Rožnov pod Radhoštěm

Rožnov pod Radhoštěm
Název	Rožnov pod Radhoštěm
Mapa	ano
Kraj	Zlínský kraj
Nadmořská výška	378

Rožnov pod Radhoštěm (do roku 1912 zkráceně pouze Rožnov, historicky německy označován jako Rosenau či Rožnau) je město nacházející se ve Zlínském kraji v okrese Vsetín na východě České republiky. Město plní funkci obce s rozšířenou působností (ORP) a představuje přirozené centrum mikroregionu moravského Valašska. K počátku roku 2026 zde bylo evidováno 15 916 trvale žijících obyvatel.

Urbanistický a historický vývoj města je determinován jeho polohou v údolí řeky Rožnovská Bečva. V 19. a na počátku 20. století byl Rožnov pod Radhoštěm celoevropsky proslulý jako klimatické a žinčicové lázně. Ve 20. století prošlo město masivní industriální transformací, když zde byl vybudován národní podnik Tesla Rožnov, čímž se lokalita stala centrem československého elektrotechnického průmyslu. Tato technologická tradice plynule přešla i do 21. století, kdy ve městě působí globální polovodičové korporace, zejména společnost onsemi. Město je rovněž mezinárodně známé díky Valašskému muzeu v přírodě, jež představuje nejstarší a největší instituci svého druhu ve střední Evropě.

📍 Geografie a přírodní podmínky

Katastrální území Rožnova pod Radhoštěm zaujímá plochu 39,48 kilometrů čtverečních (3 948 hektarů). Z administrativního hlediska se město člení na tři samostatná katastrální území: Rožnov pod Radhoštěm, Hážovice a Tylovice. Nadmořská výška v centrální části města na Masarykově náměstí činí 378 metrů nad mořem, avšak celkový výškový profil katastru je extrémně členitý a pohybuje se v intervalu od přibližně 360 metrů u vodní hladiny až po 981 metrů na vrcholu Velká Polana.

Město se rozkládá v geomorfologickém celku Rožnovská brázda, jež tvoří sníženinu mezi dvěma horskými systémy. Severní hranice a svahy katastru zasahují přímo do pohoří Moravskoslezské Beskydy, konkrétně do masivu dominantní hory Radhošť (1 129 metrů), přičemž hranice území prochází mezi vrcholy Kamenárka (863 metrů) a Černá hora (901 metrů). Jižní partie města se naopak opírají o svahy pohoří Hostýnsko-vsetínská hornatina. Hydrologickou osu města tvoří řeka Rožnovská Bečva, která městem protéká ve směru od východu na západ a přibírá zde řadu menších horských přítoků (například Hážovický potok či Zuberský potok).

⏳ Historický vývoj

Dějiny města reflektují přechod od středověkého zemědělského osídlení přes lázeňské středisko až po moderní průmyslovou aglomeraci.

Od první zmínky po klimatické lázně

Území města bylo kolonizováno ve 13. století v rámci takzvané velké kolonizace iniciované olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku. První písemná doložitelná zmínka pochází z roku 1267, kde je lokalita uváděna v listinách právě tohoto biskupa. Ochrannou a správní funkci nad osídlením plnil hrad Rožnov (také známý jako hrad Rožnovec), který byl vybudován na nedalekém kopci Hradisko a z něhož se do současnosti dochovaly pouze terénní relikty a torza zdiva, neboť byl v 16. století na příkaz císaře rozbořen, aby neposkytoval útočiště loupežníkům.

V roce 1796 si brněnský lékař František Kročák všiml výjimečně příznivých klimatických podmínek údolí a zahájil tradici klimatických lázní. Hlavním léčebným prostředkem se kromě čistého horského vzduchu stala žinčica (specifický nápoj z ovčího mléka) a vycházky po okolních kopcích. Rožnovské lázně dosáhly celoevropského ohlasu na přelomu 19. a 20. století, kdy je navštěvovaly významné osobnosti politického a kulturního života, včetně Sigmunda Freuda či Gregora Johanna Mendela. Definitivní zánik lázeňství nastal v období po druhé světové válce v důsledku radikální změny hospodářského kurzu státu.

