|
|
| Řádek 3: |
Řádek 3: |
| | datum_zahájení = 24. února 2022 | | | datum_zahájení = 24. února 2022 |
| | datum_ukončení = probíhá | | | datum_ukončení = probíhá |
| | místo = [[Ukrajina]] ([[Doněcká oblast|Doněck]], [[Záporožská oblast|Záporoží]], [[Chersonská oblast|Cherson]], [[Charkovská oblast|Charkov]], [[Sumská oblast|Sumy]]); částečně [[Rusko]] ([[Kurská oblast]]) | | | místo = [[Ukrajina]] ([[Doněcká oblast|Doněck]], [[Záporožská oblast|Záporoží]], [[Chersonská oblast|Cherson]], [[Charkovská oblast|Charkov]], [[Sumská oblast|Sumy]]); části [[Kurská oblast|Kurské oblasti]] (Rusko) |
| | příčina = [[Ruská invaze na Ukrajinu (2022)]]; pokus o obsazení Kyjeva; anexe čtyř ukrajisnkých oblastí Ruskem (2022) | | | příčina = [[Ruská invaze na Ukrajinu (2022)]]; anexe čtyř ukrajinských oblastí Ruskem (2022); odmítnutí Zelenského nabídky na příměří Ruskem |
| | výsledek = Probíhá; mírová jednání zprostředkovaná USA „z 90 % hotová" (Zelenskyj, leden 2026); frontová linie v zimě 2026 relativně stabilní; Rusko drží části Doněcku, Záporoží, Chersonu a Luhansku; Kurský výběžek pod částečnou kontrolou Ukrajiny | | | výsledek = Probíhá; mírová jednání ve slepé uličce; Rusko drží ~20 % ukrajinského území; třídenní příměří 9.–11. května 2026 oboustranně porušeno; diplomatické úsilí přesunuto do pozadí kvůli blízkovýchodní krizi |
| | územní_změny = Rusko de facto kontroluje ~18 % ukrajinského území; [[Kurská oblast]] (část) obsazena Ukrajinskými silami od srpna 2024 | | | územní_změny = Rusko de facto kontroluje ~20 % ukrajinského území (Krym, většinu Doněcku a Luhansku, části Záporoží a Chersonu); [[Kurská oblast]] (část) obsazena Ukrajinou od srpna 2024; [[Pokrovsk]] padl v únoru 2026 |
| | účastníci_1 = {{Vlajka|Ukrajina}} [[Ukrajina]]<br>——<br>''Vojenská a finanční podpora''<br>{{Vlajka|USA}} [[Spojené státy americké]]<br>{{Vlajka|EU}} [[Evropská unie]]<br>{{Vlajka|Velká Británie}} [[Velká Británie]]<br>{{Vlajka|Německo}} [[Německo]]<br>{{Vlajka|Francie}} [[Francie]]<br>{{Vlajka|Polsko}} [[Polsko]]<br>{{Vlajka|Česko}} [[Česko]] a další členové [[NATO]] | | | účastníci_1 = {{Vlajka|Ukrajina}} [[Ukrajina]]<br>——<br>''Vojenská a finanční podpora''<br>{{Vlajka|EU}} [[Evropská unie]]<br>{{Vlajka|Velká Británie}} [[Velká Británie]]<br>{{Vlajka|Německo}} [[Německo]]<br>{{Vlajka|Francie}} [[Francie]]<br>{{Vlajka|Polsko}} [[Polsko]]<br>{{Vlajka|Česko}} [[Česko]] a další členové [[NATO]]<br>{{Vlajka|USA}} [[Spojené státy americké]] (omezená podpora od 2025) |
| | účastníci_2 = {{Vlajka|Rusko}} [[Rusko]]<br>——<br>''Podpora a dodávky zbraní''<br>{{Vlajka|Severní Korea}} [[Severní Korea]] (vojáci, rakety)<br>{{Vlajka|Írán}} [[Írán]] (drony [[Šáhed (dron)|Šáhed]]; od března 2026 kapacita oslabena)<br>{{Vlajka|Bělorusko}} [[Bělorusko]] (území, logistika) | | | účastníci_2 = {{Vlajka|Rusko}} [[Rusko]]<br>——<br>''Podpora a dodávky zbraní''<br>{{Vlajka|Severní Korea}} [[Severní Korea]] (vojáci, rakety)<br>{{Vlajka|Írán}} [[Írán]] (drony [[Šáhed (dron)|Šáhed]]; od února 2026 kapacita oslabena)<br>{{Vlajka|Bělorusko}} [[Bělorusko]] (území, logistika) |
| | velitelé_1 = [[Volodymyr Zelenskyj]] <small>(prezident, vrchní velitel)</small><br>[[Kyryl Budanov]] <small>(vedoucí prezidentské kanceláře; ex-šéf GUR)</small><br>[[Oleksandr Syrskyj]] <small>(vrchní velitel ozbrojených sil)</small><br>[[Mychajlo Fedorov]] <small>(ministr obrany od ledna 2026)</small> | | | velitelé_1 = [[Volodymyr Zelenskyj]]<br>[[Oleksandr Syrskyj]]<br>[[Rustem Umerov]] (ministr obrany)<br>[[Andrii Sybiha]] (ministr zahraničí) |
| | velitelé_2 = [[Vladimir Putin]] <small>(prezident, vrchní velitel)</small><br>[[Valerij Gerasimov]] <small>(náčelník generálního štábu)</small><br>[[Andrej Bělousov]] <small>(ministr obrany od května 2024)</small> | | | velitelé_2 = [[Vladimir Putin]]<br>[[Valerij Gerasimov]]<br>[[Andrej Bělousov]] (ministr obrany) |
| | síly_1 = [[Ozbrojené síly Ukrajiny]] (~800 000 aktivních)<br>[[Národní garda Ukrajiny]]<br>Mezinárodní legie<br>Podpora: systémy [[Patriot (střela)|Patriot]], [[HIMARS]], [[F-16 Fighting Falcon|F-16]] | | | síly_1 = [[Ozbrojené síly Ukrajiny]]<br>[[Národní garda Ukrajiny]]<br>Mezinárodní legie<br>Systémy Patriot, HIMARS, F-16, vlastní drony (2,5 mil. ks/rok) |
| | síly_2 = [[Ozbrojené síly Ruské federace]]<br>[[Kadyrovci]]<br>Severní Korea (~10 000 vojáků potvrzeno od dubna 2025)<br>Žoldnéři (ex-[[Vagnerova skupina|Wagner]]) | | | síly_2 = [[Ozbrojené síly Ruské federace]]<br>[[Kadyrovci]]<br>Severní Korea (~10 000 vojáků potvrzeno)<br>Žoldnéři (ex-[[Vagnerova skupina|Wagner]]) |
| | ztráty_1 = Nejméně 55 000 padlých vojáků (Zelenskyj, únor 2026; skutečný počet pravděpodobně vyšší)<br>Přes 12 300 potvrzených civilních obětí (OSN, leden 2025) | | | ztráty_1 = 55 000+ padlých vojáků (Zelenskyj, únor 2026)<br>Přes 12 300 potvrzených civilních obětí (OSN) |
| | ztráty_2 = Odhadem 325 000 padlých vojáků (CSIS; Deník N, 2026)<br>Celkové ztráty (padlí + ranění) 462 000 – 728 000 (The Economist, červenec 2024)<br>Přes 200 000 jmenně doložených padlých (Mediazona + BBC, únor 2026) | | | ztráty_2 = ~325 000 padlých (CSIS, 2026)<br>1 345 240 celkových ztrát (Generální štáb Ukrajiny, 16. 5. 2026)<br>Přes 200 000 jmenně zdokumentovaných padlých (Mediazona + BBC) |
| | civilní_ztráty = Přes 12 300 potvrzených civilních obětí (OSN, leden 2025); reálný počet odhadován výrazně výše; přes 26 000 civilistů zraněno; ~6–8 milionů uprchlíků v zahraničí; ~5 milionů vnitřně vysídlených | | | civilní_ztráty = Přes 12 300 potvrzených civilních obětí (OSN); ~6–8 milionů uprchlíků v zahraničí; ~5 milionů vnitřně vysídlených |
| | uprchlíci = ~6–8 milionů ukrajinskýck uprchlíků v zahraničí (zejm. EU); ~5 milionů vnitřně vysídlených; největší uprchlická vlna v Evropě od 2. světové války
| | | poznámky = USA zprostředkovávají mírová jednání prostřednictvím [[Steve Witkoff|Steva Witkoffa]] a [[Jared Kushner|Jareda Kushnera]]; klíčový spor: územní podmínky (Rusko požaduje úplné stažení z Doněcku, Luhansku, Záporoží a Chersonu); [[Írán]]ská válka od února 2026 odklonila americkou diplomatickou pozornost |
| | poznámky = USA zprostředkovávají mírová jednání; klíčový spor: osud [[Záporožská jaderná elektrárna|Záporožské jaderné elektrárny]] a území Doněcku. Zelenskyj v únoru 2026 varoval, že probíhající [[Íránská válka (2026)]] může ohrozit dodávky interceptorů pro ukrajisnkou protivzdušnou obranu ([[PAC-3]]). | |
| }} | | }} |
|
| |
|
| '''Válka na Ukrajině''' je probíhající rozsáhlý vojenský konflikt mezi [[Ukrajina|Ukrajinou]] a [[Rusko|Ruskou federací]], který začal plnohodnotnou ruskou invazí 24. února 2022. K únoru 2026 představuje konflikt největší válku v [[Evropa|Evropě]] od [[Druhá světová válka|druhé světové války]] s devastujícími humanitárními, ekonomickými a geopolitickými dopady. Válka prošla několika fázemi od neúspěšné ruské ofenzívy na [[Kyjev]] v roce 2022 přes opotřebovávací válku v [[Donbas]]u až po křehké příměří vyjednané za zprostředkování [[Donald Trump|druhé Trumpovy administrativy]] v roce 2025. | | '''Válka na Ukrajině''' je probíhající rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi [[Ukrajina|Ukrajinou]] a [[Rusko|Ruskou federací]], zahájený plnohodnotnou ruskou invazí 24. února 2022. K 16. květnu 2026 – 1 542. dni plnohodnotné invaze – válka pokračuje podél přibližně 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. [[Rusko]] drží přibližně 20 % ukrajinského území. Mírová jednání zprostředkovaná [[Donald Trump|Trumpovou administrativou]] jsou ve slepé uličce: Rusko trvá na maximalistických podmínkách zahrnujících úplné stažení Ukrajiny ze čtyř anektovaných oblastí, [[Ukrajina]] podmínky odmítá jako kapitulaci. Diplomatická pozornost [[Washington]]u byla od února 2026 výrazně odkloněna [[Válka na Blízkém východě 2026|íránskou válkou]]. |
|
| |
|
| Konflikt má kořeny v dlouhodobém ruském zpochybňování [[Ukrajina|ukrajinské]] suverenity, [[Anexe Krymu Ruskem|anexi Krymu]] v roce 2014 a válce v [[Donbas]]u mezi ukrajinskými silami a rusky podporovanými separatisty. [[Rusko]] pod vedením prezidenta [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]] označilo invazi jako "speciální vojenskou operaci" s cílem "denacifikace a demilitarizace" [[Ukrajina|Ukrajiny]], zatímco [[Ukrajina]] a [[Západ]] považují invazi za flagrantní porušení mezinárodního práva a pokus o anexi suverénního státu.
| | == ⏳ Počátky a příčiny konfliktu == |
|
| |
|
| Do února 2026 si válka vyžádala stovky tisíc lidských životů, způsobila největší uprchlickou krizi v [[Evropa|Evropě]] od [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a zásadně přetvořila globální geopolitické uspořádání. [[Rusko]] kontroluje přibližně 20 % ukrajinského území včetně [[Krym]]u, [[Doněck]]a, [[Luhansk]]u a částí dalších oblastí. Křehké příměří vyjednané v roce 2025 formálně neukončilo válku, ale vytvořilo demilitarizovanou zónu (DMZ) podél frontové linie monitorovanou evropskými vojsky.
