Amatérský draft NHL 1977

Amatérský draft NHL 1977
Datum	14. června 1977
Místo	Montreal, Quebec

Amatérský draft NHL 1977 byl patnáctým ročníkem amatérského draftu NHL, který se konal 14. června 1977 v Montrealu. Tento draft je považován za jeden z nejúspěšnějších a nejhlubších v historii ligy, neboť přinesl čtyři budoucí členy Síně slávy hokeje a desítky dalších vynikajících hráčů, včetně některých z nejlepších střelců v historii NHL.

Celkem 18 týmů vybíralo v sedmnácti kolech dohromady 185 hráčů. Prvním celkovým výběrem se stal kanadský útočník Dale McCourt, kterého si vybrali Detroit Red Wings. Mezi nejúspěšnější výběry draftu patřili Mike Bossy, Doug Wilson, Rod Langway, John Tonelli, Barry Beck, Robert Picard, Ron Duguay, Mark Napier, John Anderson, Gordie Roberts a Greg Millen.

⏳ Pozadí a kontext

Draft NHL 1977 se konal v době, kdy Montreal Canadiens právě dokončili druhou sezónu své dynastie druhé poloviny sedmdesátých let. Canadiens vyhráli Stanley Cup v letech 1976 a 1977 a byli na cestě k dalším dvěma titulům. Cleveland Barons, kteří se přestěhovali z California Golden Seals v předchozím roce, zažívali finanční potíže, které vedly k jejich sloučení s Minnesota North Stars po sezóně 1977/78.

Počet kol draftu se opět zvýšil – draft 1977 měl 17 kol, přičemž Detroit Red Wings a Montreal Canadiens vybírali téměř ve všech kolech díky výměnám. Konkurence ze strany WHA sílila v posledních letech své existence, ale liga měla být po sezóně 1978/79 absorbována NHL.

Pořadí draftu bylo určeno na základě konečného pořadí týmů v předchozí sezóně. Detroit Red Wings jako tým s nejhorší bilancí vybírali jako první. Draft 1977 je pozoruhodný tím, že obsahoval několik evropských hráčů, včetně finských a švédských hráčů, což ukazovalo na rostoucí internacionalizaci NHL.

Draft 1977 je také známý tím, že New York Islanders vybrali Mikea Bossyho až jako 15. celkově v prvním kole, přestože se stal jedním z nejlepších střelců v historii NHL. Bossy byl přehlédnut mnoha týmy kvůli obavám z jeho obranné hry, ale stal se jedním z nejlepších výběrů v historii draftu.

🎯 První kolo

První kolo draftu NHL 1977 bylo mimořádně silné a přineslo čtyři budoucí členy Síně slávy hokeje. Mike Bossy, vybraný New York Islanders jako 15. celkově, se stal jedním z nejlepších střelců v historii NHL. Bossy odehrál 752 zápasů a nasbíral 1126 bodů (573 gólů, 553 asistencí), přičemž devětkrát za sebou dal více než 50 gólů v sezóně. Získal čtyři Stanley Cupy s Islanders (1980-1983) a v roce 1982 vyhrál Conn Smythe Trophy jako nejužitečnější hráč play-off.

Doug Wilson, vybraný Chicago Black Hawks jako šestý celkově, odehrál 1024 zápasů se 827 body a v roce 1982 vyhrál James Norris Memorial Trophy jako nejlepší obránce ligy. Wilson byl vybrán na sedm All-Star Game a později se stal generálním manažerem San Jose Sharks. V roce 2020 byl uveden do Síně slávy hokeje.

Rod Langway, vybraný Montreal Canadiens ve druhém kole jako 36. celkově (technicky druhé kolo, ale důležitý hráč), vyhrál dvakrát Norris Trophy (1983, 1984) a byl jedním z nejlepších obránců osmdesátých let. John Tonelli, vybraný New York Islanders ve druhém kole jako 33. celkově, získal čtyři Stanley Cupy s Islanders a odehrál 1028 zápasů s 836 body.

Další vynikající hráči z prvního kola byli Barry Beck, vybraný Colorado Rockies jako druhý celkově, Robert Picard, vybraný Washington Capitals jako třetí celkově, Ron Duguay, vybraný New York Rangers jako 13. celkově, Mark Napier, vybraný Montreal Canadiens jako desátý celkově, a John Anderson, vybraný Toronto Maple Leafs jako 11. celkově.

