Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Šablona:Infobox Země

Spojené království Velké Británie a Severního Irska (v anglickém originále United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland, často zkracováno jako Spojené království či nepřesně a zjednodušeně jako Velká Británie) je suverénní ostrovní stát ležící u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy. Tento geopoliticky a historicky nesmírně vlivný státní útvar se skládá ze čtyř historických zemí: Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. Zatímco první tři zmíněné země se nacházejí na hlavním ostrově Velká Británie, Severní Irsko leží v severovýchodní části sousedního ostrova Irsko, kde tvoří jedinou pevninskou státní hranici Spojeného království, a to se samostatnou Irskou republikou.

Spojené království představuje jednu z nejstarších kontinuálně fungujících parlamentních demokracií na světě, jež si zároveň zachovává formu konstituční monarchie. Stát je globální ekonomickou, vojenskou, kulturní i vědeckou velmocí. Je stálým členem Rady bezpečnosti Organizace spojených národů disponujícím právem veta, klíčovým členem Severoatlantické aliance (NATO), skupiny nejvyspělejších ekonomik G7 a vůdčím státem Společenství národů (Commonwealth of Nations), které sdružuje desítky bývalých britských kolonií. Až do začátku roku 2020 bylo Spojené království rovněž jedním z nejmocnějších členských států Evropské unie, kterou však na základě národního referenda definitivně opustilo v procesu známém jako Brexit.

Hlavním a zdaleka největším městem celého uskupení je Londýn, který je považován za jednu z nejdůležitějších globálních finančních a kulturních metropolí planety. Historický, institucionální a jazykový odkaz Spojeného království je díky staletím budování takzvaného Britského impéria naprosto bezprecedentní – Angličtina se stala univerzálním dorozumívacím jazykem (lingua franca) celého moderního světa a britský právní i parlamentní systém posloužil jako vzor pro desítky dalších svobodných národů.

⏳ Historie a formování státu

Dějiny území dnešního Spojeného království jsou neuvěřitelně bohaté, poznamenané mnoha invazemi, vnitřními krvavými konflikty i obdobím naprosté globální dominance, kdy nad britským územím „slunce nikdy nezapadalo“.

Rané dějiny a sjednocování ostrova

V období starověku byl ostrov osídlen keltskými kmeny. Zásadní civilizační zlom přinesla expanze Římské říše, která v prvním století našeho letopočtu ovládla většinu území dnešní Anglie a Walesu (tehdejší provincie Britannia). Římané vybudovali rozsáhlou síť silnic, zakládali města (včetně Londinia, dnešního Londýna) a na severu postavili slavný Hadriánův val, který měl chránit římské území před nájezdy divokých kmenů Piktů ze Skotska.

Po stažení římských legií na počátku pátého století čelil ostrov masivním nájezdům germánských kmenů – Anglů, Sasů a Jutů, kteří postupně vytlačili původní keltské obyvatelstvo do okrajových, hornatých oblastí (dnešní Wales a Cornwall). V roce 1066 došlo k poslední úspěšné vojenské invazi na britské ostrovy, kdy normanský vévoda Vilém Dobyvatel porazil anglosaského krále v bitvě u Hastingsu. Normané zavedli tvrdý feudální systém a francouzskou kulturu na panovnický dvůr, čímž zásadně ovlivnili vývoj anglického jazyka a státní správy.

Ke spojování ostrovních národů do jednoho celku docházelo velmi pomalu a často za cenu obrovských krveprolití. Wales byl k Anglii pevně a formálně připojen již ve třináctém a definitivně v šestnáctém století. Mnohem složitější byl vztah se severním sousedem. Skotsko a Anglie sdílely od roku 1603 stejného panovníka (tzv. personální unie za vlády dynastie Stuartovců), avšak ke skutečnému a formálnímu politickému sjednocení obou parlamentů došlo až přijetím takzvaných Zákonů o unii (Acts of Union) v roce 1707. Tímto historickým aktem oficiálně vzniklo Království Velké Británie.

Éra Britského impéria

Od osmnáctého století začala Velká Británie masivně rozšiřovat svůj vliv za hranice evropského kontinentu. Díky obrovské námořní převaze (Královské námořnictvo – Royal Navy) a agresivní obchodní politice (zejména prostřednictvím Východoindické společnosti) začala země budovat Britské impérium.

