Republika: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{Infobox Koncept | název = Republika | popisek = Forma státního zřízení, kde je hlava státu volena a moc je rozdělena mezi občany nebo jejich volené zástupce. | obrázek = US_Capitol_Dome.jpg | obor = Politologie, Státověda, Právo, Historie | typ = Forma vlády, Státní zřízení | související_pojmy = Demokracie, Monarchie, Prezidentský systém, Parlamentarismus, Unitární stát, Feder…“ |
|||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
--- | --- | ||
'''Republika''' (z [[ | '''Republika''' (z [[Latina|latinského]] *res publica* – „věc veřejná“) je [[forma státního zřízení]], ve které je [[hlava státu]] volena na určité období, spíše než by dědila svou [[moc]] (jako v [[Monarchie|monarchii]]). V [[Republika|republice]] je [[Suverenita (politologie)|suverenita]] teoreticky v rukou [[Lidé|lidu]], který ji vykonává přímo nebo prostřednictvím svých [[Volby|volených zástupců]]. Důraz je kladen na [[veřejný zájem]] a [[právní stát]]. | ||
--- | --- | ||
== 📜 Historický vývoj == | == 📜 Historický vývoj == | ||
Koncept [[ | Koncept [[Republika|republiky]] má své kořeny ve [[starověk]]u a prošel dlouhým vývojem: | ||
* '''Starověké republiky:''' | * '''Starověké republiky:''' | ||
** '''[[Římská republika]]:''' Často považována za jeden z prvních a nejvlivnějších republikánských států. Trvala téměř 500 let (509 př. n. l. – 27 př. n. l.) a vyznačovala se komplexním systémem [[ | ** '''[[Římská republika]]:''' Často považována za jeden z prvních a nejvlivnějších republikánských států. Trvala téměř 500 let (509 př. n. l. – 27 př. n. l.) a vyznačovala se komplexním systémem [[Úřad (správní orgán)|úřadů]], [[senát]]u a [[Lidová shromáždění|lidových shromáždění]]. Její [[principy]] ovlivnily pozdější [[republikánské]] [[myšlenky]]. | ||
** '''[[Starověké Řecko|Řecké městské státy]]:''' Některé [[polis]] (např. [[Athény]]) fungovaly na principech přímé [[demokracie]], ačkoli jejich pojetí občanství bylo omezené. | ** '''[[Starověké Řecko|Řecké městské státy]]:''' Některé [[polis]] (např. [[Athény]]) fungovaly na principech přímé [[demokracie]], ačkoli jejich pojetí občanství bylo omezené. | ||
* '''Středověk a renesance:''' | * '''Středověk a renesance:''' | ||
** '''[[Středověké komuny]]:''' V některých italských městech (např. [[Benátky]], [[Florencie]]) se ve [[středověk]]u objevily [[ | ** '''[[Středověké komuny]]:''' V některých italských městech (např. [[Benátky]], [[Florencie]]) se ve [[středověk]]u objevily [[Městské republika|městské republiky]], které si udržovaly vysokou míru [[autonomie]]. | ||
** '''[[Renesance|Renesanční]] teoretici:''' Myšlenky [[ | ** '''[[Renesance|Renesanční]] teoretici:''' Myšlenky [[Republikanismus|republikanismu]] oživili [[filozofové]] jako [[Niccolò Machiavelli]] v jeho díle *[[Vladař (Machiavelli)|Vladař]]*, ačkoli se zaměřoval na udržení [[moc]]i. | ||
* '''Novověk a osvícenství:''' | * '''Novověk a osvícenství:''' | ||
** '''[[Nizozemská revoluce]]:''' V 17. století vznikla [[Republika spojených provincií]] jako jedna z prvních moderních republik v [[Evropa|Evropě]]. | ** '''[[Nizozemská revoluce]]:''' V 17. století vznikla [[Republika spojených provincií]] jako jedna z prvních moderních republik v [[Evropa|Evropě]]. | ||
** '''[[Anglická revoluce]]:''' Krátkodobý pokus o nastolení [[ | ** '''[[Anglická revoluce]]:''' Krátkodobý pokus o nastolení [[Republika|republiky]] (Commonwealth) pod vedením [[Oliver Cromwell|Olivera Cromwella]]. | ||
** '''[[Americká revoluce]] (1776):''' Vznik [[USA]] jako [[ | ** '''[[Americká