1916
Obsah boxu
Rok 1916 (MCMXVI) byl přestupný rok, který započal sobotou a je nesmazatelně zapsán v dějinách jako jeden z nejkrvavějších roků první světové války. Tento rok byl charakterizován masivními a vyčerpávajícími bitvami na západní i východní frontě, které si vyžádaly miliony životů, ale nepřinesly rozhodující průlom. Klíčovými událostmi byly gigantické a brutální bitvy u Verdunu a na Sommě, které se staly synonymem pro hrůzy zákopové války. Na východní frontě Rusko spustilo úspěšnou, avšak nesmírně nákladnou Brusilovovu ofenzívu. Politickou scénou otřáslo Velikonoční povstání v Irsku a smrt dlouholetého rakouského císaře Františka Josefa I.. V oblasti techniky došlo k přelomovému nasazení tanků v boji a v umění se zrodil dadaismus jako reakce na absurditu války.
🌍 Události
Rok 1916 byl zcela ve znamení první světové války, která eskalovala do dosud nevídaných rozměrů.
První světová válka
Západní fronta
- Bitva u Verdunu (21. února – 18. prosince): Jedna z nejdelších a nejkrvavějších bitev v lidských dějinách byla zahájena masivním německým útokem na francouzskou pevnost Verdun. Cílem německého velitele Ericha von Falkenhayna bylo "vykrvácet francouzskou armádu". Bitva se proměnila v opotřebovávací peklo, kde obě strany utrpěly obrovské ztráty, odhadované celkem na 700 000 až 900 000 mužů. Francouzská obrana, symbolizovaná heslem "Ils ne passeront pas!" ("Neprojdou!"), nakonec německý nápor vydržela, ale za cenu strašlivých obětí.
- Bitva na Sommě (1. července – 18. listopadu): Spojenecká, především britská, ofenzíva, která měla ulevit tlaku na Francouze u Verdunu a prolomit německé linie. První den bitvy, 1. červenec 1916, se stal nejčernějším dnem v historii britské armády, která ztratila přes 57 000 vojáků. V této bitvě byly 15. září historicky poprvé nasazeny tanky. Přes obrovské ztráty na obou stranách, které přesáhly milion mužů, přinesla bitva jen minimální posun fronty.
Východní fronta
- Brusilovova ofenzíva (4. června – 20. září): Největší a nejúspěšnější ruská vojenská operace celé války. Pod velením generála Alexeje Brusilova ruské jednotky prolomily rakousko-uherské linie a postoupily až o 120 kilometrů. Ofenzíva způsobila Rakousku-Uhersku drtivé ztráty (přes 1,5 milionu vojáků) a donutila Německo stáhnout jednotky ze západní fronty, čímž ulevilo Verdunu. Přestože byla ofenzíva taktickým úspěchem, obrovské ruské ztráty (až milion mužů) dále podkopaly morálku a přispěly k pozdějšímu kolapsu carského režimu.
- Vstup Rumunska do války: Povzbuzeno ruským úspěchem vyhlásilo Rumunské království v srpnu válku Ústředním mocnostem, ale jeho armáda byla rychle poražena.
Další události války
- Bitva u Jutska (31. května – 1. června): Největší námořní bitva první světové války mezi britským a německým loďstvem v Severním moři. Ačkoliv obě strany vyhlásily vítězství, strategicky potvrdila britskou námořní nadvládu.
- Potopení HMHS Britannic: Sesterská loď Titanicu, sloužící jako nemocniční loď, se 21. listopadu potopila v Egejském moři po najetí na minu.
Politické události
- Velikonoční povstání (24. – 29. dubna): V Dublinu vypuklo povstání irských nacionalistů usilujících o nezávislost na Velké Británii. Povstání bylo britskou armádou tvrdě potlačeno a jeho vůdci popraveni. Brutální reakce Britů však radikalizovala irskou veřejnost a vedla k nárůstu podpory pro nezávislost.
- Smrt Františka Josefa I.: 21. listopadu zemřel ve věku 86 let rakouský císař a český král František Josef I., který vládl 68 let. Jeho smrt symbolizovala konec jedné éry. Na trůn nastoupil jeho prasynovec Karel I., který se stal posledním panovníkem Rakouska-Uherska.
- Vznik Československé národní rady: V Paříži byl v únoru ustanoven tento orgán československého zahraničního odboje, v jehož čele stáli Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik.
- Atentát na Grigorije Rasputina: V prosinci byl v Petrohradě zavražděn kontroverzní mystik Grigorij Jefimovič Rasputin, který měl značný vliv na carskou rodinu Romanovců.
Katastrofy
- Protržení přehrady na Bílé Desné: 18. září došlo v Jizerských horách k největší katastrofě spojené s havárií přehrady v historii českých zemí. Protržení hráze si vyžádalo 62 životů.
💡 Věda a technika
- První nasazení tanků: Spojené království poprvé v historii nasadilo do boje obrněná pásová vozidla, známá jako tanky, a to 15. září v bitvě na Sommě. Ačkoliv první modely byly pomalé a nespolehlivé, jejich nasazení navždy změnilo způsob vedení války.