Pořadí	Draftující tým	Jméno hráče	Pozice	Tehdejší tým	Bilance v NHL do konce sezóny 2024/25	Poznámka
1	Detroit Red Wings	Dale McCourt	Ú	St. Catharines Fincups (OHL)	532 Z, 194 G, 284 A, 478 B	První celková volba
2	Colorado Rockies	Barry Beck	O	New Westminster Bruins (WHL)	615 Z, 104 G, 251 A, 355 B	All-Star 1978, 1980
3	Washington Capitals	Robert Picard	O	Montreal Junior Canadiens (QMJHL)	899 Z, 104 G, 319 A, 423 B
4	Vancouver Canucks	Jere Gillis	Ú	Sherbrooke Castors (QMJHL)	386 Z, 78 G, 95 A, 173 B
5	Cleveland Barons	Mike Crombeen	Ú	Kingston Canadians (OHL)	475 Z, 55 G, 68 A, 123 B
6	Chicago Black Hawks	Doug Wilson	O	Ottawa 67's (OHL)	1024 Z, 237 G, 590 A, 827 B	Člen Síně slávy, Norris Trophy 1982
7	Minnesota North Stars	Brad Maxwell	O	New Westminster Bruins (WHL)	612 Z, 98 G, 270 A, 368 B
8	New York Rangers	Lucien Deblois	Ú	Sorel Éperviers (QMJHL)	993 Z, 249 G, 276 A, 525 B
9	St. Louis Blues	Scott Campbell	O	London Knights (OHL)	80 Z, 4 G, 21 A, 25 B
10	Montreal Canadiens	Mark Napier	Ú	Toronto Marlboros (OHL)	767 Z, 235 G, 306 A, 541 B	Stanley Cup 1986
11	Toronto Maple Leafs	John Anderson	Ú	Toronto Marlboros (OHL)	814 Z, 282 G, 349 A, 631 B
12	Toronto Maple Leafs	Trevor Johansen	O	Toronto Marlboros (OHL)	286 Z, 11 G, 46 A, 57 B
13	New York Rangers	Ron Duguay	Ú	Sudbury Wolves (OHL)	864 Z, 274 G, 346 A, 620 B
14	Buffalo Sabres	Ric Seiling	Ú	St. Catharines Fincups (OHL)	738 Z, 179 G, 208 A, 387 B
15	New York Islanders	Mike Bossy	Ú	Laval National (QMJHL)	752 Z, 573 G, 553 A, 1126 B	Člen Síně slávy, 4× Stanley Cup, Conn Smythe 1982
16	Boston Bruins	Dwight Foster	Ú	Kitchener Rangers (OHL)	541 Z, 111 G, 163 A, 274 B
17	Philadelphia Flyers	Kevin McCarthy	O	Winnipeg Clubs (WHL)	537 Z, 67 G, 191 A, 258 B
18	Montreal Canadiens	Normand Dupont	Ú	Montreal Junior Canadiens (QMJHL)	256 Z, 55 G, 85 A, 140 B

🥈 Druhé kolo

Druhé kolo draftu 1977 bylo mimořádně silné a přineslo dva budoucí členy Síně slávy hokeje – John Tonelli a Rod Langway. John Tonelli, vybraný New York Islanders jako 33. celkově, odehrál 1028 zápasů s 836 body a získal čtyři Stanley Cupy s Islanders (1980-1983). Tonelli byl znám svým neúnavným pracovním nasazením a schopností skórovat klíčové góly v důležitých momentech. V roce 2019 byl uveden do Síně slávy hokeje.

Rod Langway, vybraný Montreal Canadiens jako 36. celkově, se stal jedním z nejlepších obránců osmdesátých let. Langway vyhrál dvakrát James Norris Memorial Trophy jako nejlepší obránce ligy (1983, 1984) při působení ve Washington Capitals, kam byl vyměněn v roce 1982. Langway odehrál 994 zápasů se 329 body a získal Stanley Cup s Canadiens v roce 1979. V roce 2002 byl uveden do Síně slávy hokeje.

Dave Semenko, vybraný Minnesota North Stars jako 25. celkově, odehrál 575 zápasů se 153 body a 1175 trestními minutami. Semenko se stal legendárním ochráncem Waynea Gretzkyho v Edmonton Oilers a získal dva Stanley Cupy (1984, 1985). Tom Gorence, vybraný Philadelphia Flyers jako 35. celkově, odehrál 303 zápasů se 111 body.

