Riley Hern

Riley Hern
Výška	175 cm
Váha	77 kg
Pozice	brankář
Liga	NHL (pouze jako rozhodčí), WPHL, IPHL, ECAHA, NHA

William Milton Hern, v severoamerických historických a hokejových archivech známý výhradně pod zkráceným jménem Riley Hern, byl kanadský profesionální brankář ledního hokeje. Jeho aktivní sportovní dráha probíhala na přelomu devatenáctého a dvacátého století, což jej z institucionálního hlediska řadí mezi první generaci plně placených (profesionálních) hokejových hráčů na světě.

Z historického hlediska drží Hern primát jako vůbec první profesionální brankář, jemuž se podařilo v dresu svého týmu vybojovat Stanleyův pohár. Během své kariéry byl integrální součástí takzvané první dynastie klubu Montreal Wanderers, se kterým získal Stanley Cup v letech 1907, 1908 a 1910 a úspěšně jej dokázal obhájit v celkem šesti z osmi takzvaných challenge sérií (výzev). V roce 1963 byl na základě svých průkopnických sportovních úspěchů formálně uveden do Hokejové síně slávy v Torontu. Po ukončení aktivní kariéry působil v hokejových strukturách jako certifikovaný rozhodčí a podnikatel.

👤 Původ, mládí a rané amatérské soutěže (1878–1901)

William Milton Hern se narodil 5. prosince 1878 ve městě St. Marys v kanadské provincii Ontario. (Některé starší americké matriční a sportovní evidence dlouhodobě chybně operovaly s rokem narození 1880, nicméně Hokejová síň slávy i aktuální demografické výzkumy organizace Society for International Hockey Research jednoznačně potvrdily a fixovaly letopočet 1878).

Se soutěžním hokejem Hern začínal v lokálních a školních týmech. Kuriozitou jeho mládežnických let, doloženou v regionálních ontarijských archivech, je skutečnost, že Hern zpočátku nespecializoval svou hru výhradně na brankoviště, ale poměrně často nastupoval jako hráč v poli na pozici útočníka (forward). Formální statistické záznamy z jeho působení na plně organizované úrovni se objevují v roce 1898, kdy ve svých dvaceti letech podepsal přihlášku do klubu Stratford Legionnaires. Tento tým nastupoval v nejvyšší provinční lize pod patronátem asociace Ontario Hockey Association (OHA), která vyžadovala striktní dodržování amatérského statutu.

V dresu Stratfordu odehrál Hern tři kompletní ročníky (od sezóny 1898/1899 do konce sezóny 1900/1901). Zde se definitivně vyprofiloval do role brankáře. Během zimy na přelomu let 1900 a 1901 docházelo v rámci OHA k rozsáhlým personálním sporům týkajícím se porušování rezidenčních pravidel. Hern na krátký okamžik opustil Stratford a odehrál utkání za tým z města London, kde se v jednom ligovém zápase proti svému původnímu klubu postavil dokonce zpět do pole na pozici útočníka. Zápas byl následně ze strany OHA zrušen a klub z Londonu byl za nasazení nezpůsobilých hráčů ze soutěže zcela vyloučen. Tyto byrokratické spory přiměly Herna a několik jeho spoluhráčů definitivně opustit amatérskou strukturu kanadského hokeje a hledat uplatnění za hranicemi státu.

💼 Průkopník profesionálního hokeje v Pittsburghu (1901–1903)

V roce 1901 Hern odcestoval do Spojených států amerických, kde přijal smluvní nabídku od organizace Pittsburgh Keystones. Tento tým nastupoval v lize Western Pennsylvania Hockey League (WPHL). WPHL se v oné době stala vůbec první organizovanou ligou ledního hokeje na světě, která veřejně upustila od falešného amatérismu a začala svým hráčům zcela transparentně a oficiálně vyplácet pravidelné peněžní mzdy za účast na zápasech. Tímto krokem se Riley Hern zařadil do exkluzivní skupiny úplně prvních plně placených hokejových profesionálů historie.

Hned ve své úvodní sezóně (1901/1902) na profesionálním ledě Hern prokázal dominantní formu. Zasáhl do 14 utkání základní části, přičemž devět z nich dovedl k vítězství a pouze pětkrát jeho tým prohrál. Během této sezóny inkasoval celkem 32 branek, což mu zajistilo průměr 2,21 inkasovaného gólu na zápas, což byla na počátek dvacátého století bezprecedentně nízká hodnota. Jeho tým Pittsburgh Keystones soutěž zcela opanoval a získal mistrovský titul. Hern byl na základě svých čísel nominován do úplně prvního historického All-Star týmu WPHL.