Éra podniku Tesla a industriální rozmach

Naprosto klíčovým zlomem v dějinách Rožnova pod Radhoštěm byl rok 1949. Na základě vládního rozhodnutí o industrializaci regionu zde byl založen národní podnik Tesla Rožnov. Závod se specializoval na vývoj a výrobu vakuové elektroniky, obrazovek pro televizory a později polovodičových součástek a integrovaných obvodů.

Přítomnost tohoto strategického podniku vyvolala masivní demografický a urbanistický boom. Během několika dekád se počet obyvatel města zčtyřnásobil. Byly vybudovány rozsáhlé komplexy panelových sídlišť, nová školská a zdravotnická zařízení. Tesla Rožnov ve svém vrcholném období na přelomu 80. a 90. let zaměstnávala přes 8 500 pracovníků a disponovala vlastním výzkumným ústavem. Po politicko-ekonomických změnách v roce 1989 byl státní podnik privatizován, rozdělen na menší divize a transformován do struktury průmyslového areálu, ve kterém dnes operují mezinárodní technologické firmy.

🏘 Valašské muzeum v přírodě

Rožnov pod Radhoštěm je nositelem mimořádného kulturního dědictví prostřednictvím Valašského muzea v přírodě, jež od roku 2018 organizačně spadá pod Národní muzeum v přírodě. Instituce byla založena v roce 1925 bratry Aloisem a Bohumírem Jaronkovými v reakci na postupující zánik tradiční lidové architektury na Valašsku.

Skanzen (muzeum pod širým nebem) je prostorově a tematicky rozdělen do tří hlavních prohlídkových areálů:

Dřevěné městečko: Nejstarší část muzea, otevřená již v roce 1925. Prezentuje způsob života v malém valašském městě na přelomu 19. a 20. století. Dominantami jsou dřevěný farní kostel sv. Anny (kopie kostela z Větřkovic u Příbora), budova historické radnice, měšťanský Billův dům a Vaškova hospoda. Nachází se zde rovněž takzvaný Valašský Slavín, čestné pohřebiště významných osobností regionu, kde odpočívá například atlet Emil Zátopek či skokan na lyžích Jiří Raška.
Valašská dědina: Nejrozsáhlejší část muzea vybudovaná v 60. a 70. letech 20. století na přilehlé stráni. Představuje typické formy pasekářského osídlení, chudé chalupy bezzemků i bohatá fojtství. Jedná se o takzvané živé muzeum, kde jsou celoročně chována hospodářská zvířata (ovce, kozy, drůbež) a pěstovány původní odrůdy zemědělských plodin.
Mlýnská dolina: Byla otevřena pro veřejnost v roce 1982. Tento okruh se zaměřuje výhradně na technické a řemeslné stavby poháněné vodní energií. Návštěvníkům je předváděn plně funkční vodní mlýn, pila, hamr (kovárna s vodním bucharem) a lisovna oleje.

V roce 2025 oslavilo Valašské muzeum v přírodě 100. výročí od svého založení. K tomuto výročí byla uspořádána řada akcí v rámci cyklu Valašský rok 2025. Podle oficiálních dat uzavřelo muzeum jubilejní rok 2025 s rekordní návštěvností ve výši 286 507 návštěvníků. Vrcholem oslav se staly Rožnovské slavnosti, kterých se zúčastnil i prezident republiky Petr Pavel. Muzeum spravuje rovněž externí architektonický areál Pustevny, zahrnující secesní dřevěné útulny Libušín a Maměnka, navržené architektem Dušanem Jurkovičem.