revoluce]] (1776):''' Vznik [[USA]] jako [[Federativní republika|federativní republiky]] s [[Ústava|ústavou]] a [[dělbou moci]]. To byl klíčový moment pro šíření republikánských idejí. | ||
** '''[[Velká francouzská revoluce]] (1789):''' Vyhlášení [[První Francouzská republika|První Francouzské republiky]] a šíření ideálů [[ | ** '''[[Velká francouzská revoluce]] (1789):''' Vyhlášení [[První Francouzská republika|První Francouzské republiky]] a šíření ideálů [[Svoboda|svobody]], [[Rovnost (právo)|rovnosti]] a [[bratrství]]. | ||
* '''19. a 20. století:''' V 19. a 20. století se většina [[ | * '''19. a 20. století:''' V 19. a 20. století se většina [[Monarchie|monarchií]] buď transformovala v [[konstituční monarchie]] s omezenou [[moc]]í panovníka, nebo se staly [[Republika|republikami]]. Zejména po obou [[Světová válka|světových válkách]] došlo k masivní vlně zakládání [[Republika|republik]]. | ||
--- | --- | ||
== 🏛️ Charakteristické rysy republik == | == 🏛️ Charakteristické rysy republik == | ||
Ačkoli se [[ | Ačkoli se [[Republika|republiky]] liší, sdílejí některé základní rysy: | ||
* '''Volená hlava státu:''' [[Hlava státu]] ([[prezident]]) je volena buď přímo [[ | * '''Volená hlava státu:''' [[Hlava státu]] ([[prezident]]) je volena buď přímo [[Lidé|lidem]], nebo nepřímo [[parlament]]em či [[Volební kolegium|volebním kolegiem]]. Její [[mandát]] je omezen na určité [[časové období]]. | ||
* '''Suverenita lidu:''' [[Moc]] vychází z [[ | * '''Suverenita lidu:''' [[Moc]] vychází z [[Lidé|lidu]], který je jejím [[Zdroj (ekonomie)|zdrojem]]. | ||
* '''Dělba moci:''' Typicky existuje [[dělba moci]] na [[ | * '''Dělba moci:''' Typicky existuje [[dělba moci]] na [[Moc zákonodárná|zákonodárnou]], [[Výkonná moc|výkonnou]] a [[Soudní moc|soudní]], aby se zabránilo [[Koncentrace moci|koncentraci moci]] v jedněch rukou. | ||
* '''Právní stát:''' Vláda [[ | * '''Právní stát:''' Vláda [[Právo|práva]], kde jsou všichni, včetně [[Vláda|vládců]], podřízeni [[Zákon (právo)|zákonům]]. | ||
* '''Občanství:''' Zdůrazňuje se role [[občan]]ů, jejich [[práva]] a [[povinnosti]]. | * '''Občanství:''' Zdůrazňuje se role [[občan]]ů, jejich [[práva]] a [[povinnosti]]. | ||
* '''Neexistence dědičné vlády:''' Na rozdíl od [[ | * '''Neexistence dědičné vlády:''' Na rozdíl od [[Monarchie|monarchií]] není [[hlava státu]] určena [[Dědičnost|dědičně]]. | ||
--- | --- | ||
== 📊 Typy republik == | == 📊 Typy republik == | ||
Republiky se dále dělí na základě vztahu mezi [[ | Republiky se dále dělí na základě vztahu mezi [[Výkonná moc|výkonnou]] a [[Zákonodárná moc|zákonodárnou mocí]], a také podle jejich teritoriálního uspořádání: | ||
* '''Podle vztahu mezi exekutivou a legislativou:''' | * '''Podle vztahu mezi exekutivou a legislativou:''' | ||
** '''[[Parlamentní republika]]:''' [[Vláda]] je odpovědná [[parlament]]u a vzniká z jeho řad. [[Prezident]] má většinou ceremoniální [[role]] a omezené [[ | ** '''[[Parlamentní republika]]:''' [[Vláda]] je odpovědná [[parlament]]u a vzniká z jeho řad. [[Prezident]] má většinou ceremoniální [[role]] a omezené [[Pravomoc|pravomoci]]. (např. [[Česká republika]], [[Německo]], [[Itálie]]) | ||
** '''[[Prezidentská republika]]:''' [[Prezident]] je volen přímo a je zároveň [[ | ** '''[[Prezidentská republika]]:''' [[Prezident]] je volen přímo a je zároveň [[Hlava státu|hlavou státu]] i [[Hlava vlády|hlavou vlády]]. Exekutiva je nezávislá na legislativě (Kongresu). (např. [[USA]], [[Brazílie]]) | ||
** '''[[Poloprezidentská republika]]:''' Kombinuje prvky prezidentského a parlamentního systému. Existuje [[prezident]] (volený přímo