Pořadí	Draftující tým	Jméno hráče	Pozice	Tehdejší tým	Bilance v NHL do konce sezóny 2024/25	Poznámka
19	Chicago Black Hawks	Jean Savard	Ú	Quebec Remparts (QMJHL)	43 Z, 7 G, 12 A, 19 B
20	Atlanta Flames	Miles Zaharko	O	Calgary Wranglers (WHL)	129 Z, 5 G, 32 A, 37 B
21	Washington Capitals	Mark Lofthouse	Ú	New Westminster Bruins (WHL)	181 Z, 42 G, 38 A, 80 B
22	Vancouver Canucks	Jeff Bandura	O	Portland Winter Hawks (WHL)	2 Z, 0 G, 1 A, 1 B
23	Cleveland Barons	Daniel Chicoine	Ú	Sorel Éperviers (QMJHL)	31 Z, 1 G, 2 A, 3 B
24	Toronto Maple Leafs	Rob Gladney	O	Peterborough Petes (OHL)	14 Z, 1 G, 5 A, 6 B
25	Minnesota North Stars	Dave Semenko	Ú	Brandon Wheat Kings (WHL)	575 Z, 65 G, 88 A, 153 B	2× Stanley Cup, ochránce Gretzkyho
26	New York Rangers	Mike Keating	Ú	Toronto Marlboros (OHL)	1 Z, 0 G, 0 A, 0 B
27	St. Louis Blues	Neil LaBatte	O	New Westminster Bruins (WHL)	26 Z, 0 G, 2 A, 2 B
28	Atlanta Flames	Donald Laurence	Ú	Sherbrooke Castors (QMJHL)	79 Z, 15 G, 22 A, 37 B
29	Toronto Maple Leafs	Rocky Saganiuk	Ú	Lethbridge Broncos (WHL)	259 Z, 57 G, 65 A, 122 B
30	Pittsburgh Penguins	Jim Hamilton	Ú	St. Catharines Fincups (OHL)	95 Z, 14 G, 18 A, 32 B
31	Atlanta Flames	Brian Hill	Ú	Regina Pats (WHL)	19 Z, 1 G, 1 A, 2 B
32	Buffalo Sabres	Ron Areshenkoff	Ú	Brandon Wheat Kings (WHL)	4 Z, 0 G, 0 A, 0 B
33	New York Islanders	John Tonelli	Ú	Houston Aeros (WHA)	1028 Z, 325 G, 511 A, 836 B	Člen Síně slávy, 4× Stanley Cup
34	Boston Bruins	Dave Parro	B	Kingston Canadians (OHL)	77 Z	Brankář
35	Philadelphia Flyers	Tom Gorence	Ú	University of Minnesota (NCAA)	303 Z, 58 G, 53 A, 111 B
36	Montreal Canadiens	Rod Langway	O	University of New Hampshire (NCAA)	994 Z, 51 G, 278 A, 329 B	Člen Síně slávy, 2× Norris Trophy

🥉 Třetí kolo

Třetí kolo draftu 1977 přineslo Gordieho Robertse, vybraného Montreal Canadiens jako 54. celkově. Roberts odehrál 1097 zápasů se 420 body a 1582 trestními minutami během patnáctileté kariéry. Roberts byl spolehlivým obráncem, který hrál za sedm různých týmů NHL.

Glen Hanlon, brankář vybraný Vancouver Canucks jako 40. celkově, odehrál 477 zápasů během čtrnáctileté kariéry. Alain Côté, vybraný Montreal Canadiens jako 43. celkově, odehrál 696 zápasů se 293 body. Reg Kerr, vybraný Cleveland Barons jako 41. celkově, odehrál 263 zápasů se 160 body. Randy Pierce, vybraný Colorado Rockies jako 47. celkově, odehrál 277 zápasů se 138 body.

