Viktorie (britská královna)

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - panovník Viktorie (celým jménem Alexandrina Victoria; * 24. května 1819, Londýn – † 22. ledna 1901, ostrov Wight) byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovnou Indie od 1. května 1876 až do své smrti. Její vláda, trvající 63 let, sedm měsíců a dva dny, je druhou nejdelší v historii britské monarchie a je známá jako Viktoriánská éra. Toto období bylo charakterizováno bezprecedentní průmyslovou, kulturní, politickou, vědeckou a vojenskou expanzí Britského impéria.

Viktorie byla dcerou prince Eduarda, vévody z Kentu, čtvrtého syna krále Jiřího III.. Po smrti svého otce i dědečka v roce 1820 byla vychovávána pod přísným dohledem své matky, vévodkyně Viktorie z Kentu. Na trůn nastoupila v 18 letech po smrti svého strýce Viléma IV., který nezanechal legitimní potomky. Ačkoliv byla konstituční panovnicí, v soukromí se snažila ovlivňovat vládní politiku a jmenování ministrů.

Její manželství s bratrancem, princem Albertem Sasko-Kobursko-Gothajským, v roce 1840 bylo velmi šťastné a vzešlo z něj devět dětí. Jejich potomci se sňatky spojili s královskými a šlechtickými rody po celé Evropě, což Viktorii vyneslo přezdívku „babička Evropy“. Po Albertově smrti v roce 1861 se Viktorie ponořila do hlubokého smutku a stáhla se z veřejného života. Díky jejímu odloučení dočasně vzrostla podpora republikanismu, ale v pozdějších letech její vlády se její popularita opět obnovila. Její zlaté a diamantové jubileum se stalo příležitostí k velkolepým veřejným oslavám.

👑 Život před nástupem na trůn

Princezna Viktorie z Kentu se narodila v Kensingtonském paláci v Londýně. Její otec, princ Eduard, byl čtvrtým synem vládnoucího krále Jiřího III.. Její matkou byla princezna Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská. V době jejího narození byla pátou v linii následnictví na britský trůn po svém otci a jeho třech starších bratrech: princi regentovi (později Jiří IV.), vévodovi z Yorku a vévodovi z Clarence (později Vilém IV.).

Její otec zemřel na zápal plic pouhých osm měsíců po jejím narození. Krátce nato zemřel i její dědeček, král Jiří III. Následníkem se stal její strýc Jiří IV. Viktorie vyrůstala v izolaci v Kensingtonském paláci pod přísným dohledem své dominantní matky a jejího ambiciózního poradce, sira Johna Conroye. Tento systém výchovy, známý jako „Kensingtonský systém“, měl za cíl učinit mladou princeznu slabou a závislou na své matce a Conroyovi. Viktorie byla nucena sdílet ložnici se svou matkou, studovala podle přísných rozvrhů a měla jen omezený kontakt se svými vrstevníky. Tento útlak v ní vypěstoval silnou vůli a odpor, který se projevil ihned po jejím nástupu na trůn.

Jelikož její strýcové Jiří IV. a Vilém IV. neměli žádné přeživší legitimní potomky, stalo se zřejmým, že Viktorie se jednoho dne stane královnou. V 18 letech, dne 20. června 1837, zemřel král Vilém IV. a Viktorie se stala královnou Spojeného království. Jedním z jejích prvních kroků bylo vykázání Johna Conroye od dvora a přestěhování do vlastních komnat, čímž se vymanila z vlivu své matky.

📜 Vláda (Viktoriánská éra)

Vláda královny Viktorie, známá jako Viktoriánská éra, byla obdobím hlubokých společenských, ekonomických a technologických změn a zároveň vrcholným obdobím Britského impéria.

🏛️ Raná léta a vliv lorda Melbourna

Na počátku své vlády byla mladá a nezkušená Viktorie silně závislá na radách premiéra z řad whigů, lorda Melbourna. Jejich blízký vztah, připomínající vztah otce a dcery, vedl kritiky k tomu, že ji nazývali „paní Melbourneová“. Tento vliv byl patrný během tzv. „ložnicové krize“ v roce 1839, kdy Viktorie odmítla propustit své dvorní dámy, které byly manželkami a příbuznými politiků z řad whigů, což zabránilo konzervativci siru Robertu Peelovi sestavit vládu.

