Housenka

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox živočich Housenka je nedospělé vývojové stádium (larva) hmyzu z řádu motýlů (Lepidoptera). Je to hlavní růstová a potravní fáze životního cyklu motýla. Téměř všechny housenky jsou býložravé (fytofágní) a jejich primárním úkolem je konzumace potravy, ukládání energie pro nadcházející fázi kuklení a finální transformaci v dospělého jedince (imago). Vzhled housenek je extrémně rozmanitý a často slouží jako obranný mechanismus.

⚙️ Anatomie a morfologie

Tělo housenky je měkké, válcovité a skládá se ze tří hlavních částí: hlavy, hrudi a zadečku.

Hlava (Caput)

Hlava je zpevněna tvrdou chitinovou schránkou (hlavovou kapsulí). Nachází se na ní:

• Ústní ústrojí: Je kousacího typu, tvořené silnými kusadly (mandibulami), která jsou uzpůsobena ke stříhání a žvýkání rostlinné potravy.
• Jednoduché oči (Stemmata): Obvykle šest párů malých oček po stranách hlavy, která slouží k vnímání světla a tmy, nikoli k tvorbě ostrého obrazu.
• Krátká tykadla: Slouží jako hmatový a čichový orgán.
• Snovací bradavka (Spinneret): Ústrojí produkující hedvábné vlákno, které housenky využívají k tvorbě zámotků, bezpečnostních lanek nebo k sepřádání listů.

Hruď (Thorax)

Hruď se skládá ze tří článků. Na každém z nich se nachází jeden pár pravých končetin.

• Pravé končetiny: Jsou článkované, zakončené drápkem. Těchto šest končetin představuje základ pro budoucí nohy dospělého motýla. Slouží především k přidržování potravy.

Zadeček (Abdomen)

Zadeček je největší částí těla a skládá se z deseti článků. Je velmi flexibilní a nese většinu vnitřních orgánů.

• Panožky: Jsou to nepravé, masité končetiny, které se nacházejí na 3. až 6. a na posledním zadečkovém článku. Obvykle jich je pět párů. Na jejich konci jsou drobné háčky (věnec háčků), které umožňují pevné přichycení k podkladu. Panožky nejsou pravými končetinami a po zakuklení zanikají. Počet a uspořádání panožek je důležitým determinačním znakem pro rozlišení čeledí (např. píďalky mají redukovaný počet panožek).
• Dýchací průduchy (Stigmata): Malé otvory po stranách hrudi a zadečku, které vedou do systému vzdušnic (trachejí) a zajišťují dýchání.

Vnitřní stavba

Vnitřní orgány jsou jednoduché a přizpůsobené rychlému růstu. Dominantní je trávicí soustava, která je v podstatě jednoduchou trubicí. Tělní dutinu vyplňuje hemolymfa, obdoba krve u obratlovců.

🐛 Životní cyklus

Život housenky je součástí dokonalé proměny (holometabolie) motýlů.

1. Vajíčko: Samička motýla klade vajíčka, často na specifickou živnou rostlinu, která bude sloužit jako potrava pro líhnoucí se housenky.
2. Housenka (larva): Po vylíhnutí z vajíčka začíná housenka okamžitě přijímat potravu. Protože její pokožka (kutikula) není roztažitelná, musí během růstu několikrát projít procesem svlékání (ekdyze). Období mezi dvěma svlékáními se nazývá instar. Většina housenek projde 4 až 6 instary. Během této fáze mnohonásobně zvětší svou hmotnost.
3. Kukla: Po dosažení dostatečné velikosti se housenka přestane krmit a zakuklí se. Během stádia kukly (chrysalis u denních motýlů, kokon u nočních) dochází k radikální přestavbě těla na dospělého motýla.
4. Dospělec (imago): Z kukly se líhne dospělý motýl, jehož hlavním úkolem je rozmnožování.

