Přeskočit na obsah

Milan Šteindler

Z Infopedia
Verze z 13. 6. 2026, 03:52, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Milan Šteindler | obrázek = | datum_narození = 12. dubna 1957 | místo_narození = Praha, Československo | národnost = česká | povolání = herec, filmový režisér, scenárista, komik | alma_mater = FAMU | aktivní_roky = 1971–současnost | významná_díla = Vrať se do hrobu!, Díky za každé nové ráno, Česká soda | ocenění…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Milan Šteindler
Datum narození12. dubna 1957
Místo narozeníPraha, Československo
Národnostčeská
Alma materFAMU
Povoláníherec, filmový režisér, scenárista, komik
Aktivní roky1971–současnost
OceněníČeský lev za nejlepší režii (1994)

Milan Šteindler je významný český filmový a televizní režisér, divadelní i filmový herec, scenárista, komik a jedna z nejvýraznějších postav české kulturní a satirické scény posledních čtyř dekád. Do širokého povědomí veřejnosti se zapsal především jako spoluzakladatel kultovního Divadla Sklep, na jehož vzniku se podílel po boku svého celoživotního přítele a uměleckého partnera Davida Vávry. Jeho specifický, často velmi břitký a politicky nekorektní smysl pro humor formoval celou jednu generaci diváků.

Jako režisér má na svém kontě několik naprosto zásadních a dnes již kultovních děl české kinematografie, mezi něž patří hořká komedie Vrať se do hrobu! nebo kritikou nesmírně ceněný snímek Díky za každé nové ráno, za který v roce 1994 obdržel prestižní ocenění Český lev v kategorii Nejlepší režie. Zcela nezastupitelnou roli sehrál také při tvorbě legendárního satirického pořadu Česká soda, kde nejen režíroval, ale proslavil se i herecky v dnes již zlidovělém parodickém kurzu němčiny Alles Gute. Vedle své režisérské činnosti je Šteindler nesmírně plodným hercem, který ztvárnil desítky komediálních, tragikomických i dramatických rolí ve filmech a televizních seriálech.

Mládí a studium

Milan Šteindler se narodil 12. dubna 1957 v Praze. Již od útlého dětství projevoval obrovský talent pro komediální improvizaci a výtvarné umění. Vyrůstal v době hluboké normalizace, což v něm, podobně jako v mnoha jeho vrstevnících, utvářelo silně ironický a skeptický pohled na tehdejší společenskou realitu. Po dokončení základního vzdělání nastoupil ke studiu na střední umělecké škole, kde se plně rozvinulo jeho kreativní myšlení a touha po divadelním a filmovém vyjádření.

Právě do období jeho čtrnácti let, konkrétně do roku 1971, spadá naprosto zlomový okamžik jeho života. Se svým spolužákem a kamarádem Davidem Vávrou začali experimentovat s drobnými dramatickými a komediálními výstupy. Neměli k dispozici žádné skutečné jeviště, a tak své první improvizované představení hráli pro pár kamarádů přímo ve sklepě domu babičky Davida Vávry. Z těchto čistě amatérských, chlapeckých hrátek s baterkami a papírovými kulisami se postupně zrodil jeden z největších divadelních fenoménů novodobé české historie – Divadlo Sklep.

Po úspěšném složení maturitní zkoušky bylo jeho logickým cílem pokračovat ve studiu na vysněné Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Přijímací řízení v té době bylo z politických i kapacitních důvodů extrémně náročné, avšak Šteindler nakonec na obor filmové a televizní režie nastoupil. Během svých vysokoškolských let natočil několik oceňovaných studentských cvičení (například snímek Je dobrá, slaďoučká z roku 1983) a získal perfektní teoretický i praktický základ pro svou budoucí profesi. Ještě před samotným absolutoriem, které úspěšně završil v roce 1985, začal pracovat jako asistent režie ve Filmovém studiu Barrandov, což mu umožnilo nasát atmosféru velkých filmových produkcí.

Divadlo Sklep a Pražská 5

Divadlo Sklep (často zkracováno jen na Sklep) se v průběhu sedmdesátých a především osmdesátých let 20. století transformovalo z dětské hry ve sklepě na mohutné kulturní hnutí a útočiště svobodomyslné pražské mládeže. Milan Šteindler zde působil nejen jako herec, ale i jako jeden z hlavních autorů a motorů souboru. Poetika Sklepa byla a stále je založena na absolutní dekonstrukci tradičního divadla, záměrném využívání trapnosti (sami sklepáci razí heslo "nebojte se ztrapnit"), nečekaných pointách, absurdním humoru a ironizaci dobových klišé.

