Otto von Bismarck
Obsah boxu
| Otto von Bismarck | |
|---|---|
| Soubor:Bismarck 1885.jpg | |
| Otto von Bismarck v roce 1885 | |
| Narození | 1. dubna 1815 Schönhausen |
| Místo narození | Schönhausen, Pruské království |
| Úmrtí | 30. července 1898 Friedrichsruh |
| Místo úmrtí | Friedrichsruh, Německé císařství |
| Národnost | německá |
| Manželka | Johanna von Puttkamer (od 1847) |
| Děti | Marie von Bismarck, Herbert von Bismarck, Wilhelm von Bismarck |
| Povolání | politik, státník, diplomat |
| Strana | Konzervativní strana |
| Soubor:Otto von Bismarck signature.svg | |
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815 Schönhausen – 30. července 1898 Friedrichsruh), byl jedním z nejvýznamnějších politiků 19. století a klíčovou postavou při sjednocení Německa. Sloužil jako první ministr Pruska v letech 1862–1890 a poté jako první kancléř Německého císařství od roku 1871 do roku 1890. Díky svému nekompromisnímu přístupu k řešení politických problémů a autoritativnímu vystupování vůči sněmu získal přezdívku „Železný kancléř“. Jeho zahraniční politika byla charakterizována tzv. reálpolitikou, definovanou chladným mocenským kalkulem a často agresivní diplomacií.
👶 Mládí a studia
Otto von Bismarck se narodil 1. dubna 1815 v Schönhausenu v Pruském království do junkerské rodiny Bismarcků. Jeho otec, Ferdinand von Bismarck (1771–1845), byl junker a bývalý pruský vojenský důstojník, zatímco jeho matka, Wilhelmine Luise Mencken (1789–1839), pocházela ze vzdělané měšťanské rodiny. V roce 1816 se rodina přestěhovala na statek v Kniephofu (dnešní Konarzewo), kde strávil část dětství.
V sedmi letech odešel Bismarck do Berlína, aby získal vzdělání. Studoval právo na Univerzitě v Göttingenu a později v Berlíně. Během studií v Göttingenu vedl neuspořádaný život plný výstředností, včetně pití a zaplétání se do milostných afér. Dokonce si vysloužil osmnáct dní vězení za skandální chování. Po finančních potížích se vrátil do Berlína, aby dokončil studia.
V letech 1836–1839 byl zaměstnán ve státní správě, ale roku 1839 po smrti své matky odešel spolu s bratry na pomořanský statek. Po smrti otce v roce 1845 se vrátil do Schönhausenu. V té době se 28. července 1847 oženil s Johannou von Puttkamer. Johanna, která pocházela z pietistické rodiny, měla na Bismarcka uklidňující vliv a pomohla mu vstoupit do vyšších společenských kruhů. Měli spolu tři děti: Marii, Herberta a Wilhelma (Billa).
🏛️ Politická kariéra a sjednocení Německa
Bismarckova politická kariéra začala v roce 1847, kdy byl zvolen do pruského zemského sněmu. V letech 1851–1859 byl zástupcem Pruska ve Spolkovém sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde odmítal vedoucí pozici Rakouska v Německém spolku a zasazoval se o zrovnoprávnění Pruska. V roce 1859 byl jmenován pruským vyslancem v Petrohradu, kde strávil čtyři roky, a v roce 1862 byl krátce vyslancem v Paříži.
V září 1862 byl králem Vilémem I. jmenován ministerským předsedou a ministrem zahraničních věcí Pruska. V této funkci se Bismarck soustředil na sjednocení německých států pod pruským vedením, což bylo označováno jako „maloněmecké řešení“ (Německo bez Rakouska). Svou politiku shrnul do slavné fráze „krví a železem“, což znamenalo, že velké otázky doby se nebudou řešit řečmi a usneseními, ale vojenskou silou.
K dosažení tohoto cíle vedl Prusko ve třech rozhodujících válkách:
- Prusko-dánská válka (1864): Společně s Rakouskem zaútočil na Dánsko kvůli otázce Šlesvicka a Holštýnska. Válka skončila vítězstvím Pruska a Rakouska.
- Prusko-rakouská válka (1866): Bismarck vyprovokoval válku s Rakouskem o nadvládu v německých zemích. Pruské vítězství v bitvě u Hradce Králové vedlo k rozpuštění Německého spolku a založení Severoněmeckého spolku pod pruskou hegemonií.
