Úmrtnost

Rozbalit box

Obsah boxu

Úmrtnost (neboli též mortalita) je v demografii proces vymírání určité populace a představuje jednu ze dvou základních složek demografické reprodukce, vedle porodnosti. Úroveň a vývoj úmrtnosti je úzce spjat s nemocností a je také důsledkem kvality životních podmínek, životního prostředí a způsobu života dané společnosti. Z demografického hlediska je smrt přesně definovanou a evidovanou demografickou událostí, která se nazývá úmrtí.

⏳ Historie a vývoj úmrtnosti

Historicky byla úmrtnost jednou z klíčových sil ovlivňujících velikost a strukturu lidských populací. V prehistorických dobách a ve středověku byla úmrtnost velmi vysoká, často kvůli hladomorům, epidemiím (jako byla například černá smrt) a válečným konfliktům. S nástupem průmyslové revoluce a pokrokem v medicíně, hygieně a výživě došlo k postupnému snižování úmrtnosti, což vedlo k výraznému populačnímu růstu. Tento proces je označován jako demografická revoluce.

V České republice měla kojenecká úmrtnost strmý pokles od 19. století. Zatímco v letech 1820–1824 činila 243 promile, v roce 2014 to bylo 1,6 promile. Celkově se úmrtnost v Česku od roku 2007, s určitými výkyvy, vyznačuje rostoucím trendem, což je primárně ovlivněno změnami ve věkovém složení populace.

📈 Měření a ukazatele úmrtnosti

K vyjádření úmrtnosti se používá řada ukazatelů. Nejjednodušším je hrubá míra úmrtnosti, která udává celkový počet zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu, obvykle za sledovaný rok. Tento ukazatel je však výrazně ovlivněn věkovou strukturou populace a v současné době, po dosažení nízkých hodnot, již ztrácí svou vypovídací schopnost. Proto se používají přesnější míry úmrtnosti podle věku, často odděleně pro muže a ženy.

Mezi další důležité ukazatele patří:

• Specifická míra úmrtnosti – udává počet zemřelých v určité věkové skupině (například kojenecká úmrtnost pro děti do jednoho roku nebo mateřská úmrtnost pro ženy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či šestinedělím).
• Standardizovaná míra úmrtnosti – používá se k odstranění vlivu věkové struktury při porovnávání úmrtnosti mezi různými populacemi.
• Úmrtnostní tabulky – logický systém statistických ukazatelů, které popisují, jak by vymírala hypotetická populace 100 000 lidí narozených ve stejném roce, pokud by pro ni platily specifické míry úmrtnosti reálné populace. Tyto tabulky jsou sestavovány zvlášť pro muže a ženay a mohou být podrobné (roční intervaly) nebo zkrácené (pětileté intervaly).
• Střední délka života (neboli naděje dožití) – průměrný počet let, který má naději prožít osoba určitého věku, pokud by pro ni po zbytek života platily současné úmrtnostní poměry. V Česku dosáhla v roce 2024 naděje dožití při narození 77,2 let u mužů a 83,1 let u žen.

🌍 Globální trendy a rozdíly

Globální úmrtnost dětí mladších pěti let dosáhla v roce 2022 historického minima, přičemž od roku 2000 klesla o 51 procent. I přes tento pokrok však v roce 2022 zemřelo 4,9 milionu dětí mladších pěti let, což znamená jedno úmrtí každých šest vteřin. V roce 2023 klesla globální míra úmrtnosti dětí do pěti let na 37 úmrtí na 1 000 živě narozených.

Mateřská úmrtnost celosvětově poklesla o 40 % mezi roky 2000 a 2023, z 328 na 197 úmrtí na 100 000 živě narozených dětí. Nicméně, dosažení cíle udržitelného rozvoje snížit mateřská úmrtnost na méně než 70 úmrtí na 100 000 živě narozených do roku 2030 vyžaduje výrazné zrychlení pokroku. V roce 2023 bylo 61 % celosvětových mateřských úmrtí zaznamenáno v 37 zemích klasifikovaných jako konfliktní nebo s institucionální/sociální nestabilitou, přestože tyto země představovaly pouze 25 % celosvětových živě narozených dětí.

V Evropské unii se v průběhu roku 2024 měnila míra tzv. nadúmrtnosti. Například v prosinci 2024 byla nejvyšší nadúmrtnost ve Finsku (13,6 %), Lucembursku (13,4 %) a na Maltě (12,0 %). V červenci 2024 pak Malta (26,7 %), Kypr (24,8 %) a Řecko (25,2 %) vykazovaly nejvyšší nadúmrtnost.

