Přeskočit na obsah

Velká jezera

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Jezero

Velká jezera (anglicky Great Lakes), někdy označovaná jako Velká severoamerická jezera nebo Laurentinská velká jezera, jsou skupina pěti velkých, navzájem propojených sladkovodních jezer ve východní části Severní Ameriky, na hranici mezi Kanadou a Spojenými státy americkými. Jedná se o největší skupinu sladkovodních jezer na Zemi, která obsahuje přibližně 21 % světové povrchové sladké vody podle objemu. Celková rozloha jezer je 244 106 km², což je více než rozloha Spojeného království. Díky své velikosti mají jezera vlastní klima, včetně silného sněžení způsobeného jezerním efektem, a jsou někdy nazývána "vnitrozemskými moři".

Skupinu tvoří pět hlavních jezer (od západu na východ, resp. od nejvýše položeného k nejnižšímu):

Hydrologicky jsou Michiganské a Huronské jezero propojeny průlivem Mackinac a tvoří tak jedinou vodní plochu, někdy označovanou jako jezero Michigan-Huron. Všechna jezera jsou propojena a jejich vody nakonec odtékají řekou svatého Vavřince do Atlantského oceánu.

🌍 Geografie a hydrologie

Velká jezera se nacházejí v centrální části Severní Ameriky. Čtyři z pěti jezer tvoří přirozenou hranici mezi Kanadou (provincie Ontario) a Spojenými státy (státy Minnesota, Wisconsin, Michigan, Ohio, Pensylvánie a New York). Michiganské jezero je jako jediné celé na území USA.

Jezera vznikla na konci poslední doby ledové (před zhruba 14 000 lety), kdy ustupující ledovce vyhloubily pánve, které se následně naplnily vodou z tajícího ledu. Geologický podklad tvoří převážně Kanadský štít.

🌊 Jednotlivá jezera

Jezera se často pamatují pomocí mnemotechnické pomůcky HOMES (Huron, Ontario, Michigan, Erie, Superior).

  • Hořejší jezero (Superior): Je největší sladkovodní jezero na světě podle rozlohy (82 103 km²) a třetí největší podle objemu. Je také nejhlubší (maximální hloubka 406 m) a nejstudenější. Obsahuje více vody než všechna ostatní Velká jezera dohromady.
  • Michiganské jezero (Michigan): Je jediné jezero ležící celé na území USA. Je druhým největším jezerem podle objemu a třetím podle rozlohy. Na jeho březích leží velká města jako Chicago a Milwaukee.
  • Huronské jezero (Huron): Je druhé největší podle rozlohy. Nachází se na něm ostrov Manitoulin, největší sladkovodní ostrov na světě. Má nejdelší pobřeží ze všech Velkých jezer.
  • Erijské jezero (Erie): Je nejmenší podle objemu a nejmělčí (průměrná hloubka jen 19 m). Díky tomu se nejrychleji prohřívá, ale také je nejnáchylnější ke znečištění a eutrofizaci.
  • Jezero Ontario (Ontario): Je nejmenší podle rozlohy, ale hlubší než Erijské jezero. Leží v nejnižší nadmořské výšce a je posledním jezerem v řetězci před odtokem do Atlantiku.

💧 Propojení a odtok

Vodní systém Velkých jezer je propojený a tvoří jeden velký hydrologický celek.

  1. Voda z Hořejšího jezera vtéká do Huronského jezera přes řeku St. Marys a systém zdymadel Soo Locks, které překonávají výškový rozdíl 7 metrů.
  2. Michiganské a Huronské jezero jsou ve stejné nadmořské výšce a propojeny širokým průlivem Mackinac.
  3. Z Huronského jezera voda proudí na jih přes řeku St. Clair, jezero St. Clair a řeku Detroit do Erijského jezera.
  4. Z Erijského jezera voda odtéká řekou Niagara, na které se nacházejí slavné Niagarské vodopády. Lodní doprava vodopády obchází pomocí Wellandského kanálu.
  5. Řeka Niagara ústí do jezera Ontario, z něhož voda finálně odtéká řekou svatého Vavřince do Atlantského oceánu. Celý tento systém, včetně řeky sv. Vavřince, je díky kanálům a zdymadlům splavný pro oceánské lodě a je znám jako Saint Lawrence Seaway.

📜 Historie

🏹 Původní osídlení

Oblast Velkých jezer byla osídlena původními obyvateli po tisíce let. Mezi hlavní kmeny patřily Odžibvejové (Anishinaabe), Odavové, Potawatomiové, Irokézové a Huroni. Jezera pro ně byla klíčovým zdrojem potravy, dopravní cestou a centrem kulturního a duchovního života. Kánoe z březové kůry byly hlavním dopravním prostředkem.

⛵ Evropský příchod a obchod

Prvními Evropany, kteří se k jezerům dostali na počátku 17. století, byli francouzští objevitelé jako Samuel de Champlain a Étienne Brûlé. Francouzi rychle navázali obchodní vztahy s místními kmeny, zejména v oblasti obchodu s kožešinami (bobří kůže). To vedlo k založení obchodních stanic a pevností, jako byl Detroit. Kontrola nad oblastí byla předmětem sporů mezi Francií a Velkou Británií, které vyvrcholily v sedmileté válce.

