Lamanšský průliv

Lamanšský průliv (anglicky English Channel, francouzsky La Manche, což znamená „rukáv“) je průliv v Atlantském oceánu, který odděluje ostrov Velká Británie od severní Francie a spojuje Severní moře se zbytkem Atlantiku. Jedná se o jednu z nejrušnějších a nejvýznamnějších námořních cest na světě. Jeho délka je přibližně 560 km a šířka se pohybuje od 240 km v nejširším místě po pouhých 34 km v Doverské úžině. ```

```

🗺️ Geografie a geologie

Lamanšský průliv je relativně mělké epikontinentální moře s průměrnou hloubkou kolem 63 metrů. Největší hloubky, až 174 metrů, dosahuje v podmořském příkopu Hurd's Deep, který se nachází západně od Normanských ostrovů. Dno je převážně tvořeno křídovými a vápencovými usazeninami.

Nejužším místem je Doverská úžina (anglicky Strait of Dover, francouzsky Pas de Calais), která se nachází ve východní části průlivu mezi městy Dover v Anglii a Calais ve Francii. Zde jsou za jasného počasí viditelné břehy druhé země, což je symbolizováno slavnými Bílými útesy doverskými.

Geologicky je průliv poměrně mladý. Vznikl na konci poslední doby ledové přibližně před 10 000 lety. Předtím byla Velká Británie spojena s kontinentální Evropou pevninským mostem tvořeným křídovým hřebenem Weald-Artois. Tento most byl protržen katastrofickými záplavami z obrovského ledovcového jezera, které se nacházelo v oblasti dnešního Severního moře. Erozní síla těchto mega-záplav vytvořila hluboké údolí, které bylo později zaplaveno stoupající hladinou oceánu.

V průlivu se nachází několik významných ostrovů, z nichž největší je Isle of Wight u pobřeží Anglie a Normanské ostrovy (zahrnující Jersey, Guernsey, Alderney, Sark a další menší ostrovy), které jsou britskými korunními závislými územími, ale geograficky leží blíže k francouzskému pobřeží. Průliv je charakteristický silnými přílivovými proudy, které mohou dosahovat rychlosti až 8 uzlů (cca 15 km/h) v oblastech jako je Alderney Race. ```

```

⏳ Historie

Díky své strategické poloze hrál Lamanšský průliv klíčovou roli v evropských dějinách, a to jak jako spojnice pro obchod a migraci, tak jako přirozená obranná bariéra.

• Starověk a středověk: Již v prehistorických dobách existoval pevninský most, který umožňoval migraci lidí a zvířat. Po jeho zaplavení se průliv stal důležitou námořní cestou. V roce 55 a 54 př. n. l. jej překročil Julius Caesar při svých invazích do Británie. V roce 1066 se přes průliv přeplavil Vilém I. Dobyvatel se svou armádou a v bitvě u Hastingsu dobyl Anglii, což zásadně ovlivnilo anglický jazyk, kulturu a politiku. Během stoleté války byl průliv dějištěm mnoha námořních střetů mezi Anglií a Francií.

• Novověk: Strategický význam průlivu vzrostl s nástupem námořních velmocí. V roce 1588 se zde odehrála klíčová bitva mezi anglickým loďstvem a španělskou Armadou, jejíž porážka potvrdila vzestup Anglie jako námořní velmoci. Během napoleonských válek představoval průliv hlavní překážku pro plánovanou invazi Napoleona Bonaparta do Británie, kterou chránilo britské Royal Navy.

• 20. století: Během první světové války byla Doverská úžina silně zaminována, aby se zabránilo německým ponorkám v přístupu do Atlantiku. Za druhé světové války se průliv stal klíčovým bojištěm. V roce 1940 zde proběhla evakuace z Dunkerque (operace Dynamo), při níž byly statisíce spojeneckých vojáků evakuovány z Francie. Průliv byl také dějištěm letecké bitvy o Británii. Vrcholem jeho vojenského významu se stal 6. červen 1944 (Den D), kdy se přes něj vylodila masivní spojenecká invazní vojska v Normandii (operace Overlord), což byl začátek konce války v Evropě.

```

```

🚢 Doprava a ekonomika

Lamanšský průliv je jednou z nejvytíženějších lodních dopravních tepen na světě. Denně jím propluje více než 500 lodí, od obřích kontejnerových lodí a tankerů po menší rybářské čluny. Pro řízení hustého provozu a prevenci kolizí byl zaveden systém rozdělené plavby (TSS - Traffic Separation Scheme), který funguje jako dálnice na moři.

