Přeskočit na obsah

Gerhard Schröder

Z Infopedia
Gerhard Schröder
Gerhard Fritz Kurt Schröder
Osobní údaje
Narození7. dubna 1944
Místo narozeníMossenberg, Německá říše
Občanství
Politická stranaSPD (členství trvá, ale strana se distancuje)
Manžel/kaEva Schubach (1968–1972)
Anne Taschenmacher (1972–1984)
Hiltrud Hampel (1984–1997)
Doris Schröder-Köpf (1997–2018)
Soyeon Schröder-Kim (od 2018)
DětiGregor, Viktoria (adoptovaní)
Veřejné působení
Předchozí úřadPremiér spolkové země Dolní Sasko
{{{od2}}} – {{{do2}}}
Vzdělání a profese
Povoláníprávník, politik, lobbista

Gerhard Fritz Kurt Schröder (* 7. dubna 1944 Mossenberg-Wöhren) je německý politik, právník a lobbista, který v letech 1998 až 2005 zastával úřad spolkového kancléře Spolkové republiky Německo. Byl předsedou Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a vedl první rudo-zelenou koalici (SPD a Zelení) na spolkové úrovni.

Jeho politický odkaz je hluboce rozpolcený. Na jedné straně je autorem radikálních reforem trhu práce a sociálního systému (Agenda 2010), které jsou považovány za základ ekonomického oživení Německa v 21. století. Na straně druhé je jeho pověst trvale poškozena jeho úzkými vazbami na ruský energetický sektor a osobním přátelstvím s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Po odchodu z funkce kancléře v roce 2005 se Schröder téměř okamžitě přesunul do sféry byznysu spojeného s Ruskem (projekt Nord Stream, Rosněfť), což vyvrcholilo jeho společenskou izolací po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. I v roce 2026 zůstává v Německu personou non grata v hlavním politickém proudu, ačkoliv je stále členem SPD.

Mládí a cesta vzhůru

Gerhard Schröder se narodil do chudých poměrů v Lippe. Jeho otec, Fritz Schröder, padl ve druhé světové válce v Rumunsku jen několik měsíců po synově narození. Matka Erika se živila jako uklízečka a Gerhard musel od mládí pracovat, aby rodině pomohl. Tato zkušenost ("vypracovat se od píky") se stala ústředním motivem jeho politické image.

  • **Vzdělání:** Původně se vyučil prodavačem v obchodě s porcelánem. Maturitu si dodělal večerně a následně vystudoval práva na univerzitě v Göttingenu. Od roku 1976 pracoval jako advokát.
  • **Politický vzestup:** V roce 1963 vstoupil do SPD. V roce 1978 se stal předsedou mladých socialistů (Jusos). V roce 1990 dovedl SPD k vítězství v zemských volbách v Dolním Sasku a stal se zemským premiérem. Tuto funkci zastával osm let a vybudoval si pověst pragmatika, který má blízko k průmyslu (byl členem dozorčí rady Volkswagen).

Spolkový kancléř (1998–2005)

V roce 1998 jako volební lídr SPD porazil "věčného kancléře" Helmuta Kohla a ukončil 16 let vlády CDU.

Domácí politika: Agenda 2010

Nejvýznamnějším a zároveň nejkontroverznějším krokem jeho vlády byla reforma sociálního státu a trhu práce, známá jako Agenda 2010 (její součástí byly zákony Hartz I–IV).

  • Cílem bylo snížit nezaměstnanost a zefektivnit sociální systém.
  • Reformy sice nastartovaly německou ekonomiku a snížily nezaměstnanost, ale vedly k propadu popularity SPD a odlivu levicových voličů, kteří to vnímali jako zradu sociálnědemokratických ideálů.

Zahraniční politika

  • **Irák (2003):** Schröderovo rezolutní "Ne" americké invazi do Iráku mu zajistilo obrovskou popularitu a pravděpodobně mu pomohlo vyhrát volby v roce 2002. Spolu s francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem vytvořil osu Berlín-Paříž-Moskva, která oponovala politice George W. Bushe.
  • **Vztah k Rusku:** Již během kancléřství budoval nadstandardní vztahy s Vladimirem Putinem, kterého označil za "bezvadného demokrata" (lupenreiner Demokrat). Krátce před odchodem z funkce podepsal dohodu o výstavbě plynovodu Nord Stream pod Baltským mořem, což obešlo tranzitní země jako Polsko a Ukrajinu.

V roce 2005, po prohraných zemských volbách v Severním Porýní-Vestfálsku, vyvolal předčasné volby, které těsně prohrál s Angelou Merkelovou.

Kariéra lobbisty a "Ruská spojka" (2005–2022)

Pouhých několik týdnů po opuštění úřadu kancléře přijal Schröder nabídku stát se předsedou výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG (ovládaného ruským Gazpromem). Tento krok vyvolal etickou debatu o "otáčivých dveřích" mezi politikou a byznysem.