🏭 Ekonomika a strategická investice onsemi

Hospodářský profil Rožnova pod Radhoštěm je v 21. století postaven na fundamentu elektrotechnického a polovodičového průmyslu, čímž město získalo v ekonomických kruzích přezdívku "Silicon Valley střední Evropy". Nejvýznamnějším zaměstnavatelem a ekonomickým hegemonem regionu je pobočka americké globální technologické společnosti onsemi (ON Semiconductor).

Společnost onsemi v rožnovském průmyslovém areálu (v prostorách bývalé Tesly) historicky provozuje kompletní cyklus zahrnující růst krystalů křemíku, výrobu křemíkových leštěných desek a finální produkci čipů (přibližně 10 milionů čipů denně).

Obří investice do karbidu křemíku (2024–2026)

V červnu 2024 ohlásila centrála společnosti onsemi strategické rozhodnutí o expanzi výroby v Rožnově pod Radhoštěm s plánovanou investiční hodnotou zhruba 44 až 46 miliard korun (přibližně 2 miliardy amerických dolarů). Cílem projektu je radikální transformace produkce na zpracování karbidu křemíku (SiC). Polovodiče na bázi karbidu křemíku představují kritickou komponentu pro elektromobilitu (výrazně zvyšují dojezd a efektivitu nabíjení baterií v elektromobilech) a infrastrukturu obnovitelných zdrojů.

Proces schvalování této obří investice, která se může stát jednou z největších zahraničních investic v dějinách státu, však podléhá přísnému mezinárodnímu i lokálnímu byrokratickému řízení. Česká vláda vyjednala pro společnost investiční pobídku ve formě daňových slev a přímé dotace, ovšem tato státní pomoc musí projít takzvaným notifikačním procesem u Evropské komise, jež hlídá pravidla hospodářské soutěže. V průběhu března 2025 došlo k setkání ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka s generálním ředitelem onsemi Hassanem El-Khourym ve Spojených státech, kde obě strany potvrdily závazek projekt dokončit. I přes dílčí propouštění 170 zaměstnanců v jarních měsících roku 2025 (zdůvodněné celosvětovým globálním ochlazením automobilového trhu) vedení společnosti deklarovalo, že rozvoj SiC technologie v Rožnově pokračuje a první testovací čipy z nové linky mají být vyprodukovány v roce 2027.

Dne 16. září 2026 uspořádal generální ředitel onsemi takzvaný Investor Day, kde potvrdil integraci rožnovského závodu do budoucí strategie platformy Embedded Power Platform. Současně se na tento technologický rozmach připravuje i samospráva města prostřednictvím infrastruktuního projektu nazvaného "MiliJarda", v rámci kterého probíhá rekonstrukce kulturních, vzdělávacích a dopravních kapacit pro budoucí zaměstnance s rozpočtem ve výši 1 miliardy korun.

🏛 Samospráva a politika

Správu města zajišťuje Zastupitelstvo města Rožnov pod Radhoštěm. To je na základě velikosti populace stanoveno na 21 volených členů, z nichž vzešla sedmičlenná Rada města včetně uvolněného starosty a místostarostů.

Komunální volby 2022

Poslední řádné volby do zastupitelstva proběhly ve dnech 23. a 24. září 2022. Volební účast dosáhla hodnoty 42,51 %. Voliči svými hlasy rozdělili mandáty mezi šest politických subjektů. Z výsledků vzešla vládnoucí koalice a do funkce starosty byl následně zvolen Jan Kučera z kandidátky Nezávislí Rožnováci. Tabulka níže poskytuje kompletní výsledky zastoupených stran.