Přístavy a trajekty Na obou stranách průlivu se nachází řada významných přístavů. Na britské straně jsou to především Dover, Portsmouth a Southampton, na francouzské pak Calais, Le Havre a Cherbourg. Trajektová doprava mezi těmito přístavy je klíčová pro přepravu cestujících i nákladu. Trasa Dover-Calais je nejkratší a nejfrekventovanější.

Eurotunel Revoluci v dopravě pod Lamanšským průlivem způsobil Eurotunel (Channel Tunnel), který byl otevřen v roce 1994. Tento 50,45 km dlouhý železniční tunel spojuje Folkestone v Kentu s Coquelles poblíž Calais. Skládá se ze dvou jednosměrných železničních tubusů a jednoho menšího servisního. Tunel umožňuje přepravu cestujících vysokorychlostními vlaky Eurostar a nákladu, včetně osobních automobilů a kamionů, na speciálních vlacích LeShuttle.

Hospodářství Kromě dopravy je pro region důležitý i rybolov, ačkoliv jeho význam v posledních desetiletích klesá a je předmětem politických sporů, zejména po Brexitu. V průlivu se loví především sledi, makrely, platýsi a tresky. V menší míře se zde těží písek a štěrk a v britských vodách se nachází i několik ropných a plynových plošin. ```

```

🏊 Sport a rekordy

Překonání Lamanšského průlivu je považováno za jednu z největších výzev v oblasti dálkového plavání, často přirovnávanou k výstupu na Mount Everest. Plavce ohrožuje studená voda (15–18 °C v létě), silné proudy, vlny a hustý lodní provoz.

• Prvním člověkem, který průliv úspěšně přeplaval bez pomoci, byl kapitán Matthew Webb v roce 1875. Jeho plavba trvala 21 hodin a 45 minut.
• První ženou se stala v roce 1926 Američanka Gertrude Ederleová, která časem 14 hodin a 39 minut výrazně překonala mužský rekord.
• Prvním Čechoslovákem, který průliv zdolal, byl František Venclovský v roce 1971.
• Nejrychlejší plavba je v současnosti pod 7 hodin.

Kromě plavání byl průliv dějištěm i dalších rekordních pokusů:

• Letectví: V roce 1909 jej jako první v letadle těžším než vzduch přeletěl Francouz Louis Blériot.
• Lidský pohon: V roce 1979 jej na letadle poháněném pouze lidskou silou (šlapáním), Gossamer Albatross, přeletěl Bryan Allen.
• Jetpack: V roce 2019 jej jako první na létajícím prkně (flyboardu) překonal Francouz Franky Zapata.

```

```

💡 Pro laiky

Představte si Lamanšský průliv jako obrovskou a velmi rušnou dálnici pro lodě, která spojuje severní Evropu se zbytkem světa. Na této "dálnici" ale neplatí stejná pravidla jako na souši. Místo asfaltu je tu voda, která se neustále hýbe kvůli silným proudům a přílivu a odlivu. Počasí se zde může změnit z minuty na minutu, což z klidné plavby může udělat nebezpečné dobrodružství.

Vznik průlivu si lze představit jako protržení přírodní přehrady. Kdysi dávno byla Anglie spojena s Francií pásem kopců. Na sever od nich se v době ledové nacházelo obrovské jezero plné vody z tajících ledovců. Jednoho dne se voda přelila přes okraj těchto kopců a proud byl tak silný, že si vyryl obrovské koryto. Když po skončení doby ledové stoupla hladina moří, toto koryto se zaplavilo a vznikl Lamanšský průliv, jak ho známe dnes. ```

```

🏛️ Zajímavosti

• Francouzský název La Manche (rukáv) odkazuje na tvar průlivu, který připomíná rukáv oděvu.
• Eurotunel je s délkou podmořské části 37,9 km nejdelším podmořským tunelem na světě.
• V průlivu se nachází největší přílivová elektrárna na světě, elektrárna na řece Rance ve Francii, která využívá sílu přílivu a odlivu k výrobě elektřiny.
• Během bouří může výška vln v průlivu dosahovat i několika metrů, což činí plavbu velmi nebezpečnou.
• Vody průlivu jsou domovem pro mnoho mořských živočichů, včetně delfínů, sviňuch a občas i žraloků velikých.

```

``` Šablona:Aktualizováno ```