| | Válka má kořeny v dlouhodobém ruském zpochybňování [[Ukrajina|ukrajinské]] suverenity. Po [[Euromajdan]]u 2013–2014 a svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče [[Rusko]] annexovalo [[Krym]] (únor–březen 2014) a podpořilo separatistické oddíly v [[Doněck|Doněcku]] a [[Luhansk|Luhansku]]. Tato „hybridní válka" trvala osm let. |
|
| |
|
| == ⏳ Počátky konfliktu a ruská invaze (2022) ==
| | 24. února 2022 [[Vladimir Putin]] oznámil zahájení „speciální vojenské operace". Ruské síly zaútočily z [[Bělorusko|Běloruska]] na [[Kyjev]], z [[Rusko|Ruska]] na [[Charkov]], z [[Krym]]u na jih a z [[Donbas]]u na východ. Invaze předpokládala rychlou kapitulaci Kyjeva do dnů; prezident [[Volodymyr Zelenskyj]] odmítl evakuaci a zůstal v hlavním městě. |
|
| |
|
| Válka na [[Ukrajina|Ukrajině]] má kořeny v dlouhodobém geopolitickém napětí mezi [[Rusko|Ruskem]] a [[Západ]]em o budoucí orientaci [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Po [[Oranžová revoluce|Oranžové revoluci]] 2004 a [[Euromajdan]]u 2013–2014 se [[Ukrajina]] jednoznačně orientovala směrem k [[Evropská unie|Evropské unii]] a [[NATO]], což [[Moskva]] vnímala jako existenční hrozbu pro své zájmy.
| | == ⚔️ Průběh konfliktu (2022–2024) == |
|
| |
|
| V únoru 2014 [[Rusko]] anexovalo [[Krym]] po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče během Euromajdanu. Současně vypukla válka v [[Donbas]]u mezi ukrajinskými vládními silami a rusky podporovanými separatisty v [[Doněck]]u a [[Luhansk]]u. Tato "hybridní válka" trvala osm let a připravila půdu pro plnohodnotnou invazi.
| | === Selhání kyjevské ofenzivy a válečné zločiny (jaro 2022) === |
|
| |
|
| 24. února 2022 v časných ranních hodinách [[Vladimir Putin]] oznámil zahájení "speciální vojenské operace" na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Ruské síly zaútočily současně z několika směrů – z [[Bělorusko|Běloruska]] směrem na [[Kyjev]], z [[Rusko|Ruska]] na [[Charkov]] a severovýchodní [[Ukrajina|Ukrajinu]], z [[Krym]]u na jih a z [[Donbas]]u na východ.
| | Ruská operace na [[Kyjev]] selhala díky ukrajinskému odporu; v dubnu 2022 se ruské síly stáhly na sever. Při stažení byly odhaleny masakry v [[Buča|Buči]], [[Irpiň|Irpini]] a [[Boroďanka|Boroďance]], které vyvolaly mezinárodní pobouření a sankce. |
|
| |
|
| Invaze byla založena na předpokladu, že [[Ukrajina]] se rychle vzdá a ukrajinská vláda uprchne nebo bude svržena do několika dnů. [[Rusko]] vyslalo paradesantní jednotky k obsazení letiště Hostomel u [[Kyjev]]a s plánem přepravit tisíce vojáků přímo do hlavního města. Tato operace však selhala díky houževnatému ukrajinskému odporu.
| | === Opotřebovávací válka v Donbasu (2022–2024) === |
|
| |
|
| Prezident [[Volodymyr Zelenskyj]] odmítl evakuaci nabízenou [[Západ]]em slavnou větou "Potřebuji munici, ne svezení" a zůstal v [[Kyjev]]ě jako symbol ukrajinského odporu. Jeho každodenní videoposelství mobilizovala ukrajinskou společnost a získala mezinárodní podporu.
| | [[Mariupol]] po tříměsíčním obléhání padl v květnu 2022; město bylo téměř zcela zničeno, odhadovány jsou desítky tisíc civilních obětí. |
|
| |
|
| První fáze války (únor–duben 2022) byla charakterizována neúspěšnou ruskou ofenzívou na [[Kyjev]]. Ruské kolony byly zastaveny ukrajinskými silami a civilními dobrovolníky, kteří využili protiletadlové systémy [[Javelin]] a [[Stinger]] dodané [[Západ]]em. Ruské síly se dostaly do pasti na úzkých silnicích, kde byly zranitelné vůči ukrajinským útokům.
| | Podzim 2022 přinesl dvě ukrajinské protiofenzivy: osvobození přes 6 000 km² v [[Charkovská oblast|Charkovské oblasti]] a stažení Ruska z města [[Cherson]] (levý břeh Dněpru). Rusové se přeskupili na pravém břehu a vybudovali opevněné pozice. |
|
| |
|
| V dubnu 2022 [[Rusko]] stáhlo své síly ze severní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a přeskupilo se pro ofenzívu v [[Donbas]]u. Během stažení z [[Kyjev]]a byly objeveny masové hroby a důkazy o válečných zločinech v městech jako [[Buča]], [[Irpiň]] a [[Boroďanka]], což vyvolalo mezinárodní pobouření.
| | Bitvy o [[Bachmut]] (2022–2023) a [[Avdijivka|Avdijivku]] (2023–2024) patřily k nejkrvavějším střetům války. [[Bachmut]] padl v květnu 2023 po měsících bojů skupiny [[Vagnerova skupina|Wagner]] za cenu katastrofálních ruských ztrát a červnového neúspěšného Prigožinova povstání. [[Avdijivka]] padla v únoru 2024 po obklíčení. |
|
| |
|
| == ⚔️ Opotřebovávací válka v Donbasu (2022–2024) == | | === Letní protiofenziva 2023 === |
|
| |
|
| Po neúspěchu severní ofenzívy [[Rusko]] přesunulo prioritu na dobytí celého [[Donbas]]u a vytvoření pozemního koridoru k [[Krym]]u. Tato fáze války byla charakterizována brutální opotřebovávací válkou připomínající [[První světová válka|první světovou válku]] s masivním využitím dělostřelectva.
| | Ukrajiinska protiofenziva 2023 narazila na rozsáhlou Surovikinovu obrannou linii. Přes dílčí postup u [[Robotyne]] nedosáhla strategického průlomu. Výsledek protiofenzivy zostřil debatu o schopnosti Ukrajiny osvobodit okupovaná území konvenční silou. |
|
| |
|
| === Pád Mariupolu === | | === Kurská operace (srpen 2024 – dosud) === |
|
| |
|
| Klíčovou bitvou byla obrana [[Mariupol]]u, přístavního města na [[Azovské moře]]. Ukrajinské síly, včetně pluku Azov, se opevnily v ocelárnách Azovstal a vzdorovaly ruské přesile po dobu téměř tří měsíců. [[Mariupol]] byl systematicky ničen dělostřeleckým a leteckým bombardováním s rozsáhlými civilními oběťmi.
| | V srpnu 2024 [[Ukrajina]] zahájila nečekanou pozemní operaci na ruském území v [[Kurská oblast|Kurské oblasti]]; obsadila přibližně 1 300 km² ruského území. Jde o první cizí obsazení ruského území od [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. [[Rusko]] přesunulo část sil z Doněcku k zastavení postupu. K 16. květnu 2026 [[Ukrajina]] v části oblasti nadále operuje; přesný rozsah není veřejně potvrzen. |
|
| |
|
| V květnu 2022 poslední obránci Azovstali kapitulovali po vyčerpání zásob a munice. [[Rusko]] získalo kontrolu nad [[Mariupol]]em, čímž bylo dokončeno pozemní spojení mezi [[Krym]]em a [[Donbas]]em. Město bylo téměř zcela zničeno s odhadovanými desítkami tisíc mrtvých civilistů.
| | == 🇺🇸 Trumpova administrativa a diplomatické úsilí (2025–2026) == |
|
| |
|
| === Charkovská a Chersonská protiofenzíva === | | === Změna americké politiky === |
|
| |
|
| V září 2022 [[Ukrajina]] zahájila překvapivou protiofenzívu v [[Charkov]]ské oblasti, která vedla k osvobození přes 6 000 kilometrů čtverečních území během několika týdnů. Ukrajinské síly využily ruskou koncentraci sil na jihu a prorazily slabě obsazené linie na severovýchodě.
| | Po inauguraci 20. ledna 2025 Trumpova administrativa výrazně omezila vojenskou pomoc [[Ukrajina|Ukrajině]]. Klíčový diplomatický tým tvoří zvláštní vyslanec [[Steve Witkoff]] a Trumpův zeť [[Jared Kushner]], kteří vedou přímá jednání s Kremlem. Witkoff a Kushner se setkali s [[Vladimir Putin|Putinem]] v prosinci 2025 v Moskvě (pětihodinová schůzka bez průlomu) a v lednu 2026 znovu. |
|
| |
|
| Současně probíhala ukrajinská ofenzíva v [[Cherson]]ské oblasti na jihu. V listopadu 2022 [[Rusko]] oznámilo stažení z města [[Cherson]], jediného regionálního hlavního města, které během invaze obsadilo. Ukrajinské síly osvobodily [[Cherson]], ale [[Rusko]] se stáhlo na druhý břeh řeky [[Dněpr]], kde vybudovalo silné opevněné pozice.
| | === Minerální dohoda === |
|
| |
|
| === Bitvy o Bachmut a Avdijivku ===
| | Dne 30. dubna 2025 USA a Ukrajina podepsaly americko-ukrajinský minerální pakt – dohodu o společném investičním fondu pro rekonstrukci Ukrajiny, kde budoucí americká vojenská pomoc bude počítána jako americká investice do přírodních zdrojů. Dohoda neobsahuje bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Kritici upozorňují, že dvě ze čtyř ukrajinskch zásob lithia leží na území obsazeném Ruskem. |
|
| |
|
| Nejkrvavějšími bitvami byly boje o město [[Bachmut]] (květen 2022 – květen 2023) a [[Avdijivka|Avdijivku]] (říjen 2023 – únor 2024). [[Bachmut]] se stal symbolem ukrajinské houževnatosti, kde ukrajinské síly měsíce vzdorovaly útokům ruské žoldnéřské skupiny [[Wagner Group|Wagner]].
| | === Trumpův 28bodový mírový plán === |
|
| |
|
| Bitva o [[Bachmut]] si vyžádala desítky tisíc životů na obou stranách. Město bylo téměř zcela zničeno systematickým dělostřeleckým bombardováním. V květnu 2023 [[Rusko]] oznámilo dobytí [[Bachmut]]u, ale za cenu katastrofálních ztrát, které vedly k rozpadu skupiny [[Wagner Group|Wagner]] a jejímu neúspěšnému povstání proti ruskému velení v červnu 2023.
| | V listopadu 2025 unikl veřejnosti návrh 28bodového mírového plánu připraveného Witkoffem ve spolupráci s ruskými vyjednavači. Plán byl obecně označen za jednostranně příznivý pro Rusko: požadoval stažení Ukrajiny z doněcké oblasti pod její kontrolou výměnou za územní kompenzaci v Chersonské a Záporožské oblasti. [[Zelenskyj]] návrh odmítl a označil jej za základ pro kapitulaci. |
|
| |
|
| [[Avdijivka]], strategicky důležité město východně od [[Doněck]]a, padla v únoru 2024 po měsících intenzivních bojů. Ruské síly využily masivní početní převahu a neustálý dělostřelecký tlak k postupnému obklíčení města. Ukrajinské síly se stáhly, aby zabránily obklíčení. Pád [[Avdijivka|Avdijivky]] otevřel [[Rusko|Rusku]] cestu k dalšímu postupu směrem na [[Pokrovsk]], klíčový logistický uzel.
| | Při setkání s Trumpem v Bílém domě 28. února 2025 propukla vyhrocená konfrontace; Trump Zelenského pokáral a dočasně pozastavil americkou vojenskou pomoc. Následná dohadování vedla k podpisu minerálního paktu. |
|
| |
|
| == 🚀 Ukrajinská protiofenzíva 2023 a kurská operace 2024 == | | === Diplomatická slepá ulička === |
|
| |
|
| V létě 2023 [[Ukrajina]] zahájila dlouho očekávanou protiofenzívu na jihu s cílem prolomit ruské obranné linie a rozdělit ruské síly. Ofenzíva však narazila na rozsáhlé ruské opevnění známé jako Surovikinova linie, která zahrnovala zaminované pole, protitankové příkopy, dráty a vrstvy betonových bunkrů.
| | Tři kola americko-rusko-ukrajinskych trojstranných jednání na začátku roku 2026 selhala. Klíčovými body sporu zůstávají: |
|
| |
|
| Ukrajinské síly dosáhly omezeného pokroku kolem [[Robotyne]] v [[Záporožská oblast|Záporožské oblasti]], ale nedokázaly dosáhnout strategického průlomu. Ofenzíva byla komplikována nedostatkem letecké podpory, neboť [[Ukrajina]] nemá dostatečnou protivzdušnou obranu proti ruským stíhačkám a vrtulníkům.
