Přeskočit na obsah

Walter Gropius

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - architekt

Walter Adolph Georg Gropius (* 18. května 1883, Berlín – 5. července 1969, Boston) byl německo-americký architekt a teoretik, který je považován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury a klíčovou postavu internacionálního stylu. Jeho nejvýznamnějším přínosem bylo založení a vedení umělecké školy Bauhaus, která radikálně změnila přístup k výuce designu, umění a architektury a jejíž vliv přetrvává dodnes.

Gropius prosazoval myšlenku spojení umění a technologie, standardizace ve stavebnictví a sociální odpovědnosti architekta. Po emigraci z nacistického Německa pokračoval ve své práci ve Velké Británii a později ve Spojených státech, kde ovlivnil několik generací architektů prostřednictvím svého působení na Harvardově univerzitě.

📜 Život a kariéra

🇩🇪 Raná léta a začátky v Německu

Walter Gropius se narodil v Berlíně jako třetí syn Waltera Gropia, vládního stavebního rady, a Manon Auguste Pauline Scharnweber. Jeho prastrýcem byl slavný architekt Martin Gropius. Architektura byla v jeho rodině hluboce zakořeněna.

V letech 1903 až 1907 studoval architekturu na technických univerzitách v Mnichově a Berlíně, studium však nedokončil. Přesto v roce 1907 nastoupil do ateliéru jednoho z nejvýznamnějších německých architektů a designérů té doby, Petera Behrense. Zde pracoval po boku dalších budoucích velikánů moderní architektury, jako byli Ludwig Mies van der Rohe a Le Corbusier.

V roce 1910 si Gropius spolu s Adolfem Meyerem založil vlastní architektonickou kancelář. Jejich prvním velkým a průlomovým dílem byla továrna na kopyta Fagus v Alfeldu an der Leine (1911–1913). Tato stavba je považována za milník moderní architektury, především díky inovativnímu použití skleněné závěsové stěny, která poprvé v historii odhalila nosnou konstrukci a vytvořila dojem lehkosti a transparentnosti. Dalším významným projektem byla vzorová továrna a administrativní budova pro výstavu Werkbundu v Kolíně nad Rýnem v roce 1914.

⚔️ První světová válka

Gropiova slibně se rozvíjející kariéra byla přerušena první světovou válkou. Sloužil jako seržant na západní frontě, kde byl několikrát vážně zraněn a téměř přišel o život. Válečné hrůzy a zkušenost masového umírání hluboce ovlivnily jeho pohled na společnost a posílily jeho víru v nutnost sociální reformy, v níž měla architektura hrát klíčovou roli.

🏛️ Éra Bauhausu (1919–1928)

Po válce, v roce 1919, byl Gropius jmenován ředitelem Saské velkovévodské školy výtvarných umění a Saské velkovévodské školy uměleckých řemesel ve Výmaru. Tyto dvě instituce spojil a založil Staatliches Bauhaus Weimar, známější pod zkráceným názvem Bauhaus. Vydal manifest, v němž vyzval k jednotě všech umění pod křídly architektury a k odstranění bariér mezi umělcem a řemeslníkem.

Cílem Bauhausu bylo vytvořit nový typ umělce-designéra, který by rozuměl jak estetice, tak technologii a průmyslové výrobě. Výuka byla založena na přípravném kurzu (Vorkurs), který vedli osobnosti jako Johannes Itten a László Moholy-Nagy, a následné práci v dílnách zaměřených na různé materiály (kov, dřevo, textil, keramika atd.). Na škole působili přední umělci té doby, například Paul Klee, Vasilij Kandinskij, Oskar Schlemmer nebo Marcel Breuer.

Pod politickým tlakem se škola v roce 1925 přestěhovala z konzervativního Výmaru do průmyslové Desavy. Zde Gropius navrhl a postavil nový komplex budov pro školu, který se stal ikonou moderní architektury. Komplex se skládá z několika asymetricky propojených křídel, z nichž každé sloužilo jinému účelu (dílny, učebny, ateliéry, ubytování). Budova je ztělesněním Gropiových principů: funkcionalistické členění, použití železobetonu, oceli a skla a slavná prosklená fasáda dílenského křídla.

V roce 1928 Gropius z vedení Bauhausu odstoupil, aby se mohl opět plně věnovat vlastní architektonické praxi. Jeho nástupcem se stal švýcarský architekt Hannes Meyer.

🇬🇧 Emigrace a působení v Anglii

Po nástupu nacistů k moci v 1933 se modernistické umění a architektura, včetně Bauhausu, staly terčem útoků jako "zvrhlé umění" a "kulturní bolševismus". Gropius, jehož práce byla označena za "ne-německou", v roce 1934 s pomocí architekta Maxwella Frye emigroval do Velké Británie. Zde působil tři roky a spolupracoval s Fryem na několika projektech, například na Impington Village College.

🇺🇸 Americké období a The Architects Collaborative

V roce 1937 přijal Gropius nabídku profesury na Graduate School of Design na Harvardově univerzitě v Cambridge, Massachusetts. Spolu s Marcelem Breuerem, který ho do USA následoval, zásadně ovlivnil americkou architektonickou scénu a vychoval celou generaci významných architektů.

V roce 1938 si pro sebe a svou rodinu navrhl a postavil dům v Lincolnu, známý jako Gropius House. Tento dům byl pro americkou veřejnost zjevením – kombinoval tradiční prvky novoanglické architektury s principy Bauhausu, jako jsou volný půdorys, použití průmyslových materiálů a pásová okna. Dnes je dům národní historickou památkou.