V následujícím ročníku 1902/1903 však organizace Keystones sportovně naprosto zkolabovala. Mnoho hráčů tým opustilo, kádr byl rozložen a Hern, jemuž chyběla podpora defenzivy, odchytal celkem 12 utkání, ve kterých zaznamenal pouze jediné vítězství oproti deseti porážkám. Průměr inkasovaných branek stoupl na 5,30 na zápas. V důsledku tohoto kolapsu klubu z Pittsburghu se Hern rozhodl změnit působiště a dohodl se na kontraktu v oblasti Středozápadu.

⛏️ Éra v IPHL a dominance Portage Lakes (1903–1906)

Hernův následný přesun se udál do města Houghton na severním poloostrově státu Michigan, kde podepsal profesionální smlouvu s celkem Portage Lakes Hockey Club. Tento klub byl štědře podporován a financován z výnosů místních měděných dolů. Tým operoval v aréně Amphidrome, jež byla otevřena v roce 1902 a stala se celosvětově vůbec první vnitřní halou postavenou výhradně pro účely ledního hokeje (disponovala kapacitou přesahující 5 000 diváků).

V ročníku 1903/1904 tým Portage Lakes nefiguroval v žádné dlouhodobé lize, nýbrž fungoval jako plně profesionální vyzyvatel hrající formou exhibičních zápasů. Zval k sobě elitní celky ze Severní Ameriky. Hern v této sezóně zasáhl do 14 zápasů. Jeho statistická bilance byla exaktní – 13 výher, 1 porážka a celkem 21 obdržených branek (průměr 1,50 gólu na zápas).

Úspěch tohoto modelu zapříčinil, že majitel týmu James R. Dee v roce 1904 inicioval založení soutěže International Professional Hockey League (IPHL). Z legislativního hlediska šlo o první nadnárodní, výlučně profesionální soutěž, spojující kanadské i americké mančafty. V kádru Portage Lakes se Hern setkal se špičkovými talenty své doby; v obraně a útoku mu sekundovali pozdější členové Síně slávy Cyclone Taylor, Joe Hall nebo Bruce Stuart.

V inaugurační sezóně IPHL (1904/1905) Hern odchytal 24 utkání, v nichž zapsal 15 vítězství. S průměrem 3,54 inkasované branky na zápas byl zařazen do prvního All-Star týmu ligy (First All-Star Team). Následující sezóna (1905/1906) znamenala pro Hernův klub zisk titulu šampiona IPHL. Během tohoto vítězného tažení Hern nastoupil do 20 utkání, utrpěl pouze 5 porážek a zaznamenal průměr 3,46 gólu na zápas (za což obdržel nominaci do druhého All-Star týmu ligy). Po zisku tohoto titulu však došlo k zániku několika klíčových zúčastněných týmů vlivem nedostatečných příjmů z menších amerických a kanadských trhů. Liga IPHL se rozpadla a na podzim roku 1906 se Hern vrátil zpět do Kanady.

🔴 Zlatá léta s Montreal Wanderers (1906–1911)

Nejvýznamnější období své kariéry prožil Riley Hern u klubu Montreal Wanderers. Smlouvu podepsal před startem sezóny 1906/1907. V této etapě tým Wanderers reprezentoval absolutní mocnost tehdejší organizované ligy Eastern Canada Amateur Hockey Association (ECAHA).

Zisk Stanley Cupu 1907

V ročníku 1906/1907 stál Hern v brankovišti Wanderers během všech 10 zápasů základní části. Dosáhl ojedinělé bilance, když ve všech 10 utkáních tým dovedl k vítězství a neokusil ani jednu porážku. Tým vyhrál ligu ECAHA, ale o Stanleyův pohár musel během zimních a jarních měsíců bojovat hned nadvakrát, a to z důvodu specifik tehdejších vyzyvatelských pravidel.

