Zimní olympijské hry 1972/Lední hokej

Lední hokej – muži
	Piktogram ledního hokeje
Místo / Dějiště	Hala Makomanai; Hala Tsukisamu
Termín konání	3. únor – 13. únor 1972
Počet týmů	11
Systém	Kvalifikace, finálová skupina (A), skupina o umístění (B)
🥇 Zlato	SSSR
🥈 Stříbro	USA
🥉 Bronz	Československo
Kanada	Nestartovala (bojkot)

Rozbalit box

Obsah boxu

Turnaj v ledním hokeji na Zimních olympijských hrách 1972 se uskutečnil v japonském Sapporu. Soutěž proběhla v termínu od 3. února do 13. února 1972.

Šlo o historicky první olympijský hokejový turnaj konaný mimo Evropu a Severní Ameriku. Hry v Sapporu byly poznamenány eskalujícím sporem o definici amatérismu, který vyvrcholil neúčastí kolébky hokeje – Kanady. Kanadský svaz na protest proti nemožnosti nasadit profesionály (zatímco týmy východního bloku využívaly tzv. "státní amatéry") z mezinárodní scény odstoupil.

Turnaj se stal labutí písní legendární trenérské dvojice Anatolij Tarasov a Arkadij Černyšev, kteří dovedli tým SSSR ke třetímu olympijskému zlatu v řadě. Sověti turnajem prošli bez ztráty bodu, ačkoliv jejich hra již nebyla tak drtivá jako v minulosti.

Pro Československo skončil turnaj zklamáním. Tým, který byl úřadujícím mistrem Evropy a později v témže roce vyhrál Mistrovství světa v Praze, pomýšlel na zlato. Nečekaná a šokující prohra s týmem USA (1:5) však odsunula Čechoslováky na bronzovou příčku. Američané, složení z univerzitních hráčů, se stali senzací turnaje a vybojovali stříbro.

🏟️ Dějiště a organizace

Japonsko se na svou první zimní olympiádu připravilo s pověstnou precizností. Pro hokej byly vybudovány dvě moderní haly.

Hala Makomanai

Hlavní dějiště turnaje. Víceúčelová hala (Makomanai Ice Arena) s kapacitou přibližně 10 000 diváků (pro hokej byla kapacita mírně snížena).

Led: Kvalita ledu byla hodnocena jako vynikající, Japonci využili nejmodernější technologie chlazení.
Význam: Zde se odehrály všechny klíčové zápasy finálové skupiny A, včetně duelů SSSR–ČSSR a USA–ČSSR.

Hala Tsukisamu

Menší, sekundární hala s kapacitou kolem 6 000 diváků. Hostila zápasy kvalifikace, skupiny B a některá utkání skupiny A s menším diváckým potenciálem.

🌍 Kanadský bojkot a "State Amateurs"

Turnaj v Sapporu se odehrál ve stínu největší politicko-sportovní krize v dějinách hokeje.

Jádro sporu: Kanada chtěla na MS a ZOH využívat hráče z nižších profesionálních soutěží (ne přímo hvězdy NHL, ale hráče z farem). Prezident IIHF Bunny Ahearne a předseda MOV Avery Brundage to striktně odmítli s odkazem na olympijskou chartu, která povoloovala start pouze amatérům.
Realita východu: Týmy SSSR a Československa byly složeny z hráčů, kteří byli formálně zaměstnáni jako vojáci, policisté nebo dělníci, ale fakticky se věnovali pouze hokeji na plný úvazek.
Rozhodnutí: Kanada v roce 1970 odstoupila z mezinárodních soutěží IIHF. V Sapporu tak chyběl jeden z hlavních favoritů, což otevřelo cestu k medailím dalším týmům.

📜 Formát turnaje

Turnaje se zúčastnilo 11 mužstev (původně mělo být 12, ale NDR se odhlásila z finančních důvodů, resp. kvůli preferenci individuálních sportů).

Kvalifikace (Vylučovací kolo): Týmy byly nasazeny do dvojic. SSSR jako obhájce titulu postoupil přímo do skupiny A. Ostatních 10 týmů hrálo o 5 postupových míst.
Skupina A (Finálová): 6 týmů (SSSR + 5 vítězů kvalifikace) hrálo systémem každý s každým o medaile.
Skupina B (O umístění): 5 poražených z kvalifikace hrálo o 7.–11. místo.

🇷🇺 Sovětská dominance: Konec jedné éry

Tým SSSR přijel do Japonska jako jasný favorit. Trenéři Tarasov a Černyšev měli k dispozici vyzrálý tým.

Hvězdná sestava

Brankář: Vladislav Treťjak se ve 20 letech stal nezpochybnitelnou jedničkou.
Útok: Legendární formace Valerij Charlamov – Vladimir Vikulov – Anatolij Firsov byla na vrcholu. Firsov se stal nejproduktivnějším hráčem i nejlepším střelcem turnaje.
Cesta za zlatem: Sověti neztratili ani bod. Porazili Finsko (9:3), Švédsko (3:3 - *korekce: Sověti se Švédy remizovali 3:3, takže ztratili bod! To bylo jediné zaváhání*).
Oprava:** Omlouvám se, SSSR se Švédy **remizoval 3:3. Turnaj tedy nevyhráli s plným počtem bodů, ale s 9 body (4 výhry, 1 remíza). Tato remíza však na zisku zlata nic nezměnila, protože USA i ČSSR ztratily více bodů.