Pořadí	Draftující tým	Jméno hráče	Pozice	Tehdejší tým	Bilance v NHL do konce sezóny 2024/25	Poznámka
37	Detroit Red Wings	Rick Vasko	O	Sault Ste. Marie Greyhounds (OHL)	31 Z, 3 G, 7 A, 10 B
38	Colorado Rockies	Doug Berry	Ú	New Westminster Bruins (WHL)	121 Z, 10 G, 33 A, 43 B
39	Washington Capitals	Joseph Godin	Ú	Sherbrooke Castors (QMJHL)	27 Z, 3 G, 6 A, 9 B
40	Vancouver Canucks	Glen Hanlon	B	Brandon Wheat Kings (WHL)	477 Z	Brankář
41	Cleveland Barons	Reg Kerr	Ú	Sherbrooke Castors (QMJHL)	263 Z, 66 G, 94 A, 160 B
42	Cleveland Barons	Guy Lash	Ú	Oshawa Generals (OHL)	Neodehrál žádný zápas v NHL
43	Montreal Canadiens	Alain Côté	Ú	Chicoutimi Saguenéens (QMJHL)	696 Z, 103 G, 190 A, 293 B
44	New York Rangers	Steve Baker	B	Boston University (NCAA)	57 Z	Brankář
45	St. Louis Blues	Tom Roulston	Ú	Kitchener Rangers (OHL)	195 Z, 47 G, 49 A, 96 B
46	Montreal Canadiens	Pierre Lagacé	Ú	Sherbrooke Castors (QMJHL)	Neodehrál žádný zápas v NHL
47	Colorado Rockies	Randy Pierce	Ú	Medicine Hat Tigers (WHL)	277 Z, 62 G, 76 A, 138 B
48	Pittsburgh Penguins	Kim Davis	Ú	Peterborough Petes (OHL)	36 Z, 5 G, 7 A, 12 B
49	Montreal Canadiens	Moe Robinson	O	Kingston Canadians (OHL)	1 Z, 0 G, 0 A, 0 B
50	New York Islanders	Hector Marini	Ú	Sudbury Wolves (OHL)	154 Z, 27 G, 46 A, 73 B
51	New York Islanders	Bruce Andres	Ú	University of Minnesota Duluth (NCAA)	Neodehrál žádný zápas v NHL
52	Boston Bruins	Mike Forbes	O	Kingston Canadians (OHL)	50 Z, 1 G, 11 A, 12 B
53	Philadelphia Flyers	Dave Hoyda	Ú	Sudbury Wolves (OHL)	132 Z, 6 G, 17 A, 23 B
54	Montreal Canadiens	Gordie Roberts	O	New England Whalers (WHA)	1097 Z, 61 G, 359 A, 420 B	1582 trestných minut

4️⃣ Čtvrté kolo

Čtvrté kolo draftu 1977 přineslo dva velmi úspěšné výběry. Mark Johnson, vybraný Pittsburgh Penguins jako 66. celkově, odehrál 669 zápasů se 508 body. Johnson byl členem legendárního amerického týmu "Miracle on Ice", který vyhrál zlatou medaili na ZOH 1980 v Lake Placid. Johnson dal dva góly ve finále proti Finsku a byl klíčovým hráčem celého turnaje.

Mario Marois, vybraný New York Rangers jako 62. celkově, odehrál 955 zápasů se 433 body a 1746 trestními minutami. Marois byl tvrdým obráncem, který hrál za několik týmů během patnáctileté kariéry. Tony Currie, vybraný St. Louis Blues jako 63. celkově, odehrál 290 zápasů s 211 body. Jim Craig, brankář vybraný Atlanta Flames jako 72. celkově, byl dalším členem týmu "Miracle on Ice" a odehrál 30 zápasů v NHL.

Pořadí	Draftující tým	Jméno hráče	Pozice	Tehdejší tým	Bilance v NHL do konce sezóny 2024/25	Poznámka
55	Detroit Red Wings	John Hilworth	O	Sudbury Wolves (OHL)	57 Z, 1 G, 1 A, 2 B
56	Vancouver Canucks	Dave Morrow	O	Kamloops Chiefs (WHL)	Neodehrál žádný zápas v NHL
57	Washington Capitals	Nelson Burton	Ú	Kingston Canadians (OHL)	8 Z, 1 G, 0 A, 1 B
58	Vancouver Canucks	Murray Bannerman	B	Kamloops Chiefs (WHL)	289 Z	Brankář
59	Cleveland Barons	John Baby	O	Oshawa Generals (OHL)	26 Z, 2 G, 8 A, 10 B
60	Chicago Black Hawks	Randy Ireland	B	Brandon Wheat Kings (WHL)	2 Z	Brankář
61	Minnesota North Stars	Kevin McCloskey	O	University of Minnesota Duluth (NCAA)	Neodehrál žádný zápas v NHL
62	New York Rangers	Mario Marois	O	Quebec Remparts (QMJHL)	955 Z, 76 G, 357 A, 433 B	1746 trestných minut
63	St. Louis Blues	Tony Currie	Ú	Sudbury Wolves (OHL)	290 Z, 92 G, 119 A, 211 B
64	Montreal Canadiens	Robert Holland	B	Peterborough Petes (OHL)	44 Z	Brankář
65	Toronto Maple Leafs	Dan Eastman	Ú	Peterborough Petes (OHL)	Neodehrál žádný zápas v NHL
66	Pittsburgh Penguins	Mark Johnson	Ú	University of Wisconsin (NCAA)	669 Z, 203 G, 305 A, 508 B	Zlatá medaile OH 1980 "Miracle on Ice"
67	Philadelphia Flyers	Yves Guillemette	B	Sherbrooke Castors (QMJHL)	Neodehrál žádný zápas v NHL	Brankář
68	Buffalo Sabres	Bill Stewart	O	Brantford Alexanders (OHL)	260 Z, 7 G, 64 A, 71 B
69	New York Islanders	Steve Stoyanovich	Ú	New Westminster Bruins (WHL)	23 Z, 3 G, 5 A, 8 B
70	Boston Bruins	Brian McGregor	Ú	Peterborough Petes (OHL)	Neodehrál žádný zápas v NHL
71	Philadelphia Flyers	René Hamelin	Ú	Chicoutimi Saguenéens (QMJHL)	Neodehrál žádný zápas v NHL
72	Atlanta Flames	Jim Craig	B	Boston University (NCAA)	30 Z	Brankář, zlatá medaile OH 1980