Kolem Divadla Sklep se postupně sdružila obrovská tvůrčí skupina lidí, do které kromě Šteindlera a Vávry patřili nebo patří budoucí hvězdy české kultury jako herec Tomáš Hanák, režiséři Tomáš Vorel a Ondřej Trojan, herečka Eva Holubová, producent a režisér Václav Marhoul nebo uznávaní výtvarníci a architekti. Šteindler s Vávrou vytvořili nespočet ikonických autorských scének, které se každoročně představují v rámci tradičních představení zvaných Besídka.

V roce 1988 se Divadlo Sklep stalo nedílnou součástí generačního filmového manifestu režiséra Tomáše Vorla s názvem Pražská 5. Tento povídkový film spojil pět předních pražských nezávislých divadelních souborů. Šteindler se zde objevil v povídce "Výlet na Karlštejn", která byla právě vizitkou Divadla Sklep a definitivně katapultovala tento typ humoru z malých klubů na stříbrná plátna kin po celém tehdejším Československu. Šteindlerův divadelní zápal neopadl ani v pokročilém věku; i v letech 2024 a 2025 aktivně vystupoval v obnovených programech divadla a pravidelně hostuje na jevištích dalších divadel, jako je například Divadlo Na Jezerce či Divadlo Palace (kde zazářil v úspěšné komedii Dámy vpřed!).

Režisérská kariéra a největší úspěchy

Ačkoliv Milan Šteindler exceluje jako komediální herec, jeho nejhlubší a nejcennější otisk v dějinách české kinematografie představuje jeho práce režisérská. Každý z jeho hlavních filmů se vyznačuje naprosto precizním pozorováním mezilidských vztahů a dokonale vybalancovanou hranicí mezi drsným humorem a existenciální melancholií.

Vrať se do hrobu! (1989)

Jeho plnohodnotným celovečerním debutem se stala autorská komedie Vrať se do hrobu!, která měla premiéru v revolučním roce 1989. Tento film je často označován za jedno z vůbec nejlepších děl české kinematografie konce 80. let. Šteindler zde nejen režíroval, ale obsadil sám sebe do hlavní role sociologa Milana, který se v rámci utajeného výzkumu hodnotových žebříčků mládeže vydává zpět na střední školu a vydává se za studenta (v té době třicetiletý Šteindler to díky své drobné postavě a chlapeckému obličeji uhrál naprosto přesvědčivě). Film je brilantní satirou na normalizační školství, pokrytectví dospělých a zároveň melancholickou sondou do duše člověka, který odmítá dospět.

Díky za každé nové ráno (1994)

Absolutní vrchol jeho režijní kariéry přišel v první polovině devadesátých let. V roce 1994 natočil podle autobiografického scénáře a stejnojmenné knihy spisovatelky Haliny Pawlowské trpkou komedii Díky za každé nové ráno. Snímek popisuje dospívání dívky Olgy (ztvárněné Ivanou Chýlkovou) v excentrické rodině ukrajinského emigranta během tuhé normalizace v Československu sedmdesátých let. Film fenomenálním způsobem kombinuje slzy a smích. U odborné kritiky i diváků vyvolal naprosté nadšení a dominoval tehdejšímu udílení filmových cen. Na předávání cen Český lev snímek triumfoval a Milan Šteindler si osobně odnesl křišťálovou sošku pro nejlepšího režiséra.

Další režijní tvorba

Po obrovském úspěchu se Šteindler soustředil na televizní produkci a režíroval pro Českou televizi oblíbený rodinný seriál Bubu a Filip (1996). Na stříbrné plátno se jako režisér vrátil v roce 2002 psychologickým dramatem z prostředí drogově závislé mládeže Perníková věž. Film se sice nesetkal s tak jednoznačně nadšeným přijetím jako jeho předchozí tvorba, avšak otevřel velmi kontroverzní téma tehdejší klubové a drogové scény. Následovala bláznivá komedie O život (2008), ve které se Šteindler vrátil ke svým komediálním kořenům.

Velkou kapitolou jeho režijní a tvůrčí dráhy je kultovní satirický televizní pořad Česká soda (vysíláno v 90. letech, filmový sestřih uveden do kin v roce 1998). Šteindler zde vytvořil a režíroval desítky fiktivních, brutálně nekorektních reportáží a falešných reklam, a po boku Davida Vávry (jako Karl a Egon) moderoval fiktivní kurz německého jazyka Alles Gute. Tento pořad posouval hranice toho, co je v televizním vysílání vůbec přípustné, nešetřil politiky, náboženství, nemoci ani historická tabu a stal se naprostým fenoménem, který dodnes koluje na internetu.

Herecká kariéra

Milan Šteindler je jedním z nejobsazovanějších českých herců vedlejších i hlavních komediálních rolí. Jeho herecký rejstřík je obrovský, přičemž nejčastěji ztvárňuje nejrůznější neurotiky, submisivní manžely, podivíny, byrokraty, učitele, ale dokáže zahrát i vysloveně záporné a zlověstné postavy.