🇨🇿 Československé rozpaky

Československý tým, vedený trenéry Jaroslav Pitner** a Vladimír Kostka, měl nejvyšší ambice. Tým tvořily legendy jako **Václav Nedomanský**, **Ivan Hlinka, **Vladimír Martinec či brankář **Vladimír Dzurilla.

Klíčový moment: Prohra s USA

Zápas s USA (9. února) byl šokem.

Čechoslováci soupeře podcenili. Američané, vedeni brankářem Mikem Curranem, hráli obětavě a efektivně.
Průběh:** USA vedly po dvou třetinách 2:1. V poslední třetině se česká hra sesypala a Američané přidali další tři góly. Výsledek **1:5 byl senzací turnaje.
Tato prohra znamenala, že i kdyby Československo porazilo SSSR, na zlato by pravděpodobně nedosáhlo (kvůli horšímu skóre či vzájemnému zápasu s USA).

Zápas se SSSR

V posledním zápase turnaje museli Čechoslováci bodovat, aby měli jistotu medaile. Proti SSSR podali bojovný výkon, ale prohráli 2:5. Díky tomu, že USA prohrály se SSSR vysoko 2:7 a porazily Polsko, brali Čechoslováci nakonec "jen" bronz.

🇺🇸 Americký zázrak číslo 1

Často se zapomíná, že před slavným "Miracle on Ice" 1980 dosáhli Američané obrovského úspěchu už v Sapporu. Tým složený z amatérů a hráčů univerzitních lig (NCAA) nebyl považován za favorita na medaili.

Hvězdy:** Klíčem byl brankář Mike Curran**, který deptal československé střelce. V útoku zářili **Mark Howe (syn Gordieho Howea, tehdy 16letý!) a **Robbie Ftorek.
Styl: Američané hráli disciplinovaně, tvrdě a využívali brejky. Stříbro bylo pro USA obrovským úspěchem.

📉 Průběh turnaje

Kvalifikace

Hrálo se vyřazovacím způsobem o postup do Skupiny A.

Československo – Japonsko 8:2: Povinná výhra, ale Japonci v první třetině kousali (stav 1:0).
Švédsko – Jugoslávie 8:1
USA – Švýcarsko 5:3: Tuhý boj, který naznačil sílu Američanů.
Finsko – Norsko 13:1
Polsko – SRN 4:0: Překvapení, Němci spadli do skupiny B.

Finálová skupina A

Hrálo se systémem každý s každým.

Datum	Zápas	Výsledek	Třetiny
5. února	SSSR – Finsko	9 : 3	(3:2, 3:1, 3:0)
5. února	Československo – Polsko	14 : 1	(5:0, 3:1, 6:0)
5. února	USA – Švédsko	1 : 5	(1:2, 0:1, 0:2)
7. února	SSSR – Švédsko	3 : 3	(1:0, 1:0, 1:3)
7. února	USA – Československo	5 : 1	(1:1, 3:0, 1:0)
7. února	Finsko – Polsko	5 : 1	(0:0, 4:0, 1:1)
8. února	Československo – Finsko	7 : 1	(1:0, 3:0, 3:1)
9. února	Švédsko – Polsko	5 : 3	(1:0, 4:2, 0:1)
9. února	SSSR – USA	7 : 2	(2:0, 3:0, 2:2)
10. února	Československo – Švédsko	2 : 1	(0:0, 0:0, 2:1)
10. února	USA – Finsko	4 : 1	(2:1, 1:0, 1:0)
10. února	SSSR – Polsko	9 : 3	(4:0, 4:2, 1:1)
12. února	USA – Polsko	6 : 1	(2:0, 2:0, 2:1)
13. února	Finsko – Švédsko	4 : 3	(1:2, 1:1, 2:0)
13. února	SSSR – Československo	5 : 2	(2:0, 2:1, 1:1)

📊 Konečné pořadí a statistiky

Pořadí	Tým	Z	V	R	P	Skóre	Body
🥇	SSSR	5	4	1	0	33:13	9
🥈	USA	5	3	0	2	18:15	6
🥉	Československo	5	3	0	2	26:13	6
4.	Švédsko	5	2	1	2	17:13	5
5.	Finsko	5	2	0	3	14:24	4
6.	Polsko	5	0	0	5	9:39	0

Poznámka: O pořadí na 2. a 3. místě rozhodl vzájemný zápas (USA – ČSSR 5:1).

Kanadské bodování

Nejproduktivnějším hráčem se stal sovětský útočník Valerij Charlamov.

Hráč	Z	G	A	B
Valerij Charlamov	5	9	7	16
Václav Nedomanský	5	8	3	11
Craig Sarner	5	4	6	10
Kevin Ahearn	5	6	3	9
Anatolij Firsov	5	2	7	9

🏆 Ocenění a zajímavosti

Konec legend: Pro trenéry Tarasova a Černyševa to byla poslední velká akce. Po návratu byli v nemilosti sovětského vedení (údajně proto, že v posledním zápase s ČSSR nehráli na remízu, která by stačila oběma, ale vyhráli, čímž pomohli "kapitalistickým" USA ke stříbru – to je ale spíše legenda, reálně šlo o mocenské boje v hokejovém svazu).
Nástup Tichonova: Po Sapporu začala éra Viktora Tichonova (nejprve v Rize, později u sborné).
Polsko: Poláci, ačkoliv skončili poslední, zanechali dobrý dojem (výhra nad SRN v kvalifikaci). Byla to jedna z nejsilnějších generací polského hokeje.
Japonsko: Domácí tým, trénovaný kanadským koučem, hrál ve skupině B a skončil celkově na 9. místě, což byl pro rozvoj hokeje v Asii úspěch.

Zdroje