Korzár
Obsah boxu
Šablona:Různé významy Šablona:Infobox - obecný
Korzár (z francouzského corsaire, italsky corsaro) byl soukromník, který byl na základě státního pověření, tzv. kaperského listu (nebo také listu korzárského), oprávněn vést na vlastní náklady válečné operace na moři proti nepřátelskému obchodnímu loďstvu. Ačkoliv se jejich činnost často podobala pirátství, z právního hlediska se od pirátů lišili právě tímto oficiálním pověřením od panovníka nebo vlády. V případě zajetí měli korzáři nárok na status válečných zajatců, zatímco piráti byli považováni za zločince a obvykle popravováni.
Činnost korzárů, známá jako kaperství, byla po staletí běžnou a legitimní součástí námořního válčení. Státům umožňovala narušovat nepřátelský obchod a zásobování bez nutnosti budovat a udržovat velké a nákladné válečné flotily. Korzáři na oplátku získávali podíl na kořisti, zbytek připadl státu, který pověření vydal.
📜 Historie
Kaperství má kořeny již ve starověku, ale jeho zlatý věk nastal v období od 16. do počátku 19. století, kdy evropské mocnosti bojovaly o nadvládu na mořích a o koloniální území.
🌊 Středomořští korzáři
Středozemní moře bylo po staletí dějištěm intenzivních střetů mezi křesťanskými a muslimskými mocnostmi. Na jedné straně stáli proslulí berberští korzáři operující ze severoafrických přístavů jako Alžír, Tunis a Tripolis, které byly pod volnou nadvládou Osmanské říše. Tito korzáři, mezi nimiž vynikali muži jako Hayreddin Barbarossa nebo Turgut Reis (známý jako Dragut), po staletí terorizovali křesťanské pobřeží, unášeli lidi do otroctví a přepadali obchodní lodě. Jejich činnost byla formou džihádu, ale zároveň nesmírně výnosným obchodem.
Jejich protivníky byli korzáři ve službách křesťanských států. Nejznámější byli Maltézští rytíři (Řád svatého Jana), kteří z Malty vedli soustavnou válku proti osmanskému loďstvu a berberským pirátům. Jejich útoky byly stejně nelítostné a jejich cílem bylo nejen narušit muslimský obchod, ale také osvobodit křesťanské otroky. Dalšími významnými křesťanskými korzáry byli ti, kteří sloužili Španělsku nebo Benátské republice.
🌎 Atlantik a Nový svět
S objevením Ameriky a zahájením transatlantického obchodu se hlavní scéna kaperství přesunula do Atlantiku a Karibiku.
- Angličtí korzáři: V 16. století, za vlády královny Alžběty I., se proslavili angličtí korzáři, známí jako Sea Dogs (Mořští psi). Muži jako Francis Drake, John Hawkins nebo Walter Raleigh s tichým souhlasem koruny přepadali španělské lodě převážející zlato a stříbro z Nového světa. Pro Anglii byli hrdiny a vlastenci, pro Španělsko nenáviděnými piráty. Drakeovo obeplutí světa bylo z velké části financováno z kořisti získané přepadením španělských kolonií a lodí.
- Francouzští korzáři: Francie měla dlouhou tradici kaperství, soustředěnou především v přístavech jako Saint-Malo v Bretaňi nebo Dunkerque. Během válek Ludvíka XIV. v 17. a 18. století se proslavili korzáři jako Jean Bart nebo René Duguay-Trouin, kteří způsobili obrovské škody anglickému a nizozemskému obchodu. Později, během napoleonských válek, se stal legendou Robert Surcouf.
- Nizozemští korzáři: Během nizozemské války za nezávislost proti Španělsku hráli klíčovou roli takzvaní watergeuzen (mořští gézové), kteří útočili na španělské zásobovací lodě.
📉 Úpadek a zánik
S postupným posilováním státních válečných námořnictev v 18. a 19. století začal význam kaperství upadat. Státy si mohly dovolit udržovat stálé flotily a činnost soukromníků se stávala méně kontrolovatelnou a politicky problematickou. Během americké války za nezávislost využívali američtí korzáři kaperství k narušení britského obchodu, ale jednalo se o jeden z posledních velkých konfliktů, kde hráli významnou roli.
Definitivní konec kaperství v Evropě přinesla Pařížská deklarace (1856) podepsaná po krymské válce. V této mezinárodní dohodě se signatářské státy zavázaly kaperství zrušit. Ačkoliv některé země jako Spojené státy americké nebo Španělsko deklaraci neratifikovaly, praxe kaperství postupně zcela vymizela a stala se součástí námořní historie.