5️⃣ až 🔟 Páté až desáté kolo

Kola pět až deset draftu 1977 přinesla několik velmi úspěšných pozdních výběrů. Jim Korn, vybraný Detroit Red Wings v pátém kole jako 73. celkově, odehrál 597 zápasů s neuvěřitelnými 1801 trestními minutami. Korn byl jedním z nejtěžších hráčů osmdesátých let.

Jack O'Callahan, vybraný Chicago Black Hawks v šestém kole jako 96. celkově, odehrál 389 zápasů se 131 body. O'Callahan byl dalším členem týmu "Miracle on Ice" z roku 1980. Greg Millen, brankář vybraný Pittsburgh Penguins v šestém kole jako 102. celkově, odehrál 604 zápasů během čtrnáctileté kariéry.

Bob Gould, vybraný Atlanta Flames v sedmém kole jako 118. celkově, odehrál 697 zápasů se 304 body. Pete Peeters, brankář vybraný Philadelphia Flyers v osmém kole jako 135. celkově, odehrál 489 zápasů během třináctilet kariéry a vyhrál William M. Jennings Trophy v roce 1983 a Vezina Trophy v roce 1983.

Craig Laughlin, vybraný Montreal Canadiens v desátém kole jako 162. celkově, odehrál 549 zápasů se 341 body a po kariéře se stal dlouholetým televizním komentátorem pro Washington Capitals.

Pořadí	Draftující tým	Jméno hráče	Pozice	Tehdejší tým	Bilance v NHL do konce sezóny 2024/25	Poznámka
73	Detroit Red Wings	Jim Korn	O	Providence College (NCAA)	597 Z, 66 G, 122 A, 188 B	1801 trestných minut
96	Chicago Black Hawks	Jack O'Callahan	O	Boston University (NCAA)	389 Z, 27 G, 104 A, 131 B	Zlatá medaile OH 1980
102	Pittsburgh Penguins	Greg Millen	B	Peterborough Petes (OHL)	604 Z	Brankář
118	Atlanta Flames	Bob Gould	Ú	Sudbury Wolves (OHL)	697 Z, 145 G, 159 A, 304 B
124	Montreal Canadiens	Richard Sévigny	B	Sherbrooke Castors (QMJHL)	176 Z	Brankář, Stanley Cup 1979
135	Philadelphia Flyers	Pete Peeters	B	Medicine Hat Tigers (WHL)	489 Z	Brankář, Vezina Trophy 1983
162	Montreal Canadiens	Craig Laughlin	Ú	Clarkson University (NCAA)	549 Z, 136 G, 205 A, 341 B

• (Kompletní tabulky pro kola 5-10 obsahují všechny hráče, ale pro stručnost zde uvádíme pouze nejúspěšnější)*

1️⃣1️⃣ až 1️⃣7️⃣ Jedenácté až sedmnácté kolo

Kola jedenáct až sedmnáct byla z velké části neúspěšná a vybíraly v nich téměř výhradně Detroit Red Wings a Montreal Canadiens, kteří si nashromáždili velké množství pozdních výběrů výměnami. Philadelphia Flyers také měly několik voleb v těchto pozdních kolech.

Z těchto kol se výrazně prosadili pouze tři hráči. Roland Cloutier, vybraný Detroit Red Wings ve čtrnáctém kole jako 178. celkově, odehrál 34 zápasů se 17 body. Val James, vybraný Red Wings v šestnáctém kole jako 184. celkově, odehrál 11 zápasů a byl jedním z prvních černošských hráčů v NHL, kteří se specializovali na tvrdou hru.

Všichni ostatní hráči z kol 11-17 buď nikdy neodehráli v NHL ani jeden zápas, nebo odehráli pouze minimální počet zápasů. Detroit Red Wings celkem vybrali 20 hráčů v draftu 1977, což bylo nejvíce ze všech týmů, ale pouze osm z nich odehrálo v NHL více než 50 zápasů.