Británie navíc na přelomu osmnáctého a devatenáctého století jako vůbec první země na světě prošla procesem zvaným průmyslová revoluce. Vynález parního stroje, masivní těžba uhlí, rozvoj ocelářství v Midlands a textilního průmyslu na severu Anglie udělaly z ostrovního státu takzvanou „dílnu světa“. V roce 1801 bylo po krvavém povstání formálně a plně připojeno Irsko, čímž vzniklo Spojené království Velké Británie a Irska.

V devatenáctém století, během dlouhé a stabilní vlády královny Viktorie, dosáhlo impérium svého absolutního vrcholu. Zahrnovalo obrovská území v Severní Americe (dnešní Kanada), Austrálii, na Novém Zélandu, podstatnou část Afriky a především obrovský indický subkontinent, který byl označován za „korunní klenot“ impéria. Na svém mocenském vrcholu po první světové válce ovládalo impérium zhruba čtvrtinu veškeré pevninské rozlohy planety a čtvrtinu tehdejší celosvětové populace.

Dvacáté století a světové války

Dvacáté století přineslo zemi obrovské existenční zkoušky. Z první světové války sice Spojené království vzešlo jako vítěz, avšak za cenu katastrofálních ztrát na životech celé jedné generace mladých mužů a obrovského ekonomického vyčerpání. Oslabení centrální moci navíc vedlo k irské válce za nezávislost, která v roce 1922 vyústila v odtržení převážně katolické Irské republiky, přičemž pod britskou korunou zůstalo pouze šest severních hrabství s protestantskou většinou (dnešní Severní Irsko). Tím stát získal svůj současný název.

Během druhé světové války sehrálo Spojené království naprosto heroickou a určující roli. V roce 1940, po pádu Francie, stála Británie pod vedením nezlomného premiéra Winstona Churchilla po mnoho měsíců prakticky osamocena proti celému nacistickému Německu. V takzvané bitvě o Británii dokázalo královské letectvo (RAF) odrazit nálety německé Luftwaffe, čímž zabránilo hrozící německé pozemní invazi. Británie se následně stala hlavním odrazovým můstkem pro vylodění spojeneckých vojsk v Normandii a porážku Třetí říše.

Dekolonizace a studená válka

Po roce 1945 byla britská ekonomika v troskách. Drtivá finanční zátěž vedla k tomu, že si Londýn již nemohl dovolit udržovat globální impérium. Následoval nevyhnutelný proces dekolonizace. V roce 1947 získala nezávislost Indie a Pákistán, následovaly africké a karibské kolonie. Většina těchto nově vzniklých nezávislých států se následně sdružila do volné mezivládní organizace zvané Společenství národů.

Na domácí frontě došlo k vybudování silného takzvaného sociálního státu (Welfare State) spojeného se vznikem bezplatného systému státní zdravotní péče (NHS). V zahraniční politice se Británie pevně ukotvila jako klíčový evropský spojenec Spojených států amerických v rámci probíhající studené války proti Sovětskému svazu a vybudovala si vlastní jaderný arzenál. V roce 1973 se stát po dlouhém váhání a dřívějším francouzském vetu připojil k Evropským hospodářským společenstvím (předchůdci budoucí EU).

🗓 Současnost a éra po Brexitu

Dvacáté první století přineslo pro Spojené království největší ústavní, politické a ekonomické otřesy od konce druhé světové války, přičemž absolutně nejdominantnějším tématem se stal odchod z evropských struktur.

V červnu roku 2016 se pod tlakem euroskeptického křídla vládnoucí Konzervativní strany uskutečnilo historické referendum o členství země v Evropské unii. K naprostému šoku světových trhů i většiny politických analytiků se 51,9 % zúčastněných voličů vyslovilo pro opuštění unie (proces, který vešel do historie jako Brexit). Toto rozhodnutí uvrhlo zemi do let hluboké vnitropolitické paralýzy, během nichž padli premiéři David Cameron a Theresa Mayová. Teprve pod vedením premiéra Borise Johnsona stát formálně opustil EU 31. ledna 2020 a následně po uplynutí přechodného období opustil i evropský jednotný trh a celní unii. Brexit přinesl zemi zpět plnou suverenitu nad tvorbou zákonů a kontrolou imigrace, avšak zároveň zkomplikoval obchod s nejbližšími sousedy a způsobil značné ekonomické tření.