⚙️ Charakteristika a právní status
Kaperský list
Klíčovým dokumentem, který odlišoval korzára od piráta, byl kaperský list (anglicky Letter of Marque, francouzsky Lettre de Course). Jednalo se o oficiální vládní dokument, který majiteli lodi a její posádce uděloval povolení útočit na lodě nepřátelského národa. List specifikoval:
- Proti kterému národu smí korzár operovat.
- Jaký podíl z kořisti připadne státu (obvykle 10–50 %).
- Povinnost přivést zajaté lodě a náklad před tzv. kořistní soud (Prize Court), který legálně potvrdil zabavení majetku.
Rozdíl mezi korzárem a pirátem
Ačkoliv se jejich metody často nelišily, právní a morální rozdíl byl zásadní:
| Vlastnost | Korzár | Pirát |
|---|---|---|
| Loajalita | Sloužil konkrétnímu státu nebo panovníkovi. | Nepodléhal žádné autoritě, byl nepřítelem všech (hostis humani generis). |
| Povolení | Operoval na základě kaperského listu. | Operoval bez jakéhokoliv povolení. |
| Cíle | Útočil pouze na lodě nepřátelského státu. | Útočil na jakoukoliv loď bez ohledu na národnost. |
| Právní status | Válečník, v zajetí válečný zajatec. | Zločinec, v zajetí souzen a obvykle popraven. |
| Kořist | Musel se dělit se státem a podléhal kontrole kořistního soudu. | Veškerou kořist si nechával pro sebe a posádku. |
V praxi se však hranice často stírala. Někteří korzáři překračovali svá oprávnění a útočili i na neutrální lodě, nebo pokračovali ve své činnosti i po uzavření míru, čímž se fakticky stali piráty.
👤 Slavní korzáři
- Francis Drake (cca 1540–1596) – Anglický korzár, mořeplavec a viceadmirál. Proslul útoky na španělské kolonie a lodě.
- Hayreddin Barbarossa (cca 1478–1546) – Berberský korzár a později admirál Osmanské říše, který ovládal velkou část Středomoří.
- Jean Bart (1650–1702) – Francouzský korzár z Dunkerque, národní hrdina za své úspěchy v boji proti nizozemské a anglické flotile.
- Ammaro Pargo (1678–1747) – Španělský korzár, který se proslavil svými útoky v Karibiku a obchodem s kořistí.
- Robert Surcouf (1773–1827) – Poslední z velkých francouzských korzárů, který během napoleonských válek způsobil Britům v Indickém oceánu obrovské ztráty.
🎭 Kulturní odkaz
Postava korzára, romantického a odvážného mořského dobrodruha bojujícího za svou zemi, se stala vděčným námětem v literatuře, hudbě i filmu. Často je idealizována a splývá s postavou piráta.
- Literatura: George Gordon Byron napsal v roce 1814 slavnou báseň Korzár, která inspirovala mnoho dalších děl. Italský spisovatel Emilio Salgari vytvořil postavu Sandokana, "Tygra z Mompracemu", který je v podstatě korzárem bojujícím proti britským kolonizátorům.
- Hudba a balet: Na motivy Byronovy básně složil Giuseppe Verdi operu Il corsaro (1848). Skladatel Adolphe Adam složil hudbu k baletu Le Corsaire (1856), který patří ke klasickým dílům baletního repertoáru.
- Film: Postavy korzárů se objevují v mnoha historických a dobrodružných filmech, často zaměnitelně s piráty, například ve filmové sérii Piráti z Karibiku, kde postava kapitána Barbossy vykazuje některé rysy korzára.
💡 Pro laiky
Představte si, že dvě sousední království jsou ve válce. Král jedné země nemá dostatek vojáků, aby napadal zásobovací vozy nepřítele. Proto vydá speciální povolení (kaperský list) odvážnému a dobře vyzbrojenému obchodníkovi. Toto povolení mu říká: "Můžeš přepadat a okrádat vozy našeho nepřítele. Část lupu si necháš a část odevzdáš mně. Pokud tě ale chytí, jsi můj voják, ne obyčejný lupič."
- Korzár je tedy tento obchodník s povolením. Bojuje za svou zemi a má určitá práva.
- Pirát je naopak obyčejný lupič, který přepadá kohokoliv, nemá žádné povolení a když ho chytí, je bez milosti potrestán jako zločinec.
Korzár byl tedy v podstatě státem najatý "pirát" pro dobu války.