• (Kompletní tabulky pro kola 11-17 obsahují všechny hráče, ale většina se v NHL nikdy neprosadila)*

🏆 Nejúspěšnější hráči draftu

Draft NHL 1977 přinesl čtyři budoucí členy Síně slávy hokeje – Mike Bossy, Douga Wilsona, Roda Langwaye a Johna Tonelliho. Mike Bossy, vybraný New York Islanders jako 15. celkově, je považován za jednoho z nejlepších střelců v historii NHL. Bossy nasbíral 573 gólů v 752 zápasech, což je průměr 0,762 gólů na zápas – šestý nejlepší v historii NHL.

Bossy devětkrát za sebou dal více než 50 gólů v sezóně (1977/78 až 1985/86), což je stále rekord NHL. V roce 1981 dal 50 gólů v prvních 50 zápasech sezóny, čímž vyrovnal legendární rekord Maurice Richarda z roku 1945. Bossy získal čtyři Stanley Cupy s Islanders (1980-1983), v roce 1982 vyhrál Conn Smythe Trophy jako nejužitečnější hráč play-off a v roce 1992 byl uveden do Síně slávy hokeje. Jeho kariéra byla tragicky ukončena zraněním zad ve věku 30 let.

Doug Wilson, vybraný Chicago Black Hawks jako šestý celkově, odehrál 1024 zápasů se 827 body. Wilson vyhrál James Norris Memorial Trophy jako nejlepší obránce ligy v roce 1982 a byl vybrán na sedm All-Star Game. Po ukončení kariéry se stal generálním manažerem San Jose Sharks a v roce 2020 byl uveden do Síně slávy hokeje jako stavitel.

Rod Langway, vybraný Montreal Canadiens jako 36. celkově, vyhrál dvakrát Norris Trophy (1983, 1984) při působení ve Washington Capitals. Langway byl znám jako "Secretary of Defense" pro svou výjimečnou obrannou hru a byl kapitánem Capitals po mnoho let. V roce 2002 byl uveden do Síně slávy hokeje.

John Tonelli, vybraný New York Islanders jako 33. celkově, odehrál 1028 zápasů se 836 body a získal čtyři Stanley Cupy s Islanders (1980-1983). Tonelli byl znám svým neúnavným pracovním nasazením a schopností skórovat důležité góly. V roce 2019 byl uveden do Síně slávy hokeje.

Dalšími velmi úspěšnými hráči z draftu 1977 byli Barry Beck, který odehrál 615 zápasů, Robert Picard, který odehrál 899 zápasů, Ron Duguay, který odehrál 864 zápasů, Mark Napier, který odehrál 767 zápasů a získal Stanley Cup v roce 1986, a John Anderson, který odehrál 814 zápasů se 631 body.

Gordie Roberts odehrál 1097 zápasů – více než kterýkoliv jiný hráč z draftu 1977 kromě Tonelliho – a nasbíral 420 bodů s 1582 trestními minutami.

📊 Statistiky a analýza

Draft NHL 1977 ukázal zajímavé trendy co do úspěšnosti výběrů v jednotlivých kolech. Z celkových 185 vybraných hráčů odehrálo v NHL alespoň jeden zápas 72 hráčů, což představuje úspěšnost přibližně 39 procent. Toto číslo bylo nejvyšší od počátku sedmdesátých let a odráželo výrazně zlepšující se skauting NHL.

První kolo mělo úspěšnost 100 procent (všech 18 hráčů odehrálo alespoň jeden zápas v NHL), přičemž průměrný hráč prvního kola odehrál 691 zápasů a nasbíral 465 bodů. To jsou vynikající čísla, která ukazují na mimořádnou sílu prvního kola draftu 1977. Druhé kolo mělo úspěšnost 72 procent (13 z 18 hráčů), přičemž díky Johnu Tonellimu a Rodu Langwayovi bylo druhé kolo mimořádně silné.

Třetí kolo mělo úspěšnost 50 procent (9 z 18), čtvrté kolo 44 procent (8 z 18) a páté kolo 33 procent (6 z 18). Od šestého kola dále byla úspěšnost výrazně nižší, přičemž většina kol měla úspěšnost pod 25 procent. Výjimkou bylo osmé kolo, které přineslo Petea Peeterseho, jednoho z nejlepších brankářů osmdesátých let.

Geograficky dominovali hráči z Kanady, konkrétně 162 z 185 vybraných hráčů bylo Kanaďanů (88 procent). Patnáct hráčů bylo Američanů, čtyři byli z Finska, tři ze Švédska a jeden z Anglie. Podíl amerických hráčů vzrostl díky rostoucímu významu NCAA hokeje.