| | Rusko požaduje: úplné stažení Ukrajiny ze čtyř anektovaných oblastí (Doněck, Luhansk, Záporoží, Cherson), formální uznání Krymu jako ruského, redukci ukrajinské armády a zákaz spolupráce s NATO. |
|
| |
|
| Protiofenzíva 2023 skončila v patové situaci s minimálními územními zisky za vysokou cenu v lidských životech a vojenské technice. Tento neúspěch vedl k otázkám o schopnosti [[Ukrajina|Ukrajiny]] osvobodit okupované území konvenční vojenskou silou.
| | Ukrajina odmítá: tyto podmínky jako kapitulaci; požaduje bezpečnostní záruky zakotvené v právně závazné dohodě; 86,7 % Ukrajinců věří, že bez záruk by Rusko po příměří pokračovalo v bojích (průzkum New Europe Center, prosinec 2025). |
|
| |
|
| === Kurská operace ===
| | Diplomatické úsilí USA bylo od 28. února 2026 výrazně vytlačeno do pozadí [[Válka na Blízkém východě 2026|íránskou válkou]]. Kremlin 10. května 2026 oznámil, že očekává „brzy" příjezd Witkoffa a Kushnera do Moskvy; přes opakované návštěvy u Putina se envoyové dosud (k 16. 5. 2026) osobně nesetkali se Zelenským v Kyjevě. |
|
| |
|
| V srpnu 2024 [[Ukrajina]] šokovala [[Rusko]] i svět zahájením nečekané ofenzívy na ruské území v [[Kursk]]ské oblasti. Ukrajinské síly překročily hranice a během několika dnů obsadily stovky kilometrů čtverečních ruského území včetně několika vesnic a měst.
| | == 🔥 Aktuální vojenská situace (jaro 2026) == |
|
| |
|
| Kurská operace představovala dramatickou změnu dynamiky války. [[Ukrajina]] demonstrovala schopnost útočit na ruské území a odhalila zranitelnost ruských hranic, které byly slabě chráněny, neboť většina ruských sil byla koncentrována na ukrajinské frontě.
| | === Frontová linie === |
|
| |
|
| Operace měla několik strategických cílů: odklonit ruské síly z [[Donbas]]u, vytvořit vyjednávací páku pro možná mírová jednání, zvýšit morálku ukrajinských jednotek a demonstrovat [[Západ]]u, že [[Ukrajina]] je stále schopna ofenzivních operací.
| | Frontová linie délky přibližně 1 250 km zůstává bez zásadních změn od podzimu 2025. Boje jsou každodenní a intenzivní. Ke 3. května 2026 zaznamenal Generální štáb Ukrajiny 141 bojových střetů za jediný den; Rusko vypálilo 9 870 sebevražedných dronů a provedlo 79 náletů s 254 řízenými leteckými pumami. |
|
| |
|
| [[Rusko]] reagovalo přesunem jednotek z jiných front k zastavení ukrajinského postupu v [[Kursk]]ské oblasti. To částečně ulehčilo tlak na ukrajinské pozice v [[Donbas]]u, ačkoliv [[Rusko]] pokračovalo v postupném postupu směrem na [[Pokrovsk]].
| | === Pád Pokrovsku === |
|
| |
|
| Do února 2026 [[Ukrajina]] stále kontroluje části [[Kursk]]ské oblasti, ačkoliv rozsah okupovaného území se snížil kvůli ruským protiútokům. Kurská operace zůstává součástí ukrajinské vyjednávací pozice v případném mírovém procesu.
| | Klíčovou ztrátou pro Ukrajiinu byl [[Pokrovsk]] – strategický logistický uzel v Doněcké oblasti. Ruské síly vstoupily do města v listopadu 2025 a do konce února 2026 [[ISW]] (Institute for the Study of War) potvrdil, že Rusko Pokrovsk plně ovládá. Navzdory tomu ISW v únoru 2026 konstatoval, že Rusko nedokázalo využít zisku k dalšímu strategickému postupu a nezaznamenalo zásadní postup západně od Pokrovsku od prosince 2025. |
|
| |
|
| == 🇺🇸 Trumpův nástup a změna americké politiky (2025) == | | === Ohrožené oblasti === |
|
| |
|
| Volba [[Donald Trump|Donalda Trumpa]] prezidentem [[Spojené státy americké|USA]] v listopadu 2024 představovala zásadní zvrat v západní podpoře [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Trump během kampaně sliboval "ukončit válku do 24 hodin" a kritizoval rozsah americké vojenské pomoci [[Ukrajina|Ukrajině]].
| | Aktivně bojovaná nebo bezprostředně ohrožená místa k 16. 5. 2026: [[Chasiv Jar]] (aktivně bojovaný, Rusko kontroluje části města); [[Kostiantynivka]] (v dosahu ruského dělostřelectva); [[Kupiansk]] (zpochybněné pozice); [[Charkov]] (trvalé raketové hrozby, 30 km od hranice). [[Záporoží|Záporožská]] jaderná elektrárna zůstává pod ruskou kontrolou; město Záporoží je pod ukrajinskою kontrolou. |
|
| |
|
| Po inauguraci 20. ledna 2025 [[Donald Trump|druhá Trumpova administrativa]] okamžitě zastavila většinu vojenské pomoci [[Ukrajina|Ukrajině]]. Administrativa oznámila, že bude pokračovat pouze v dodávkách již schválených systémů, ale nebude poskytovat nové balíčky pomoci, dokud [[Ukrajina]] nepřistoupí k mírovým jednáním s [[Rusko|Ruskem]].
| | === Krátkodobá příměří a jejich porušení === |
|
| |
|
| Tento krok vyvolal paniku v [[Kyjev]]ě a mezi evropskými spojenci [[NATO]]. [[Ukrajina]] byla do té doby kriticky závislá na amerických dodávkách munice, zejména 155mm dělostřeleckých granátů, protiletadlových systémů [[Patriot]] a raket HIMARS. Zastavení americké pomoci znamenalo, že [[Ukrajina]] ztratila schopnost udržet současnou intenzitu palby.
| | V dubnu 2026 Putin vyhlásil 32hodinové příměří k pravoslavným Velikonocům; obě strany se obvinily z porušení. Trump 8. května 2026 zprostředkoval třídenní příměří (9.–11. května) u příležitosti ruského Dne vítězství, spojené s výměnou 1 000 válečných zajatců. [[Zelenskyj]] příměří potvrdil a vydal dekret zakazující Ukrajině útoky na Rudé náměstí v době konání oslav. Rusko i Rusko i [[Kyjev]] se vzájemně obvinily z porušování během celého trvání příměří. Po jeho skončení boje pokračovaly. |
|
| |
|
| Trumpova administrativa rychle představila "Mírový plán 24 hodin", který obsahoval následující body:
| | Putin po oslavách Dne vítězství naznačil, že válka může být „na cestě ke konci" a prohlásil připravenost setkat se se Zelenským v třetí zemi, pokud bude mírová dohoda téměř hotová. Zelenskyj Putinův návrh přijal jako možný krok, ale zdůraznil, že Rusko musí opustit maximalistické požadavky. |
| * Okamžité příměří podél současných frontových linií
| |
| * Vytvoření 1 300 kilometrů dlouhé demilitarizované zóny (DMZ) monitorované mezinárodními silami
| |
| * Odložení otázky konečného statusu okupovaných území na budoucí jednání
| |
| * [[Ukrajina]] odkládá vstup do [[NATO]] na neurčito
| |
| * Evropské státy (nikoli [[Spojené státy americké|USA]]) poskytnou vojska k hlídání DMZ
| |
| * Postupné zrušení sankcí proti [[Rusko|Rusku]] výměnou za dodržování příměří
| |
|
| |
|
| Plán byl prezentován jako "realitické řešení", které uznává vojenskou situaci na zemi, ale byl vnímán [[Ukrajina|Ukrajinou]] a mnoha evropskými spojenci jako kapitulace, která odměňuje ruskou agresi.
| | == 🪖 Transformace ukrajinské armády == |
|
| |
|
| == 🕊️ Dohoda z Mar-a-Lago a příměří (podzim 2025) == | | === Dronová armáda === |
|
| |
|
| Pod masivním tlakem [[Washington]]u, který hrozil úplným ukončením pomoci, a zhoršující se vojenskou situací na frontě [[Ukrajina]] přistoupila na předběžné příměří. Dohoda byla podepsána v Mar-a-Lago, letní rezidenci [[Donald Trump|Donalda Trumpa]] na [[Florida|Floridě]], v říjnu 2025.
| | Po omezení americké pomoci Ukrajina masivně přešla na vlastní výrobu bezpilotních systémů. K roku 2026 vyrábí přibližně '''2,5 milionu dronů ročně''', čímž patří mezi největší světové výrobce. Program zahrnuje FPV drony pro blízký boj, dálkové úderné drony dosahující cílů na území Ruska a námořní bezpilotní čluny odrazující ruské námořnictvo v [[Černé moře|Černém moři]]. Rusko kopíruje ukrajinský přístup; počet ruských dronových jednotek vzrostl v roce 2026 o 28 000. |
|
| |
|
| Dohoda z Mar-a-Lago stanovila:
| | === Rakety Palyanytsya === |
| * '''Příměří podél frontové linie''' platné od 1. listopadu 2025
| |
| * '''Demilitarizovaná zóna''' (DMZ) o šířce 20 kilometrů na obou stranách frontové linie
| |
| * '''Evropská monitorovací mise''' složená z [[Polsko|Polska]], [[Francie]], [[Velká Británie|Velké Británie]], [[Německo|Německa]] a dalších států [[NATO]] k hlídání DMZ
| |
| * '''Odložení konečného statusu''' [[Krym]]u, [[Doněck]]a, [[Luhansk]]u, [[Záporožská oblast|Záporoží]] a [[Cherson]]ské oblasti na budoucí jednání
| |
| * '''Částečné zmírnění sankcí''' proti [[Rusko|Rusku]] v oblasti neenergetických produktů
| |
| * '''Záruka bezpečnosti''' [[Ukrajina|Ukrajiny]] ze strany [[Evropská unie|EU]], ale bez jasného závazku vojenské intervence
| |
|
| |
|
| [[Rusko]] si tímto de facto ponechalo kontrolu nad přibližně 20 % ukrajinského území, včetně [[Krym]]u, většiny [[Doněck]]ké a [[Luhansk]]ské oblasti a částí [[Cherson]]ské a [[Záporožská oblast|Záporožské oblasti]]. Tato území nejsou mezinárodně uznána jako součást [[Rusko|Ruska]], ale [[Moskva]] pokračuje v jejich integraci do Ruské federace. | | [[Ukrajina]] v roce 2025 vyvinula vlastní balistické rakety a střely s plochou dráhou letu označované Palyanytsya s dosahem 700–2 000 km. Na rozdíl od západních systémů nepodléhají politickým omezením použití, a Ukrajiina je může volně nasadit proti cílům na ruském území. |
|
| |
|
| Dohoda vyvolala v [[Ukrajina|Ukrajině]] masivní vnitropolitickou krizi. Prezident [[Volodymyr Zelenskyj]] čelil obviněním ze zrady národních zájmů, ačkoliv obhajoval dohodu jako nutnost k zastavení krveprolití a zachování ukrajinské státnosti. Ukrajinský parlament (Verchovna Rada) ratifikoval dohodu těsnou většinou po dramatických debatách.
| | === Personální situace === |
|
| |
|
| == ⚠️ Současná situace: křehké příměří (únor 2026) ==
| | Průměrný věk vojáka dosahuje 44 let. Manpower crisis je jedním z nejzávažnějších problémů armády. V roce 2025 byl věk mobilizace snížen z 27 na 25 let. Zelenskyj v říjnu 2025 výměnou za přísnější mobilizační zákon (podpis i lidí s vadami zdraví) získal od parlamentu klíčové hlasy. Zákon zpřísnila Verchovna Rada na nátlak armády. Existují debaty o dalším snížení věku mobilizace. |
|
| |
|
| K únoru 2026 na [[Ukrajina|Ukrajině]] panuje stav, který lze nejlépe charakterizovat jako "ani válka, ani mír". Formální příměří z listopadu 2025 technicky platí, ale je denně porušováno oběma stranami.