V lednu 1907 byli Wanderers napadeni formální výzvou (challenge) od týmu Kenora Thistles. Wanderers ve dvousériovém souboji s celkovým skóre 8:12 podlehli a museli pohár do města Kenora fyzicky odeslat. Poté, co v březnu 1907 Montreal opanoval ligu ECAHA s výše zmíněnou neporaženou bilancí 10–0, získal statut vyzyvatele a u správců poháru vznesl nárok na odvetu. Z důvodu vysokého zájmu veřejnosti se odveta odehrála v prostorné hale Winnipeg Auditorium ve městě Winnipeg. Hern nastoupil k oběma zápasům. V prvním duelu 23. března zapsal s Montrealem vítězství 7:2. Ve druhém zápase (25. března) sice Wanderers prohráli 5:6, ale celkový součet obou skóre vyzněl 12:8 pro montrealský klub. Hern se tak s definitní platností stal prvním placeným gólmanem v historii, který získal a dotkl se Stanley Cupu. Současně s tím se tým Wanderers z roku 1907 stal historicky první hokejovou organizací, jež nechala individuální jména svých hráčů (včetně Herna) natrvalo vyrýt do vnitřní části originální stříbrné mísy Lorda Stanleyho.

První All-Star Game v historii (1908)

Dne 2. ledna 1908 se Hern postavil do brankoviště při události, která definovala další sportovní žánr – historicky prvním All-Star utkání ledního hokeje (Hod Stuart Benefit All-Star Game). Zápas byl uspořádán v hale Montreal Arena před zaplněným publikem čítajícím 3 500 diváků s účelem vybrat finanční hotovost na podporu vdovy po tragicky zesnulém hráči Montrealu Hodu Stuartovi. Hern chytal za svůj domovský klub Wanderers proti kombinovanému celku největších hvězd celé ligy ECAHA (včetně hráčů z Ottawy, Quebecu a Montrealu Victorias) a zapsal si vítězství 10:7.

Úspěšné obhajoby (1908–1910)

V ročníku 1907/1908 Hern odchytal v ECAHA 10 utkání, z nichž 8 vyhrál. Zásadní vytížení ovšem prožíval v sériích o obhajobu Stanley Cupu. Hern a Wanderers byli nuceni v průběhu zimy obhajovat pohár hned třikrát. Hern stál v brance ve všech těchto zápasech a zapsal následující výsledky:

V lednu 1908 proti celku Ottawa Victorias (Wanderers zvítězili v součtu skóre 22:4).
V březnu 1908 proti šampionům Manitoby, celku Winnipeg Maple Leafs (výhra Wanderers v poměru 20:8).
Dne 14. března 1908 proti profesionálům z Toronta, týmu Toronto Professionals (Wanderers zvítězili v jediném rozhodujícím utkání 6:4, na obou stranách stály zcela plně profesionální kádry).

V sezóně 1908/1909 (liga byla přejmenována na ECHA) Hern nastoupil k 12 utkáním, nicméně Wanderers ligu nevyhráli, skončili druzí za celkem Ottawa Senators a pohár dočasně ztratili (stihli jej ovšem v prosinci 1908 ještě ubránit proti klubu Edmonton Eskimos v challenge sérii končící součtem branek 13:10).

K navrácení poháru do Hernových rukou došlo v ročníku 1909/1910. V této sezóně byla založena zbrusu nová, elitní liga National Hockey Association (NHA), přímý předchůdce moderní NHL. Wanderers ovládli tabulku ligy NHA s 11 vítězstvími z 12 zápasů, přičemž Hern vyprodukoval průměr 3,62 obdrženého gólu na zápas, což v porovnání s divokými ofenzivními standardy NHA znamenalo absolutní ligu. Wanderers současně uspěli i v dodatečném březnovém challenge zápase proti zástupci města Berlin a znovu vybojovali Stanley Cup. Tím Hern zapsal čtvrtý prsten své hráčské kariéry. Závěrečný ročník odchytal Hern za Wanderers v NHA v roce 1910/1911 (16 utkání, 8 výher a 8 porážek). Po skončení této sezóny ve věku 32 let formálně oznámil trvalé ukončení hráčské profesionální činnosti.

🥅 Hernův herní styl, brankářská pravidla a vybavení

Ze strohých statistických údajů, které prezentují Hernovy průměry inkasovaných branek oscilující mezi 3 a 6 góly na utkání, by moderní divák mohl mylně dedukovat nízkou kvalitu výkonnosti. Pro řádné pochopení jeho kvalit a statusu historické legendy je ovšem bezpodmínečně nutné seznámit se s legislativním a taktickým formátem hokeje začátku dvacátého století.