Z juniorských lig byla nejúspěšnější OHL s 74 vybranými hráči, následovaná WHL s 46 hráči, QMJHL s 29 hráči a NCAA s 26 hráči. Tři hráči byli vybráni z WHA.

Co do pozic bylo vybráno 122 útočníků, 46 obránců a 17 brankářů. Z brankářů se v NHL prosadili Glen Hanlon, Murray Bannerman, Greg Millen, Pete Peeters, Richard Sévigny, Jim Craig a Dave Parro, což představuje úspěšnost 41 procent.

🌍 Vliv na NHL

Draft 1977 měl zásadní vliv na dynastii New York Islanders. Výběrem Mikea Bossyho v prvním kole a Johna Tonelliho ve druhém kole Islanders získali dva hráče, kteří se stali absolutním jádrem týmu společně s Bryanem Trottierem, Clarkem Gilliesem a Denisem Potvinem z předchozích draftů. Bossy se stal nejproduktivnějším pravým křídlem v historii týmu a Tonelli byl neúnavným pracovníkem, který skóroval klíčové góly.

Islanders vyhráli čtyři Stanley Cupy v řadě (1980-1983) a Bossy byl klíčovým hráčem všech čtyř titulů. V roce 1982 Bossy vyhrál Conn Smythe Trophy jako nejužitečnější hráč play-off poté, co dal 17 gólů v 19 zápasech. Tonelli byl také klíčovým hráčem všech čtyř titulů a jeho pracovní nasazení bylo legendární.

Montreal Canadiens pokračovali ve své dominanci sedmdesátých let výběrem Marka Napiera v prvním kole a Roda Langwaye ve druhém kole. Oba hráči přispěli k zisku Stanley Cupu v roce 1979. Langway byl později vyměněn do Washington Capitals, kde se stal jedním z nejlepších obránců osmdesátých let a dvakrát vyhrál Norris Trophy.

Chicago Black Hawks výběrem Douga Wilsona v prvním kole získali ofenzivního obránce, který se stal jedním z nejlepších na své pozici v osmdesátých letech. Wilson vyhrál Norris Trophy v roce 1982 a byl vybrán na sedm All-Star Game. Wilson odehrál celou kariéru v Black Hawks a po ukončení kariéry se stal generálním manažerem San Jose Sharks.

Toronto Maple Leafs výběrem Johna Andersona v prvním kole získali produktivního útočníka, který odehrál 814 zápasů se 631 body. Anderson strávil většinu kariéry v Maple Leafs a byl jedním z nejlepších hráčů týmu v osmdesátých letech.

Draft 1977 také ukázal na rostoucí význam amerického hokeje. Několik hráčů z draftu – Mark Johnson, Jack O'Callahan a Jim Craig – bylo členy legendárního amerického týmu "Miracle on Ice", který vyhrál zlatou medaili na ZOH 1980 v Lake Placid. Tento tým inspiroval celou generaci amerických hokejistů.

🎭 Zajímavosti

Draft NHL 1977 obsahoval několik mimořádně zajímavých a historických momentů. Mike Bossy, vybraný New York Islanders jako 15. celkově, byl přehlédnut čtrnácti týmy kvůli obavám z jeho obranné hry. Islanders generální manažer Bill Torrey a skaut Jim Devellano věřili v Bossyho ofenzivní talent a jejich rozhodnutí se ukázalo být jedním z nejlepších výběrů v historii draftu.

Bossy dal v první sezóně 53 gólů, čímž překonal tehdejší nováčkovský rekord, a vyhrál Calder Memorial Trophy jako nejlepší nováček. Devětkrát za sebou dal více než 50 gólů v sezóně, což je stále rekord NHL. V roce 1981 dal 50 gólů v prvních 50 zápasech sezóny, čímž vyrovnal legendární rekord Maurice Richarda. Bossy ukončil kariéru s průměrem 0,762 gólů na zápas, šestým nejlepším v historii NHL.

Rod Langway, vybraný Montreal Canadiens jako 36. celkově, byl původně vybrán týmem díky doporučení od Scottyho Bowmana, který viděl Langwaye hrát na University of New Hampshire. Langway získal Stanley Cup s Canadiens v roce 1979, ale byl vyměněn do Washington Capitals v roce 1982 v jednom z nejkontroverznějších obchodů v historii Canadiens.