| | === Obranné linie a evropská podpora === |
|
| |
|
| === Stav fronty ===
| | Ukrajiina vybudovala tři linie hloubkové obrany (tzv. Zelenskyho linie). [[Rheinmetall]] otevřel továrnu na výrobu munice přímo na Ukrajiině. [[BAE Systems]] spolupracuje na údržbě techniky. Česká muniční iniciativa pokračuje prostřednictvím evropských fondů. Největšími dodavateli techniky jsou [[Německo]] (tanky Leopard 2, systémy IRIS-T), [[Francie]] (houfnice Caesar, rakety Scalp-EG), [[Velká Británie]] (tanky Challenger 2, Storm Shadow). |
|
| |
|
| Frontová linie zůstává zmrazená podél pozic z října 2025. Demilitarizovaná zóna o šířce 20 kilometrů je monitorována evropskými vojsky, zejména z [[Polsko|Polska]], [[Francie]], [[Velká Británie|Británie]] a [[Německo|Německa]]. Mise čítá přibližně 15 000 vojáků rozmístěných na klíčových bodech podél 1 300 kilometrů dlouhé linie.
| | == 🇷🇺 Rusko: válečný stát (2025–2026) == |
|
| |
|
| Přestože příměří formálně zakazuje dělostřeleckou palbu a vojenské operace, obě strany pravidelně porušují tato ustanovení. Denně dochází k dělostřeleckým soust řelením, útokům dronů a snajperské palbě. Evropská monitorovací mise dokumentuje stovky porušení měsíčně, ale nemá mandát ani kapacity k jejich vymáhání.
| | === Ztráty === |
|
| |
|
| [[Rusko]] pokračuje v posilování svých pozic budováním dalších opevnění, přesunem vojsk a modernizací vojenské infrastruktury na okupovaných územích. [[Ukrajina]] podobně posiluje obranné linie a připravuje se na možnou obnovu plnohodnotných bojů. | | Generální štáb Ukrajiiny k 16. 5. 2026 hlásí 1 345 240 ruských ztrát (padlí + ranění) od 24. 2. 2022. Nezávislá investigace [[Mediazona]] a [[BBC]] v únoru 2026 jmenně doložila přes 200 000 ruských padlých. CSIS odhaduje počet padlých na přibližně 325 000. Rusko officiálně ztráty nepublikuje; dokumentace je trestná jako „diskreditace ozbrojených sil". |
|
| |
|
| === Okupovaná území === | | === Ekonomika a mobilizace === |
|
| |
|
| [[Rusko]] fakticky ovládá přibližně 20 % ukrajinského území, což zahrnuje:
| | Výdaje na obranu tvoří rekordních '''40 % federálního rozpočtu'''. Fond národního blahobytu je prakticky vyčerpán. Ruská centrální banka drží úroky nad 18 % kvůli inflaci. Rusko se stalo ekonomicky závislým na [[Čína|Číně]]: přes 90 % elektroniky a 70 % spotřebního zboží pochází z Číny; Rusko prodává ropu a plyn [[Peking]]u s výraznou slevou. |
| * [[Krym]] (anektován v roce 2014, plně integrován do [[Rusko|Ruska]])
| |
| * Téměř celá [[Doněck]]á oblast
| |
| * Téměř celá [[Luhansk]]ská oblast
| |
| * Většina [[Záporožská oblast|Záporožské oblasti]] včetně jaderné elektrárny
| |
| * Jižní část [[Cherson]]ské oblasti na levém břehu [[Dněpr]]u
| |
| * Části [[Charkov]]ské oblasti
| |
| * Malá část [[Kursk]]ské oblasti [[Rusko|Ruska]] pod ukrajinskou kontrolou
| |
|
| |
|
| [[Rusko]] v roce 2025 oficiálně anektovalo [[Doněck]], [[Luhansk]], [[Záporožská oblast|Záporoží]] a [[Cherson]]skou oblast, ačkoliv tato anexe není mezinárodně uznána. [[Moskva]] pokračuje v integraci těchto území do ruské administrativní struktury, včetně zavádění ruského rublu, ruských pasů a vzdělávacího systému.
| | Nábor probíhá systémem vysokých finančních stimulů (bonus až 7 milionů rublů), náborem vězňů a migrantů. Tempo postupu kleslo v lednu 2026 na přibližně 70 metrů za den – historické minimum. |
|
| |
|
| Původní ukrajinské obyvatelstvo na okupovaných územích čelí represi, nuceným deportacím a rusifikaci. Podle [[Organizace spojených národů|OSN]] bylo z okupovaných území deportováno do [[Rusko|Ruska]] až 2 miliony lidí včetně tisíců dětí, což představuje možný zločin genocidy podle mezinárodního práva.
| | === Jaderná rétorika === |
|
| |
|
| === Stav klíčových měst ===
| | [[Vladimir Putin]] opakovaně hrozil použitím jaderných zbraní. Platnost smlouvy [[New START]] vypršela 5. února 2026 bez prodloužení, což poprvé od studené války zanechává USA a Rusko bez právně závazné dohody o kontrole strategických jaderných arzenálů. V únoru 2026 obě strany obnovily přímý vojenský dialog o snížení rizika nechtěné eskalace. |
|
| |
|
| '''[[Mariupol]]''' (okupováno): Město, které bylo téměř zcela zničeno během obléhání v roce 2022, slouží v roce 2026 jako hlavní ruská logistická základna. [[Rusko]] dokončilo výstavbu nové železnice spojující [[Rostov na Donu]] s [[Krym]]em přes [[Mariupol]], což snižuje závislost na Kerčském mostě. Původní ukrajinské obyvatelstvo je systematicky nahrazováno osadníky z vnitrozemí [[Rusko|Ruska]].
| | == 🌍 Geopolitické dopady == |
|
| |
|
| '''[[Bachmut]]''' (zničená zóna): Město, které se stalo symbolem nejkrvavějších bojů války, zůstává v únoru 2026 "městem duchů". [[Rusko]] se nepokusilo o jeho obnovu; oblast slouží jako opevněné vojenské pásmo na linii dotyku. Okolí je zaminováno nejhustší sítí min na světě. [[Bachmut]] je prakticky neobyvatelný s téměř úplnou destrukcí infrastruktury.
| | === NATO a Evropa === |
|
| |
|
| '''[[Avdijivka]]''' (okupováno): Po jejím pádu v únoru 2024 [[Rusko]] využilo město jako nástupiště pro další tlak na [[Pokrovsk]]. V roce 2026 je město zcela srovnáno se zemí a tvoří součást obranného valu ruské armády. Žádná civilní populace se nevrátila.
| | [[NATO]] se rozšířilo přijetím [[Finsko|Finska]] (2023) a [[Švédsko|Švédska]] (2024). Vztahy uvnitř aliance jsou napjaté kvůli Trumpově politice: Polsko a pobaltské státy (Estonsko, Lotyšsko, Litva) se cítí zrazeny tlakem na Ukrajinu. Iniciativa '''Intermarium''' (obranná aliance střední a východní Evropy nezávislá na USA a NATO) je v přípravě. [[Evropská unie]] pracuje na vlastních obranných kapacitách; Macron mluví o „strategické autonomii Evropy". |
|
| |
|
| '''[[Charkov]]''' (pod ukrajinskou kontrolou): Druhé největší město [[Ukrajina|Ukrajiny]] zůstává pod ukrajinskou kontrolou, ale i přes příměří z roku 2025 zůstává pod neustálým tlakem. Město je vzdáleno pouze 30 kilometrů od ruských hranic a čelilo opakovanému bombardování během války. [[Charkov]] vybudoval rozsáhlou podzemní infrastrukturu včetně škol, nemocnic a továren v metru a podzemních krytů, aby přežil případnou novou eskalaci.
| | Finský prezident [[Alexander Stubb]] 11. května 2026 prohlásil, že „je čas začít mluvit s Ruskem" a vyzval k přímému evropskému zapojení do mírového procesu. Šéf Evropské rady António Costa hovořil o potenciálu rozhovorů Evropy s Ruskem o budoucí bezpečnostní architektuře. |
|
| |
|
| '''[[Oděsa]]''' (pod ukrajinskou kontrolou): Klíčový ukrajinský přístav na [[Černé moře]], který v roce 2026 funguje díky vlastním ukrajinským námořním dronům, které odrazují ruské válečné lodě. Trumpova administrativa v roce 2025 odmítla garantovat bezpečnost přístavu, takže si ji [[Ukrajina]] zajišťuje autonomně. Černomořský obilný koridor funguje v omezené míře, ale pod neustálou hrozbou ruského námořnictva.
| | === Čína a globální jinak === |
|
| |
|
| == 🪖 Transformace ukrajinské armády (2025–2026) ==
| | [[Čína]] se prezentuje jako neutrální mediátor, fakticky profituje z ruského oslabení – levná ropa, přístup ke surovinám, otevřený trh. [[Indie]] si udržuje neutrální pozici a nakupuje ruskou ropu se slevou. Mnoho zemí Globálního jihu odmítlo odsoudit invazi a válku vnímá jako „evropskou záležitost". |
|
| |
|
| Po zastavení americké vojenské pomoci v lednu 2025 ukrajinské ozbrojené síly (AFU) čelily existenční krizi. Nedostatek munice, náhradních dílů a těžké vojenské techniky hrozil kolapsem ukrajinské obrany.
| | === OSN === |
|
| |
|
| [[Ukrajina]] však dokázala adaptovat a transformovat se na "dronovou armádu", která kompenzuje nedostatek konvenčních zbraní masivní produkcí a využitím bezpilotních letadel. | | [[Organizace spojených národů|Rada bezpečnosti OSN]] je paralyzována ruským právem veta. [[Valné shromáždění OSN]] přijalo nezávazné rezoluce odsuzující invazi. Generální tajemník António Guterres varoval před ztrátou institucionální relevance OSN. |
|
| |
|
| === Dronová revoluce === | | == 💔 Humanitární situace == |
|
| |
|
| Do února 2026 [[Ukrajina]] vyrábí přes '''2,5 milionu dronů ročně''', což z ní činí jednoho z největších výrobců vojenských dronů na světě. Ukrajinské drony zahrnují:
| | Přibližně 8 milionů Ukrajinců uprchlo do jiných evropských zemí (největší uprchlická vlna v Evropě od druhé světové války). Dalších 5 milionů je vnitřně vysídlených. Největší počty přijaly Polsko (přes 1,5 milionu), Německo (přes 1 milion) a Česko (přes 400 000). Celkové přímé škody na infrastruktuře dosáhly dle Světové banky přibližně 500 miliard dolarů. [[Mezinárodní trestní soud]] vydal zatykač na Putina za deportaci ukrajinskch dětí do Ruska – zdokumentováno přes 19 000 případů. [[OSN]] eviduje přes 30 000 zabitých civilistů (reálný počet je výrazně vyšší, zejména na okupovaných územích). |
| * '''FPV drony''' (First Person View) – malé sebevražedné drony ovládané pilotem přes videoobraz, které jsou používány proti pěchotě, vozidlům a opevněním
| |
| * '''Dálkové úderné drony''' typu Bobe, které mají dosah až 2 000 kilometrů a jsou schopny útočit na cíle hluboko v [[Rusko|Rusku]]
| |
| * '''Námořní drony''' – podhladinové a povrchové bezpilotní čluny vybavené výbušninami, které odrazují ruské námořnictvo v [[Černé moře]]
| |
| * '''Zpravodajské drony''' pro sledování a koordinaci palby
| |
|
| |
|
| Ukrajinskýdronový program je řízen jak státními podniky, tak stovkami soukromých start-upů. Ukrajinští inženýři vyvinuli unikátní sofistikované systémy řízení, které umožňují operaci v prostředí intenzivního elektronického rušení [[Rusko|Ruskem]].
| | == 🔮 Vyhlídky a aktuální stav (16. května 2026) == |
|
| |
|
| Drony v roce 2026 plně nahrazují chybějící dělostřeleckou podporu. Zatímco [[Ukrajina]] v roce 2023 vypálila až 10 000 dělostřeleckých granátů denně, v roce 2026 toto číslo kleslo na 2 000–3 000 denně kvůli nedostatku munice. Mezeru vyplňují tisíce denních dronových útoků.
