Western Pennsylvania Hockey League

Šablona:Infobox Sportovní liga

Western Pennsylvania Hockey League (často zkracována jako WPHL) byla raná americká liga ledního hokeje, která operovala ve městě Pittsburgh ve státě Pensylvánie. Z historického a institucionálního hlediska představuje tato soutěž absolutní milník ve vývoji severoamerického sportu, neboť se stala vůbec první organizovanou hokejovou ligou na světě, jež otevřeně a legálně vyplácela svým hráčům finanční mzdy, a jako první realizovala oficiální hráčské přestupy (trejdy).

Soutěž existovala ve dvou oddělených fázích. První etapa probíhala mezi lety 1896 a 1904, druhá následovala po krátkém přerušení v letech 1907 až 1909. Vzhledem k technologickému primátu Pittsburghu, jenž jako první severoamerické město disponoval stadionem s umělým chlazením ledu, lákala liga elitní hokejisty z Kanady, pro něž znamenala lukrativní zdroj obživy v době, kdy kanadské asociace tvrdě trestaly jakékoliv porušení amatérského statutu. Značná část hráčů, kteří v lize působili, byla později formálně uvedena do Hokejové síně slávy v Torontu.

⏳ Technologický kontext a počátky (1895–1896)

Vznik ligy WPHL byl bezprostředně podmíněn technologickým pokrokem v oblasti chladírenství. V roce 1895 byl v Pittsburghu otevřen zábavní a sportovní komplex Schenley Park Casino, který byl jako první budova v Severní Americe vybaven funkčním systémem pro plošné umělé chlazení ledové plochy. Až do tohoto okamžiku byl veškerý lední hokej na kontinentu odkázán výhradně na přírodní mráz.

V zimě přelomu let 1895 a 1896 pozvalo vedení haly kanadský univerzitní tým z Queen's University k sérii exhibičních utkání, jež měla lokálnímu publiku demonstrovat pravidla ledního hokeje (v Pittsburghu se do té doby hrál převážně lední pólo). Úspěch těchto exhibicí vedl management Casina k rozhodnutí zorganizovat pravidelnou soutěž. Během listopadu 1896 byla formálně ustavena Western Pennsylvania Hockey League. Do inauguračního ročníku vstoupily čtyři celky: Pittsburgh Athletic Club, Duquesne Country and Athletic Club, Western University of Pennsylvania a tým označovaný jako All-Pittsburgh.

Hrací dny byly stanoveny na úterý a pátek. Historická pravidla WPHL, publikovaná v prosinci 1896 v deníku Pittsburgh Press, specifikovala, že na ledě operuje na každé straně sedm hráčů. Puk byl definován jako kotouč z vulkanizované gumy o průměru tří palců a tloušťce jednoho palce.

🏒 Tragická inaugurační sezóna a požár (1896–1897)

První sezóna zahájila svůj program 17. listopadu 1896. Vzhledem k exkluzivitě umělého ledu se soutěž setkala s vysokým diváckým zájmem. Regulérní průběh ročníku byl ovšem náhle a nevratně ukončen zásahem vyšší moci.

Dne 17. prosince 1896 zachvátil budovu Schenley Park Casina masivní požár, který celý komplex zničil do základů. Hokejové týmy při této katastrofě přišly o veškeré své vybavení. Vzhledem k faktu, že v Pittsburghu ani v jeho širším okolí neexistovala žádná jiná adekvátní ledová plocha, byla sezóna 1896/1897 po odehrání úvodního měsíce oficiálně zrušena a mistrovský titul nebyl nikomu udělen. Ztráta stadionu znamenala úplné přerušení organizovaného hokeje ve městě na další dva roky.

🏢 Znovuzrození v Duquesne Garden (1898–1901)

Obnova soutěže se stala reálnou až s výstavbou nové infrastruktury. V roce 1899 byla dokončena přestavba bývalé vozovny pouličních drah na novou multifunkční arénu Duquesne Garden. Tento stadion disponoval ledovou plochou, která ve své době představovala nejdelší kryté kluziště na světě, a hledištěm s kapacitou přesahující 5 000 diváků.

