Předseda vlády České republiky

Rozbalit box

Obsah boxu

Předseda vlády České republiky, neformálně označovaný jako premiér, je hlavou vlády České republiky a nejvyšší představitel výkonné moci v Česku. Jeho postavení a pravomoci jsou vymezeny Ústavou České republiky, zejména Hlavou třetí. Předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze a vystupuje jejím jménem.

Současným předsedou vlády je od 28. listopadu 2021 Petr Fiala.

Ústavní postavení

Česká republika je parlamentní republikou, což znamená, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Předseda vlády je tak klíčovou postavou politického systému, jehož postavení je silnější než postavení prezidenta republiky, který plní spíše reprezentativní roli.

Předseda vlády je primus inter pares (první mezi rovnými) pouze formálně. Ve skutečnosti stojí v čele výkonné moci, určuje směřování vnitřní i zahraniční politiky a nese hlavní politickou odpovědnost za činnost celé vlády.

Jmenování a odvolání

Proces jmenování a odvolání předsedy vlády je jedním z nejdůležitějších mechanismů českého ústavního systému a je popsán v článcích 68 a 73 Ústavy.

Jmenování

1. Po volbách do Poslanecké sněmovny nebo po demisi předchozí vlády jmenuje prezident republiky nového předsedu vlády. Ústavní zvyklostí je, že prezident jmenuje předsedou strany nebo koalice, která má reálnou šanci získat důvěru Poslanecké sněmovny. 2. Na návrh nově jmenovaného předsedy vlády jmenuje prezident ostatní členy vlády (ministry). 3. Do 30 dnů po svém jmenování musí vláda jako celek předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry.

Pokud nově jmenovaná vláda důvěru nezíská, proces se opakuje. Pokud ani druhá vláda jmenovaná na návrh nového předsedy vlády důvěru nezíská, jmenuje prezident předsedu vlády potřetí, tentokrát na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.

Demise a odvolání

Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Pokud podá demisi předseda vlády, padá celá vláda. Demisi musí podat vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny.

Prezident předsedu vlády odvolá, pokud:

• Poslanecká sněmovna vysloví vládě nedůvěru.
• Poslanecká sněmovna zamítne žádost vlády o vyslovení důvěry.

Pravomoci a odpovědnost

Předseda vlády disponuje řadou významných pravomocí, které z něj činí ústřední postavu politického dění v Česku.

Řízení vlády

• Svolávání a řízení schůzí: Předseda vlády svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze vlády. Určuje program jednání a má rozhodující slovo při řešení sporů mezi ministry.
• Organizace činnosti: Organizuje činnost vlády a zajišťuje plnění jejího programu. K tomu mu slouží Úřad vlády České republiky, který je jeho hlavním administrativním a odborným zázemím.
• Jmenování a odvolávání ministrů: Předseda vlády navrhuje prezidentovi republiky jmenování a odvolání ostatních členů vlády. Prezident je povinen těmto návrhům vyhovět. Tato pravomoc dává premiérovi silný nástroj k udržení disciplíny a jednoty v kabinetu.

Kontrasignace rozhodnutí prezidenta

Řada pravomocí prezidenta republiky, vymezených v článku 63 Ústavy, vyžaduje ke své platnosti spolupodpis (kontrasignaci) předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za tato rozhodnutí pak nese odpovědnost vláda. Jedná se o klíčový prvek parlamentního systému, který omezuje moc prezidenta.

Mezi kontrasignovaná rozhodnutí patří například:

• Zastupování státu navenek
• Sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv
• Jmenování a odvolávání vedoucích zastupitelských misí (velvyslanců)
• Udělování amnestie
• Jmenování soudců obecných soudů
• Jmenování generálů

Vztah k Parlamentu

• Odpovědnost Poslanecké sněmovně: Celá vláda, včetně jejího předsedy, je odpovědná Poslanecké sněmovně. Předseda vlády a ostatní ministři jsou povinni účastnit se schůzí sněmovny a odpovídat na interpelace poslanců.
• Zákonodárná iniciativa: Vláda jako celek má právo zákonodárné iniciativy, tedy může Poslanecké sněmovně předkládat návrhy zákonů. V praxi je vláda nejčastějším a nejdůležitějším předkladatelem legislativy.
• Právo účasti na schůzích: Předseda vlády má právo účastnit se schůzí Poslanecké sněmovny, Senátu i jejich výborů a komisí.

Zahraniční politika a Evropská unie

Přestože prezident zastupuje stát navenek, hlavní odpovědnost za zahraniční politiku nese vláda a její předseda. Předseda vlády reprezentuje Českou republiku na zasedáních Evropské rady, která je nejvyšším politickým orgánem Evropské unie a sdružuje hlavy států a vlád členských zemí.

Bezpečnost státu

Předseda vlády je z titulu své funkce předsedou Bezpečnostní rady státu, která je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci a přípravu opatření k zajištění bezpečnosti České republiky.

Historie úřadu

Funkce předsedy vlády existuje na území Česka v různých formách od vzniku Československa.

• První republika (1918–1938): V čele vlády stál předseda vlády Československé republiky. Prvním byl Karel Kramář.
• Protektorát Čechy a Morava (1939–1945): Existovala funkce předsedy protektorátní vlády, která však byla plně podřízena německé okupační moci.
• Poválečné období a komunistický režim (1945–1989): Funkce předsedy vlády byla zachována, ale v období komunistického režimu byla jeho moc podřízena vedení Komunistické strany Československa.
• Česká a Slovenská Federativní Republika (1990–1992): V rámci federace existovala jak federální vláda v čele s předsedou vlády ČSFR, tak národní vlády, včetně vlády České republiky v čele s českým premiérem.
• Samostatná Česká republika (od 1993): Současná podoba úřadu vznikla 1. ledna 1993.

Sídlo

Úřad vlády

Oficiálním sídlem vlády a jejím předsedy je Strakova akademie na levém břehu Vltavy v Praze na Malé Straně. Tato novobarokní budova z konce 19. století slouží jako hlavní pracoviště premiéra a místo, kde se konají pravidelná zasedání kabinetu.

Rezidence předsedy vlády

Oficiální rezidencí předsedy vlády je Kramářova vila, nacházející se v blízkosti Pražského hradu s výhledem na Prahu. Tuto novobarokní vilu si nechal na počátku 20. století postavit první československý premiér Karel Kramář. Slouží především k reprezentativním účelům a k ubytování významných zahraničních návštěv.

Seznam předsedů vlád České republiky

Od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 se v úřadu vystřídalo několik osobností:

1. Václav Klaus (ODS), 1993–1998
2. Josef Tošovský (nestraník), 1998 (předseda úřednické vlády)
3. Miloš Zeman (ČSSD), 1998–2002
4. Vladimír Špidla (ČSSD), 2002–2004
5. Stanislav Gross (ČSSD), 2004–2005
6. Jiří Paroubek (ČSSD), 2005–2006
7. Mirek Topolánek (ODS), 2006–2009
8. Jan Fischer (nestraník), 2009–2010 (předseda úřednické vlády)
9. Petr Nečas (ODS), 2010–2013
10. Jiří Rusnok (nestraník), 2013–2014 (předseda úřednické vlády)
11. Bohuslav Sobotka (ČSSD), 2014–2017
12. Andrej Babiš (ANO 2011), 2017–2021
13. Petr Fiala (ODS), od 2021

Reference

```