Calla palustris) nebo vzácné druhy orchidejí, například Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).

↔️ Přechodová rašeliniště

Jak název napovídá, tato rašeliniště představují přechod mezi slatiništěm a vrchovištěm. Mají vlastnosti obou typů – mohou být částečně zásobována srážkovou a částečně podzemní vodou. Vegetace je smíšená a často se zde nacházejí druhy typické pro oba extrémy.

🌱 Flora a fauna

Rašeliniště jsou domovem pro vysoce specializované organismy, které se dokázaly přizpůsobit extrémním podmínkám – vysoké vlhkosti, nízkému obsahu živin a kyselému prostředí.

• Flora: Kromě již zmíněných druhů jsou typickými rostlinami rašelinišť například Kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), Šicha černá (Empetrum nigrum) nebo Bříza trpasličí (Betula nana) v severských oblastech.
• Fauna: Živočišná říše je rovněž specifická. Z bezobratlých zde žijí vzácné druhy vážek, pavouků a motýlů, jako je Žluťásek borůvkový (Colias palaeno). Z obojživelníků se zde vyskytuje skokan hnědý a čolek horský. Typickým plazem je Zmije obecná (Vipera berus). Rašeliniště jsou také důležitým hnízdištěm pro ptáky, například tetřívka obecného, bekasinu otavní nebo jeřába popelavého.

🗺️ Výskyt ve světě a v Česku

Rašeliniště pokrývají přibližně 3 % zemského povrchu, ale obsahují téměř třetinu veškerého půdního uhlíku na planetě. Největší plochy se nacházejí v chladných a vlhkých oblastech severní polokoule.

• Ve světě: Obrovské komplexy rašelinišť se rozkládají na Západosibiřské rovině, v Kanadě (zejména v oblasti Hudsonova zálivu), na Aljašce, ve Finsku, Švédsku a Irsku. Významná rašeliniště se nacházejí i v tropických oblastech, například v Indonésii.
• V Česku: V České republice se rašeliniště nacházejí především v horských a podhorských oblastech. Nejznámější jsou:

   *   Šumavské slatě: Nejrozsáhlejší komplex rašelinišť v Česku, zahrnující například Jezerní slať, Chalupská slať nebo Tříjezerní slať.
   *   Krkonošská rašeliniště: Nacházejí se na hřebenech Krkonoš, například Úpské rašeliniště nebo rašeliniště na Pančavské louce.
   *   Jizerské hory: Rašeliniště Jizery a Jizerky.
   *   Hrubý Jeseník: Rašeliniště Velkého a Malého Jezerníku, Rejvíz.
   *   Třeboňsko: Oblast s rozsáhlými slatiništi, např. Národní přírodní rezervace Červené blato.

⚙️ Význam a využití

Ekologický význam

• Zadržování vody: Rašeliniště fungují jako obrovská přírodní houba. Dokáží nasáknout velké množství srážkové vody, kterou pak pomalu uvolňují, čímž zmírňují povodně a pomáhají udržet vodu v krajině v období sucha.
• Úložiště uhlíku: Rašeliniště jsou největším suchozemským úložištěm uhlíku. V rašelině je vázáno obrovské množství oxidu uhličitého odebraného z atmosféry. Jejich ochrana je proto klíčová v boji proti změně klimatu.
• Filtr vody: Rašeliniště fungují jako přírodní čistička, která filtruje a čistí vodu.
• Centrum biodiverzity: Poskytují útočiště pro mnoho vzácných a ohrožených druhů.

Hospodářské využití

Rašelina se v minulosti i dnes těžila pro různé účely:

• Palivo: V některých zemích (např. Irsko, Finsko) se rašelina stále používá jako palivo.
• Zahradnictví: Rašelina se používá ke zlepšení vlastností půdy a jako pěstební substrát.
• Lázeňství (Balneologie): Rašelinové koupele a zábaly se využívají k léčbě onemocnění pohybového aparátu a kožních problémů.

⚠️ Ohrožení a ochrana

V minulosti byla rašeliniště považována za neplodnou a neužitečnou půdu a byla masivně odvodňována za účelem získání zemědělské nebo lesní půdy. Těžba rašeliny, znečištění ovzduší a změna klimatu představují další vážné hrozby.

Odvodnění rašeliniště má katastrofální následky:

• Vysychající rašelina začne mineralizovat a uvolňovat obrovské množství uloženého uhlíku zpět do atmosféry ve formě CO₂.
• Krajina ztrácí schopnost zadržovat vodu.
• Zanikají unikátní společenstva rostlin a živočichů.

Ochrana rašelinišť spočívá především v zamezení jejich dalšímu poškozování a v tzv. revitalizaci – obnově vodního režimu. To se děje například budováním přehrážek v odvodňovacích kanálech, což vede k opětovnému zamokření a nastartování přirozených procesů. Všechna významná rašeliniště v Česku jsou dnes chráněna v rámci národních parků nebo chráněných krajinných oblastí.

考古 Archeologický a paleontologický význam

Kyselé a anaerobní (bez přístupu kyslíku) prostředí rašelinišť dokonale konzervuje organické materiály. Díky tomu jsou rašeliniště nesmírně cenným archivem přírodní i lidské historie.

• Mumie z bažin: V rašeliništích severní Evropy byly nalezeny stovky těl lidí z doby železné a bronzové, která jsou díky konzervačním účinkům rašeliny v neuvěřitelně zachovalém stavu (např. Tollundský muž).
• Pylová analýza (Palynologie): V jednotlivých vrstvách rašeliny jsou uchována pylová zrna rostlin, které v okolí rostly v minulosti. Analýzou těchto zrn mohou vědci rekonstruovat podobu krajiny a změny klimatu tisíce let zpět.
• Archeologické nálezy: Kromě těl se v rašeliništích nacházejí i dokonale zachovalé dřevěné, kožené či textilní předměty.

🤔 Pro laiky: Co je to rašeliniště?

Představte si obrovskou, přírodní houbu nasáklou vodou. Tato houba je tvořena z tisíců let starých, napůl rozložených rostlin, hlavně speciálního mechu zvaného rašeliník. Protože je vše neustále pod vodou, chybí zde vzduch (kyslík), a tak se odumřelé rostliny nerozloží úplně, ale mění se na hmotu zvanou rašelina.

Tato "houba" roste neuvěřitelně pomalu, asi jen o tloušťku nehtu za rok. Díky tomu, že je stále mokrá a kyselá, funguje jako přírodní lednička a konzervační lázeň. Cokoli do ní spadne – ať už pyl z květů, nebo dokonce člověk před tisíci lety – se v ní téměř dokonale zachová. Pro krajinu je rašeliniště klíčové, protože zadržuje vodu při deštích a pomalu ji pouští v době sucha, čímž brání povodním i vysychání.

Šablona:Aktualizováno