Liga WPHL byla obnovena pro sezónu 1898/1899 za účasti tří původních mužstev (Pittsburgh Athletic Club, Duquesne Country & Athletic Club a Western University). V následujícím ročníku 1899/1900 soutěž expandovala přijetím klubu Pittsburgh Bankers. Z herního hlediska představoval v této éře absolutního hegemona tým Pittsburgh Athletic Club, jenž dokázal získat tři mistrovské tituly v řadě (v letech 1899, 1900 a 1901). Z institucionálního hlediska si liga v tomto období stále formálně udržovala amatérský status, ačkoliv představitelé klubů začali prokazatelně nabízet hráčům lukrativní neoficiální benefity, čímž vznikalo prostředí takzvaného šamaterismu.

💸 První profesionální smlouvy a kanadská migrace (1901–1904)

Přechod k otevřenému profesionalismu nastal v sezóně 1901/1902. Aby lokální kluby zvýšily sportovní kvalitu a atraktivitu soutěže pro platící diváky, začali jejich manažeři systematicky oslovovat elitní kanadské hráče. V této době v Kanadě (pod hlavičkou asociace OHA) platil přísný zákaz jakéhokoliv placení sportovců. WPHL tohoto faktu využila a začala otevřeně garantovat stabilní mzdy.

Zásadní historický precedens vytvořil hráč Harry Peel, jenž nastupoval za klub Pittsburgh Keystones. V létě roku 1902 Peel veřejně přiznal, že mu klub během sezóny vyplácel hotovost ve výši 35 amerických dolarů týdně. Následkem tohoto odhalení byl Peel ze strany kanadské OHA okamžitě suspendován, nicméně liga WPHL jeho případ využila k definitivnímu odhození amatérské zástěrky a od sezóny 1902/1903 se oficiálně definovala jako plně profesionální soutěž.

Do Pittsburghu zamířily tehdejší největší kanadské hvězdy. Tým Pittsburgh Victorias (který se do ligy připojil) postavil svůj kádr na hráčích pocházejících z Ottawy, včetně budoucího člena Síně slávy Bruce Stuarta. Klub Pittsburgh Bankers podepsal kontrakt s Hodem Stuartem, jenž byl v dobovém tisku označován za "nejlepšího hokejistu světa". Na uvolněném trhu došlo k prvním kontraktním sporům; práva na Hoda Stuarta si nárokovaly současně dva pittsburghské týmy a vedení ligy muselo vlastnictví smlouvy direktivně přisoudit Bankers. V roce 1904 se stal vítězem ligy tým Pittsburgh Victorias.

⚔️ Konkurence IPHL a přerušení soutěže (1904–1907)

Ekonomická stabilita a schopnost lákat profesionály nezůstala v USA bez povšimnutí. Ve městě Houghton ve státě Michigan vznikl nezávislý profesionální tým Portage Lakes Hockey Club, který s pittsburghskými celky odehrál sérii vysoce výdělečných exhibičních duelů o titul mistra USA.

V roce 1904 dospěli zástupci města Houghton a pittsburghských investorů k rozhodnutí založit širší mezinárodní soutěž. Byla zformována International Professional Hockey League (IPHL), do níž vstoupily celky z Michiganu, Ontaria a Pensylvánie. V důsledku tohoto kroku musela být WPHL rozpuštěna, neboť majitelé pittsburghských celků sloučili své finanční i hráčské zdroje do jediného silného mužstva s názvem Pittsburgh Professionals, které po tři následující sezóny (1904–1907) reprezentovalo město v IPHL.

🔄 Obnova WPHL a historicky první výměny hráčů (1907–1908)

Liga IPHL na podzim 1907 z finančních a logistických důvodů zkrachovala. Investoři v Pittsburghu okamžitě zareagovali a znovu obnovili lokální WPHL. Do sezóny 1907/1908 nastoupily staré známé organizace Pittsburgh Athletic Club a Pittsburgh Bankers, doplněné o nově vzniklé týmy Pittsburgh Pirates a Pittsburgh Lyceum.