| | Válka na Ukrajiině vstoupila do čtvrtého roku bez jasné cesty k míru. Obě strany jsou vyčerpány, ale ani jedna není připravena na kompromis, který by druhá přijala. |
|
| |
|
| === Raketový program Palyanytsya ===
| | [[Zelenskyj]] má „téměř každodenní komunikaci" s Trumpovými zástupci; jeho bezpečnostní poradce Rustem Umerov se nedávno setkal s Witkoffem a Kushnerem ve Spojených státech. Witkoff a Kushner mají brzy znovu navštívit Moskvu; přes četné návštěvy u Putina ještě osobně nenavštívili Kyjev. |
|
| |
|
| V roce 2025 [[Ukrajina]] úspěšně vyvinula a nasadila vlastní balistické rakety a střely s plochou dráhou letu nazývané Palyanytsya. Tyto rakety mají dosah 700–2 000 kilometrů a jsou schopny zasáhnout cíle hluboko v [[Rusko|Rusku]] včetně leteckých základen, skladů munice a velitelských center.
| | Putin po Dni vítězství naznačil, že válka může být „na cestě ke konci", a potvrdil ochotu setkat se Zelenským v třetí zemi; ruský Kreml navíc navrhl jako prostředníka bývalého německého kancléře [[Gerhard Schröder|Gerharda Schrödera]], což Berlín a Brusel odmítly. |
|
| |
|
| Zásadní výhoda domácích ukrajinských raket spočívá v tom, že pro ně neplatí omezení, která [[Západ]] uvalil na použití západních zbraní proti cílům v [[Rusko|Rusku]]. [[Ukrajina]] může svobodně útočit na ruské území svými systémy bez ohledu na politická omezení západních dodavatelů.
| | Nejreálnějším scénářem zůstává „zmrazený konflikt" bez formální mírové smlouvy – podobně jako situace v Koreji po roce 1953. 86,7 % Ukrajiinců věří, že bez závazných bezpečnostních garancí by Rusko po příměří pokračovalo v bojích. |
| | |
| Program Palyanytsya představuje strategickou pojistku [[Ukrajina|Ukrajiny]] proti případnému úplnému ukončení západní vojenské pomoci. [[Ukrajina]] prokázala schopnost samostatně vyvíjet sofistikované vojenské systémy navzdory ekonomickým obtížím.
| |
| | |
| === Personální krize a stárnutí armády ===
| |
| | |
| Ukrajinské ozbrojené síly se v únoru 2026 potýkají s vážnou personální krizí. Průměrný věk ukrajinského vojáka je '''44 let''', což odráží vyčerpání populace po čtyřech letech totální války.
| |
| | |
| [[Ukrajina]] mobilizovala během války přibližně 1,5 milionu lidí, což představuje obrovskou zátěž pro zemi s populací přibližně 35 milionů (před válkou 41 milionů, ale miliony uprchly). Mnoho mužů v produktivním věku je buď na frontě, zabito, zraněno nebo uprchlo do zahraničí.
| |
| | |
| V roce 2025 [[Ukrajina]] snížila minimální věk pro mobilizaci z 27 na 25 let a zvažuje další snížení, což vyvolává kontroverze. Existují obavy, že další mobilizace mladých mužů by mohla ohrozit budoucnost ukrajinského národa a ekonomiky.
| |
| | |
| Kvůli příměří z roku 2025 probíhá částečná demobilizace, ale vojáci zůstávají v režimu "aktivní zálohy" s okamžitým nástupem do 12 hodin v případě obnovení bojů. Mnoho veteránů trpí posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a fyzickými zraněními, což vytváří dlouhodobou společenskou a zdravotní krizi.
| |
| | |
| === Evropská podpora ===
| |
| | |
| Po zastavení americké pomoci se hlavním dodavatelem těžké vojenské techniky pro [[Ukrajina|Ukrajinu]] staly evropské země, zejména [[Německo]], [[Francie]], [[Polsko]] a [[Skandinávie|skandinávské země]].
| |
| | |
| [[Německo]] dodalo [[Ukrajina|Ukrajině]] desítky tanků Leopard 2, bojová vozidla pěchoty Marder a systémy protivzdušné obrany IRIS-T. [[Francie]] poskytla houfnice Caesar, vozidla AMX-10RC a systémy Scalp-EG. [[Velká Británie]] dodává tanky Challenger 2, rakety Storm Shadow a pokračuje v tréninku ukrajinských vojáků.
| |
| | |
| Česká iniciativa na dodávky munice, která byla zahájena v roce 2024, pokračuje i v roce 2026, ale je financována převážně z evropských fondů bez účasti [[Spojené státy americké|USA]]. [[Česko]] koordinuje nákup dělostřeleckých granátů z třetích zemí a jejich dodávky na [[Ukrajina|Ukrajinu]].
| |
| | |
| === Výroba v Ukrajině ===
| |
| | |
| Na ukrajinském území v roce 2026 fungují společné výrobní podniky s evropskými zbrojovkami. Německá společnost [[Rheinmetall]] otevřela továrnu na výrobu munice přímo na [[Ukrajina|Ukrajině]], aby se předešlo politickým blokádám dodávek v budoucnu. Britská [[BAE Systems]] spolupracuje na údržbě a modernizaci západní techniky.
| |
| | |
| Tato strategie "výroby v zemi" má za cíl zajistit, že [[Ukrajina]] bude schopna udržet obranyschopnost i v případě úplného ukončení západních dodávek. Je to také ekonomický nástroj k zachování ukrajinského průmyslu a zaměstnanosti během války.
| |
| | |
| === Obranné linie ===
| |
| | |
| [[Ukrajina]] v letech 2024–2025 vybudovala tři linie hloubkové obrany nazývané "Zelenského linie", které jsou v únoru 2026 srovnatelné s ruskou Surovikinovou linií. Tyto linie zahrnují protitankové příkopy, minová pole, betonové bunkry, drátěné překážky a pozice pro dělostřelectvo.
| |
| | |
| Existence těchto masivních opevnění je hlavním důvodem, proč se ukrajinská fronta nezhroutila ani po zastavení americké pomoci. [[Rusko]] by muselo zaplatit katastrofální cenu v lidských životech za případný pokus o průlom, což činí velkou ruskou ofenzívu velmi nepravděpodobnou v současné vojenské situaci.
| |
| | |
| == 🇷🇺 Rusko: válečný stát na hranici vyčerpání (2026) ==
| |
| | |
| [[Rusko|Ruská federace]] se do února 2026 transformovala na plně militarizovaný válečný stát, kde téměř veškerá vládní politika je podřízena pokračování konfliktu na [[Ukrajina|Ukrajině]].
| |
| | |
| === Lidské ztráty ===
| |
| | |
| Podle západních zpravodajských odhadů dosáhly ruské kumulativní ztráty k lednu 2026 přibližně '''1,2 milionu osob''' včetně mrtvých, raněných a nezvěstných. Počet padlých se odhaduje na '''325 000 vojáků''', což z konfliktu na [[Ukrajina|Ukrajině]] činí nejvíce krvavou válku [[Rusko|Ruska]] od [[Druhá světová válka|druhé světové války]].
| |
| | |
| [[Rusko]] oficiální ztráty nepublikuje a trestá jakékoliv nezávislé dokumentování obětí jako "diskreditaci ozbrojených sil". Nezávislí investigativní novináři však dokumentují tisíce individuálních případů padlých vojáků prostřednictvím místních smuteč
| |
| ních oznámení a sociálních sítí.
| |
| | |
| Regionální nerovnost ztrát je extrémní. Nejchudší regiony [[Rusko|Ruska]], zejména na [[Sibiř]]i, [[Dálný východ (Rusko)|Dálném východě]] a [[Severní Kavkaz|severním Kavkaze]], nesou disproporcionální břemeno. Některé malé vesnice ztratily více než 10 % mužské populace.
| |
| | |
| === Mobilizační systém ===
| |
| | |
| [[Rusko]] v roce 2025 upustilo od masových vln mobilizace po katastrofální zkušenosti z částečné mobilizace v září 2022, která vyvolala masový exodus statisíců mužů z [[Rusko|Ruska]]. Místo toho přešlo na systém "skrytého náboru" s extrémně vysokými finančními stimuly.
| |
| | |
| V únoru 2026 [[Rusko]] nabízí nováčkům podepisujícím kontrakt až '''7 milionů rublů''' (přibližně 70 000 dolarů v ekvivalentu) jako jednorázový bonus plus měsíční plat přes 200 000 rublů. V chudých regionech tyto sumy představují desetinásobek průměrného ročního příjmu.
| |
| | |
| Kostru ruské armády v roce 2026 tvoří:
| |
| * '''Dlužníci''' – lidé s dluhy mohou získat odpuštění výměnou za podpis vojenské smlouvy
| |
| * '''Vězni''' – pokračuje program náboru z věznic zahájený [[Wagner Group|Wagnerem]]
| |
| * '''Migranti''' – cizinci mohou získat ruské občanství výměnou za službu v armádě
| |
| * '''Lidé z chudých regionů''' – kde jsou alternativní ekonomické příležitosti minimální
| |
| | |
| Systém vytváří armádu tvořenou nejzranitelnějšími segmenty ruské společnosti, zatímco obyvatelé [[Moskva|Moskvy]] a [[Petrohrad]]u zůstávají do značné míry nedotčeni.
| |
| | |
| === Stav bojové efektivity ===
| |
| | |
| Ruská armáda vykazuje v roce 2026 známky extrémního vyčerpání. Tempo postupu se v lednu 2026 propadlo na historické minimum – odhadem '''70 metrů za den''' v nejaktivnějších sektorech jako [[Pokrovsk]]. Pro srovnání, v počátcích invaze v roce 2022 ruské síly postupovaly desítky kilometrů denně.
| |
| | |
| Kvůli nedostatku moderních tanků typu T-90 [[Rusko]] v roce 2025 masivně reaktivovalo stroje ze skladů ze 50. a 60. let 20. století, včetně tanků T-55 a T-62. Tyto stroje jsou naprosto zastaralé a zranitelné vůči moderním protitankovým zbraním, ale [[Rusko]] je používá jako mobilní dělostřelectvo a nástroj psychologického tlaku.
| |
| | |
| Ruské letectvo, ačkoliv početně stále značné, provádí stále méně náletů nad ukrajinským územím kvůli ztrátám způsobeným ukrajinskými systémy protivzdušné obrany. [[Rusko]] místo toho spoléhá na dlouhodosáhlé střely a drony vypouštěné z bezpečné vzdálenosti.
| |
| | |
| === Ekonomika na válečných kolejích ===
| |
| | |
| Ruská ekonomika v roce 2026 funguje jako válečná ekonomika s masivní alokací zdrojů do obranného sektoru. Výdaje na obranu a bezpečnost tvoří rekordních '''40 % federálního rozpočtu''' (přibližně 16,8 bilionu rublů).
| |
| | |
| Fond národního blahobytu, ruská suverénní záchranná síť vytvořená z příjmů z prodeje ropy a plynu, je v únoru 2026 prakticky vyčerpán. [[Rusko]] financuje válku prostřednictvím vnitřního dluhu (emise státních dluhopisů) a drastického zvýšení daní.
| |
| | |
| V roce 2025 byla zavedena progresivní daň z příjmu s nejvyšší sazbou 22 % a zvýšení DPH. Tyto kroky pomohly financovat válku, ale zároveň snížily životní úroveň běžných Rusů.
| |
| | |
| [[Rusko|Ruská centrální banka]] drží úrokové sazby nad '''18 %''' ve snaze zkrotit inflaci, která v roce 2025 dosáhla dvouciferných hodnot. Vysoké úrokové sazby však vedou k bankrotu malých a středních podniků, které nepracují pro vojenský sektor. Odhadem '''15 % malých a středních podniků''' zaniklo v roce 2025.
| |
| | |
| [[Rusko]] trpí kritickým nedostatkem pracovních sil. Odhadem '''5 milionů pracovníků''' chybí kvůli kombinaci faktorů: muži jsou na frontě, statisíce uprchly do zahraničí, demografický pokles a emigrace kvalifikovaných pracovníků. Mnoho továren hlásí nemožnost najít zaměstnance i při nabídce vysokých platů.
| |
| | |
| === Čínská ekonomická dominance ===
| |
| | |
| [[Rusko]] se v roce 2026 stalo de facto ekonomickým vazalem [[Čína|Číny]]. Západní sankce odřízly [[Rusko]] od většiny tradičních obchodních partnerů, což nutí [[Moskva|Moskvu]] spoléhat téměř výhradně na [[Peking]].
| |
| | |
| Přes '''90 % elektroniky a polovodičů''' a '''70 % spotřebního zboží''' dovážených do [[Rusko|Ruska]] pochází z [[Čína|Číny]]. [[Čína]] nakupuje ruskou ropu a plyn s výraznou slevou (tzv. "Urals-Brent wedge"), což znamená, že [[Rusko]] prodává své primární příjmové zdroje pod tržní cenou.