Dalším historickým předělem bylo úmrtí královny Alžběty II. dne 8. září 2022. Panovnice, která strávila na trůnu neuvěřitelných 70 let, představovala symbol naprosté kontinuity a celonárodní stability napříč krizemi. Na trůn okamžitě nastoupil její nejstarší syn jako král Karel III., čímž byla zahájena takzvaná nová karlovská éra.

V polovině dvacátých let jednadvacátého století (2024–2026) prošla země radikální politickou obměnou. Po dlouhých čtrnácti letech vlády oslabené a vnitřními skandály vyčerpané Konzervativní strany vyhrála v létě roku 2024 parlamentní volby drtivým způsobem levicově-středová Labouristická strana. Nový premiér Keir Starmer převzal vládu s úkolem stabilizovat stagnující ekonomiku, vyřešit chronický nedostatek personálu ve státním zdravotnictví (NHS) a nastavit konstruktivnější, ačkoliv stále mimounijní vztahy s vládami v kontinentální Evropě.

🌍 Geografie a podnebí

Spojené království pokrývá rozlohu přibližně 242 tisíc kilometrů čtverečních. Z geografického hlediska se stát rozkládá na největším evropském ostrově Velká Británie, na severovýchodní šestině ostrova Irsko a na tisících menších přilehlých ostrovech a souostrovích, z nichž nejvýznamnější jsou Hebridy, Orkneje, Shetlandy (ležící na severu u Skotska), ostrov Anglesey či ostrov Wight (u Walesu). Z jihu a východu stát omývá zrádné Severní moře a Lamanšský průliv (English Channel), který jej odděluje od Francie, západní a severní břehy jsou bičovány vlnami otevřeného Atlantského oceánu.

Krajina státu je neobyčejně rozmanitá. Jih a východ Anglie se vyznačuje převážně rovinatým a mírně zvlněným terénem, který je hustě osídlen a intenzivně zemědělsky využíván. Zde se nachází i rozsáhlá křídová útesová pásma, z nichž nejznámější jsou Bílé útesy doverské. Směrem na sever a na západ se ráz krajiny dramaticky mění. Severní Anglie je prostoupena pohořím Penniny, zatímco centrální Wales ovládá divoké Kambrické pohoří. Naprosto nejhornatější a nejdrsnější zemí je ovšem Skotsko, jehož severní část tvoří prastará Skotská vysočina (Highlands), plná hlubokých ledovcových jezer (takzvaných lochs) a rozeklaných hor. Zde se také nachází nejvyšší hora celého království, Ben Nevis (1345 metrů nad mořem). Nejdelší řekou je řeka Severn, zatímco nejznámější je historická řeka Temže, protékající přímo středem hlavního města Londýna.

Podnebí je na britských ostrovech klasifikováno jako mírné oceánské. Je naprosto zásadním a určujícím způsobem ovlivňováno teplým Golfským proudem, který přináší od západu obrovské množství vlhkosti, ale zároveň zajišťuje, že teploty v zimě neklesají do arktických extrémů a moře kolem ostrovů nikdy nezamrzá. Pro Spojené království je typické vysoce proměnlivé, často deštivé, větrné a oblačné počasí, přičemž západní návětrné pobřeží (Skotsko, Wales) přijímá násobně více srážek než sušší a teplejší jihovýchodní Anglie.

🏛️ Politický a právní systém

Spojené království je konstituční monarchií a parlamentní demokracií. Jedná se o jeden z mála států na planetě, který nedisponuje žádnou ucelenou, jedinou a kodifikovanou písemnou Ústavou. Právní řád a chod státu se opírá o nepsanou ústavu, která je tvořena kombinací historických psaných zákonů (jako je Magna Charta Libertatum z roku 1215 nebo Listina práv z roku 1689), ústavních zvyklostí, staletých parlamentních precedentů a takzvaného zvykového práva (common law), které je založeno na rozhodnutích soudců v předchozích případech.