🏭 Průmyslová revoluce

V 19. a 20. století se region Velkých jezer stal průmyslovým srdcem Severní Ameriky, známým jako Rust Belt. Obrovské zásoby železné rudy z oblasti Hořejšího jezera a uhlí z Apalach byly po jezerech levně dopravovány do oceláren v městech jako Cleveland, Gary a Pittsburgh. To podpořilo masivní růst automobilového průmyslu v Detroitu a dalších výrobních odvětví. Rozvoj lodní dopravy si vyžádal stavbu kanálů a zdymadel, jako jsou Soo Locks a Wellandský kanál.

⚙️ Ekonomický význam

Ekonomika regionu je s jezery neoddělitelně spjata.

  • Doprava: Jezera tvoří klíčovou vodní cestu pro přepravu sypkých materiálů, jako je železná ruda, uhlí, vápenec a obilí. Každoročně se zde přepraví přes 100 milionů tun nákladu.
  • Průmysl: Na březích jezer se nachází významná průmyslová centra, včetně oceláren, automobilových závodů a chemických továren.
  • Rybolov: Komerční i rekreační rybolov je významným odvětvím s ročním obratem v řádu miliard dolarů. Loví se především síhové, okoun, candát a losos.
  • Turismus a rekreace: Pobřeží jezer je oblíbenou destinací pro rekreaci, včetně plavání, jachtingu, a turistiky. Nachází se zde mnoho státních a národních parků, například Isle Royale National Park nebo Pictured Rocks National Lakeshore.
  • Pitná voda: Jezera jsou zdrojem pitné vody pro desítky milionů lidí v Kanadě i USA.

🌱 Ekologie a životní prostředí

Ekosystém Velkých jezer čelí řadě vážných hrozeb, které jsou výsledkem lidské činnosti.

🐠 Invazivní druhy

Jedním z největších problémů je šíření invazivních druhů, které se do jezer dostaly nejčastěji v balastní vodě zaoceánských lodí. K dnešnímu dni bylo v jezerech identifikováno více než 180 nepůvodních druhů. Mezi nejproblematičtější patří:

  • Mihule mořská (Sea Lamprey): Parazitický druh podobný úhoři, který se přisává na ryby a saje z nich krev. V polovině 20. století zdecimoval populace sivena amerického a dalších velkých ryb.
  • Slávička mnohotvárná (Zebra Mussel) a Slávička tečkovaná (Quagga Mussel): Drobní mlži, kteří se masivně přemnožili, ucpávají vodovodní potrubí, ničí ekosystém filtrováním obrovského množství planktonu a mění chemické složení vody.
  • Asijští kapři: Několik druhů kaprovitých ryb, které se šíří řekami směrem k Michiganskému jezeru. Existují velké obavy, že by jejich proniknutí do jezer mohlo zkolabovat místní potravní řetězec.

🏭 Znečištění a obnova

V polovině 20. století byla jezera, zejména Erijské, silně znečištěna průmyslovými a komunálními odpady. Vysoký obsah fosforu z hnojiv a pracích prášků způsoboval masivní eutrofizaci – přemnožení řas, které po odumření spotřebovávaly kyslík a vytvářely "mrtvé zóny".

V roce 1972 podepsaly USA a Kanada Dohodu o kvalitě vody ve Velkých jezerech (Great Lakes Water Quality Agreement), která vedla k výraznému snížení znečištění a postupnému zlepšení stavu jezer. Přesto problémy s toxickými látkami (např. PCB, rtuť) a novými hrozbami, jako jsou mikroplasty, přetrvávají.

💡 Pro laiky

  • Eutrofizace: Představte si, že "přehnojíte" jezero. Stejně jako na zahrádce, i ve vodě začnou rychle růst rostliny – v tomto případě mikroskopické řasy. Vytvoří zelený kal. Když tyto řasy odumřou, klesnou ke dnu, kde je rozkládají bakterie. Tyto bakterie při tom spotřebují veškerý kyslík z vody. Bez kyslíku se ryby a další živočichové udusí. Tomuto procesu se říká eutrofizace.
  • Invazivní druh: Je to jako pozvat na večírek hosta, který sní všechno jídlo, zničí nábytek a nikdo ho nedokáže zastavit. Invazivní druh je živočich nebo rostlina, která se dostane do nového prostředí, kde nemá přirozené nepřátele. Rychle se přemnoží a "vytlačí" původní druhy. Příkladem je slávička mnohotvárná, která pokryla dno jezer a "krade" potravu původním mlžům.
  • Efekt jezera (Lake-effect snow): V zimě jsou jezera často teplejší než okolní vzduch. Když studený, suchý vítr přefoukne přes teplejší vodu, nabere do sebe velké množství vlhkosti. Jakmile se tento vlhký vzduch dostane nad chladnou pevninu, rychle se ochladí a vlhkost se vysráží v podobě obrovského množství sněhu. Proto města jako Buffalo zažívají extrémní sněhové kalamity.

📊 Tabulka jezer

Přehled základních údajů o Velkých jezerech
Jezero Nadmořská výška (m) Rozloha (km²) Maximální hloubka (m) Objem vody (km³)
Hořejší jezero 183 82 103 406 12 100
Michiganské jezero 176 58 030 281 4 918
Huronské jezero 176 59 600 229 3 543
Erijské jezero 174 25 700 64 484
Jezero Ontario 74 18 960 244 1 639


Šablona:Aktualizováno