s významnými [[ | ** '''[[Poloprezidentská republika]]:''' Kombinuje prvky prezidentského a parlamentního systému. Existuje [[prezident]] (volený přímo s významnými [[Pravomoc|pravomocemi]]) a [[premiér]] ([[hlava vlády]]) odpovědný [[parlament]]u. (např. [[Francie]]) | ||
** '''[[Direktoriální republika]]:''' Výkonná [[moc]] je svěřena kolektivnímu orgánu (direktoriu), volenému [[parlament]]em. (např. [[Švýcarsko]]) | ** '''[[Direktoriální republika]]:''' Výkonná [[moc]] je svěřena kolektivnímu orgánu (direktoriu), volenému [[parlament]]em. (např. [[Švýcarsko]]) | ||
* '''Podle teritoriálního uspořádání:''' | * '''Podle teritoriálního uspořádání:''' | ||
** '''[[Unitární stát|Unitární republika]]:''' Jednotný [[stát]] s [[ | ** '''[[Unitární stát|Unitární republika]]:''' Jednotný [[stát]] s [[Ústřední vláda|ústřední vládou]], která má suverénní [[moc]] nad všemi [[regiony]]. (např. [[Česká republika]], [[Francie]]) | ||
** '''[[Federace|Federativní republika]]:''' Složený [[stát]], kde je [[moc]] rozdělena mezi [[ | ** '''[[Federace|Federativní republika]]:''' Složený [[stát]], kde je [[moc]] rozdělena mezi [[Ústřední vláda|ústřední]] a [[Regionální vláda|regionální]] (členské) [[Vláda|vlády]]. (např. [[USA]], [[Německo]], [[Brazílie]]) | ||
--- | --- | ||
== 🇨🇿 Česká republika jako republika == | == 🇨🇿 Česká republika jako republika == | ||
[[Česká republika]] je od svého vzniku v roce [[1993]] (a historicky již od [[První republika|První Československé republiky]] v roce [[1918]]) [[ | [[Česká republika]] je od svého vzniku v roce [[1993]] (a historicky již od [[První republika|První Československé republiky]] v roce [[1918]]) [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]]. | ||
* '''Hlava státu:''' [[Prezident České republiky|Prezident]] je volen přímo [[ | * '''Hlava státu:''' [[Prezident České republiky|Prezident]] je volen přímo [[Lidé|lidem]] na [[funkční období]] pěti let a jeho [[Pravomoc|pravomoci]] jsou v rámci [[Ústava|ústavy]] především reprezentativní a kontrolní. | ||
* '''Vláda:''' [[Vláda České republiky|Vláda]] v čele s [[Předseda vlády České republiky|premiérem]] je [[ | * '''Vláda:''' [[Vláda České republiky|Vláda]] v čele s [[Předseda vlády České republiky|premiérem]] je [[Výkonná moc|výkonným orgánem]] a je odpovědná [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR]]. | ||
* '''Zákonodárná moc:''' Je svěřena [[Parlament České republiky|Parlamentu]], který je [[ | * '''Zákonodárná moc:''' Je svěřena [[Parlament České republiky|Parlamentu]], který je [[Dvoukomorový parlament|dvoukomorový]] ([[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]] a [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]]). | ||
* '''Právní stát:''' [[Česká republika]] se hlásí k principům [[ | * '''Právní stát:''' [[Česká republika]] se hlásí k principům [[Právní stát|právního státu]] a [[Listina základních práv a svobod|Listině základních práv a svobod]], které zaručují [[základní práva a svobody]] občanů. | ||
--- | --- | ||
=== 👶 Pro laiky === | === 👶 Pro laiky === | ||
Představte si **republiku** jako typ státu, kde si šéfa (prezidenta nebo podobnou hlavu státu) vybíráme sami ve volbách, a to jen na nějakou dobu. Není to jako v [[ | Představte si **republiku** jako typ státu, kde si šéfa (prezidenta nebo podobnou hlavu státu) vybíráme sami ve volbách, a to jen na nějakou dobu. Není to jako v [[Monarchie|království]], kde vládne [[král]] nebo [[královna]], co dostali trůn po rodičích. | ||