| |
| | |
| [[Čína]] získala přístup k ruským přírodním zdrojům, technologiím a zbrojnímu průmyslu za zlomek jejich hodnoty. Tento vztah je výhodný pro [[Peking]], který využívá oslabené [[Rusko]] jako zdroj levných surovin a trh pro čínské produkty.
| |
| | |
| === Politická situace a vnitřní represe ===
| |
| | |
| Po prezidentských volbách v březnu 2024, kde [[Vladimir Putin]] oficiálně získal '''87 % hlasů''', došlo k definitivnímu utužení režimu. Jakákoliv opozice nebo kritika války je trestána jako "vlastizrada" nebo "diskreditace ozbrojených sil".
| |
| | |
| V únoru 2026 je jakýkoli nesouhlas s válkou trestán odnětím svobody až na 15 let. Tisíce lidí byly uvězněny za "antiválečné aktivity" včetně držení prázdného papíru na veřejnosti, nošení modrožlutých barev nebo repostování kritických příspěvků na sociálních sítích.
| |
| | |
| [[Kreml]] se v únoru 2026 připravuje na volby do Státní dumy (parlamentu) v září 2026, které mají potvrdit kurz "věčné války" a legitimitu Putin ova vedení. Hlasování se bude konat i na okupovaných ukrajinských územích, která [[Rusko]] považuje za součást své země.
| |
| | |
| == 🌍 Geopolitické dopady a mezinárodní reakce ==
| |
| | |
| Válka na [[Ukrajina|Ukrajině]] zásadně přetvořila globální geopolitické uspořádání a vztahy mezi velmocemi.
| |
| | |
| === NATO a evropská bezpečnost ===
| |
| | |
| [[NATO]] se během války dramaticky rozšířilo přijetím [[Finsko|Finska]] (2023) a [[Švédsko|Švédska]] (2024), které opustily svou tradiční neutralitu. To zdvojnásobilo délku hranice [[NATO]] s [[Rusko|Ruskem]] a posílilo severoevropské křídlo aliance.
| |
| | |
| Vztahy uvnitř [[NATO]] jsou však v roce 2026 napjaté kvůli Trumpově politice vůči [[Rusko|Rusku]] a [[Ukrajina|Ukrajině]]. [[Polsko]] a pobaltské státy ([[Estonsko]], [[Lotyšsko]], [[Litva]]) se cítí zrazeny americkým tlakem na [[Ukrajina|Ukrajinu]] k přijetí příměří, které vnímají jako odměnu pro ruskou agresi.
| |
| | |
| V reakci na oslabení amerických bezpečnostních záruk tyto země vytvářejí vlastní obrannou alianci nazvanou '''Intermarium''' (Mezi moři), která má koordinovat obranu střední a východní Evropy nezávisle na [[Washington]]u. Iniciativa zahrnuje [[Polsko]], pobaltské státy, [[Rumunsko]] a potenciálně [[Ukrajina|Ukrajinu]] po ukončení války.
| |
| | |
| [[Evropská unie]] významně zvýšila vojenské výdaje a pracuje na vytvoření vlastních obranných kapacit nezávislých na [[NATO]] a [[Spojené státy americké|USA]]. Francouzský prezident [[Emmanuel Macron]] opakovaně mluví o "strategické autonomii" [[Evropa|Evropy]].
| |
| | |
| === Čína a indopacifické vazby ===
| |
| | |
| [[Čína]] se během války na [[Ukrajina|Ukrajině]] prezentuje jako neutrální mediátor, ale ve skutečnosti významně profituje z ruského oslabení. [[Peking]] poskytuje [[Moskva|Moskvě]] ekonomickou a politickou podporu, ale vyhýbá se přímé vojenské pomoci, aby se vyhnul západním sankcím.
| |
| | |
| [[Čína]] v roce 2026 hraje roli spolu-garanta stability v regionu společně s [[Spojené státy americké|USA]], což je precedens v post-studenoválečném období. Čínsko-americká koordinace ohledně [[Ukrajina|Ukrajiny]] je součástí širší Trumpovy strategie "velkých dohod" s autoritářskými režimy.
| |
| | |
| [[Indie]] si udržela neutrální postoj během celé války a pokračovala v nákupu ruské ropy s velkými slevami. [[Nové Dillí]] balancuje mezi vztahy se [[Západ]]em a [[Rusko|Ruskem]], přičemž primárně sleduje vlastní ekonomické zájmy.
| |
| | |
| === Globální jih ===
| |
| | |
| Mnoho zemí Globálního jihu odmítlo odsoudit ruskou invazi a zachovalo si neutrální či pro-ruskou pozici. Země jako [[Brazílie]], [[Jihoafrická republika]], [[Indonésie]] a většina afrických a latinskoamerických států vidí konflikt jako "evropskou záležitost" a kritizují západní "dvojí standardy" v mezinárodní politice.
| |
| | |
| Pro Globální jih válka na [[Ukrajina|Ukrajině]] představuje především ekonomickou hrozbu kvůli narušení dodávek potravin a hnojiv, které jsou exportovány z [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Rusko|Ruska]]. Obilná krize v roce 2022 vedla k hladomoru v několika afrických zemích.
| |
| | |
| === Organizace spojených národů ===
| |
| | |
| [[Organizace spojených národů|Rada bezpečnosti OSN]] je kompletně paralyzována, protože [[Rusko]] jako stálý člen s právem veta blokuje jakoukoli rezoluci týkající se války na [[Ukrajina|Ukrajině]]. [[Valné shromáždění OSN]] přijalo několik rezolucí odsuzujících ruskou invazi, ale tyto rezoluce jsou nezávazné.
| |
| | |
| Nefunkčnost [[Organizace spojených národů|OSN]] ve válce na [[Ukrajina|Ukrajině]] vyvolala debaty o reformě mezinárodního systému a relevanci [[Organizace spojených národů|OSN]] v 21. století. Některé země navrhují omezení nebo zrušení práva veta, ale jakákoliv reforma vyžaduje souhlas stálých členů, včetně [[Rusko|Ruska]].
| |
| | |
| == 🔮 Jaderná hrozba a konec kontroly zbraní ==
| |
| | |
| Válka na [[Ukrajina|Ukrajině]] přinesla bezprecedentní jadernou rétoriku a faktický kolaps systému kontroly jaderných zbraní mezi [[Spojené státy americké|USA]] a [[Rusko|Ruskem]].
| |
| | |
| [[Vladimir Putin]] opakovaně během války pohrozil použitím jaderných zbraní, pokud [[Západ]] překročí neurčené "červené linie". [[Rusko]] provedlo cvičení s taktickými jadernými zbraněmi a rozmístilo jaderné hlavice v [[Bělorusko|Bělorusku]].
| |
| | |
| Právě 5. února 2026 oficiálně vypršela platnost poslední smlouvy o kontrole strategických jaderných zbraní mezi [[Spojené státy americké|USA]] a [[Rusko|Ruskem]] – '''New START Treaty'''. Tato smlouva omezovala počet strategických jaderných hlavic na 1 550 na každé straně a stanovila mechanismy vzájemných inspekcí.
| |
| | |
| Bez New START neexistuje žádná právně závazná dohoda omezující americké nebo ruské jaderné arzenály. To vytváří riziko nového závodu ve zbrojení bez mezinárodního dohledu.
| |
| | |
| Trumpova administrativa a [[Kreml]] však oznámily v únoru 2026 obnovení přímého vojenského dialogu s cílem "snížit riziko nechtěné eskalace" v kontextu jednání o budoucnosti [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Tato jednání probíhají v [[Abú Dhabí]] za zprostředkování [[Spojené arabské emiráty]].
| |
| | |
| == 💔 Humanitární krize a uprchlíci ==
| |
| | |
| Válka na [[Ukrajina|Ukrajině]] způsobila největší uprchlickou krizi v [[Evropa|Evropě]] od [[Druhá světová válka|druhé světové války]].
| |
| | |
| Podle [[UNHCR]] (Vysokého komisaře [[Organizace spojených národů|OSN]] pro uprchlíky) uprchlo z [[Ukrajina|Ukrajiny]] přibližně '''8 milionů lidí''' do jiných evropských zemí. Dalších '''5 milionů''' je vnitřně vysídlených uvnitř [[Ukrajina|Ukrajiny]].
| |
| | |
| Největší počet ukrajinských uprchlíků přijalo [[Polsko]] (přes 1,5 milionu), [[Německo]] (přes 1 milion), [[Česko]] (přes 400 000) a další sousední země.
| |
| | |
| Humanitární situace na [[Ukrajina|Ukrajině]] je katastrofální. Miliony lidí žijí bez elektřiny, vytápění a pitné vody kvůli ruským útokům na energetickou a vodní infrastrukturu. Během zimy 2022/23 a 2023/24 [[Rusko]] systematicky bombardovalo ukrajinské elektrárny, což způsobilo blackouty postihující celou zemi.
| |
| | |
| Podle [[Organizace spojených národů|OSN]] bylo během války zabito přes '''30 000 civilistů''', ačkoliv skutečný počet je pravděpodobně mnohem vyšší, neboť mnoho obětí na okupovaných územích nebylo dokumentováno.
| |
| | |
| Zvláště závažné jsou zprávy o systematickém únosu ukrajinských dětí do [[Rusko|Ruska]]. Podle ukrajinských úřadů bylo deportováno přes '''19 000 dětí''', které jsou násilně rusifikovány, dostávají ruské pasy a jsou adoptovány ruskými rodinami. [[Mezinárodní trestní soud]] vydal zatykač na [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]] za tento zločin.
| |
| | |
| == 🏗️ Rekonstrukce a ekonomické dopady ==
| |
| | |
| Podle Světové banky dosáhly přímé škody na ukrajinské infrastruktuře k únoru 2026 přibližně '''500 miliard dolarů'''. Zničeny byly tisíce obytných budov, stovky škol a nemocnic, mosty, silnice, železnice, elektrárny a průmyslové závody.
| |
| | |
| [[Evropská unie]] zahájila v únoru 2026 první velké projekty rekonstrukce financované z fondu označovaného jako "Marshallův plán pro Ukrajinu". Priority zahrnují obnovu energetické infrastruktury, dopravních koridorů a sociálních služeb.
| |
| | |
| Administrativa [[Donald Trump|Donalda Trumpa]] však odmítla přispívat do společného fondu s argumentem, že evropské země musí nést primární zodpovědnost za obnovu [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Toto rozhodnutí vyvolalo napětí mezi [[Washington]]em a evropskými spojenci.
| |
| | |
| Ukrajinská ekonomika se v roce 2026 pomalu zotavuje z katastrofálního poklesu v roce 2022, kdy [[Hrubý domácí produkt|HDP]] klesl o 30 %. V roce 2025 [[HDP]] vzrostl o 4 %, ale stále je o čtvrtinu nižší než před válkou.
| |
| | |
| Klíčovým ekonomickým problémem je ztráta přístupu k průmyslovým centrům v [[Donbas]]u a exportním přístavům na jihu. [[Ukrajina]] před válkou byla významným exportérem zemědělských produktů, oceli a chemikálií, ale válka tyto kapacity drasticky omezila.
| |
|
| |
|
| == 💡 Pro laiky == | | == 💡 Pro laiky == |
|
| |
|
| Válku na Ukrajině si můžete představit jako situaci, kdy váš soused násilně vstoupí do vašeho domu, obsadí několik pokojů a řekne: "Toto je teď moje." Vy se bráníte, voláte policii (mezinárodní společenství), ale soused je moc silný a policie nemůže nebo nechce zasáhnout přímo. | | Válku na Ukrajiině si lze představit jako situaci, kdy silný soused vstoupil do vašeho domu, obsadil pět pokojů a říká: „Jsou moje." Vy se bráníte, ale on je silnější a mezinárodní „policie" (OSN) nemůže zasáhnout, protože soused sám sedí v bezpečnostní radě a má právo veta. |
| | |
| Válka začala v únoru 2022, kdy [[Rusko]] zaútočilo na [[Ukrajina|Ukrajinu]] s plánem rychle obsadit hlavní město [[Kyjev]] a svrhnout vládu. Neuspěli – [[Ukrajina|Ukrajinci]] se bránili mnohem houževnatěji, než [[Rusko]] očekávalo, a dostali zbraně od zemí jako [[Spojené státy americké|Amerika]], [[Německo]] a [[Polsko]].