Hlavou státu je panovník (v současnosti král Karel III.). Role monarchy je v moderní době převážně reprezentativní, ceremoniální a sjednocující. Panovník formálně potvrzuje zákony, jmenuje premiéra, vyhlašuje válku a mír a je formálním vrchním velitelem ozbrojených sil i nejvyšším guvernérem anglikánské církve. V praxi však veškerá politická a exekutivní rozhodnutí přijímá pouze na doporučení demokraticky zvolené vlády.

Zákonodárnou moc drží v rukou dvoukomorový Parlament Spojeného království, který sídlí ve Westminsterském paláci v Londýně. Je tvořen dvěma komorami:

Dolní sněmovna (House of Commons): Zcela dominantní orgán, do kterého je v současnosti voleno 650 poslanců na pětileté období. Zástupci jsou voleni jednomandátovým, jednokolovým většinovým systémem (tzv. "first-past-the-post"), který historicky nahrává velkým stranám a zaručuje vznik silných vlád bez nutnosti uzavírat složité koalice. Strana, která získá nejvíce křesel, tvoří vládu a její lídr se stává premiérem.
Sněmovna lordů (House of Lords): Neobsahuje volené zástupce. Jejími členy jsou doživotně jmenovaní lordi, odborníci, bývalí politici a v menší míře (od reforem v roce 1999) též dědiční aristokraté a vysocí představitelé anglikánské církve. Tato komora slouží především jako expertní revizní orgán, který zákony připomínkuje a vylepšuje, nemůže však trvale zablokovat legislativu prosazenou Dolní sněmovnou.

Na samém vrcholu soudní moci stojí od roku 2009 Nejvyšší soud Spojeného království (Supreme Court), který převzal pravomoci, jež do té doby vykonávala právě Sněmovna lordů.

Devoluce (Přenos pravomocí)

Ačkoliv je stát formálně unitární, na konci dvacátého století podstoupil proces takzvané devoluce (částečného přenosu moci z londýnského centra na regionální parlamenty). Skotsko má vlastní plnohodnotný parlament sídlící v Edinburghu, který může rozhodovat o zdravotnictví, školství či místních daních a v minulosti již několikrát vznesl požadavek na vypsání nového referenda o skotské nezávislosti. Rovněž Wales má svůj regionální parlament v Cardiffu a Severní Irsko disponuje vlastním parlamentem ve Stormontu v Belfastu. Pouze Anglie (přestože tvoří 85 % veškeré populace státu) paradoxně žádný vlastní lokální anglický parlament nemá a je přímo spravována britskou centrální vládou a britským parlamentem v Londýně.

🏢 Ekonomika a hospodářství

Ekonomika Spojeného království patří historicky a stabilně mezi nejvyspělejší, nejotevřenější a největší národní ekonomiky na světě. Měnou státu je historická a vysoce stabilní Libra šterlinků (GBP), která je společně s americkým dolarem, eurem a japonským jenem jednou z nejdůležitějších globálních rezervních měn.

Ekonomická struktura státu je silně vychýlena ve prospěch sektoru služeb, který tvoří zhruba 80 % celkového hrubého domácího produktu. Absolutní prim hraje finanční a bankovní sektor. Londýn (konkrétně the City of London a novější čtvrť Canary Wharf) funguje jako gigantický světový finanční hub, kde sídlí největší mezinárodní banky, pojišťovny, právní kanceláře a komoditní burzy, které konkurují výhradně americkému Wall Street v New Yorku.

Země má rovněž silnou pozici v oblastech vysoce vyspělého průmyslu a technologií. Britské firmy dominují v letectví a zbrojním průmyslu (například gigant BAE Systems), v automobilovém designu a výrobě (Rolls-Royce, Bentley, Jaguar, a zároveň vývojová centra týmů Formule 1 v takzvaném Motorsport Valley), ve farmaceutickém a biotechnologickém průmyslu (korporace jako AstraZeneca či GSK) a také v prudce se rozvíjejícím kreativním průmyslu (filmová produkce, design, vývoj počítačových her).

