Evropská rada

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - instituce EU Evropská rada (někdy neformálně označovaná jako summit EU) je vrcholný politický orgán Evropské unie (EU), který určuje její celkové politické směřování a priority. Skládá se z hlav států nebo předsedů vlád 27 členských států EU, stálého předsedy Evropské rady a předsedy (nebo předsedkyně) Evropské komise. Zasedání se účastní také vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Ačkoliv Evropská rada nevykonává legislativní funkce, její rozhodnutí a závěry mají zásadní politický význam a udávají směr pro legislativní a výkonné orgány Unie, především pro Radu EU a Evropskou komisi. Schází se zpravidla čtyřikrát ročně v Bruselu.

Je důležité nezaměňovat Evropskou radu s Radou Evropské unie (legislativní orgán složený z ministrů členských států) ani s Radou Evropy (mezinárodní organizací pro lidská práva, která není institucí EU).

📜 Historie

Koncept setkávání nejvyšších představitelů států Evropských společenství se objevil již v 60. letech 20. století. První takový summit se uskutečnil v Paříži v roce 1961 na popud tehdejšího francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. Cílem bylo posílit politickou spolupráci a mezivládní princip rozhodování.

Systematická setkání se však začala konat až v 70. letech. Za klíčový se považuje summit v Paříži v prosinci 1974, kde bylo na návrh francouzského prezidenta Valéryho Giscarda d'Estainga rozhodnuto o pravidelném konání těchto setkání pod názvem "Evropská rada". První oficiální zasedání se uskutečnilo v Dublinu v březnu 1975.

Formální status v rámci primárního práva EU získala Evropská rada až s Jednotným evropským aktem v roce 1986. Její role a pravomoci byly dále posíleny Maastrichtskou smlouvou (1992) a definitivně ukotveny Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost v roce 2009. Tato smlouva z ní učinila jednu ze sedmi oficiálních institucí EU a zavedla funkci stálého předsedy.

🏛️ Role a pravomoci

Hlavní úlohou Evropské rady je "dávat Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezovat její obecné politické směry a priority". Nevykonává legislativní funkci, což znamená, že nepřijímá zákony. Její hlavní pravomoci a činnosti zahrnují:

Strategické vedení: Určuje strategickou agendu EU, například v oblastech jako je hospodářství, bezpečnost, klimatická změna nebo zahraniční politika. Mezi priority na období 2024–2029 patří například posílení bezpečnosti a obrany, zajištění prosperity a konkurenceschopnosti a příprava na další rozšíření EU.
Řešení krizí: Zabývá se nejsložitějšími a nejcitlivějšími tématy, která nelze vyřešit na ministerské úrovni (v Radě EU). To zahrnuje reakce na ekonomické krize, mezinárodní konflikty nebo pandemie.
Zahraniční a bezpečnostní politika: Definuje principy a obecné směry Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).
Jmenovací pravomoci: Hraje klíčovou roli při jmenování do nejvyšších funkcí v EU. Volí svého předsedu, navrhuje Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Evropské komise a jmenuje Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Změny smluv: Má pravomoc svolat konvent pro změnu zakládacích smluv EU.

Po každém zasedání předkládá Evropská rada zprávu Evropskému parlamentu.

👥 Složení a fungování

Evropskou radu tvoří:

Hlavy států nebo předsedové vlád 27 členských států EU. Kdo konkrétně zemi zastupuje, záleží na ústavním pořádku daného státu. Za Českou republiku je to předseda vlády.
Předseda Evropské rady, který je volen na 2,5leté funkční období s možností jednoho znovuzvolení. Jeho úkolem je předsedat zasedáním, zajišťovat jejich kontinuitu a reprezentovat EU navenek. Od 1. prosince 2024 tuto funkci zastává bývalý portugalský premiér António Costa.
Předsedkyně Evropské komise, v současnosti Ursula von der Leyenová.

Zasedání se rovněž účastní Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Zasedání a rozhodování

Evropská rada se schází minimálně dvakrát za půl roku, obvykle v březnu, červnu, říjnu a prosinci. Zasedání se konají v budově Europa v Bruselu. Předseda může v případě potřeby svolat i mimořádná zasedání.

Rozhodnutí se přijímají zpravidla na základě konsensu. V případech stanovených Smlouvami se však hlasuje jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou. Předseda Evropské rady a předsedkyně Komise nemají hlasovací právo.

🇪🇺 Aktuální agenda (2025)

Agenda Evropské rady je dynamická a reaguje na aktuální geopolitický a ekonomický vývoj. V roce 2025 se lídři EU zaměřují zejména na následující priority:

Bezpečnost a obrana: V kontextu pokračující války na Ukrajině je klíčovým tématem posilování evropské obranné spolupráce a obranného průmyslu.
Konkurenceschopnost a jednotný trh: Diskuze se soustředí na snižování administrativní zátěže, podporu inovací a strategických investic s cílem posílit pozici EU ve světové ekonomice.
Rozšíření EU: Proces rozšiřování, zejména o země západního Balkánu, Ukrajinu a Moldavsko, zůstává geostrategickou investicí do míru a stability. Lídři řeší interní reformy nutné pro přijetí nových členů.
Zelená a digitální transformace: Pokračuje implementace Zelené dohody pro Evropu a digitální agendy, i když se objevují diskuze o zmírnění některých dopadů, například v souvislosti s nařízením o odlesňování.
Migrace: Správa vnějších hranic a komplexní přístup k migraci jsou stálými body na programu jednání.

Předseda Evropské rady António Costa na podzim 2025 podnikl cestu po hlavních městech členských států, aby o těchto prioritách jednal s jednotlivými lídry.

🤔 Pro laiky: Jak to funguje?

Představte si Evropskou unii jako velký klub 27 zemí. Každá země má svého "šéfa" – prezidenta nebo premiéra. Evropská rada je setkání všech těchto 27 šéfů.

Jejich práce se dá přirovnat k třídní schůzce ředitelů škol. Ředitelé (šéfové států) se sejdou párkrát do roka, aby se dohodli na nejdůležitějších věcech:

Kam se bude škola (EU) ubírat? Budeme se víc zaměřovat na jazyky, sport, nebo třeba počítače? Lídři EU takto rozhodují, zda se Unie zaměří více na ekologii, bezpečnost nebo třeba digitální technologie.
Co dělat, když nastane problém? Co když začne hořet tělocvična (ekonomická krize) nebo se objeví šikana (mezinárodní konflikt)? Ředitelé musí rychle vymyslet plán, jak situaci řešit. Stejně tak lídři EU řeší velké krize.
Jaká budou hlavní pravidla? Ředitelé neschvalují každý detail školního řádu (to dělají učitelé a zástupci), ale určí obecné zásady – například, že se bude dbát na bezpečnost. Lídři EU také nepřijímají konkrétní zákony, ale dají pokyn ministrům a úředníkům, jaké zákony mají připravit.

Celému setkání předsedá "hlavní ředitel" (předseda Evropské rady), který schůzku řídí a dbá na to, aby se všichni dohodli. Cílem je najít společnou řeč a dohodnout se na plánu, který pak budou jednotlivé "školy" (členské státy) a jejich "učitelé" (ministři a komisaři) naplňovat.

🔗 Související články

📚 Zdroje