Z hlediska celosvětového historického vývoje hokeje se v této sezóně odehrál zcela zásadní byrokratický krok – vůbec první zdokumentované přímé výměny hráčů (trejdy) mezi dvěma profesionálními subjekty. Do té doby hráči pouze podepisovali smlouvy nebo byli propouštěni. V prosinci 1907 vyměnili Bankers hráče Dutche Kocha do Lyceum za Harryho Burgoynea (aby následně Kocha v lednu získali zpět výměnou za Freda Younga).

Daleko masivnější a významnější blokový trejd (blockbuster trade) následoval 27. ledna 1908. V tento den klub Pittsburgh Pirates odeslal brankáře Jamese MacKaye, útočníka Edgara Deye a Dunca Taylora do celku Pittsburgh Bankers výměnou za brankáře Josepha Donnellyho a Berta Bennetta. Tento akt stanovil precedens pro budoucí transferovou politiku v moderním sportu. Titul v této historické sezóně získali Pittsburgh Bankers, když v rozhodujícím utkání porazili tým Lyceum 4:2, přičemž rozhodující branky vstřelil útočník Harry Smith.

📉 Fenomén "skokanů" a definitivní zánik (1908–1909)

Poslední ročník v historii organizace se odehrál v sezóně 1908/1909. Úpadek a následný krach ligy nevyplýval z nedostatku peněz nebo klesajícího zájmu diváků, nýbrž paradoxně z technologické výhody, kterou Pittsburgh disponoval.

Díky umělému chlazení v hale Duquesne Garden mohla WPHL zahajovat své soutěžní ročníky již na konci listopadu. Kanadské plně profesionální ligy, které v té době nově vznikaly (zejména OPHL a Eastern Canada Amateur Hockey Association), disponovaly pouze přírodním ledem a jejich soutěže startovaly až na konci prosince nebo v lednu.

Tento časový nesoulad vedl ke vzniku fenoménu takzvaných "skokanů" (jumpers). Kanadští hráči podepsali smlouvu s klubem z WPHL, odehráli v Pittsburghu listopadové a prosincové zápasy, vyinkasovali mzdu, a jakmile v Kanadě zamrzla jezera a odstartovaly tamní soutěže, své americké kontrakty svévolně porušili a vrátili se domů. Tento masivní exodus hráčů absolutně destabilizoval fungování pittsburghských celků. Koncem prosince 1908 ztratil klub Pittsburgh Lyceum takové množství hokejistů, že musel uprostřed ročníku ohlásit bankrot a ukončit činnost.

Zbylé tři kluby sice sezónu se zúženými kádry dohrály, přičemž mistrovský titul vybojoval tým Duquesne Athletic Club, nicméně vedení WPHL vyhodnotilo tento personální model jako trvale neudržitelný. Po odehrání finálového utkání na jaře 1909 byla liga WPHL s definitivní platností zrušena.

🌟 Významné osobnosti a členové Síně slávy

Vzhledem k faktu, že WPHL fungovala jako první profesionální trh, prošla jejími kluby řada osobností, které definovaly ranou éru ledního hokeje a později dosáhly zařazení do Hokejové síně slávy v Torontu.

Riley Hern: První legendární profesionální brankář, který v sezóně 1901/1902 vychytal pro klub Keystones ligový titul s průměrem pouhých 2,21 inkasovaného gólu na zápas. Následně se přesunul do Michiganu a později získal třikrát Stanley Cup.
Alf Smith: Hrající trenér a kapitán celku Pittsburgh Athletic Club, Bankers a posléze i Duquesne Athletic Club. Dříve proslul ziskem čtyř Stanley Cupů za klub Ottawa Silver Seven.
Tommy Smith: Elitní střelec, který v lize působil v dresech Lyceum a Bankers. Během své kariéry dominoval i v kanadských ligách a vybojoval dva Stanley Cupy.
Hod Stuart: Obránce a jedna z největších hvězd hokeje na přelomu století. Jeho přestup do Pittsburgh Bankers v roce 1902 vyvolal obrovské spory, tým z něj však profitoval ziskem titulu.
Bruce Stuart: Bratr Hoda Stuarta, střední útočník. Během sezóny 1902/1903 vstřelil v dresu Pittsburgh Victorias 16 gólů a stal se nejlepším střelcem i členem prvního All-Star týmu WPHL.