Jednu z prvních drobných rolí si připsal v legendární komedii Jiřího Menzela Vesničko má středisková (1985), kde se mihnul jako závozník Šesták. Pod režijním vedením Věry Chytilové nezapomenutelně ztvárnil jednu z hlavních postav v silném dramatu o počátcích epidemie HIV v Čechách Kopytem sem, kopytem tam (1988). Postupem let se stal dvorním hercem pro filmy Tomáše Vorla (například Cesta z města, Gympl, Cesta do lesa, Skřítek) a režiséra Karla Janáka (Rafťáci).

V nové dekádě svůj herecký prostor ještě rozšířil. Zahrál si například rázného předsedu mysliveckého sdružení ve Vorlově filmu Cesta domů (2021) nebo majitele cykloservisu ve vztahové komedii Pánský klub (2022). Velký komediální prostor dostal rovněž v kontroverzním snímku Mstitel (2021) a objevil se i v divácky úspěšných komediích Casting na lásku (2020) či v připravovaných hitech pro rok 2025 jako Holka od vedle, Na plech nebo netrpělivě očekávaném fotbalovém sequelu Vyšehrad Dvje. V televizní produkci zanechal silnou stopu například v komediálním seriálu z prostřední svérázné matróny PanMáma a nedávno také jako vyšetřovatel v kritikou oslavovaném krimi seriálu Metoda Markovič: Hojer (2024).

Soukromý život a názory

Soukromý život Milana Šteindlera byl na začátku nového milénia poznamenán velmi bolestivým a médii propíraným rozvodem. S manželkou Janou Šteindlerovou prožil mnoho let a mají spolu dvě děti – syna a dceru (dcera se stala úspěšnou a talentovanou golfistkou). Rozvodové řízení se však neslo v duchu extrémně ostrých veřejných sporů, vzájemných obvinění a složitých tahanic o majetek a výživné. Tato těžká osobní krize se podepsala na hercově zdravotním stavu a na určitý čas ho donutila stáhnout se z největšího veřejného tlaku. Situaci se mu však nakonec podařilo stabilizovat.

Šteindler je veřejně znám jako člověk s naprosto nemilosrdným smyslem pro satiru. V četných mediálních výstupech v letech 2024 a 2025 se velmi ostře vymezoval vůči moderním trendům takzvané woke kultury a cancel culture (kultura rušení). Opakovaně upozorňoval, že hyperkorektnosti naprosto chybí jakýkoliv smysl pro humor a že tlak na politickou korektnost v moderním umění de facto představuje novou formu plíživé cenzury, která zabíjí skutečnou divadelní a filmovou komedii, na níž on sám s Divadlem Sklep celoživotně stavěl.

Pro laiky

Pokud se podíváte na televizní záznamy pořadu Česká soda a uslyšíte tam drsné vtipy o postižených dětech, politicích či historických událostech druhé světové války (jako byl Kurz němčiny, kde Šteindler v rakouském kroji učí diváky německá slovíčka pomocí absurdních narážek), možná se zděsíte a budete se ptát, jak to mohli vůbec v televizi vysílat. Odpověď leží v divoké atmosféře 90. let. Po pádu komunistické diktatury, která čtyřicet let všechno tvrdě cenzurovala a zakazovala si dělat z čehokoliv legraci, nastala doba absolutní a nefiltrované svobody. Pořad nesloužil k tomu, aby lidi urážel, ale fungoval jako naprostý ventil. Ukazoval, že si český národ už konečně může a hlavně dokáže dělat brutální legraci naprosto ze všeho – a že smích je tím nejlepším lékem na pokrytectví.

Dalším obrovským fenoménem k pochopení je jeho divadlo Sklep. Kdybyste tam přišli a čekali klasickou hru jako od Shakespeara, kde na sebe herci mluví ve verších, odešli byste asi za pět minut. Šteindlerova a Vávrova sklepácká poetika je založená na tom, že dospělí muži a ženy přijdou na pódium, mají na sobě podivné kostýmy z popelnice, dělají šílené grimasy, recitují u toho básničky o úplných nesmyslech, a právě tím rozbíjejí nudu a šedivost běžného dne. Je to řízená bláznivina, která má ale neuvěřitelnou hloubku a inteligenci.

Kompletní filmografie

Níže je uvedena detailní a nezkrácená filmografie Milana Šteindlera rozdělená podle jeho autorského podílu. Obsahuje televizní filmy, celovečerní kinofilmy, seriály i dokumenty. (Upozornění: jako herec se objevil ve více než stovce projektů).