- Prusko-francouzská válka (1870–1871): Konflikt s Francií byl vyostřen tzv. Emžskou depeší, kterou Bismarck upraveným zněním zesměšnil jednání s Francií. Po pruském vítězství a kapitulaci francouzské armády u Sedanu a následném obléhání Paříže byla Francie donucena podepsat mírovou smlouvu.
18. ledna 1871 bylo v Zrcadlovém sále paláce ve Versailles slavnostně vyhlášeno Německé císařství a Vilém I. Pruský se stal německým císařem. Otto von Bismarck byl jmenován prvním říšským kancléřem a povýšen do knížecího stavu.
🌍 Zahraniční a domácí politika (1871–1890)
Po sjednocení Německa se Bismarckova zahraniční politika zaměřila na udržení míru v Evropě a na upevnění pozice nově vzniklého císařství. Vytvořil komplexní systém aliancí, známý jako Bismarckův alianční systém, aby zabránil potenciálním koalicím proti Německu a izoloval Francii. Mezi klíčové dohody patřily:
- Spolek tří císařů (1873): Dohoda s Ruskem a Rakouskem-Uherskem.
- Dvojspolek (1879): Obranná aliance s Rakouskem-Uherskem.
- Trojspolek (1882): Rozšíření Dvojspolku o Itálii.
- Zajišťovací smlouva (1887): Tajná smlouva s Ruskem, která měla zajistit neutralitu obou stran v případě konfliktu s třetí mocností.
V domácí politice se Bismarck snažil posílit jednotu říše a potlačit vnímané hrozby.
- Kulturkampf (1871–1878): Boj proti vlivu katolické církve, který vnímal jako překážku státní autority.
- Zákony proti socialistům (1878): Zakázal Sociálně demokratickou stranu a její aktivity, protože se obával rostoucího vlivu socialismu. Tyto zákony byly obnovovány až do roku 1890.
- Sociální reformy: Bismarck zavedl průkopnické sociální zákonodárství, včetně nemocenského pojištění (1883), úrazového pojištění (1884) a starobního a invalidního pojištění (1889), čímž položil základy moderního sociálního státu.
📉 Politický pád a smrt
V roce 1888 zemřel císař Vilém I. a po něm i jeho nástupce Fridrich III.. Na trůn nastoupil Vilém II., který měl odlišné představy o řízení státu a nechtěl být zastíněn Bismarckem. Postupně Bismarcka donutil k rezignaci, která proběhla 18. března 1890.
Po svém odchodu z politiky se Bismarck uchýlil na své statky, kde psal paměti. V listopadu 1894 zemřela jeho manželka Johanna. Otto von Bismarck zemřel 30. července 1898 ve Friedrichsruhu ve věku 83 let, krátce před jedenáctou hodinou večer. Jeho poslední slova údajně zněla: „To je nemožné z důvodu všeobecného státního zájmu.“ Je pohřben v Bismarckově mauzoleu ve Friedrichsruhu.
🗣️ Citáty
Otto von Bismarck je autorem mnoha slavných citátů, které odrážejí jeho politickou filozofii a strategické myšlení:
- „Velké otázky doby se nerozhodují řečmi a většinovým rozhodováním – to byla chyba let 1848 a 1849 – nýbrž železem a krví.“
- „Politika je umění možného.“
- „Zákony jsou jako klobásy – je lepší nevidět, jak se dělají.“
- „Svoboda je luxus, který není pro každého.“
- „Kdo je pánem Čech, je pánem Evropy.“
- „Jen hlupák se učí ze svých vlastních chyb. Moudrý se učí z chyb druhých.“
📜 Odkaz
Otto von Bismarck je považován za jednoho z nejvlivnějších státníků 19. století, jehož činy zásadně proměnily mapu Evropy. Jeho sjednocení Německa vytvořilo silnou a moderní velmoc ve střední Evropě, což mělo dalekosáhlé důsledky pro evropské dějiny. Bismarckův odkaz je komplexní; je oslavován jako národní hrdina a symbol politického realismu a státnické síly, zároveň je kritizován za svůj autoritářský přístup a potlačování opozice. Jeho sociální reformy však ovlivnily sociální politiku až do 20. století.