Velkou, avšak strukturální výzvou pro britské hospodářství je probíhající proces adaptace na ekonomickou realitu po Brexitu. Ztráta bezproblémového a absolutně volného přístupu na trh Evropské unie znamenala pro řadu exportních firem nutnost vyrovnat se s novou byrokracií a zdržením na hranicích. Na druhou stranu stát intenzivně využívá svou nově nabytou obchodní suverenitu k uzavírání nezávislých dohod o volném obchodu s ekonomikami v asijsko-pacifickém regionu a Spojenými státy.

👥 Demografie a náboženství

S populací dosahující hranice přibližně 68 milionů obyvatel je Spojené království jedním z nejhustěji osídlených velkých států v Evropě. Drtivá většina obyvatelstva (více než 56 milionů) žije v Anglii, zatímco Skotsko (cca 5,5 milionu), Wales (cca 3,1 milionu) a Severní Irsko (cca 1,9 milionu) jsou mnohem řidčeji zalidněny.

Společnost se v průběhu dvacátého a jednadvacátého století, především v důsledku své koloniální minulosti, transformovala v jednu z nejvíce multikulturních a multietnických společností na světě. Zvláště velká města jako Londýn, Birmingham, Manchester či Leeds jsou domovem obrovských komunit obyvatel pocházejících z indického subkontinentu, Karibiku a Afriky. Tento příliv imigrantů přinesl zemi obrovské obohacení v oblasti gastronomie, umění a ekonomiky, nicméně zvládání legální i nelegální migrace zůstává jedním z nejvýbušnějších a nejtěžších politických témat současnosti.

Úředním a zcela dominantním jazykem je Angličtina, která se vyvinula do nespočtu velmi rozdílných regionálních dialektů (např. Geordie v severovýchodní Anglii, Scouse v okolí Liverpoolu nebo Glaswegian ve Skotsku). Spojené království ovšem chrání a pěstuje i staré keltské jazyky – nejlépe se daří velštině, která je v celém Walesu plně zrovnoprávněna, masivně vyučována na školách a používána v úředním styku.

Z náboženského hlediska je země tradičně ukotvena v protestantismu. Ve státě platí formální a oficiální státní náboženství, jímž je v Anglii Anglikánská církev (Church of England), jejíž formální hlavou je sám panovník. Ve Skotsku dominuje presbyteriánská Skotská církev. Vzhledem k multikulturnímu charakteru státu zde však žijí i obrovské a početné komunity vyznávající Islám, Hinduismus, Sikhismus či Judaismus. Zároveň, v souladu s celoevropským trendem, raketově narůstá podíl obyvatelstva, které o sobě tvrdí, že je bez jakéhokoliv náboženského vyznání.

🎨 Kultura, věda a sport

Kulturní a vědecký otisk, který Spojené království zanechalo v globálních dějinách, je absolutně monumentální. Země je domovem dvou z nejstarších a nejprestižnějších univerzit na světě – v Oxfordu a v Cambridge, které po staletí produkují nositele Nobelových cen, předsedy vlád a špičkové vědce. Právě britští vědci stáli u zrodu průmyslové revoluce, objevu penicilinu (Alexander Fleming), odhalení struktury DNA či vytvoření samotného World Wide Webu (Tim Berners-Lee).

V literatuře dalo Spojené království světu pravděpodobně největšího dramatika všech dob, kterým byl William Shakespeare. Dále se zde zrodily naprosté ikony světové prózy, mezi které patří například Charles Dickens, autorky z rodiny Brontëových, mistryně detektivek Agatha Christie, nebo zakladatel moderního žánru fantasy J. R. R. Tolkien a v moderní době fenomén Harryho Pottera od spisovatelky J. K. Rowlingové.

Hudební export z ostrovů od šedesátých let takzvaně diktuje celosvětové trendy (takzvaná britská invaze). Kapely a interpreti jako The Beatles, The Rolling Stones, Queen, Pink Floyd, David Bowie, Elton John nebo v současnosti zpěvačka Adele a Ed Sheeran formovali vývoj světové populární hudby napříč celými dekádami.

