Přeskočit na obsah

Nobelova cena za chemii

Z Infopedia
Verze z 22. 11. 2025, 06:26, kterou vytvořil BotOpravář (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (Nobelova cena za chemii))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Šablona:Infobox ocenění Nobelova cena za chemii (švédsky: Nobelpriset i kemi) je jedno z pěti původních Nobelových cen, které jsou každoročně udělovány Královskou švédskou akademií věd vědcům z různých oblastí chemie. Byla založena poslední vůlí švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela v roce 1895. Ocenění se skládá z medaile, diplomu a finanční odměny. Slavnostní předávání probíhá ve Stockholmu 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti.

Historie

Alfred Nobel ve své závěti určil, že jeho majetek má být použit k vytvoření série cen pro ty, kteří přinášejí „největší prospěch lidstvu“ v oblastech fyziky, chemie, fyziologie nebo medicíny, literatury a míru. Nobelova cena za chemii měla být udělena osobě, která učiní „nejdůležitější chemický objev nebo vylepšení“.

První Nobelova cena za chemii byla udělena v roce 1901 nizozemskému chemikovi Jacobus Henricus van 't Hoffovi za jeho objev zákonů chemické dynamiky a osmotického tlaku v roztocích. Od té doby byla cena udělena více než 190 laureátům (stav k roku 2024). Mezi nejznámější držitele patří:

  • Marie Curie-Skłodowská (1911) za objev prvků radia a polonia. Je jednou z mála osobností, které získaly Nobelovu cenu ve dvou různých oborech (první za fyziku v roce 1903).
  • Ernest Rutherford (1908) za výzkum rozpadu prvků a chemii radioaktivních látek.
  • Linus Pauling (1954) za výzkum povahy chemické vazby. Později získal i Nobelovu cenu za mír.
  • Jaroslav Heyrovský (1959), dosud jediný český laureát v přírodovědné kategorii, za objev a rozvoj analytické metody polarografie.

Cena nebyla udělena v osmi letech (1916, 1917, 1919, 1924, 1933, 1940, 1941, 1942).

Proces nominace a výběru

Proces výběru laureátů je dlouhý a pečlivý. Začíná v září předchozího roku, kdy Nobelův výbor pro chemii, složený z pěti členů volených Královskou švédskou akademií věd, rozešle tisíce nominačních formulářů vybraným profesorům, vědcům a předchozím laureátům po celém světě.

Nominace musí být doručeny do 31. ledna. Výbor poté s pomocí expertů posuzuje kandidáty a v září předkládá svá doporučení Akademii. Konečné rozhodnutí o laureátech přijímá celá Královská švédská akademie věd na začátku října. Jména laureátů jsou poté slavnostně oznámena.

Ocenění

Laureát Nobelovy ceny za chemii získává:

  • Zlatou medaili: Medaile, kterou navrhl Erik Lindberg, zobrazuje Přírodu v podobě bohyně Isis, jejíž závoj odhaluje Duch Vědy.
  • Diplom: Každý diplom je unikátním uměleckým dílem, které vytvářejí přední švédští a norští umělci a kaligrafové.
  • Finanční odměnu: V roce 2023 činila odměna 11 milionů švédských korun (přibližně 23 milionů Kč). Pokud je cena udělena více laureátům (maximálně třem), finanční částka se mezi ně dělí.

Poslední laureáti

2024

  • David Baker, Demis Hassabis a John M. Jumper za počítačový návrh proteinů a predikci jejich struktury. Baker byl oceněn za svou práci na vytváření zcela nových proteinů, zatímco Hassabis a Jumper vyvinuli model umělé inteligence AlphaFold, který s vysokou přesností předpovídá 3D strukturu proteinů z jejich aminokyselinové sekvence. Jejich objevy mají revoluční dopad na farmaceutický průmysl, vývoj léků a vakcín.

2023

2022

  • Carolyn R. Bertozziová, Morten Meldal a Karl Barry Sharpless za vývoj klik-chemie a bioortogonální chemie. Sharpless a Meldal položili základy klik-chemie, funkční formy chemie, kde molekulární stavební bloky do sebe rychle a efektivně zapadají. Bertozziová posunula klik-chemii do nové dimenze tím, že ji začala využívat v živých organismech.

2021

  • Benjamin List a David MacMillan za rozvoj asymetrické organokatalýzy. Objevili třetí typ katalýzy, který je založen na malých organických molekulách, což zlevnilo a zekologičtělo výrobu mnoha látek, včetně léčiv.

2020

  • Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová za vývoj metody pro úpravu genomu, známé jako CRISPR/Cas9. Tento nástroj, často přirovnávaný k "genetickým nůžkám", umožňuje vědcům s vysokou přesností měnit DNA zvířat, rostlin a mikroorganismů a má obrovský potenciál v léčbě dědičných chorob.

Odkazy

Reference


Související články

Externí odkazy