Srnec obecný

Rozbalit box

Obsah boxu

Srnec obecný (Capreolus capreolus) je malý a hojně rozšířený přežvýkavý sudokopytník z čeledi jelenovitých. Jedná se o nejmenší a nejrozšířenější druh spárkaté zvěře v Evropě i v České republice. Samec se nazývá srnec, samice srna a mládě srnče. Díky své obrovské přizpůsobivosti obývá širokou škálu prostředí, od hlubokých lesů přes zemědělskou krajinu až po okraje měst.

Jeho populace je v současnosti (2025) v Evropě velmi početná a stabilní, a proto je řazen mezi málo dotčené druhy. Hraje klíčovou roli v lesních i polních ekosystémech a je také významným druhem z hlediska myslivosti.

🧬 Vzhled a biologie

Srnec obecný je relativně malý zástupce jelenovitých. Tělo je dlouhé 90–140 cm, v kohoutku měří 65–90 cm a hmotnost se pohybuje mezi 15 a 35 kg, přičemž samci jsou obvykle o něco těžší než samice. Ocas (myslivecky kelka) je velmi krátký a téměř neznatelný.

Zbarvení srsti se mění během roku. V létě je srst rezavě červenohnědá, zatímco na zimu přebarvuje do hustší a teplejší šedohnědé srsti. Výrazným znakem je bílá skvrna na zadku, tzv. obřitek neboli zrcadlo. U samců má oválný či ledvinovitý tvar, u samic je srdčitý a navíc doplněný o chomáč prodloužené srsti zvaný zástěrka. Mláďata (srnčata) jsou po narození hnědá s typickými bílými skvrnami, které jim poskytují maskování a ztrácejí se po několika měsících.

🦌 Paroží

Hlavním rozlišovacím znakem samců je paroží, které je relativně krátké, typicky s maximálně třemi výsadami na každé lodyze (tzv. šesterák). Paroží srnec shazuje každý rok v období října až prosince a nové mu začíná růst téměř okamžitě. Nové, rostoucí parůžky jsou pokryty výživnou, sametovou vrstvou kůže zvanou lýčí. Když je vývoj parůžku na jaře dokončen, srnec lýčí odírá o větve a kmeny stromů – tento proces se nazývá vytloukání. Vývoj paroží vrcholí mezi 5. a 8. rokem života. Vzácně se mohou vyskytnout anomálie, například tzv. "parukáči", u kterých v důsledku hormonální poruchy (často po zranění) roste deformovaná houbovitá hmota, která není nikdy vytlučena ani shozena.

🌍 Výskyt a životní prostředí

Srnec obecný je původním evropským druhem, jehož areál rozšíření sahá od Britských ostrovů a Skandinávie přes celou Evropu až po Malou Asii a oblast Kaspického moře. Chybí pouze v Irsku a na severu Skandinávie. V Asii na něj navazuje příbuzný druh, srnec sibiřský (Capreolus pygargus).

V České republice je nejhojnějším kopytníkem a vyskytuje se prakticky na celém území, od nížin až po horské oblasti. Jeho přizpůsobivost je obrovská – původně lesní druh se skvěle adaptoval na moderní zemědělskou krajinu. Vyhovuje mu mozaikovitá krajina, kde se střídají lesy, louky, pole a křovinaté porosty, které mu poskytují dostatek potravy i úkrytu. Vznikl dokonce specifický ekotyp tzv. "polního srnce", který tráví většinu života v otevřené krajině rozlehlých lánů.

🌿 Potrava a chování

Srnec je typický býložravec a okusovač. Je velmi vybíravý a preferuje snadno stravitelné a na živiny bohaté části rostlin. Jeho jídelníček tvoří široké spektrum bylin, travin, listů a pupenů dřevin, zemědělských plodin (např. jetel, řepka) a různých plodů jako jsou žaludy, bukvice nebo bobule. Aktivní je nejvíce za svítání a za soumraku.