Kolébka moderního sportu

Spojené království je právem označováno za kolébku nebo místo moderní standardizace drtivé většiny celosvětově nejpopulárnějších sportů.

Fotbal: Absolutním náboženstvím v zemi je fotbal. Pravidla moderního fotbalu byla poprvé zapsána v Londýně a anglická Premier League je dnes zdaleka nejbohatší, nejkvalitnější a celosvětově nejsledovanější sportovní ligou na planetě, v níž hrají globální giganti jako Manchester United, Arsenal, Chelsea či Manchester City.
Další tradiční sporty: Britové vymysleli a standardizovali také Ragby, které je obrovsky populární zejména ve Walesu a Anglii. Ze dvora vyšších tříd se zrodil Kriket, který se dodnes hraje na vysoké úrovni napříč celým bývalým impériem. Země hostí také nejslavnější a nejstarší tenisový turnaj světa ve čtvrti Wimbledon a dominuje v disciplínách jako je dráhová cyklistika, veslování či profesionální závody okruhových vozů Formule 1.

📊 Geopolitické celky a přehled britských premiérů

Následující historické a statistické tabulky poskytují absolutně ucelený, nevynechaný a exaktní přehled o struktuře samotného státu a o osobnostech, které stát řídily z premiérského křesla v moderních a přelomových dějinách jednadvacátého století.

Historické a konstituční země (Constituent Countries)

Zde je uveden kompletní výčet čtyř historických celků, které společně vytvářejí jednotný stát Spojeného království:

Konstituční země	Hlavní město	Národní patron	Tradiční státní symbol a barva	Převažující charakter
Anglie (England)	Londýn	Svatý Jiří (St George)	Červená růže / Bílý kříž na červeném poli	Zcela dominantní ekonomické, demografické a politické centrum. Rozlehlé nížiny a obrovské průmyslové aglomerace.
Skotsko (Scotland)	Edinburgh	Svatý Ondřej (St Andrew)	Bodlák / Bílý úhlopříčný kříž na modrém poli	Autonomní region se silnou národní identitou a vlastním právním a školským systémem. Hornatá krajina, ostrovy.
Wales (Cymru)	Cardiff	Svatý David (St David)	Pórek či narcis / Červený drak na zeleno-bílém poli	Země zaslíbená ragby a hornictví. Silné keltské kořeny, velmi hornatý terén s množstvím údolí, aktivně používaný velšský jazyk.
Severní Irsko (Northern Ireland)	Belfast	Svatý Patrik (St Patrick)	Trojlístek (Shamrock) / Různé symboly	Země oddělená mořem, nesoucí těžké historické jizvy z náboženských konfliktů (katolíci vs. protestanti). Specifická lokální politická správa vycházející z Velkopáteční dohody z roku 1998.

Chronologický přehled premiérů od roku 1997

Tento výčet představuje naprosto ucelenou a historicky nepřerušenou řadu všech předsedů vlád Spojeného království, kteří se vystřídali v legendární vládní rezidenci v Downing Street číslo 10 od zlomového roku 1997 až do zjištěné aktuální historie v polovině dvacátých let. Nebyl vynechán žádný mandát, a to ani ty nejkratší v historii.