🛡️ Obranné mechanismy

Housenky jsou kvůli svému měkkému tělu a často pomalému pohybu snadnou kořistí pro ptáky, parazitoidní vosičky, pavouky a další predátory. Vyvinuly si proto řadu fascinujících obranných strategií:

• Krypse (maskování): Mnoho housenek dokonale splývá s okolím. Mohou napodobovat větvičky (např. píďalky), listy, ptačí trus nebo květy.
• Aposematismus (výstražné zbarvení): Jasné a kontrastní barvy (červená, žlutá, černá) signalizují, že housenka je jedovatá nebo nechutná. Příkladem je housenka monarchy stěhovavého, která kumuluje toxiny z živné rostliny (klejicha).
• Mimikry: Některé housenky napodobují vzhled nebezpečných živočichů. Například housenky některých lišajů mají na těle skvrny připomínající oči hada, a v případě ohrožení nafukují přední část těla, aby iluzi umocnily.
• Chemická obrana:

Žahavé chloupky: Chloupky napojené na jedové žlázy mohou při dotyku způsobit bolestivé podráždění kůže. Typické pro housenky martináčů nebo bekyňovitých. Osmeterium: Vystülpitelná vidlička na přední části těla housenek otakárků, která v nebezpečí vylučuje páchnoucí sekret.

• Mechanická obrana: Některé housenky se v případě nebezpečí stočí do klubíčka nebo prudce mrskají tělem, aby odradily útočníka.
• Skupinové chování: Housenky některých druhů (např. bourovčík toulavý) žijí ve velkých skupinách v hedvábných hnízdech, což jim poskytuje ochranu a pomáhá s termoregulací.

🥗 Potrava a ekologie

Většina housenek jsou specialisté, co se týče potravy.

• Monofágní druhy: Živí se pouze jedním druhem rostliny (např. bourec morušový na morušovníku).
• Oligofágní druhy: Živí se několika příbuznými druhy rostlin (např. bělásek zelný na brukvovitých rostlinách).
• Polyfágní druhy: Jsou schopny konzumovat širokou škálu rostlin (např. mnoho druhů můr z čeledi můrovití).

Existují i výjimky z býložravosti. Některé housenky jsou dravé a požírají jiný hmyz, zatímco jiné žijí v mraveništích a živí se larvami mravenců (např. někteří modrásci).

👨‍🌾 Vztah s člověkem

Housenky mají pro člověka jak negativní, tak pozitivní význam.

Škůdci

Vzhledem ke své obrovské spotřebě rostlinné hmoty jsou mnohé druhy housenek považovány za významné škůdce v zemědělství a lesnictví.

• Zemědělští škůdci: Bělásek zelný na zelí a kapustě, zavíječ kukuřičný na kukuřici, obaleč jablečný na jabloních.
• Lesní škůdci: Bekyně mniška a obaleč modřínový mohou při přemnožení způsobit rozsáhlé holožíry v lesních porostech.

Proti nim se používají insekticidy, ale stále více se prosazují metody biologické ochrany, například využití jejich přirozených nepřátel jako jsou parazitoidní vosičky rodu Trichogramma.

Užitečné housenky

• Produkce hedvábí: Housenka bource morušového je již tisíce let chována pro produkci přírodního hedvábí, z něhož si vytváří kokon pro zakuklení.
• Potrava: V některých kulturách (zejména v Asii, Africe a Latinské Americe) jsou housenky běžnou součástí jídelníčku a cenným zdrojem proteinů (tzv. entomofágie). Příkladem je housenka můry Gonimbrasia belina (mopane worm) v jižní Africe.
• Indikátory životního prostředí: Přítomnost určitých druhů housenek (a motýlů) může signalizovat zdravý a nenarušený ekosystém.

Housenky v kultuře

Housenka je silným symbolem transformace, růstu a znovuzrození. Její proměna v krásného motýla je často používána jako metafora pro osobní rozvoj a potenciál. Jedním z nejznámějších děl dětské literatury je kniha O velmi hladové housence od Erica Carleho.

🤔 Pro laiky

• Instar: Je to jako "dětská velikost" housenky. Když housenka vyroste ze své staré kůže, svlékne ji a je v dalším, větším instaru. Je to tedy období mezi dvěma svlékáními.
• Panožky: Jsou to masité "přísavky" na zadečku housenky, které jí pomáhají lézt a pevně se držet na listech. Nejsou to skutečné nohy jako ty na hrudi.
• Krypse: Odborný název pro maskování či kamufláž. Když housenka vypadá jako větvička, aby si jí nevšiml pták, používá krypsi.
• Hemolymfa: Je to v podstatě "krev" hmyzu. Není červená, protože neobsahuje hemoglobin a neroznáší kyslík. Rozvádí živiny po těle.
• Kukla vs. kokon: Kukla je samotné stádium mezi housenkou a motýlem. Kokon je hedvábný obal, který si některé housenky (hlavně můry) upředou kolem sebe, aby kuklu ochránily.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 23.12.2025