Nejzávažnější překážku pro tehdejší brankáře představovalo striktní legislativní nařízení týkající se vzpřímeného postoje. Hokejové federace a ligy (včetně NHA) absolutně zapovídaly, aby brankář pro zastavení kotouče opustil postoj na bruslích (tzv. stand-up style). Jakýkoliv úmyslný pád na led, skok po puku, položení se na záda či břicho nebo kleknutí (na němž stojí současný butterfly styl) bylo okamžitě sankcionováno peněžitou pokutou a obvykle i dvouminutovým trestem pro zdržování hry. Brankáři byli nuceni vykopávat všechny střely letící po ledě ve stoje. Hern se vyznačoval právě mimořádným zrakovým postřehem a rychlostí bruslí.

Ochranné pomůcky postrádaly jakýkoliv ergonomický přesah. Obličejové masky zcela chyběly (jejich masivní zavedení proběhlo až o bezmála půlstoletí později). K ochraně končetin užíval Hern, stejně jako většina jeho kolegů z éry NHA, modifikované kriketové chrániče na nohy (cricket pads). Tyto podlouhlé vycpávky byly nejenže úzké a špatně fixované k noze, ale vzhledem ke své absorpční povaze do sebe během třetin stahovaly vodu a ledovou tříšť, čímž enormně ztěžkly a dále omezovaly mobilitu. Rukavice nedisponovaly dnešním dělením na vyrážečku a vyrážecí plát u hokejky; byly symetrické s vycpanými prsty. V této surové éře plné ostrých střeleckých švihů z hranice brankoviště bez možnosti přihrávky vpřed byl Riley Hern společně s pozdějším nastupujícím brankářem Georgesem Vézinou jedinou stabilní jistotou a defenzivním vzorem.

👔 Funkcionářská a rozhodcovská činnost a závěr života

Po odevzdání hráčské výstroje na jaře roku 1911 se Riley Hern nestáhl do ústraní, ale přesunul své těžiště do hospodářského sektoru a byrokracie sportu. Trvale se usadil v Montrealu, kde jako primární byznys založil prosperující obchody a specializovanou tiskárnu. Prosadil se tím, že získal exkluzivní práva a de facto celoměstský monopol na koncipování, výrobu a tisk oficiálních ligových rozpisů, zápasových bulletinů a kalendářů pro všechny významné montrealské zimní stadiony a amatérské či profesionální soutěže. Vlastnil také prodejny se sortimentem sportovního vybavení a pánskou galanterií (haberdashery).

Jeho znalost pravidel ho zároveň nominovala do elitního kruhu certifikovaných rozhodčích. Působil na ledové ploše jako hlavní sudí a posléze obsazoval ve zformované NHL i specializovanou funkci takzvaného brankového rozhodčího (goal judge). V této době bylo úkolem brankového rozhodčího fyzicky signalizovat puk za čárou odmávnutím nebo zmáčknutím elektronické signalizace přímo z bezprostřední blízkosti branky v ochranném sektoru.

Riley Hern podlehl předčasnému úmrtí z neurologických a kardiálních komplikací dne 24. června 1929 ve městě Montreal ve věku 50 let. Historický dluh vůči tomuto průkopníkovi profese se naplnil v průběhu šedesátých let. Výběrová komise oficiálně uvedla Rileyho Herna do Hokejové síně slávy (Hockey Hall of Fame) v Torontu v roce 1963 jako ocenění jeho faktu, že položil metodologické i statistické základy brankářské profese při formování prvních záchvěvů severoamerické National Hockey League.

📈 Kompletní statistiky ledního hokeje

Základní části profesních lig

Tabulka demonstruje každou exaktně doložitelnou sezónu Herna v jeho 11 let dlouhé seniorské dráze. Ve starých archivech do roku 1903 se statistiky čistých kont (Shutouts - ShO) a inkasovaných branek často nearchivovaly do systematické matice, proto jsou v těchto případech buňky explicitně označeny jako neevidované či nedostupné.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Výhry	Prohry	Remízy	Inkasované góly	Čistá konta	Průměr inkasovaných gólů (GAA)
1898/99	Stratford Legionnaires	OHA-Sr.	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1899/00	Stratford Legionnaires	OHA-Sr.	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1900/01	Stratford Legionnaires	OHA-Sr.	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1901/02	Pittsburgh Keystones	WPHL	14	9	5	0	32	1	2,21
1902/03	Pittsburgh Keystones	WPHL	12	1	10	0	61	0	5,30
1903/04	Portage Lakes Hockey Club	Exhibice	14	13	1	0	21	4	1,50
1904/05	Portage Lakes Hockey Club	IPHL	24	15	7	2	81	2	3,54
1905/06	Portage Lakes Hockey Club	IPHL	20	15	5	0	70	1	3,46
1906/07	Montreal Wanderers	ECAHA	10	10	0	0	39	0	3,84
1907/08	Montreal Wanderers	ECAHA	10	8	2	0	52	0	5,11
1908/09	Montreal Wanderers	ECHA	12	9	3	0	61	0	5,03
1909/10	Montreal Wanderers	NHA	13	11	1	0	47	0	3,62
1910/11	Montreal Wanderers	NHA	16	8	8	0	87	0	5,43