| |
| | |
| Místo rychlé výhry se válka změnila v dlouhý, krutý konflikt připomínající [[První světová válka|první světovou válku]]. Obě strany kopaly zákopy, stavěly opevnění a bojovaly o každý metr půdy. Města jako [[Mariupol]] a [[Bachmut]] byla téměř zcela zničena.
| |
|
| |
|
| V roce 2025 se situace změnila, když byl zvolen nový americký prezident [[Donald Trump]], který řekl: "Musíme to ukončit." Přestal posílat zbraně [[Ukrajina|Ukrajině]] a donutil ji přijmout příměří, které v podstatě ponechává [[Rusko]] kontrolovat asi pětinu ukrajinského území.
| | Válka začala v únoru 2022, kdy Rusko zaútočilo s plánem rychle dobýt Kyjev. Neuspělo – Ukrajiinci se bránili houževnatěji, než se čekalo, a dostávali zbraně ze Západu. Rychlá válka se proměnila v opotřebovávací boj připomínající první světovou válku. |
|
| |
|
| Teď je situace v únoru 2026 jako "zmrazený konflikt" – formálně se nebojuje, ale občas někdo střílí, vyšle dron nebo vystřelí raketu. Je to jako přestávka v boxu, kdy oba boxeři sedí v rozích, ale všichni vědí, že zápas možná ještě neskončil.
| | V roce 2025 nastoupil nový americký prezident Trump, který sliboval „zastavit válku do 24 hodin". Nepodařilo se mu to. Vysílá jedince bez diplomatických zkušeností – Witkoffa a Kushnera – kteří pravidelně jezdí za Putinem do Moskvy, ale nedosáhli průlomu. Klíčový spor: Rusko chce, aby Ukrajiina formálně vzdala pět oblastí, které drží. Ukrajiina odmítá. |
|
| |
|
| Pro běžné lidi to znamená: miliony [[Ukrajina|Ukrajinců]] ztratily domovy, tisíce zemřely, [[Rusko]] ekonomicky trpí kvůli sankcím, ceny energie v [[Evropa|Evropě]] vzrostly a celý svět je nervózní, protože [[Rusko]] má jaderné zbraně a několikrát pohrozilo jejich použitím.
| | Přitom Ukrajiina inovuje: vyrábí 2,5 milionu dronů ročně a vlastní rakety dosahující hluboko do Ruska. Válka se tedy nezastaví snadno ani vojensky – Rusko pomalu postupuje, ale extrémně pomalu a za obrovskou cenu. Celou dobu přitom obě strany čas od času vyhlásí příměří, které nikdo nedodržuje. |
|
| |
|
| == Zdroje == | | == Zdroje == |
|
| |
|
| * [https://un.org United Nations] | | * [https://un.org United Nations] |
| * [https://state.gov U.S. Department of State]
| |
| * [https://nato.int NATO] | | * [https://nato.int NATO] |
| * [https://bbc.com BBC News] | | * [https://bbc.com BBC News] |
| * [https://cnn.com CNN]
| |
| * [https://reuters.com Reuters] | | * [https://reuters.com Reuters] |
| * [https://nytimes.com The New York Times] | | * [https://nytimes.com The New York Times] |
| * [https://washingtonpost.com The Washington Post]
| |
| * [https://kyivindependent.com The Kyiv Independent] | | * [https://kyivindependent.com The Kyiv Independent] |
| * [https://understandingwar.org Institute for the Study of War] | | * [https://understandingwar.org Institute for the Study of War] |
| * [https://rferl.org Radio Free Europe/Radio Liberty] | | * [https://rferl.org Radio Free Europe/Radio Liberty] |
| * [https://iiss.org International Institute for Strategic Studies] | | * [https://iiss.org International Institute for Strategic Studies] |
| * [https://chathamhouse.org Chatham House] | | * [https://csis.org Center for Strategic and International Studies] |
| * [https://osw.waw.pl Centre for Eastern Studies] | | * [https://commonslibrary.parliament.uk UK Parliament House of Commons Library] |
| | * [https://orfonline.org Observer Research Foundation] |
|
| |
|
| {{DEFAULTSORT:Válka na Ukrajině}} | | {{DEFAULTSORT:Válka na Ukrajině}} |
| Řádek 396: |
Řádek 199: |
| [[Kategorie:Volodymyr Zelenskyj]] | | [[Kategorie:Volodymyr Zelenskyj]] |
| [[Kategorie:Donald Trump]] | | [[Kategorie:Donald Trump]] |
| [[Kategorie:Vytvořeno Claude Sonnet 4.5]] | | [[Kategorie:Vytvořeno Claude Sonnet 4.6]] |
| Válka na Ukrajině |
|---|
| Datum zahájení | 24. února 2022 |
|---|
| Datum ukončení | probíhá |
|---|
| Místo | Ukrajina (Doněck, Záporoží, Cherson, Charkov, Sumy); části Kurské oblasti (Rusko) |
|---|
| Příčina | Ruská invaze na Ukrajinu (2022); anexe čtyř ukrajinských oblastí Ruskem (2022); odmítnutí Zelenského nabídky na příměří Ruskem |
|---|
| Výsledek | Probíhá; mírová jednání ve slepé uličce; Rusko drží ~20 % ukrajinského území; třídenní příměří 9.–11. května 2026 oboustranně porušeno; diplomatické úsilí přesunuto do pozadí kvůli blízkovýchodní krizi |
|---|
| Územní změny | Rusko de facto kontroluje ~20 % ukrajinského území (Krym, většinu Doněcku a Luhansku, části Záporoží a Chersonu); Kurská oblast (část) obsazena Ukrajinou od srpna 2024; Pokrovsk padl v únoru 2026 |
|---|
| Strany konfliktu |
|---|
| Strana 1 |  Ukrajina
——
Vojenská a finanční podpora
 Evropská unie
 Velká Británie
 Německo
 Francie
 Polsko
 Česko a další členové NATO
 Spojené státy americké (omezená podpora od 2025) |
|---|
| Strana 2 |  Rusko
——
Podpora a dodávky zbraní
 Severní Korea (vojáci, rakety)
 Írán (drony Šáhed; od února 2026 kapacita oslabena)
 Bělorusko (území, logistika) |
|---|
| Velitelé |
|---|
| Velitelé 1 | Volodymyr Zelenskyj
Oleksandr Syrskyj
Rustem Umerov (ministr obrany)
Andrii Sybiha (ministr zahraničí) |
|---|
| Velitelé 2 | Vladimir Putin
Valerij Gerasimov
Andrej Bělousov (ministr obrany) |
|---|
| Síly |
|---|
| Síly 1 | Ozbrojené síly Ukrajiny
Národní garda Ukrajiny
Mezinárodní legie
Systémy Patriot, HIMARS, F-16, vlastní drony (2,5 mil. ks/rok) |
|---|
| Síly 2 | Ozbrojené síly Ruské federace
Kadyrovci
Severní Korea (~10 000 vojáků potvrzeno)
Žoldnéři (ex-Wagner) |
|---|
| Ztráty |
|---|
| Ztráty 1 | 55 000+ padlých vojáků (Zelenskyj, únor 2026)
Přes 12 300 potvrzených civilních obětí (OSN) |
|---|
| Ztráty 2 | ~325 000 padlých (CSIS, 2026)
1 345 240 celkových ztrát (Generální štáb Ukrajiny, 16. 5. 2026)
Přes 200 000 jmenně zdokumentovaných padlých (Mediazona + BBC) |
|---|
| Civilní ztráty | Přes 12 300 potvrzených civilních obětí (OSN); ~6–8 milionů uprchlíků v zahraničí; ~5 milionů vnitřně vysídlených |
|---|
| Poznámky | USA zprostředkovávají mírová jednání prostřednictvím Steva Witkoffa a Jareda Kushnera; klíčový spor: územní podmínky (Rusko požaduje úplné stažení z Doněcku, Luhansku, Záporoží a Chersonu); Íránská válka od února 2026 odklonila americkou diplomatickou pozornost |
|---|
Válka na Ukrajině je probíhající rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskou federací, zahájený plnohodnotnou ruskou invazí 24. února 2022. K 16. květnu 2026 – 1 542. dni plnohodnotné invaze – válka pokračuje podél přibližně 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Rusko drží přibližně 20 % ukrajinského území. Mírová jednání zprostředkovaná Trumpovou administrativou jsou ve slepé uličce: Rusko trvá na maximalistických podmínkách zahrnujících úplné stažení Ukrajiny ze čtyř anektovaných oblastí, Ukrajina podmínky odmítá jako kapitulaci. Diplomatická pozornost Washingtonu byla od února 2026 výrazně odkloněna íránskou válkou.
⏳ Počátky a příčiny konfliktu
Válka má kořeny v dlouhodobém ruském zpochybňování ukrajinské suverenity. Po Euromajdanu 2013–2014 a svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče Rusko annexovalo Krym (únor–březen 2014) a podpořilo separatistické oddíly v Doněcku a Luhansku. Tato „hybridní válka" trvala osm let.
24. února 2022 Vladimir Putin oznámil zahájení „speciální vojenské operace". Ruské síly zaútočily z Běloruska na Kyjev, z Ruska na Charkov, z Krymu na jih a z Donbasu na východ. Invaze předpokládala rychlou kapitulaci Kyjeva do dnů; prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl evakuaci a zůstal v hlavním městě.
⚔️ Průběh konfliktu (2022–2024)
Selhání kyjevské ofenzivy a válečné zločiny (jaro 2022)
Ruská operace na Kyjev selhala díky ukrajinskému odporu; v dubnu 2022 se ruské síly stáhly na sever. Při stažení byly odhaleny masakry v Buči, Irpini a Boroďance, které vyvolaly mezinárodní pobouření a sankce.
Opotřebovávací válka v Donbasu (2022–2024)
Mariupol po tříměsíčním obléhání padl v květnu 2022; město bylo téměř zcela zničeno, odhadovány jsou desítky tisíc civilních obětí.
Podzim 2022 přinesl dvě ukrajinské protiofenzivy: osvobození přes 6 000 km² v Charkovské oblasti a stažení Ruska z města Cherson (levý břeh Dněpru). Rusové se přeskupili na pravém břehu a vybudovali opevněné pozice.
Bitvy o Bachmut (2022–2023) a Avdijivku (2023–2024) patřily k nejkrvavějším střetům války. Bachmut padl v květnu 2023 po měsících bojů skupiny Wagner za cenu katastrofálních ruských ztrát a červnového neúspěšného Prigožinova povstání. Avdijivka padla v únoru 2024 po obklíčení.
Letní protiofenziva 2023
Ukrajiinska protiofenziva 2023 narazila na rozsáhlou Surovikinovu obrannou linii. Přes dílčí postup u Robotyne nedosáhla strategického průlomu. Výsledek protiofenzivy zostřil debatu o schopnosti Ukrajiny osvobodit okupovaná území konvenční silou.
Kurská operace (srpen 2024 – dosud)
V srpnu 2024 Ukrajina zahájila nečekanou pozemní operaci na ruském území v Kurské oblasti; obsadila přibližně 1 300 km² ruského území. Jde o první cizí obsazení ruského území od druhé světové války. Rusko přesunulo část sil z Doněcku k zastavení postupu. K 16. květnu 2026 Ukrajina v části oblasti nadále operuje; přesný rozsah není veřejně potvrzen.
🇺🇸 Trumpova administrativa a diplomatické úsilí (2025–2026)
Změna americké politiky
Po inauguraci 20. ledna 2025 Trumpova administrativa výrazně omezila vojenskou pomoc Ukrajině. Klíčový diplomatický tým tvoří zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří vedou přímá jednání s Kremlem. Witkoff a Kushner se setkali s Putinem v prosinci 2025 v Moskvě (pětihodinová schůzka bez průlomu) a v lednu 2026 znovu.
Minerální dohoda
Dne 30. dubna 2025 USA a Ukrajina podepsaly americko-ukrajinský minerální pakt – dohodu o společném investičním fondu pro rekonstrukci Ukrajiny, kde budoucí americká vojenská pomoc bude počítána jako americká investice do přírodních zdrojů. Dohoda neobsahuje bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Kritici upozorňují, že dvě ze čtyř ukrajinskch zásob lithia leží na území obsazeném Ruskem.
Trumpův 28bodový mírový plán
V listopadu 2025 unikl veřejnosti návrh 28bodového mírového plánu připraveného Witkoffem ve spolupráci s ruskými vyjednavači. Plán byl obecně označen za jednostranně příznivý pro Rusko: požadoval stažení Ukrajiny z doněcké oblasti pod její kontrolou výměnou za územní kompenzaci v Chersonské a Záporožské oblasti. Zelenskyj návrh odmítl a označil jej za základ pro kapitulaci.
