Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: Porovnání verzí

Aktuální verze z 25. 7. 2025, 01:44

```

Rozbalit box

Obsah boxu

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (zkráceně Poslanecká sněmovna PČR nebo PSP ČR) je dolní komora Parlamentu České republiky. Společně se Senátem tvoří zákonodárnou moc v České republice. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na období čtyř let poměrným volebním systémem. Její sídlo se nachází v komplexu historických budov na Malé Straně v Praze.

📝 Popis

Poslanecká sněmovna hraje klíčovou roli v zákonodárném procesu a v kontrole vlády.

Pravomoci a funkce

Zákonodárná moc: Je hlavním zákonodárným orgánem. Schvaluje a mění zákony, včetně státního rozpočtu. Většina návrhů zákonů se projednává nejprve v Poslanecké sněmovně.
Kontrola vlády: Vyslovuje důvěru a nedůvěru vládě, kontroluje činnost ministrů a státní správy. Poslanci mají právo interpelovat členy vlády.
Mezinárodní smlouvy: Vyslovuje souhlas s mezinárodními smlouvami a ratifikuje je.
Volby a jmenování: Volí veřejného ochránce práv a má vliv na jmenování některých úředníků a orgánů.
Rozpouštění: Prezident může za určitých podmínek rozpustit Poslaneckou sněmovnu.

Volební systém

Poslanci jsou voleni na dobu čtyř let ve 14 volebních krajích (které odpovídají krajům) pomocí poměrného volebního systému s 5% uzavírací klauzulí pro politické strany a 10–15% pro koalice (v závislosti na počtu stran v koalici). Volí se tajným hlasováním.

Organizační struktura

Předsedkyně/Předseda Poslanecké sněmovny: Řídí zasedání, reprezentuje sněmovnu.
Místopředsedové: Zastupují předsedu.
Poslanecké kluby: Sdružují poslance podle politických stran nebo koalic.
Výbory: Stálé orgány sněmovny, které se specializují na určité oblasti (např. Zahraniční výbor, Rozpočtový výbor, Bezpečnostní výbor atd.). Projednávají návrhy zákonů a kontrolují činnost státní správy.
Komise: Dočasné nebo stálé orgány zřízené pro specifické úkoly.

✨ Význam

Poslanecká sněmovna je ústředním pilířem demokratického systému v České republice.

Reprezentace občanů: Její členové jsou přímo voleni občany, což zajišťuje reprezentaci různých politických názorů a zájmů.
Tvorba legislativy: Bez jejího souhlasu nemůže být schválen žádný zákon, což z ní činí nejdůležitější zákonodárný orgán.
Zajištění dělby moci: Spolu se Senátem a prezidentem tvoří systém brzd a protivah, který zabraňuje koncentraci moci.
Veřejná debata: Poskytuje platformu pro veřejnou diskusi o důležitých společenských otázkách a umožňuje kritiku vládní politiky.

📈 Statistiky, grafy, data, rekordy...

Počet poslanců: Vždy 200.
Volební období: Standardně 4 roky.
Poslední volby: 8. a 9. října 2021.
Složení (po volbách 2021):
- SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09): 71 mandátů
- ANO 2011: 72 mandátů
- Piráti a Starostové: 37 mandátů (z toho Piráti 4, STAN 33)
- SPD: 20 mandátů
Volební účast (2021): 65,43 %
Nejdelší zasedání: Rekordně dlouhá zasedání často souvisí s projednáváním státního rozpočtu nebo kontroverzních zákonů.
Historické budovy: Komplex budov Poslanecké sněmovny se rozkládá na ploše 2,7 hektaru a zahrnuje řadu historických paláců, např. Smiřický palác (místo druhé pražské defenestrace), Thunovský palác a Auersperský palác.

---

⏳ Historie

Historie Poslanecké sněmovny navazuje na parlamentní tradice Československa a dřívějších státních útvarů.

První republika (1918–1938): Po vzniku První československé republiky v roce 1918 byl zřízen Národní shromáždění, které mělo dvě komory: Poslaneckou sněmovnu a Senát. Fungovalo na základě Ústavní listiny z roku 1920.
Komunistický režim (1948–1989): Během komunistického režimu (po roce 1948) byl parlament formálně zachován (Národní shromáždění, později Federální shromáždění), ale jeho role byla spíše formální a výkonná moc byla soustředěna v rukou Komunistické strany Československa.
Česká národní rada (1969–1992): V rámci federalizace Československa v roce 1969 vznikla Česká národní rada jako zákonodárný orgán pro Českou socialistickou republiku (později Česká republika). Měla 200 členů.
Vznik Poslanecké sněmovny PČR (1993): Po sametové revoluci v roce 1989 a následném rozpadu Československa byla k 1. lednu 1993 s platností Ústavy České republiky ustanovena dvoukomorová legislativa. Z České národní rady se stala současná Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. První svobodné volby do PSP ČR se konaly v roce 1996.

Externí odkazy

```