V roce 1945 založil spolu se sedmi mladšími architekty skupinu The Architects Collaborative (TAC). Tento krok byl ztělesněním jeho celoživotní víry v týmovou práci a spolupráci. TAC se stal jednou z nejúspěšnějších architektonických firem na světě a realizoval projekty jako Graduate Center na Harvardově univerzitě, budovu americké ambasády v Athénách nebo kontroverzní Pan Am Building (dnes MetLife Building) v New Yorku, který byl postaven nad Grand Central Terminal.

Walter Gropius zemřel v Bostonu v roce 1969 ve věku 86 let.

🏗️ Architektonický styl a filozofie

Gropiova práce je synonymem pro modernu a funkcionalismus. Jeho klíčové principy lze shrnout následovně:

  • Jednota umění a techniky: Gropius věřil, že průmyslová revoluce vytvořila propast mezi umělcem a výrobcem. Jeho cílem bylo tuto propast překlenout a vytvářet objekty a stavby, které jsou zároveň esteticky hodnotné i technicky dokonalé a vhodné pro masovou produkci.
  • Standardizace a prefabrikace: Byl jedním z prvních zastánců používání standardizovaných, průmyslově vyráběných dílů ve stavebnictví. Věřil, že to povede k efektivnější, rychlejší a levnější výstavbě, což by pomohlo řešit poválečnou bytovou krizi.
  • Funkcionalismus: Ačkoliv heslo "forma sleduje funkci" zpopularizoval Louis Sullivan, Gropius jej plně přijal. Podle něj měla být estetika budovy odvozena od jejího účelu, konstrukce a materiálů, nikoliv z přidaných ornamentů.
  • Sociální odpovědnost: Architekturu vnímal jako nástroj pro zlepšení společnosti. Intenzivně se zabýval problematikou sociálního bydlení a navrhoval velké obytné soubory (např. sídliště Siemensstadt v Berlíně), které měly poskytnout zdravé a dostupné bydlení pro dělnické vrstvy.
  • Týmová práce: Na rozdíl od mnoha jiných architektů-géniů Gropius zdůrazňoval význam spolupráce. Založení TAC bylo logickým vyústěním jeho přesvědčení, že komplexní problémy moderního světa vyžadují kolektivní úsilí.

✨ Vybraná díla

🏛️ Odkaz a vliv

Walter Gropius patří mezi nejvlivnější architekty 20. století. Jeho dopad nespočívá jen v jeho vlastních stavbách, ale především v jeho roli pedagoga a teoretika.

Škola Bauhaus, kterou založil, se stala nejvýznamnější uměleckou školou moderní doby. Její myšlenky a pedagogické metody se rozšířily po celém světě, zejména po emigraci jejích členů před nacismem. Koncept spojení designu, řemesla a průmyslové výroby je dnes základem výuky na většině uměleckých a designérských škol.

Jeho působení na Harvardu formovalo poválečnou americkou architekturu. Mezi jeho žáky patřili například I. M. Pei, Philip Johnson nebo Paul Rudolph. Spolu s Miesem van der Rohe a Le Corbusierem je považován za hlavního představitele internacionálního stylu, který na desítky let ovládl světovou architekturu.

🤓 Pro laiky

  • Bauhaus: Představte si školu, kde se studenti neučili jen malovat obrazy nebo tesat sochy, ale kde se snažili navrhovat krásné a zároveň praktické věci pro každodenní život – od židle a lampičky po celé domy. Gropiova myšlenka byla, že umělci by měli spolupracovat s inženýry a továrnami, aby se kvalitní design dostal ke všem lidem, nejen k bohatým. Mnoho moderního nábytku a budov s jednoduchými tvary a bez zbytečných ozdob má své kořeny právě v Bauhausu.
  • Internacionální styl: Je to styl architektury, který Gropius pomáhal vytvořit. Poznáte ho podle jednoduchých geometrických tvarů (kostky, kvádry), plochých střech, velkých prosklených ploch a hladkých, bílých fasád. Cílem bylo vytvořit univerzální, "mezinárodní" styl, který by nebyl vázán na žádnou konkrétní zemi nebo historickou tradici a mohl by se stavět kdekoli na světě.
  • Funkcionalismus: Jednoduché pravidlo: vzhled budovy nebo předmětu by měl vycházet z jeho účelu. Proč má dům vypadat jako antický chrám, když v něm lidé bydlí? Gropius věřil, že krása spočívá v logice, efektivitě a pravdivosti materiálů. Místo zdobení stěn ornamenty nechal vyniknout samotnou konstrukci, sklo a beton.

👨‍👩‍👧 Osobní život

Walter Gropius byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla v letech 1915–1920 Alma Mahlerová, vdova po skladateli Gustavu Mahlerovi a známá osobnost vídeňské kulturní scény. Měli spolu dceru Manon (1916–1935), která v osmnácti letech zemřela na dětskou obrnu. Její tragická smrt inspirovala skladatele Albana Berga k napsání slavného houslového koncertu "Památce anděla".

V roce 1923 se Gropius oženil s Ilse (později Ise) Frank, která se stala jeho celoživotní partnerkou a spolupracovnicí. Společně adoptovali dceru Beate.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Walter_Gropius&oldid=17960“