  • **Rosněfť:** V roce 2017 se stal předsedou dozorčí rady ruského ropného gigantu Rosněfť.
  • **Gazprom:** Byl nominován i do dozorčí rady Gazpromu (tuto nominaci po tlaku v roce 2022 odmítl).

Schröder v těchto letech působil jako klíčový lobbista ruských energetických zájmů v Německu a Evropě. Obhajoval závislost Německa na ruském plynu jako ekonomicky výhodnou a nezbytnou pro Energiewende (přechod na obnovitelné zdroje).

Pád a izolace (2022–2026)

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 znamenala pro Schrödera definitivní společenský pád. Na rozdíl od jiných západních politiků se odmítl distancovat od Vladimira Putina a odsoudit jeho kroky.

  • **Ztráta privilegií:** V květnu 2022 mu rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral státní příspěvky na provoz kanceláře a personál (cca 400 000 eur ročně). Soudní spory o navrácení těchto výsad Schröder definitivně prohrál v roce 2024.
  • **Rosněfť:** V květnu 2022, pod hrozbou sankcí EU, rezignoval na post v dozorčí radě Rosněfťu.
  • **SPD:** Čelil několika návrhům na vyloučení ze strany. V roce 2023 však rozhodčí komise SPD rozhodla, že Schröderovy aktivity neporušily stanovy strany, a proto zůstal jejím členem. Vedení strany (spolupředsedové Lars Klingbeil a Saskia Esken) se s ním však přestalo stýkat a ne zvou ho na stranické sjezdy.

Aktuální vývoj (2024–2026)

I v polovině 20. let 21. století zůstává Schröder aktivní, ačkoliv v izolaci.

  • **80. narozeniny (2024):** Jeho životní jubileum v dubnu 2024 proběhlo bez oficiálních státních poct a bez účasti špiček SPD. Oslava se konala v soukromém kruhu v Berlíně. Schröder při této příležitosti poskytl rozhovory, v nichž trval na tom, že "přátelství s Putinem není chyba" a že tyto osobní vazby mohou být v budoucnu klíčem k ukončení války.
  • **Biografie:** V dubnu 2024 vyšla kniha Gerhard Schröder: Die Biografie od historika Gregora Schöllgena. Publikace vyvolala novou vlnu kritiky, neboť detailně mapovala, jak Schröderova politika přispěla k energetické zranitelnosti Německa.
  • **Čína:** Po ochlazení vztahů s Ruskem (v důsledku sankcí a války) se Schröder orientoval na Čínu. V letech 2024–2025 působil v mezinárodní poradní radě čínského státního fondu China Investment Corporation (CIC) a lobboval za zachování obchodních vztahů mezi Německem a Čínou.
  • **Finanční problémy (2025):** V květnu 2025 německá média informovala, že Schröder čelí komplikacím s vedením bankovních účtů v Německu. Banky se obávaly reputačního rizika a možného porušení sankčních předpisů v souvislosti s převody peněz z jeho minulých aktivit pro ruské subjekty.

Vztah k České republice

Gerhard Schröder měl jako kancléř k Česku pragmatický vztah, zejména v kontextu vstupu ČR do Evropské unie (2004), který jeho vláda podporovala.

  • **Řád Bílého lva:** V roce 2017 mu prezident Miloš Zeman udělil Řád Bílého lva I. třídy. Toto ocenění vyvolalo již v době udělení rozpaky a po roce 2022 sílily hlasy pro jeho odebrání, k čemuž však nedošlo (na rozdíl od některých německých měst, která mu odňala čestná občanství).

Osobní život

Schröderův osobní život byl častým tématem bulváru. Je popáté ženatý. Jeho současnou manželkou je od roku 2018 korejská tlumočnice a ekonomka Soyeon Schröder-Kim. Z předchozího manželství s Doris Schröder-Köpf má dvě adoptované děti pocházející z Ruska. Žije střídavě v Hannoveru a v Jižní Koreji.

Pro laiky

Gerhard Schröder je příkladem politika, který spadl z vrcholu až na úplné dno veřejného mínění. Jako kancléř udělal pro Německo hodně dobrého (jeho reformy nastartovaly ekonomiku), ale všechno si to zkazil tím, co dělal potom. Představte si bývalého premiéra, který hned po odchodu z funkce začne pracovat pro ruský plynárenský gigant, o jehož stavbě rozhodl jako politik. A co hůř, stal se osobním přítelem Vladimira Putina. Když Rusko napadlo Ukrajinu, Schröder se Putina nezřekl, dál tvrdil, že je to jeho kamarád a že s ním musíme mluvit. Kvůli tomu ho dnes v Německu skoro nikdo nebere vážně, jeho vlastní strana se za něj stydí a stát mu sebral kancelář. On si z toho ale nic nedělá a tvrdí, že historie mu dá za pravdu.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Gerhard_Schröder&oldid=89617“