SPOLU (koalice)

Rozbalit box

Obsah boxu

SPOLU je česká středopravicová politická koalice tvořená třemi politickými stranami: Občanskou demokratickou stranou (ODS), KDU-ČSL a TOP 09. Koalice vznikla v roce 2020 s cílem společně kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021, které vyhrála. V letech 2021–2025 byla vedoucí silou pětikoaliční vlády. Po volbách v roce 2025 přešla do opozice.

SPOLU
Soubor:Koalice SPOLU logo.svg
Vznik	2020
Předseda	Petr Fiala (ODS)
Lídři	Marian Jurečka (KDU-ČSL) Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)
Ideologie	Liberální konzervatismus Křesťanská demokracie Ekonomický liberalismus Proevropanismus
Politické spektrum	Středopravice až pravice
Barvy	Modrá
Sněmovna mandáty	54 / 200 (po volbách 2025)
Web	www.spolu.cz

Vznik koalice

Koalice SPOLU vznikla jako reakce na politickou situaci v Česku po volbách v roce 2017, kdy dominovalo hnutí ANO 2011 v čele s Andrejem Babišem. Cílem tehdejších opozičních stran bylo spojit síly, aby dokázaly porazit ANO a nabídnout voličům jasnou středopravicovou alternativu.

Jednání o vytvoření koalice probíhala během roku 2020. Dne 27. října 2020 podepsali předsedové ODS (Petr Fiala), KDU-ČSL (Marian Jurečka) a TOP 09 (Markéta Pekarová Adamová) memorandum o spolupráci. Oficiálně byla koalice představena v prosinci 2020. Společným kandidátem na předsedu vlády se stal předseda nejsilnější strany, Petr Fiala.

Ideologie a politické postoje

SPOLU je ideologicky ukotvena na středopravicovém až pravicovém spektru. Spojuje tři strany s odlišnou historií, ale podobným pohledem na klíčové otázky.

• Ekonomika: Koalice prosazuje principy fiskální odpovědnosti, vyrovnaného státního rozpočtu a podpory volného trhu a podnikání. Během svého vládního angažmá prosadila tzv. konsolidační balíček s cílem snížit státní dluh.
• Zahraniční politika: SPOLU je silně prozápadní, klade důraz na pevné ukotvení České republiky v Evropské unii a NATO. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 patřila její vláda k největším podporovatelům Ukrajiny.
• Společenská témata: V kulturně-etických otázkách je koalice vnitřně rozdělená. KDU-ČSL zastává tradiční křesťansko-demokratické a konzervativní postoje, zatímco TOP 09 a část ODS jsou v těchto otázkách liberálnější. To se projevilo například při hlasování o manželství pro všechny, kde poslanci koalice nehlasovali jednotně.

Vítězství ve volbách 2021 a působení ve vládě

Volby do Poslanecké sněmovny 2021

Hlavním cílem koalice SPOLU bylo vyhrát volby v roce 2021 a ukončit vládu Andreje Babiše. Kampaň byla postavena na kritice tehdejší vlády, slibech rozpočtové odpovědnosti a prozápadní orientace.

Ve volbách, které se konaly 8. a 9. října 2021, koalice SPOLU těsně zvítězila se ziskem 27,79 % hlasů, což jí přineslo 71 mandátů. Ačkoliv hnutí ANO získalo o jeden mandát více (72), SPOLU spolu s druhou demokratickou koalicí Piráti a Starostové (37 mandátů) získalo pohodlnou většinu 108 hlasů v Poslanecké sněmovně.

Sestavení vlády Petra Fialy

Po volbách zahájila koalice SPOLU okamžitě jednání s koalicí Piráti a Starostové o vytvoření pětikoaliční vlády. Dne 17. prosince 2021 jmenoval prezident Miloš Zeman novou vládu v čele s Petrem Fialou. Koalice SPOLU v ní obsadila 11 ministerských postů, včetně postu premiéra.

Klíčové momenty vládního období (2021–2025)

Vládnutí koalice SPOLU bylo od počátku ovlivněno sérií bezprecedentních krizí.

• Ruská invaze na Ukrajinu: Jen několik měsíců po nástupu vlády začala ruská invaze. Vláda zaujala velmi silný postoj na podporu Ukrajiny, poskytovala vojenskou i humanitární pomoc a přijala statisíce ukrajinských uprchlíků.
• Energetická krize a inflace: Válka na Ukrajině vyvolala celoevropskou energetickou krizi a rekordní inflaci. Vláda musela řešit prudký nárůst cen energií, například zavedením cenových stropů.
• Předsednictví v Radě EU: V druhé polovině roku 2022 Česká republika předsedala Radě Evropské unie. Předsednictví bylo hodnoceno jako úspěšné, zejména díky zvládnutí agendy spojené s válkou na Ukrajině a energetickou krizí.
• Konsolidační balíček: V reakci na rostoucí státní dluh prosadila vláda v roce 2023 rozsáhlý a nepopulární balíček úsporných opatření, který zahrnoval změny v DPH, snížení dotací a úpravy sociálních dávek. Tento krok se stal hlavním terčem kritiky opozice a vedl k poklesu popularity vlády.

Volby 2025 a odchod do opozice

Volební kampaň 2025

Do voleb v roce 2025 šla koalice SPOLU s cílem obhájit vítězství a pokračovat ve vládnutí. Kampaň byla postavena na obhajobě kroků, které vláda učinila během svého funkčního období, a na varování před návratem Andreje Babiše a možnou koalicí s extremistickými stranami.

Hlavními tématy kampaně byly ekonomická stabilita, bezpečnost a prozápadní směřování země. Koalice se snažila voličům vysvětlit nutnost nepopulárních reforem, jako byl konsolidační balíček.

Volební porážka

Ve volbách, které se konaly 3. a 4. října 2025, však koalice SPOLU neuspěla. Získala 23,5 % hlasů a 54 mandátů, což znamenalo výraznou ztrátu 17 poslanců oproti volbám v roce 2021. Skončila na druhém místě s velkým odstupem za vítězným hnutím ANO.

Příčiny porážky jsou spatřovány především v nepopularitě vládních úsporných opatření, vysoké inflaci v předchozích letech a neschopnosti efektivně komunikovat vládní kroky veřejnosti.

Přechod do opozice a budoucnost

Po volbách lídři koalice SPOLU uznali porážku a oznámili odchod do opozice. Vítězné hnutí ANO zahájilo jednání o vládě s hnutími SPD a Motoristé, čímž se pro SPOLU uzavřela možnost podílet se na vládě.

Porážka ve volbách otevřela debatu o budoucnosti samotné koalice. Již krátce po volbách se začaly objevovat hlasy, zejména zevnitř ODS, které zpochybňovaly další smysl tohoto spojení. Kritici argumentují, že koalice omezuje ideologickou čitelnost jednotlivých stran a že by samostatná kandidatura mohla být pro některé z nich výhodnější.

Lídři všech tří stran však bezprostředně po volbách deklarovali vůli v projektu SPOLU pokračovat, minimálně na půdorysu společného poslaneckého klubu a v rámci příprav na další volby. Budoucnost koalice tak zůstává jedním z hlavních témat české politické scény.

Volební výsledky

Volby	Hlasy (%)	Mandáty	+/-	Postavení
2021	27,79 %	71	–	Vláda
2025	23,5 %	54	-17	Opozice