Stanley Cup (Vyřazovací boje a Challenge série)

Doložené počty startů, výher, proher a inkasovaných gólů ze speciálních zápasů tvořících součást bojů o získání či obhajobu Stanley Cupu. Do těchto údajů nejsou započteny ligové zápasy základní části (i když byly tehdy rozhodujícím faktorem pro udělení práva vyzvat šampiona).

Sezóna	Tým	Druh zápasů	Zápasy	Výhry	Prohry	Inkasované góly	Průměr inkasovaných gólů (GAA)
1906/07	Montreal Wanderers	Stanley Cup	6	3	3	25	4,17
1907/08	Montreal Wanderers	Stanley Cup	5	5	0	16	3,20
1908/09	Montreal Wanderers	Stanley Cup	2	1	1	10	5,00
1909/10	Montreal Wanderers	Stanley Cup	1	1	0	3	3,00

(Poznámka ke statistikám: V sezóně 1906/07 odehrál klub navíc dvě utkání challenge série proti New Glasgow v prosinci 1906 jako neoficiální předkolo s bilancí 2 výhry; šest oficiálních startů v tabulce zahrnuje dvousériový střet s Kenora Thistles v lednu a březnu 1907).*

💡 Pro laiky

Hokej, do kterého brankář Riley Hern vstoupil, neobsahoval struktury dnešní NHL, ani její pevná pravidla a kalendáře. O titul mistra Severní Ameriky nebo o slavný Stanley Cup se hrálo takzvaným systémem "výzev" (tzv. challenge cup system), který se používá například v dnešním profesionálním boxu při boji o mistrovský pás. Pokud nějaký tým (například klub z provincie Manitoba) vyhrál svou domácí lokální ligu, měl formální právo poslat držiteli Stanley Cupu (například Montrealu Wanderers) výzvu k souboji. Držitel poháru pak musel tuto výzvu v zimních měsících přijmout a utkat se s vyzyvatelem ve dvouzápasové sérii, kde se jednoduše sečetly góly z obou utkání. Proto musel Hern v sezóně 1907/1908 svůj zisk Stanley Cupu obhajovat hned třikrát během dvou měsíců.

Pro brankáře byla tehdejší pravidla neobyčejně krutá. Zatímco současní brankáři mají lehké obrovské chrániče, masky a neustále se po ledě plazí, klekají si a využívají různé posuvné rozkleky do šířky, Hern toto dělat nesměl. Zákoník pro tehdejší lední hokej brankářům výslovně zakazoval při zásahu kotouče opustit polohu vestoje. Pokud by spadl, pískal se faul na dvě minuty. Oblečen byl navíc v dobovém tlustém neforemném svetru a bez jakékoliv masky. Rány protihráčů tak vyrážel holýma rukama nebo se před pukem fyzicky zdržoval tak, aby střela, jež směřovala mimo kriketové chrániče na nohou, trefila část jeho volného těla, s naprostým odevzdáním jakéhokoliv pudu sebezáchovy před zraněním hlavy. Skutečnost, že i za těchto podmínek dostával Hern občas pouze jediný gól na zápas, potvrzovala pro dobové sportovní novináře jeho extrémní postřeh.

Dalším zcela odlišným aspektem byl plat. Riley Hern na počátku století (1901) utekl z Kanady do Pittsburghu, aby se stal jedním z prvních profesionálů. Důvodem bylo, že funkcionáři v Torontu a Montrealu se z pozice zarytých fanatiků amatérismu jakémukoliv placení hokejistů zarputile a přísně bránili s tím, že hra pro peníze zničí charakter člověka. Až úspěch západních placených lig a lig v severních těžebních amerických lokalitách, kde Hern stál v brance klubu Portage Lakes, přinutil kanadské majitele přistoupit v roce 1909 na oficiální a placené smlouvy. Z těchto dohod o pár let později nakonec vzešla celá dnešní slavná a multimiliardová NHL.

Zdroje