Režijní filmografie

Rok Název díla Typ díla Poznámka
1989 Vrať se do hrobu! Celovečerní kinofilm Také spoluautor scénáře a hlavní role (sociolog Milan)
1990 Maestro Televizní film
1994 Díky za každé nové ráno Celovečerní kinofilm Ocenění Český lev za nejlepší režii
1996 Bubu a Filip Televizní seriál Režie všech 6 epizod (Výhodná koupě, Orlí pero, Domácí úkol, Motokára, Grandi, Vánoce)
1998 Česká soda Kinofilm / TV pořad Spolurežisér s dalšími tvůrci (F. A. Brabec, Petr Čtvrtníček)
2002 Perníková věž Celovečerní kinofilm
2007 O život Celovečerní kinofilm Také působil jako producent
2009 Alles Gute Komediální sestřih Režie a námět

Herecká filmografie

Rok Název díla Formát Role / Poznámka
1975 Pomerančový kluk Film Drobná role
1975 Tak láska začíná Film Drobná role
1983 Je dobrá, slaďoučká Studentský film
1985 Vesničko má středisková Film Závozník Šesták
1986 Přezůvky štěstí Film
1986 Chemikál Film Doktor Toler
1987 Přátelé Bermudského trojúhelníku Film
1988 Kopytem sem, kopytem tam Film Dědek
1988 Pražská 5 Film Povídka Výlet na Karlštejn (role: choreograf a pošťák)
1988 Komu straší ve věži TV film
1989 Vrať se do hrobu! Film Milan
1991 Corpus delicti Film
1991 Mí Pražané mi rozumějí Film
1993 Krvavý román Film
1993 Stalingrad Film
1994 Díky za každé nové ráno Film Příslušník StB
1994 Příliš hlučná samota Film
1994 Černobílá pohádka TV film
1995 Film
1996 Bumerang Film
1996 Eine kleine Jazzmusik TV film
1997 Stůj, nebo se netrefím! Film
1997 Leben in Angst TV film
1998 Česká soda Film / TV pořad Učitel němčiny Karl
2000 Cesta z města Film Blesk
2000 Řád saténových mašlí TV film
2001 Vyhnání z ráje Film Režisér
2001 Hříšná holka TV film
2001 Černí andělé TV seriál
2003 Mazaný Filip Film Ředitel Benjamin Frogg
2003 Nur Anfänger heiraten TV film
2005 Skřítek Film Mistr na jatkách
2006 Rafťáci Film Otec Danyho
2006 Začátky filmových hvězd Film
2007 Gympl Film Fyzikář Milan
2007 O život Film Pornorežisér
2008 Nestyda Film Zákazník v restauraci
2009 Líbáš jako Bůh Film Béďa
2009 Ulovit miliardáře Film
2010 Jseš mrtvej, tak nebreč TV film
2011 Czech Made Man Film
2011 V peřině Film
2012 Cesta do lesa Film Předseda mysliveckého sdružení
2012 Líbáš jako ďábel Film Béďa
2012 Kozí příběh se sýrem Animovaný film Dabing
2012 Probudím se včera Film
2013 Roznese tě na kopytech TV film
2013 PanMáma TV seriál Hlavní role – matróna Jarmila (v převleku za ženu)
2014 Hodinový manžel Film
2014 Zpekelněno Studentský film
2016 Dvojníci Film
2017 Přání k mání Film
2017 Bajkeři Film
2020 Casting na lásku Film Ondřejův otec
2020 Případ mrtvého nebožtíka Film Patolog
2021 Cesta domů Film Předseda mysliveckého sdružení
2021 Mstitel Film Milan Jelínek, Dvořákův soused
2021 Tady hlídáme my Film Kallvini
2021 Dvojka na zabití TV seriál Dlouhý
2022 Pánský klub Film Majitel cykloservisu Eda
2022 Mašíni Divadelní záznam Ředitel divadla
2023 Hranice Film
2024 Bob a Bobek ve filmu: Na stopě Mrkvojeda Film / Animovaný
2024 Metoda Markovič: Hojer TV seriál Vyšetřovatel vlakové vraždy v Ústí nad Labem
2025 Holka od vedle Film Otec Kristýny
2025 Na plech Film Číšník
2025 Franz Film Franzův bytný
2025 Vyšehrad Dvje Film Bafuňář Karel
2025 ZOO Nové začátky TV seriál JUDr.
2025 Dvě princezny TV seriál

Scenáristická a jiná tvorba

Rok Název díla Profese / Poznámka
1989 Vrať se do hrobu! Spoluautor scénáře (s Halinou Pawlowskou)
1993 Česká soda Spoluautor scénáře (epizody 2, 3, 4)
1994 Historky od krbu Spoluautor scénáře (epizoda: Cesta)
1995 Historky od krbu Spoluautor scénáře (epizoda: Časem vrah, vrahem čas)
2008 O život Producent filmu
2009 Alles Gute Námět a scénář (společně s Davidem Vávrou)

Zdroje