Ve Washingtonu se Langway stal kapitánem a transformoval Capitals z nejhoršího týmu ligy na play-offového kandidáta. Dvakrát vyhrál Norris Trophy (1983, 1984) a byl znám jako "Secretary of Defense" pro svou výjimečnou obrannou hru. Langway je dodnes považován za nejlepšího obránce v historii Capitals.

John Tonelli, vybraný New York Islanders jako 33. celkově, hrál předchozí dva roky v WHA pro Houston Aeros, kde hrál po boku Gordieho Howea. Tonelli se připojil k Islanders v roce 1978 a okamžitě se stal klíčovým hráčem týmu. Jeho neúnavné pracovní nasazení a schopnost skórovat klíčové góly byly legendární.

Dave Semenko, vybraný Minnesota North Stars jako 25. celkově, byl vyměněn do Edmonton Oilers, kde se stal legendárním ochráncem Waynea Gretzkyho. Semenko se bil s těmi nejtěžšími hráči ligy, aby zajistil, že nikdo nebude obtěžovat Gretzkyho. Gretzky později řekl, že bez Semenka by jeho kariéra mohla být výrazně kratší. Semenko získal dva Stanley Cupy s Oilers (1984, 1985).

Mark Johnson, Jack O'Callahan a Jim Craig byli všichni členy amerického týmu "Miracle on Ice", který vyhrál zlatou medaili na ZOH 1980. Johnson dal dva góly ve finále proti Finsku a byl jedním z nejlepších hráčů celého turnaje. Craig byl brankářem v legendárním semifinále proti Sovětskému svazu, které USA vyhrály 4-3.

Greg Millen, brankář vybraný Pittsburgh Penguins v šestém kole jako 102. celkově, odehrál 604 zápasů v NHL a později se stal populárním televizním komentátorem pro Toronto Maple Leafs. Pete Peeters, brankář vybraný Philadelphia Flyers v osmém kole jako 135. celkově, vyhrál Vezina Trophy v roce 1983 při působení v Boston Bruins.

Craig Laughlin, vybraný Montreal Canadiens v desátém kole jako 162. celkově, se stal dlouholetým televizním komentátorem pro Washington Capitals a je jednou z nejznámějších osobností týmu.

💡 Pro laiky

Amatérský draft NHL si můžeme představit jako velký "výběr talentů", kdy hokejové týmy vybírají mladé hráče pro svou budoucnost. Draft 1977 je považován za jeden z nejúspěšnějších v historii, protože přinesl několik hráčů, kteří se stali absolutními legendami.

Nejzajímavější příběh je Mike Bossy. Byl vybrán až jako patnáctý, protože čtrnáct týmů si myslelo, že není dost dobrý v obraně. Ale Bossy se ukázal být jedním z nejlepších střelců v historii hokeje! Dal 573 gólů v 752 zápasech, což je neuvěřitelný průměr. To je jako kdybyste ve třídě vybrali někoho až jako patnáctého a ukázalo se, že je nejchytřejší ze všech.

Bossy devětkrát za sebou dal více než 50 gólů v jedné sezóně – nikdo jiný to nikdy neudělal. V roce 1981 dal 50 gólů v prvních 50 zápasech, což je jeden z nejslavnějších rekordů v hokeji. Bohužel, jeho kariéra byla ukončena zraněním zad ve věku 30 let, ale i tak se stal legendou.

Rod Langway, vybraný jako 36. v pořadí (ve druhém kole), se stal jedním z nejlepších obránců osmdesátých let. Vyhrál dvakrát cenu pro nejlepšího obránce a byl přezdívaný "Secretary of Defense" (ministr obrany), protože byl tak dobrý v bránění. Je to jako kdybyste měli ve fotbalovém týmu obránce, který nikdy nikoho nepustí k bráně.

Tři hráči z draftu 1977 – Mark Johnson, Jack O'Callahan a Jim Craig – byli členy amerického týmu, který v roce 1980 vyhřál zlatou medaili na olympiádě. Bylo to jedno z největších překvapení v historii sportu, protože americký tým porazil tehdy nejlepší tým světa – Sovětský svaz. Tato událost se stala legendou a říká se jí "Miracle on Ice" (Zázrak na ledě).

Draft 1977 je skvělým příkladem toho, že i když nejste vybráni mezi prvními, stále můžete být hvězdou. Mike Bossy byl vybrán až jako patnáctý, ale stal se jedním z nejlepších hráčů v historii. To je důležitá lekce – nezáleží jen na tom, kde začínáte, ale na tom, jak tvrdě pracujete a jak moc věříte sami v sebe.

Zdroje

• NHL Official Website
• Hockey Database
• Elite Prospects
• Hockey Hall of Fame
• Hockey Reference