Strana / Koalice	Počet odevzdaných hlasů	Zisk v %	Získané mandáty (z 21)
ANO 2011	26 295	24,92 %	5
Nezávislí Rožnováci (STAN + Nezávislí)	24 288	23,02 %	5
KDU-ČSL	18 151	17,20 %	4
ODS	14 038	13,30 %	3
SPD	9 880	9,36 %	2
Zdravý Rožnov (Zelení + Nezávislí)	9 213	8,73 %	2
Piráti	3 637	3,44 %	0 (pod 5% klauzulí)

(Vysvětlivka k absolutním číslům hlasů: V komunálním volebním systému v ČR se volí křížkováním jednotlivých kandidátů. Každý volič v Rožnově disponoval až 21 hlasy, proto součet odevzdaných hlasů u jednotlivých stran přesahuje absolutní počet voličů).*

🗓 Aktuální události na podzim 2026

Město zaznamenalo v měsíci září 2026 několik klíčových administrativních a kulturních milníků:

Schválení územního plánu: Dne 8. září 2026 se sešlo Zastupitelstvo města Rožnov pod Radhoštěm na svém 25. řádném zasedání a formálně schválilo zcela nový územní plán města. Tento strategický dokument o prostorovém uspořádání nahradil předchozí zastaralou dokumentaci z roku 2011. Přijetí nového územního plánu (jemuž předcházela veřejná projednávání ještě v srpnu 2025) je esenciální pro ukotvení nových průmyslových a rezidenčních zón spojených s probíhajícími korporátními investicemi v regionu.
Svatováclavské slavnosti: V neděli 27. září 2026 se v městském parku v okolí hudebního altánu a Společenského domu uskutečnil historicky první ročník Svatováclavských slavností. Událost transformovala prostor do podoby středověkého vojenského tábora, který zorganizovala skupina Rytíři svatého Grálu. Zahrnovala prezentaci historických zbrojířských a kovářských řemesel, středověkou černou kuchyni a byla završena turnajem o putovní Svatováclavskou korunu za účasti rožnovského šermířského klubu.

📈 Demografické statistiky

Demografická křivka Rožnova pod Radhoštěm vykazuje v 21. století trvalý klesající trend. Od historického vrcholu v 90. letech 20. století ztratilo město přes tisíc trvalých obyvatel, převážně vlivem stárnutí populace (téměř čtvrtina občanů má nad 65 let věku) a negativního migračního salda (časté stěhování mladších rodin do menších satelitních obcí v okolí z důvodu vysokých cen nemovitostí ve městě).

Následující tabulka přináší kompletní a nevynechaná data o stavu populace podle údajů Českého statistického úřadu za sledované období od roku 2015 do aktuálního roku 2026.

Rok	Evidovaný počet obyvatel (k počátku daného roku)
2015	16 575
2016	16 541
2017	16 477
2018	16 469
2019	16 420
2020	16 398
2021	16 095
2022	16 214
2023	16 205
2024	16 108
2025	16 011
2026	15 916

💡 Pro laiky

Při pohledu na mapu a propagační materiály se Rožnov pod Radhoštěm jeví jako tradiční beskydské městečko. Lidé z celé republiky sem jezdí do Dřevěného městečka obdivovat historické roubenky, sledovat ovečky, jíst valašské frgály a pít slivovici. Kolem Rožnova se tyčí zalesněné hory, což přesně odpovídá obrazu oázového klidu.

Nicméně tento obraz tvoří pouze jednu polovinu identity města. Ta druhá polovina je přísně industriální a tvoří neuvěřitelný paradox. Stačí totiž přejít řeku Bečvu z idylického historického muzea a člověk se octne uprostřed jedné z nejvyspělejších průmyslových zón ve střední Evropě. V obrovském továrním komplexu (kde dříve sídlila slavná Tesla) zde pracovníci ve sterilních oblecích a za využití vakua a robotických ramen vyrábějí supermoderní polovodičové čipy. Zatímco v muzeu ukazuje kovář, jak se v 19. století dělala podkova, o kilometr dál probíhají americké investice za desítky miliard korun do technologií karbidu křemíku, které mají pohánět elektromobily budoucnosti po celém světě.

Tento obrovský kontrast dělá z Rožnova naprostý unikát. Město není typickým chudým horským zapadákovem, ale bohatým technologickým centrem s obrovským průmyslovým potenciálem, kterému však vládne striktní požadavek na uchování životního prostředí v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Zdroje