💍 Manželství s princem Albertem

V roce 1840 se Viktorie provdala za svého bratrance, prince Alberta ze Saska-Kobursku a Gothy. Jejich manželství bylo hluboce láskyplné a vášnivé. Albert se brzy stal jejím nejdůležitějším politickým poradcem, čímž nahradil lorda Melbourna. Měl významný vliv na formování role monarchie jako morálního a národního symbolu. Podporoval technologický pokrok a umění a byl hlavní hybnou silou za Velkou výstavou v roce 1851, která se konala v Křišťálovém paláci v Londýně a představila světu britskou průmyslovou sílu. Společně měli devět dětí, jejichž výchově se osobně věnovali, což bylo v té době u královských rodin neobvyklé.

🌍 Britské impérium a zahraniční politika

Během Viktoriiny vlády dosáhlo Britské impérium svého největšího územního rozmachu. Rozkládalo se na čtvrtině zemského povrchu a vládlo čtvrtině světové populace. Klíčovými událostmi byly:

• **První a Druhá opiová válka** proti Číně, které vedly k získání Hongkongu.
• **Krymská válka** (1853–1856), ve které Spojené království, Francie a Osmanská říše bojovaly proti Rusku. Viktorie zavedla Viktoriin kříž jako nejvyšší vyznamenání za statečnost.
• **Velké indické povstání** v roce 1857, po jehož potlačení byla Britská Východoindická společnost zrušena a Indie se dostala pod přímou správu britské koruny.
• Expanze v Africe, včetně účasti na tzv. „závodě o Afriku“, a války jako búrské války v jižní Africe.

⚙️ Průmyslová revoluce a sociální změny

Viktoriánská éra byla synonymem pro druhou fázi průmyslové revoluce. Rozvoj železnic, parníků a telegrafu propojil svět jako nikdy předtím. Vznikala nová průmyslová města jako Manchester a Birmingham. S tím však souvisely i vážné sociální problémy: chudoba, dětská práce, špatné hygienické podmínky ve městech a obrovské sociální nerovnosti, které kritizovali autoři jako Charles Dickens. Během této doby byly přijaty četné reformní zákony, například zákony o továrnách (Factory Acts) omezující pracovní dobu dětí a žen, a volební reformy (Reform Acts), které postupně rozšiřovaly volební právo na širší vrstvy mužské populace.

🖤 Vdovství a stažení z veřejného života

V roce 1861 zemřel princ Albert na břišní tyfus. Jeho smrt byla pro Viktorii zdrcující ranou, ze které se nikdy plně nevzpamatovala. Po zbytek života nosila černý vdovský oděv a stáhla se z veřejného života na mnoho let. Její izolace v Balmoralu a Osborne House vedla k poklesu popularity monarchie. V tomto období se spoléhala na svého skotského sluhu Johna Browna, s nímž navázala velmi blízký a kontroverzní vztah.

🇮🇳 Císařovna Indie

V roce 1876, na popud premiéra Benjamina Disraeliho, přijala Viktorie titul císařovna Indie. Tento krok měl posílit britskou vládu nad indickým subkontinentem a symbolicky ji postavit na roveň ostatním císařům, například v Rusku nebo Německu.

🎉 Zlaté a diamantové jubileum

V pozdějších letech své vlády se Viktorie postupně vracela do veřejného života a její popularita opět vzrostla. Její zlaté (1887) a diamantové (1897) jubileum, oslavující 50 a 60 let na trůně, se staly masivními oslavami Britského impéria a její osoby jako jeho symbolu. Tyto události posílily její obraz jako „matky národa“.

👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a potomstvo

Viktorie a Albert měli devět dětí, které přežily do dospělosti:

1. Viktorie, provdaná za německého císaře Fridricha III.
2. Albert Eduard (později král Eduard VII.), ženatý s Alexandrou Dánskou
3. Alice, provdaná za velkovévodu Ludvíka IV. Hesenského
4. Alfréd, vévoda ze Saska-Kobursku a Gothy, ženatý s velkokněžnou Marie Alexandrovna
5. Helena, provdaná za prince Kristiána Šlesvicko-Holštýnského
6. Luisa, provdaná za Johna Campbella, 9. vévodu z Argyllu
7. Artur, vévoda z Connaughtu, ženatý s princeznou Luisou Markétou Pruskou
8. Leopold, vévoda z Albany, ženatý s Helenou Waldecko-Pyrmontskou
9. Beatrice, provdaná za prince Jindřicha z Battenbergu

Prostřednictvím sňatků svých dětí se Viktorie stala příbuznou s většinou evropských panovnických rodů, včetně rodů v Německu, Rusku, Španělsku, Švédsku, Norsku a Řecku. To jí vyneslo přezdívku „babička Evropy“. Mezi její vnuky patřili například německý císař Vilém II., britský král Jiří V. a manžel poslední ruské carevny, car Mikuláš II., byl manželem její vnučky Alexandry.

Viktorie byla také přenašečkou hemofilie, genetické poruchy srážlivosti krve, která se prostřednictvím jejích dcer rozšířila do mnoha evropských královských rodin, nejznáměji do ruské carské rodiny prostřednictvím jejího pravnuka Alexeje.

🏛️ Odkaz a význam

Královna Viktorie zemřela 22. ledna 1901 v Osborne House na ostrově Wight ve věku 81 let. Její smrt znamenala konec jedné éry. Její odkaz je komplexní:

• **Symbol impéria:** Stala se ztělesněním Britského impéria na jeho vrcholu.
• **Morální autorita:** Spolu s princem Albertem prosazovala hodnoty jako pracovitost, střídmost, rodinný život a morální bezúhonnost, které se staly ideálem viktoriánské společnosti.
• **Konstituční monarchie:** Ačkoliv se snažila ovlivňovat politiku, její vláda upevnila přechod k moderní konstituční monarchii, kde panovník vládne, ale nevládne přímo.
• **Viktoriánská éra:** Její jméno je navždy spojeno s obdobím obrovského pokroku, ale i sociálních kontrastů a imperiální expanze.

🧐 Zajímavosti

• Byla první britskou panovnicí, která se projela vlakem.
• Přežila několik pokusů o atentát.
• Vedla si podrobné deníky po celý svůj život. Po její smrti nechala její dcera Beatrice přepsat a zcenzurovat velkou část deníků a originály zničila.
• Mluvila plynně německy a v rodinném kruhu často komunikovala právě v tomto jazyce.
• Její jméno nese mnoho míst po celém světě, například Viktoriiny vodopády v Africe, stát Victoria v Austrálii nebo hlavní město Britské Kolumbie Victoria v Kanadě.

🧑‍🏫 Pro laiky

• **Viktoriánská éra:** Toto je označení pro období vlády královny Viktorie (1837–1901). Představte si dobu, kdy se stavěly první železnice, továrny chrlily výrobky, města rychle rostla a Britské impérium bylo největší na světě. Byla to doba velkých vynálezů (jako telegraf nebo fotografie), ale také velkých sociálních problémů, jako byla chudoba v dělnických čtvrtích.
• **Konstituční monarchie:** Znamená to, že panovník (král nebo královna) je hlavou státu, ale jeho moc je omezena ústavou a zákony. Nevládne sám, ale spolu s voleným parlamentem a vládou. Královna Viktorie měla velkou autoritu a vliv, ale nemohla si dělat, co chtěla – musela respektovat rozhodnutí parlamentu.
• **Britské impérium:** Jednalo se o obrovskou síť kolonií, dominií a dalších území po celém světě, kterým vládla Velká Británie. V době královny Viktorie bylo tak rozlehlé, že se říkalo, že „nad ním slunce nikdy nezapadá“. Patřily do něj země jako Indie, Kanada, Austrálie a mnoho území v Africe a Asii.
• **Hemofilie:** Je to vzácná dědičná nemoc, která způsobuje, že se krev špatně sráží. I malé zranění může vést k dlouhému a nebezpečnému krvácení. Královna Viktorie tuto nemoc přenášela a předala ji některým svým potomkům, kteří ji pak sňatky rozšířili do dalších královských rodin v Evropě.

Šablona:Aktualizováno