Hlavní myšlenka je, že moc patří **lidu**, tedy nám všem. Lidé si volí své zástupce, kteří za ně rozhodují o důležitých věcech. A aby nikdo neměl příliš velkou moc, je moc v republice rozdělená mezi různé části (třeba na ty, co tvoří zákony, na ty, co je provádějí, a na soudy, co dohlíží na dodržování). | Hlavní myšlenka je, že moc patří **lidu**, tedy nám všem. Lidé si volí své zástupce, kteří za ně rozhodují o důležitých věcech. A aby nikdo neměl příliš velkou moc, je moc v republice rozdělená mezi různé části (třeba na ty, co tvoří zákony, na ty, co je provádějí, a na soudy, co dohlíží na dodržování). | ||
| Řádek 101: | Řádek 101: | ||
* [Encyclopedia Britannica - Republic (anglicky)](https://www.britannica.com/topic/republic-government) | * [Encyclopedia Britannica - Republic (anglicky)](https://www.britannica.com/topic/republic-government) | ||
[[Kategorie:Formy vlády]] | [[index.php?title=Kategorie:Formy vlády]] | ||
[[Kategorie:Státověda]] | [[index.php?title=Kategorie:Státověda]] | ||
[[Kategorie:Politologie]] | [[index.php?title=Kategorie:Politologie]] | ||
[[Kategorie:Dějiny politiky]] | [[index.php?title=Kategorie:Dějiny politiky]] | ||
[[Kategorie:Společenské vědy]] | [[index.php?title=Kategorie:Společenské vědy]] | ||
Aktuální verze z 15. 6. 2025, 18:43
| Republika | |
|---|---|
 | |
| Forma státního zřízení, kde je hlava státu volena a moc je rozdělena mezi občany nebo jejich volené zástupce. | |
| Obor | Politologie, Státověda, Právo, Historie |
| Typ | Forma vlády, Státní zřízení |
| Související pojmy | Demokracie, Monarchie, Prezidentský systém, Parlamentarismus, Unitární stát, Federace, Lidská práva, Ústava, Dělba moci, Občanství, Suverenita lidu, Volby |
---
Republika (z latinského *res publica* – „věc veřejná“) je forma státního zřízení, ve které je hlava státu volena na určité období, spíše než by dědila svou moc (jako v monarchii). V republice je suverenita teoreticky v rukou lidu, který ji vykonává přímo nebo prostřednictvím svých volených zástupců. Důraz je kladen na veřejný zájem a právní stát.
---
📜 Historický vývoj
Koncept republiky má své kořeny ve starověku a prošel dlouhým vývojem:
- Starověké republiky:
- Římská republika: Často považována za jeden z prvních a nejvlivnějších republikánských států. Trvala téměř 500 let (509 př. n. l. – 27 př. n. l.) a vyznačovala se komplexním systémem úřadů, senátu a lidových shromáždění. Její principy ovlivnily pozdější republikánské myšlenky.
- Řecké městské státy: Některé polis (např. Athény) fungovaly na principech přímé demokracie, ačkoli jejich pojetí občanství bylo omezené.
- Středověk a renesance:
- Středověké komuny: V některých italských městech (např. Benátky, Florencie) se ve středověku objevily městské republiky, které si udržovaly vysokou míru autonomie.
- Renesanční teoretici: Myšlenky republikanismu oživili filozofové jako Niccolò Machiavelli v jeho díle *Vladař*, ačkoli se zaměřoval na udržení moci.
- Novověk a osvícenství:
- Nizozemská revoluce: V 17. století vznikla Republika spojených provincií jako jedna z prvních moderních republik v Evropě.
- Anglická revoluce: Krátkodobý pokus o nastolení republiky (Commonwealth) pod vedením Olivera Cromwella.
- Americká revoluce (1776): Vznik USA jako federativní republiky s ústavou a dělbou moci. To byl klíčový moment pro šíření republikánských idejí.
- Velká francouzská revoluce (1789): Vyhlášení První Francouzské republiky a šíření ideálů svobody, rovnosti a bratrství.
- 19. a 20. století: V 19. a 20. století se většina monarchií buď transformovala v konstituční monarchie s omezenou mocí panovníka, nebo se staly republikami. Zejména po obou světových válkách došlo k masivní vlně zakládání republik.