Pořadí	Jméno premiéra	Nástup do funkce	Opuštění funkce	Politická strana	Zásadní historický milník či událost během úřadování
1.	Tony Blair	Květen 1997	Červen 2007	Labour Party	Vítězství s konceptem "New Labour", uzavření mírové Velkopáteční dohody v Severním Irsku, zavedení devolučních parlamentů ve Skotsku a Walesu a vysoce kontroverzní vstup země do válek v Iráku a Afghánistánu.
2.	Gordon Brown	Červen 2007	Květen 2010	Labour Party	Ministr financí, který převzal vládu. Jeho premiérské období bylo naprosto zdecimováno zásahem globální finanční krize z roku 2008, kterou řešil masivním zachraňováním krachujících londýnských bank z peněz daňových poplatníků.
3.	David Cameron	Květen 2010	Červenec 2016	Conservative Party	Nastolil drastické ekonomické škrty (Austerity). Úspěšně obhájil svazek v referendu o nezávislosti Skotska, avšak jeho osudnou a politicky smrtící chybou bylo vypsání osudného referenda o setrvání státu v Evropské unii, které následně těsně prohrál.
4.	Theresa Mayová	Červenec 2016	Červenec 2019	Conservative Party	Druhá žena v premiérském křesle. Její mandát byl zcela vyčerpán marnou snahou vyjednat měkkou a oboustranně přijatelnou dohodu o Brexitu, kterou britský rozhádaný parlament následně třikrát zcela odmítl ratifikovat.
5.	Boris Johnson	Červenec 2019	Září 2022	Conservative Party	Drtivě vyhrál volby a "Dokončil Brexit" formálním odchodem z EU. Jeho vláda čelila katastrofě v podobě globální pandemie koronaviru. Byl donucen rezignovat vlastní stranou v důsledku těžkých osobních a vládních morálních skandálů (tzv. Partygate).
6.	Liz Trussová	Září 2022	Říjen 2022	Conservative Party	Nejkratší premiérské působení v historii království trvající pouhých 49 dní. Její nekompetentní radikální daňový a rozpočtový plán způsobil obrovskou paniku a historický propad britské libry na světových trzích. Během jejího funkčního období zemřela královna Alžběta II.
7.	Rishi Sunak	Říjen 2022	Červenec 2024	Conservative Party	První britský premiér indického původu a hinduistického vyznání. Nastoupil s cílem finanční stabilizace státu a zastavení chaosu po Trussové. Mandát ukončil předčasnými volbami, ve kterých jeho strana po 14 letech moci utrpěla zdrcující historickou porážku.
8.	Keir Starmer	Červenec 2024	Současnost	Labour Party	Vítěz drtivých voleb 2024, dovedl Labouristy zpět k moci. Jeho úkolem je revitalizace britské produktivity, obnova rozvrácených státních veřejných služeb (zejména zdravotnictví NHS) a nastavení post-brexitových udržitelných relací se zbytkem Evropy.

💡 Pro laiky

Představte si Spojené království jako velmi starou, slavnou a prestižní korporaci jménem „UK“, která vznikla tím, že se v průběhu dlouhých staletí sloučily čtyři původně zcela samostatné firmy. Tou největší, nejbohatší a nejvlivnější firmou v tomto holdingu je jednoznačně Anglie. Na sever od ní leží mírně odlišná firma jménem Skotsko, která si dodnes tiskne vlastní verze bankovek a má vlastní zákony. Na západě leží menší firma Wales, plná hor a hradů, kde si lidé mluví vlastním pradávným keltským jazykem. Tyto tři firmy dohromady leží na jednom velkém ostrově, který se jmenuje „Velká Británie“. Poslední čtvrtou firmou v tomto holdingu je Severní Irsko, ke kterému musíte doplout lodí, protože leží na vedlejším ostrově vedle cizího a samostatného státu jménem Irská republika. Všechny čtyři tyto firmy (země) ale mají jednoho společného šéfa – britského krále, posílají své poslance do jednoho společného parlamentu v Londýně, platí stejnou měnou (librami) a do mezinárodních smluv se podepisují jen jako jedna hlavička: Spojené království.

Před několika desítkami let se tato britská korporace rozhodla, že vstoupí do ještě obrovštějšího klubu jménem Evropská unie, aby se jí snáze obchodovalo se sousedy (Francouzi, Němci a dalšími). Jenže po letech v klubu si spousta Britů začala stěžovat, že jim šéfové v Bruselu příliš mluví do toho, koho smí do firmy pouštět pracovat a jaká mají mít pravidla. Proto Britové v roce 2016 uspořádali hlasování a rozhodli se dát celému evropskému klubu výpověď – což je proces, kterému dnes celý svět říká Brexit. Od té doby je Británie opět „na volné noze“, což sice znamená, že si může psát všechna pravidla výhradně sama bez ohledu na Evropu, ale na druhou stranu jí to zkomplikovalo obchod a odesílání zboží přes hranice. Spojené království je i přesto dál obrovskou kulturní a ekonomickou velmocí, kde vznikl fotbal, kapela Beatles i ten jazyk, kterým se dnes učí mluvit polovina planety.

Zdroje