Při setkání s Trumpem v Bílém domě 28. února 2025 propukla vyhrocená konfrontace; Trump Zelenského pokáral a dočasně pozastavil americkou vojenskou pomoc. Následná dohadování vedla k podpisu minerálního paktu.
Diplomatická slepá ulička
Tři kola americko-rusko-ukrajinskych trojstranných jednání na začátku roku 2026 selhala. Klíčovými body sporu zůstávají:
Rusko požaduje: úplné stažení Ukrajiny ze čtyř anektovaných oblastí (Doněck, Luhansk, Záporoží, Cherson), formální uznání Krymu jako ruského, redukci ukrajinské armády a zákaz spolupráce s NATO.
Ukrajina odmítá: tyto podmínky jako kapitulaci; požaduje bezpečnostní záruky zakotvené v právně závazné dohodě; 86,7 % Ukrajinců věří, že bez záruk by Rusko po příměří pokračovalo v bojích (průzkum New Europe Center, prosinec 2025).
Diplomatické úsilí USA bylo od 28. února 2026 výrazně vytlačeno do pozadí íránskou válkou. Kremlin 10. května 2026 oznámil, že očekává „brzy" příjezd Witkoffa a Kushnera do Moskvy; přes opakované návštěvy u Putina se envoyové dosud (k 16. 5. 2026) osobně nesetkali se Zelenským v Kyjevě.
🔥 Aktuální vojenská situace (jaro 2026)
Frontová linie
Frontová linie délky přibližně 1 250 km zůstává bez zásadních změn od podzimu 2025. Boje jsou každodenní a intenzivní. Ke 3. května 2026 zaznamenal Generální štáb Ukrajiny 141 bojových střetů za jediný den; Rusko vypálilo 9 870 sebevražedných dronů a provedlo 79 náletů s 254 řízenými leteckými pumami.
Pád Pokrovsku
Klíčovou ztrátou pro Ukrajiinu byl Pokrovsk – strategický logistický uzel v Doněcké oblasti. Ruské síly vstoupily do města v listopadu 2025 a do konce února 2026 ISW (Institute for the Study of War) potvrdil, že Rusko Pokrovsk plně ovládá. Navzdory tomu ISW v únoru 2026 konstatoval, že Rusko nedokázalo využít zisku k dalšímu strategickému postupu a nezaznamenalo zásadní postup západně od Pokrovsku od prosince 2025.
Ohrožené oblasti
Aktivně bojovaná nebo bezprostředně ohrožená místa k 16. 5. 2026: Chasiv Jar (aktivně bojovaný, Rusko kontroluje části města); Kostiantynivka (v dosahu ruského dělostřelectva); Kupiansk (zpochybněné pozice); Charkov (trvalé raketové hrozby, 30 km od hranice). Záporožská jaderná elektrárna zůstává pod ruskou kontrolou; město Záporoží je pod ukrajinskою kontrolou.
Krátkodobá příměří a jejich porušení
V dubnu 2026 Putin vyhlásil 32hodinové příměří k pravoslavným Velikonocům; obě strany se obvinily z porušení. Trump 8. května 2026 zprostředkoval třídenní příměří (9.–11. května) u příležitosti ruského Dne vítězství, spojené s výměnou 1 000 válečných zajatců. Zelenskyj příměří potvrdil a vydal dekret zakazující Ukrajině útoky na Rudé náměstí v době konání oslav. Rusko i Rusko i Kyjev se vzájemně obvinily z porušování během celého trvání příměří. Po jeho skončení boje pokračovaly.
Putin po oslavách Dne vítězství naznačil, že válka může být „na cestě ke konci" a prohlásil připravenost setkat se se Zelenským v třetí zemi, pokud bude mírová dohoda téměř hotová. Zelenskyj Putinův návrh přijal jako možný krok, ale zdůraznil, že Rusko musí opustit maximalistické požadavky.
Dronová armáda
Po omezení americké pomoci Ukrajina masivně přešla na vlastní výrobu bezpilotních systémů. K roku 2026 vyrábí přibližně 2,5 milionu dronů ročně, čímž patří mezi největší světové výrobce. Program zahrnuje FPV drony pro blízký boj, dálkové úderné drony dosahující cílů na území Ruska a námořní bezpilotní čluny odrazující ruské námořnictvo v Černém moři. Rusko kopíruje ukrajinský přístup; počet ruských dronových jednotek vzrostl v roce 2026 o 28 000.
Rakety Palyanytsya
Ukrajina v roce 2025 vyvinula vlastní balistické rakety a střely s plochou dráhou letu označované Palyanytsya s dosahem 700–2 000 km. Na rozdíl od západních systémů nepodléhají politickým omezením použití, a Ukrajiina je může volně nasadit proti cílům na ruském území.
Personální situace
Průměrný věk vojáka dosahuje 44 let. Manpower crisis je jedním z nejzávažnějších problémů armády. V roce 2025 byl věk mobilizace snížen z 27 na 25 let. Zelenskyj v říjnu 2025 výměnou za přísnější mobilizační zákon (podpis i lidí s vadami zdraví) získal od parlamentu klíčové hlasy. Zákon zpřísnila Verchovna Rada na nátlak armády. Existují debaty o dalším snížení věku mobilizace.
Obranné linie a evropská podpora
Ukrajiina vybudovala tři linie hloubkové obrany (tzv. Zelenskyho linie). Rheinmetall otevřel továrnu na výrobu munice přímo na Ukrajiině. BAE Systems spolupracuje na údržbě techniky. Česká muniční iniciativa pokračuje prostřednictvím evropských fondů. Největšími dodavateli techniky jsou Německo (tanky Leopard 2, systémy IRIS-T), Francie (houfnice Caesar, rakety Scalp-EG), Velká Británie (tanky Challenger 2, Storm Shadow).
🇷🇺 Rusko: válečný stát (2025–2026)
Ztráty
Generální štáb Ukrajiiny k 16. 5. 2026 hlásí 1 345 240 ruských ztrát (padlí + ranění) od 24. 2. 2022. Nezávislá investigace Mediazona a BBC v únoru 2026 jmenně doložila přes 200 000 ruských padlých. CSIS odhaduje počet padlých na přibližně 325 000. Rusko officiálně ztráty nepublikuje; dokumentace je trestná jako „diskreditace ozbrojených sil".
Ekonomika a mobilizace
Výdaje na obranu tvoří rekordních 40 % federálního rozpočtu. Fond národního blahobytu je prakticky vyčerpán. Ruská centrální banka drží úroky nad 18 % kvůli inflaci. Rusko se stalo ekonomicky závislým na Číně: přes 90 % elektroniky a 70 % spotřebního zboží pochází z Číny; Rusko prodává ropu a plyn Pekingu s výraznou slevou.
Nábor probíhá systémem vysokých finančních stimulů (bonus až 7 milionů rublů), náborem vězňů a migrantů. Tempo postupu kleslo v lednu 2026 na přibližně 70 metrů za den – historické minimum.
Jaderná rétorika
Vladimir Putin opakovaně hrozil použitím jaderných zbraní. Platnost smlouvy New START vypršela 5. února 2026 bez prodloužení, což poprvé od studené války zanechává USA a Rusko bez právně závazné dohody o kontrole strategických jaderných arzenálů. V únoru 2026 obě strany obnovily přímý vojenský dialog o snížení rizika nechtěné eskalace.
🌍 Geopolitické dopady
NATO a Evropa
NATO se rozšířilo přijetím Finska (2023) a Švédska (2024). Vztahy uvnitř aliance jsou napjaté kvůli Trumpově politice: Polsko a pobaltské státy (Estonsko, Lotyšsko, Litva) se cítí zrazeny tlakem na Ukrajinu. Iniciativa Intermarium (obranná aliance střední a východní Evropy nezávislá na USA a NATO) je v přípravě. Evropská unie pracuje na vlastních obranných kapacitách; Macron mluví o „strategické autonomii Evropy".
Finský prezident Alexander Stubb 11. května 2026 prohlásil, že „je čas začít mluvit s Ruskem" a vyzval k přímému evropskému zapojení do mírového procesu. Šéf Evropské rady António Costa hovořil o potenciálu rozhovorů Evropy s Ruskem o budoucí bezpečnostní architektuře.
Čína a globální jinak
Čína se prezentuje jako neutrální mediátor, fakticky profituje z ruského oslabení – levná ropa, přístup ke surovinám, otevřený trh. Indie si udržuje neutrální pozici a nakupuje ruskou ropu se slevou. Mnoho zemí Globálního jihu odmítlo odsoudit invazi a válku vnímá jako „evropskou záležitost".
OSN
Rada bezpečnosti OSN je paralyzována ruským právem veta. Valné shromáždění OSN přijalo nezávazné rezoluce odsuzující invazi. Generální tajemník António Guterres varoval před ztrátou institucionální relevance OSN.
💔 Humanitární situace
Přibližně 8 milionů Ukrajinců uprchlo do jiných evropských zemí (největší uprchlická vlna v Evropě od druhé světové války). Dalších 5 milionů je vnitřně vysídlených. Největší počty přijaly Polsko (přes 1,5 milionu), Německo (přes 1 milion) a Česko (přes 400 000). Celkové přímé škody na infrastruktuře dosáhly dle Světové banky přibližně 500 miliard dolarů. Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Putina za deportaci ukrajinskch dětí do Ruska – zdokumentováno přes 19 000 případů. OSN eviduje přes 30 000 zabitých civilistů (reálný počet je výrazně vyšší, zejména na okupovaných územích).
🔮 Vyhlídky a aktuální stav (16. května 2026)
Válka na Ukrajiině vstoupila do čtvrtého roku bez jasné cesty k míru. Obě strany jsou vyčerpány, ale ani jedna není připravena na kompromis, který by druhá přijala.
Zelenskyj má „téměř každodenní komunikaci" s Trumpovými zástupci; jeho bezpečnostní poradce Rustem Umerov se nedávno setkal s Witkoffem a Kushnerem ve Spojených státech. Witkoff a Kushner mají brzy znovu navštívit Moskvu; přes četné návštěvy u Putina ještě osobně nenavštívili Kyjev.
Putin po Dni vítězství naznačil, že válka může být „na cestě ke konci", a potvrdil ochotu setkat se Zelenským v třetí zemi; ruský Kreml navíc navrhl jako prostředníka bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, což Berlín a Brusel odmítly.
Nejreálnějším scénářem zůstává „zmrazený konflikt" bez formální mírové smlouvy – podobně jako situace v Koreji po roce 1953. 86,7 % Ukrajiinců věří, že bez závazných bezpečnostních garancí by Rusko po příměří pokračovalo v bojích.
💡 Pro laiky
Válku na Ukrajiině si lze představit jako situaci, kdy silný soused vstoupil do vašeho domu, obsadil pět pokojů a říká: „Jsou moje." Vy se bráníte, ale on je silnější a mezinárodní „policie" (OSN) nemůže zasáhnout, protože soused sám sedí v bezpečnostní radě a má právo veta.
Válka začala v únoru 2022, kdy Rusko zaútočilo s plánem rychle dobýt Kyjev. Neuspělo – Ukrajiinci se bránili houževnatěji, než se čekalo, a dostávali zbraně ze Západu. Rychlá válka se proměnila v opotřebovávací boj připomínající první světovou válku.
V roce 2025 nastoupil nový americký prezident Trump, který sliboval „zastavit válku do 24 hodin". Nepodařilo se mu to. Vysílá jedince bez diplomatických zkušeností – Witkoffa a Kushnera – kteří pravidelně jezdí za Putinem do Moskvy, ale nedosáhli průlomu. Klíčový spor: Rusko chce, aby Ukrajiina formálně vzdala pět oblastí, které drží. Ukrajiina odmítá.
Přitom Ukrajiina inovuje: vyrábí 2,5 milionu dronů ročně a vlastní rakety dosahující hluboko do Ruska. Válka se tedy nezastaví snadno ani vojensky – Rusko pomalu postupuje, ale extrémně pomalu a za obrovskou cenu. Celou dobu přitom obě strany čas od času vyhlásí příměří, které nikdo nedodržuje.
Zdroje
Ukrajina
Evropská unie.svg){kind=small}
Velká Británie
Německo
Francie
Polsko
Česko a další členové NATO
Spojené státy americké (omezená podpora od 2025)
Rusko
Severní Korea (vojáci, rakety)
Írán (drony Šáhed; od února 2026 kapacita oslabena)
Bělorusko (území, logistika)