---
🏛️ Charakteristické rysy republik
Ačkoli se republiky liší, sdílejí některé základní rysy:
- Volená hlava státu: Hlava státu (prezident) je volena buď přímo lidem, nebo nepřímo parlamentem či volebním kolegiem. Její mandát je omezen na určité časové období.
- Suverenita lidu: Moc vychází z lidu, který je jejím zdrojem.
- Dělba moci: Typicky existuje dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, aby se zabránilo koncentraci moci v jedněch rukou.
- Právní stát: Vláda práva, kde jsou všichni, včetně vládců, podřízeni zákonům.
- Občanství: Zdůrazňuje se role občanů, jejich práva a povinnosti.
- Neexistence dědičné vlády: Na rozdíl od monarchií není hlava státu určena dědičně.
---
📊 Typy republik
Republiky se dále dělí na základě vztahu mezi výkonnou a zákonodárnou mocí, a také podle jejich teritoriálního uspořádání:
- Podle vztahu mezi exekutivou a legislativou:
- Parlamentní republika: Vláda je odpovědná parlamentu a vzniká z jeho řad. Prezident má většinou ceremoniální role a omezené pravomoci. (např. Česká republika, Německo, Itálie)
- Prezidentská republika: Prezident je volen přímo a je zároveň hlavou státu i hlavou vlády. Exekutiva je nezávislá na legislativě (Kongresu). (např. USA, Brazílie)
- Poloprezidentská republika: Kombinuje prvky prezidentského a parlamentního systému. Existuje prezident (volený přímo s významnými pravomocemi) a premiér (hlava vlády) odpovědný parlamentu. (např. Francie)
- Direktoriální republika: Výkonná moc je svěřena kolektivnímu orgánu (direktoriu), volenému parlamentem. (např. Švýcarsko)
- Podle teritoriálního uspořádání:
- Unitární republika: Jednotný stát s ústřední vládou, která má suverénní moc nad všemi regiony. (např. Česká republika, Francie)
- Federativní republika: Složený stát, kde je moc rozdělena mezi ústřední a regionální (členské) vlády. (např. USA, Německo, Brazílie)
---
🇨🇿 Česká republika jako republika
Česká republika je od svého vzniku v roce 1993 (a historicky již od První Československé republiky v roce 1918) parlamentní republikou.
- Hlava státu: Prezident je volen přímo lidem na funkční období pěti let a jeho pravomoci jsou v rámci ústavy především reprezentativní a kontrolní.
- Vláda: Vláda v čele s premiérem je výkonným orgánem a je odpovědná Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
- Zákonodárná moc: Je svěřena Parlamentu, který je dvoukomorový (Poslanecká sněmovna a Senát).
- Právní stát: Česká republika se hlásí k principům právního státu a Listině základních práv a svobod, které zaručují základní práva a svobody občanů.
---
👶 Pro laiky
Představte si **republiku** jako typ státu, kde si šéfa (prezidenta nebo podobnou hlavu státu) vybíráme sami ve volbách, a to jen na nějakou dobu. Není to jako v království, kde vládne král nebo královna, co dostali trůn po rodičích.
Hlavní myšlenka je, že moc patří **lidu**, tedy nám všem. Lidé si volí své zástupce, kteří za ně rozhodují o důležitých věcech. A aby nikdo neměl příliš velkou moc, je moc v republice rozdělená mezi různé části (třeba na ty, co tvoří zákony, na ty, co je provádějí, a na soudy, co dohlíží na dodržování).
Takže **Česko je republika**, protože si volíme prezidenta a poslance, kteří za nás spravují zemi.
---
🔗 Související články
- Forma vlády
- Státní zřízení
- Monarchie
- Demokracie
- Parlamentarismus
- Prezidentský systém
- Dělba moci
- Ústava
- Právní stát
- Volby
- Česká republika
- Římská republika
- Starověké Řecko
- Politický systém
---
🌐 Externí odkazy
- [Republika na české Wikipedii](https://cs.wikipedia.org/wiki/Republika)
- [Typy státního zřízení – Politické zřízení - Ministerstvo vnitra ČR](https://www.mvcr.cz/clanek/typologie-statu-a-politickych-rezimu.aspx)
- [Encyclopedia Britannica - Republic (anglicky)](https://www.britannica.com/topic/republic-government)
index.php?title=Kategorie:Formy vlády index.php?title=Kategorie:Státověda index.php?title=Kategorie:Politologie index.php?title=Kategorie:Dějiny politiky index.php?title=Kategorie:Společenské vědy