📈 Kompletní statistiky: První éra (1896–1904)

Následující tabulka dokumentuje kompletní seznam všech sezón po obnovení ligy v hale Duquesne Garden až do jejího pozastavení z důvodu založení IPHL. Inaugurační ročník 1896/1897 zde není číselně evidován, jelikož byl zrušen před svým dokončením (požár casina) a titul nebyl udělen.

Sezóna	Vítěz ligy (Mistr)	Odehrané zápasy vítěze	Výhry	Prohry	Remízy	Vstřelené góly vítěze	Inkasované góly vítěze
1898/1899	Pittsburgh Athletic Club	12	9	2	1	21	7
1899/1900	Pittsburgh Athletic Club	17	13	4	0	59	26
1900/1901	Pittsburgh Athletic Club	13	11	1	1	69	19
1901/1902	Pittsburgh Keystones	14	9	5	0	42	32
1902/1903	Pittsburgh Bankers	14	10	3	1	59	18
1903/1904	Pittsburgh Victorias	13	10	3	0	56	23

📈 Kompletní statistiky: Druhá éra (1907–1909)

Níže je uveden statistický přehled vítězů ligy po jejím obnovení v roce 1907. V sezóně 1907/1908 skončily týmy Bankers a Lyceum se shodným bodovým ziskem a o titulu rozhodlo dodatečné utkání. Exaktní data pro kompletní brankové poměry z tohoto ročníku nejsou v oficiálních historických archivech uceleně dostupná.

Sezóna	Vítěz ligy (Mistr)	Odehrané zápasy vítěze	Výhry	Prohry	Remízy	Vstřelené góly vítěze	Inkasované góly vítěze
1907/1908	Pittsburgh Bankers	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1908/1909	Duquesne Athletic Club	15	10	4	1	67	45

💡 Pro laiky

Historie ligy WPHL odhaluje obrovský paradox v dějinách ledního hokeje. Ačkoliv je tento sport neodmyslitelně spjat s Kanadou, první skutečně profesionální ligu na světě – tedy soutěž, kde se hokejem dalo oficiálně živit jako prací – nevymysleli Kanaďané, ale Američané ve městě Pittsburgh.

Na konci devatenáctého století byl v Kanadě profesionální sport považován za morálně nepřijatelný. Majitelé týmů nesměli hráčům platit ani za zlomenou hokejku, natož jim dávat výplatu. Naproti tomu američtí investoři v Pittsburghu pochopili, že špičkový sport je byznys, a chtěli divákům nabídnout tu nejlepší podívanou. Měli obrovskou výhodu v podobě stadionu s technologií na výrobu umělého ledu. V Kanadě se tehdy dalo hrát, až když venku udeřily hluboké mrazy a zamrzla přírodní kluziště v halách.

Průmyslníci z Pensylvánie tedy zkrátka přijeli do Kanady, oslovili nejlepší mladé kluky a nabídli jim na tehdejší dobu luxusní plat (často 30 až 40 dolarů týdně, což bylo tehdy obrovské jmění) s tím, že sezóna díky umělému chlazení začne už v listopadu. Kanaďané na tuto nabídku masivně slyšeli a do USA ochotně cestovali. Z historického pohledu to byla právě americká liga WPHL, která donutila kanadské úřady kapitulovat a legalizovat profesionalismus (hráče za peníze), což o několik let později vyústilo ve vznik slavné NHL.

Zajímavostí je, že umělý led byl zároveň hřebíkem do rakve WPHL. Kanadští hráči vzali peníze za měsíc hraní v Pittsburghu, a jakmile v Kanadě koncem prosince dostatečně zmrzla voda a začaly tamní soutěže, zkrátka nasedli na vlak a utekli domů, protože chtěli hrát blíž ke svým rodinám. Americké týmy zničehonic ztratily polovinu sestavy a liga musela kvůli nedostatku hráčů v roce 1909 definitivně skončit.

Zdroje