Přeskočit na obsah

Střední školy v Česku

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Střední školy v Česku představují klíčovou fázi vzdělávacího systému, která navazuje na povinnou devítiletou školní docházku. Jejich hlavním cílem je připravit studenty buď na další studium na vysoké či vyšší odborné škole, nebo přímo na vstup na trh práce v konkrétním oboru. K roku 2024/2025 funguje v České republice 1 313 středních škol.

---

🏫 Typy středních škol

Český systém středního školství je rozmanitý a nabízí několik typů škol, které se liší zaměřením, délkou studia a závěrečnou zkouškou. Obecně se dělí na ty, které vedou k maturitní zkoušce (Matura) a ty, které končí výučním listem nebo závěrečnou zkouškou.

Hlavní typy středních škol zahrnují:

  • Gymnázia:
    • Poskytují všeobecné střední vzdělání s hlubším teoretickým základem.
    • Jsou primárně zaměřena na přípravu studentů pro vysokoškolské studium.
    • Existují ve třech základních variantách:
      • Čtyřletá gymnázia: Pro absolventy 9. tříd základních škol.
      • Šestiletá gymnázia: Pro absolventy 7. tříd základních škol.
      • Osmiletá gymnázia: Pro absolventy 5. tříd základních škol.
    • Studium je zakončeno maturitní zkouškou.

---

📚 Kurikulum a přijímací řízení

      1. Kurikulum

Kurikulum na středních školách je definováno prostřednictvím Rámcových vzdělávacích programů (RVP) vydávaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Na základě RVP si každá škola vytváří svůj vlastní školní vzdělávací program (ŠVP), který detailně specifikuje obsah výuky a očekávané výstupy.

Společné předměty pro všechny typy škol zahrnují český jazyk a literaturu, cizí jazyky, matematiku, dějepis, zeměpis, fyziku, chemii, biologii, informatika a tělesná výchova. Odborné školy a učiliště mají navíc řadu specializovaných odborných předmětů a praktickou výuku.

      1. Přijímací řízení

Pro většinu čtyřletých gymnázií a středních odborných škol (s maturitou) probíhá jednotná přijímací zkouška (JPZ) organizovaná centrálně společností CERMAT. JPZ se skládá z testů z českého jazyka a literatury a matematiky.

  • Termíny: Přihlášky na střední školy se podávají v únoru. Jednotné přijímací zkoušky se konají v dubnu.
  • Počet přihlášek: Uchazeči mohou podat až tři přihlášky do oborů bez talentové zkoušky a dvě přihlášky do oborů s talentovou zkouškou.
  • Talentové zkoušky: Na umělecké školy (např. konzervatoře) nebo sportovní gymnázia se navíc konají talentové zkoušky.
  • Školní část přijímacího řízení: Některé školy mohou mít i vlastní "školní" část přijímacích zkoušek (např. testy z cizího jazyka, pohovory, testy fyzické zdatnosti, portfolio prací atd.), které doplňují výsledky JPZ.
  • Výsledky: Kritéria přijetí zahrnují výsledky JPZ, prospěch z základní školy a případné výsledky školních či talentových zkoušek.

---

💰 Financování a správa

Většina středních škol v České republice je veřejná a je financována primárně z veřejných rozpočtů.

  • Zřizovatelé: Hlavními zřizovateli jsou kraje, které zajišťují financování provozních nákladů a investic. Část financí na mzdy a povinné odvody pedagogů pochází přímo ze státního rozpočtu prostřednictvím MŠMT. Existují také soukromé a církevní školy, které jsou financovány z kombinace školného, darů a státních dotací.
  • Rozpočet: V roce 2023 činily celkové veřejné výdaje na vzdělávání v Česku 320,7 miliardy . Na střední a vyšší odborné školství bylo v roce 2023 alokováno přibližně 65,7 miliardy Kč.
  • OECD srovnání: Podle dat OECD (z roku 2023) je v Česku 6 % veškerého financování vzdělávacích institucí vynakládáno na všeobecné střední vzdělávání a 17 % na odborné střední vzdělávání. V porovnání s průměrem OECD (11 % a 10 %) je v Česku výrazně větší podíl výdajů na odborné střední školství.

---

💡 Výzvy a budoucí směřování (červenec 2025)

České střední školství čelí v roce 2025 několika klíčovým výzvám a prochází změnami:

  • Nedostatek pedagogů: Jedním z nejpalčivějších problémů je nedostatek kvalifikovaných učitelů, zejména v některých oborech (např. matematika, fyzika, informatika nebo cizí jazyky). Vláda i MŠMT se snaží situaci řešit zvyšováním platů a podporou zájmu o učitelské povolání.
  • Digitalizace a modernizace: Probíhá snaha o další digitalizaci výuky a zlepšení digitálních kompetencí studentů i pedagogů.
  • Reforma kurikula: MŠMT pracuje na revizi Rámcových vzdělávacích programů, aby lépe odpovídaly potřebám 21. století, s důrazem na kritické myšlení, řešení problémů a mediální gramotnost. Od září 2025 vstoupí v platnost nové RVP pro předškolní a základní vzdělávání, které zavádí například povinnou angličtinu od 1. třídy a druhý cizí jazyk od 7. třídy. Pro střední školy se zvažuje pilotní ověřování nového oboru Lyceum, který by nabízel širší rozsah znalostí a dovedností pro budoucí kariéry.
  • Psychosociální pohoda: Stále větší pozornost je věnována duševnímu zdraví studentů a vytváření podpůrného prostředí ve školách.
  • Financování a vybavení: Navzdory zvýšeným výdajům stále existuje tlak na zajištění dostatečného financování pro modernizaci vybavení, údržbu budov a podporu inovativních pedagogických přístupů.

---

Pro laiky

Představte si, že po základní škole jdete na další úroveň, která se jmenuje střední škola. To je jako když si vybíráte, jestli se chcete stát lékařem, automechanikem, programátorem, nebo třeba umělcem.

Když se chcete dostat na střední školu, většinou musíte udělat přijímací zkoušky z češtiny a matematiky. Školy dostávají peníze hlavně od krajů a ministerstva. Teď se řeší, že chybí učitelé a že se musí školy vylepšovat, aby byly modernější a připravily studenty na život v dnešní době.

---

📚 Externí odkazy

```