- Zavedení letního času: 30. dubna byl v Německu a Rakousku-Uhersku poprvé zaveden letní čas jako opatření k úspoře uhlí během války.
- Vznik BMW: V Mnichově byla 7. března založena společnost Bayerische Flugzeugwerke, která se později přeměnila na slavnou automobilku BMW.
- Všeobecná teorie relativity: Albert Einstein publikoval svůj zásadní článek "Základy všeobecné teorie relativity".
🎨 Umění a kultura
- Vznik dadaismu: V Curychu ve Švýcarsku, v Kabaretu Voltaire, vznikl avantgardní umělecký směr dadaismus. Založili ho umělci jako Tristan Tzara a Hans Arp jako nihilistickou a absurdní reakci na hrůzy a nesmyslnost první světové války. Dadaismus odmítal logiku, rozum a tradiční estetické hodnoty.
👶 Narození
- 22. dubna –
Yehudi Menuhin, americký houslista a dirigent - 11. května –
Camilo José Cela, španělský spisovatel, nositel Nobelovy ceny - 28. května – Walker Percy, americký spisovatel
- 8. června –
Francis Crick, britský molekulární biolog, spoluobjevitel struktury DNA a nositel Nobelovy ceny - 1. července – Olivia de Havillandová, britsko-americká herečka
- 18. července –
Andrej Gromyko, sovětský politik a diplomat - 23. srpna –
François Mitterrand, francouzský prezident - 13. září – Roald Dahl, britský spisovatel
- 28. září – Peter Finch, britský herec
- 4. října – Vitalij Ginzburg, ruský fyzik, nositel Nobelovy ceny
- 9. prosince – Kirk Douglas, americký herec
- 15. prosince –
Maurice Wilkins, novozélandský fyzik, nositel Nobelovy ceny
.svg){kind=small}
⚰️ Úmrtí
- 6. února –
Rubén Darío, nikaragujský básník - 28. února – Henry James, americko-britský spisovatel
- 11. května –
Max Reger, německý hudební skladatel - 28. května –
Ivan Franko, ukrajinský spisovatel a básník - 6. července – Odilon Redon, francouzský malíř
- 16. července – Ilja Iljič Mečnikov, ruský biolog, nositel Nobelovy ceny
- 23. července – William Ramsay, skotský chemik, nositel Nobelovy ceny
- 14. září – José de Echegaray y Eizaguirre, španělský dramatik, nositel Nobelovy ceny
- 15. listopadu –
Henryk Sienkiewicz, polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny - 21. listopadu –
František Josef I., rakouský císař a český král (* 1830) - 22. listopadu – Jack London, americký spisovatel
- 30. prosince – Grigorij Jefimovič Rasputin, ruský mystik (zavražděn) (* 1869)
.svg){kind=small}
🏅 Nobelovy ceny
Vzhledem k probíhající válce byly Nobelovy ceny uděleny pouze v omezeném rozsahu:
- Fyzika: neudělena
- Chemie: neudělena
- Fyziologie nebo lékařství: neudělena
- Literatura: Verner von Heidenstam (Švédsko)
- Mír: neudělena
👶 Pro laiky: Rok 1916 jednoduše
Představte si, že svět je jedna obrovská a velmi komplikovaná desková hra. V roce 1916 se dva hlavní týmy (Spojenci a Ústřední mocnosti) rozhodly, že už nebudou jen posouvat figurky po malých políčkách, ale že zkusí celou herní desku převrátit jedním velkým tahem.
Jeden tým se pokusil dobýt klíčové francouzské pole jménem Verdun, ale druhý tým ho bránil tak urputně, že oba přišly o obrovské množství figurek, ale pole nikdo nezískal. Aby mu pomohl, zahájil jeho spojenec útok na jiném místě, u řeky Somma, ale výsledek byl stejný – strašně moc zničených figurek a herní plán se skoro nezměnil. Během této bitvy se na desce objevila úplně nová figurka – tank, která byla pomalá, ale dokázala přejít přes překážky, které ostatní figurky zastavily.
Mezitím na druhé straně herní desky, na východě, jeden z hráčů (Rusko) provedl překvapivý a silný útok (Brusilovova ofenzíva), kterým smetl spoustu soupeřových figurek, ale tak se u toho unavil, že mu skoro nezbyly síly na další hru.
Mimo hlavní bojiště se staly další důležité věci. V Irsku se skupina lidí pokusila založit si vlastní malou hru, ale byla rychle poražena. Starý král jednoho velkého týmu (František Josef I.) po velmi dlouhé hře zemřel a na jeho místo nastoupil nový, mladší. A v neutrálním domečku ve Švýcarsku se sešla skupinka umělců, kteří řekli, že celá ta hra je tak hloupá a nesmyslná, že začali vytvářet umění, které bylo schválně divné a nedávalo smysl (dadaismus).
Rok 1916 byl tedy rokem, kdy se všichni snažili vyhrát za každou cenu, ale místo toho jen zničili obrovské množství svých sil a zjistili, že konec hry je stále v nedohlednu.
Zdroje
Vojenský historický ústav Praha Česká televize Český rozhlas Plus Encyclopaedia Britannica Encyclopaedia Britannica Wikipedia History.com Imperial War Museums