Po většinu roku žije srnčí zvěř spíše samotářsky nebo v malých rodinných skupinkách. Srnci jsou teritoriální a své území si značkují pachovými žlázami a otloukáním paroží o stromky. Pouze v zimním období se srnčí zvěř sdružuje do větších tlup, které se na jaře opět rozpadají. Srnci mají výborný čich a sluch, které je varují před nebezpečím. V případě ohrožení vydávají bekavý, štěkavý zvuk a prchají s charakteristicky blikajícím bílým zrcadlem.

❤️ Rozmnožování a životní cyklus

Srnčí říje probíhá v červenci a srpnu. Srnec v tomto období aktivně vyhledává a honí říjné srny, často ve spirálách a osmičkách, čímž v krajině vznikají viditelné "čarodějné kruhy".

Srnec obecný má unikátní reprodukční strategii zvanou utajená březost (latentní březost). Po oplození v létě se vývoj zárodku na několik měsíců zastaví a pokračuje až koncem roku, obvykle v prosinci. Skutečný vývoj plodu tak trvá asi 20 týdnů, ale celá březost se prodlužuje na zhruba 40 týdnů. Tento mechanismus zajišťuje, že se srnčata rodí do nejpříznivějšího období roku. Studie z roku 2025 ukázala, že načasování ukončení této latentní fáze je flexibilní a ovlivňuje ho kondice srny a délka vegetační sezóny v předchozím roce.

Srna rodí v květnu nebo červnu nejčastěji jedno až dvě, vzácně tři srnčata. První týdny života tráví srnčata ukrytá v husté vegetaci, kam je matka chodí několikrát denně krmit. V tomto období jsou velmi zranitelná, zejména při senoseči. Ve volné přírodě se srnec dožívá obvykle 10 až 12 let. Mezi jeho přirozené predátory patří v Česku především rys ostrovid a vlk obecný, srnčata může ulovit i liška obecná nebo orel skalní.

🧑 Vztah s člověkem a hospodářský význam

Srnec obecný je v Česku i jinde v Evropě nejvýznamnějším a nejčastěji loveným druhem spárkaté zvěře. Jeho lov je důležitou součástí mysliveckého hospodaření a má za cíl udržovat populaci v únosné výši, aby se předešlo škodám v zemědělství a lesnictví.

Při přemnožení může srnčí zvěř způsobovat značné škody okusem mladých stromků a zemědělských plodin. Na druhou stranu je srnec důležitou součástí ekosystému, kde funguje jako regulátor vegetace a je kořistí pro predátory.

Velkým problémem jsou časté střety srnčí zvěře s dopravními prostředky, které každoročně způsobují značné materiální škody a vedou k úhynu tisíců zvířat.

💡 Pro laiky: Jak pochopit srnce

Představte si srnce jako plachého a elegantního zahradníka našich lesů a polí. Je velký asi jako větší pes, například německý ovčák. V létě nosí krásný rezavý "kabátek", který na zimu vymění za teplejší a nenápadnější šedohnědý.

Samečci, srnci, mají na hlavě malé "korunky" – parůžky. Nejsou to rohy, které rostou celý život, ale kostěné výběžky, které každý podzim shodí jako strom listí a na jaře jim narostou nové. Srny, samičky, parůžky nemají.

Srnec je velký gurmán. Nepase se jen tak na trávě jako kráva, ale pečlivě si vybírá ty nejchutnější a nejvýživnější lístečky, pupeny a bylinky. Je to takový lesní mlsoun.

Největší kouzlo srn je jejich rodinný život. Srny mají zvláštní "trik": i když se páří v létě, miminko v bříšku začne pořádně růst až v zimě. Díky tomu se malá, puntíkatá srnčata narodí přesně na jaře, kdy je všude spousta zelené potravy a teplo. První dny života leží schovaná v trávě jako malý poklad a maminka srna je chodí potají krmit, aby je nenašel žádný nepřítel. Proto je tak důležité na nalezená srnčata v přírodě nesahat! Jejich matka je určitě nablízku.

Zdroje