🦠 Příčiny úmrtnosti

Příčiny úmrtí jsou klíčové pro analýzu úmrtnosti a jsou členěny do skupin podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí, úrazů a příčin smrti (MKN-11).

V roce 2024 v Česku zemřelo 112 211 obyvatel. Nejčastější příčiny smrti zůstaly nezměněny:

• Nemoci oběhové soustavy – 42,6 tisíce zemřelých v roce 2024. Zahrnují chronickou ischemickou chorobu srdeční, srdeční selhání a cévní nemoci mozku.
• Novotvary (nádory) – 28,1 tisíce úmrtí v roce 2024. Mezi nejčastější zhoubné novotvary patří ty průdušky, průdušnice a plic.
• Nemoci dýchací soustavy – 8,7 tisíce úmrtí v roce 2024.
• Diabetes mellitus (cukrovka)

V roce 2024 bylo v Česku zaznamenáno také 1 561 úmrtí v důsledku úmyslného sebepoškození, což představuje nárůst oproti předchozímu roku. U mužů je počet sebevražd čtyřikrát vyšší než u žen a nejčastěji se vyskytují mezi čtyřicátníky a padesátníky.

Globálně jsou podle WHO hlavními příčinami úmrtí ischemická choroba srdeční, mrtvice, chronická obstrukční plicní nemoc, rakovina plic a diabetes.

⚖️ Etické a sociální aspekty

Úmrtnost a proces umírání vyvolávají řadu etických a sociálních otázek. Moderní medicína prodloužila délku života, ale také přinesla dilemata ohledně kvality života v jeho závěru, paliativní péče a rozhodování o léčbě u terminálně nemocných pacientů.

Důležitou roli hraje komunikace mezi lékařem, pacientem a jeho blízkými, zejména při sdíleném rozhodování o zdravotní péči v závěru života. Etické aspekty zahrnují právo pacienta na informovaný souhlas, zachování důstojnosti v procesu umírání a řešení existenciálních a spirituálních otázek.

🔮 Predikce a budoucí výzvy

Demografické prognózy OSN předpokládají, že světová populace dosáhne vrcholu kolem roku 2080 s přibližně 10,5 miliardami lidí. I když se celkové tempo růstu populace zpomaluje, absolutní počet úmrtí se může zvyšovat v důsledku stárnutí populace.

Mezi budoucí výzvy patří:

• Zajištění zdravotní péče pro stárnoucí populace – s rostoucím počtem seniorů se zvyšuje prevalence chronických onemocnění, což klade větší nároky na zdravotnické systémy.
• Snižování nerovností v úmrtnosti – rozdíly v úmrtnosti mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, stejně jako mezi různými socioekonomickými skupinami, zůstávají významné.
• Reakce na nové hrozby – pandemie (jako COVID-19), klimatické změny a globální konflikty mohou mít významný dopad na úmrtnost.
• Zlepšování sběru dat – investice do systémů civilní registrace a statistiky životních událostí jsou klíčové pro přesné sledování úmrtnosti a efektivní zdravotní politiku.

Pro laiky

Představte si, že máte velkou skupinu lidí, třeba obyvatele města. Když se mluví o úmrtnosti, mluví se o tom, kolik lidí z této skupiny v určitém období zemře. Není to jen o tom, kolik lidí zemře celkem, ale i o tom, proč zemřou, v jakém věku a jak se to mění v průběhu času.

Je to jako počítat, kolik dětí zemře před svými prvními narozeninami (tomu se říká kojenecká úmrtnost) nebo kolik maminek zemře při porodu (to je mateřská úmrtnost). Tyto čísla nám pomáhají pochopit, jak zdravé a bezpečné je naše společnost a zdravotní péče. Když se například sníží kojenecká úmrtnost, znamená to, že se zlepšila péče o novorozence a matky.

Dříve umíralo mnohem více lidí, hlavně kvůli nemocem, hladu nebo válkám. Dnes, díky lepší medicíně a hygieně, žijeme déle. Ale i tak existují rozdíly – v některých chudších zemích umírá stále více dětí a maminek než v zemích bohatších. Také se sleduje, na co lidé nejčastěji umírají, například na nemoci srdce nebo nádory. Tyto informace jsou důležité, abychom věděli, kam směřovat úsilí a peníze, aby se zdraví lidí zlepšovalo.