Puma americká

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox živočich Puma americká (Puma concolor) je velká kočkovitá šelma přirozeně se vyskytující na americkém kontinentu. Díky svému obrovskému areálu rozšíření, který sahá od kanadského Yukonu až po jižní Andy v Jižní Americe, drží rekord jako savec s největším areálem rozšíření na západní polokouli. Je také známá pod názvy kuguár nebo horský lev. Ačkoliv je čtvrtou největší kočkovitou šelmou na světě, taxonomicky patří mezi malé kočky (Felinae), což znamená, že neumí řvát, ale dokáže příst a vydávat širokou škálu jiných zvuků.

Puma je vrcholový predátor, který se specializuje na lov velkých kopytníků, především jelenů, ale její jídelníček je velmi flexibilní. Je to samotářské a teritoriální zvíře, které se vyhýbá lidem a útoky na člověka jsou extrémně vzácné. Přestože byla v mnoha částech svého historického areálu, zejména na východě Severní Ameriky, vyhubena, její populace je v současnosti považována za stabilní a organizací IUCN je klasifikována jako málo dotčený taxon.

🐾 Názvosloví a etymologie

Název puma pochází z kečuánštiny, jazyka inckých obyvatel And. Do evropských jazyků se dostal přes španělštinu.

Název kuguár je odvozen z portugalského çuçuarana, což je zkomolenina slova sussuarana z jazyka tupí, znamenajícího "falešný jelen" (kvůli podobné barvě srsti).

Označení horský lev (anglicky mountain lion) se vžilo především v Severní Americe kvůli jejímu častému výskytu v horských a skalnatých oblastech a povrchní podobnosti se lvicí. V angličtině má puma více než 40 různých lokálních názvů, což je více než u jakéhokoli jiného savce. Mezi další patří například panther, catamount nebo painter.

Vědecké jméno Puma concolor je kombinací kečuánského názvu a latinského concolor, což znamená "jednobarevný", a odkazuje na její uniformně zbarvenou srst bez skvrn či pruhů v dospělosti.

🧬 Taxonomie a evoluce

Puma americká patří do čeledi kočkovití (Felidae) a podčeledi malé kočky (Felinae). Její nejbližšími žijícími příbuznými jsou jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi) a paradoxně také africký gepard (Acinonyx jubatus). Společný předek těchto tří rodů žil v Americe přibližně před 6,7 miliony lety. Gepardi se následně oddělili a migrovali do Asie a Afriky.

🏛️ Poddruhy

Historicky bylo popsáno až 32 poddruhů pumy, většinou na základě geografického rozšíření a drobných morfologických odlišností. Moderní genetické studie z počátku 21. století však tuto klasifikaci radikálně zjednodušily. V roce 2005 byla na základě mitochondriální DNA navržena klasifikace uznávající pouze šest poddruhů:

• Puma concolor concolor – severní část Jižní Ameriky
• Puma concolor cabrerae – střední a východní část Jižní Ameriky
• Puma concolor costaricensis – Střední Amerika
• Puma concolor couguar – Severní Amerika
• Puma concolor puma – jižní část Jižní Ameriky
• Puma concolor capricornensis – jihovýchodní část Jižní Ameriky

V roce 2017 však pracovní skupina pro klasifikaci kočkovitých šelem (Cat Classification Task Force) při IUCN navrhla ještě radikálnější zjednodušení a uznala pouze dva poddruhy:

• P. c. concolor – zahrnuje všechny jihoamerické populace.
• P. c. couguar – zahrnuje všechny severoamerické a středoamerické populace.

Zvláštní status má kriticky ohrožená puma floridská (dříve P. c. coryi), která je dnes považována za izolovanou populaci severoamerického poddruhu P. c. couguar.

🌍 Rozšíření a habitat

Puma americká má největší areál rozšíření ze všech suchozemských savců na západní polokouli. Její teritorium se táhne v délce 110 stupňů zeměpisné šířky, od severního Yukonu v Kanadě až po nejjižnější cíp Patagonie v Chile a Argentině.

Tato šelma je neuvěřitelně přizpůsobivá a dokáže přežít v téměř jakémkoli prostředí. Obývá:

• Horské jehličnaté lesy Skalnatých hor.
• Tropické deštné lesy Amazonie.
• Travnaté pampy v Argentině.
• Suché pouště a polopouště na jihozápadě USA.
• Mokřady a bažiny, jako je Florida a Pantanal.

Jedinými prostředími, kterým se puma vyhýbá, jsou hustě osídlené městské oblasti a rozsáhlé plochy intenzivního zemědělství. Historicky se vyskytovala na celém území Spojených států a jižní Kanady, ale v důsledku kolonizace byla ve východní části Severní Ameriky téměř vyhubena. Jediná přežívající populace na východ od řeky Mississippi je zmíněná puma floridská. V posledních desetiletích se však pumy pomalu vracejí na svá původní teritoria a jsou pozorovány stále více na východě.

📖 Popis a biologie

📏 Velikost a stavba těla

Puma je štíhlá a hbitá kočka s velkýma tlapama, silnýma zadníma nohama a dlouhým, válcovitým ocasem. Její stavba těla je přizpůsobena síle a schopnosti krátkých, explozivních sprintů a skoků.

• Délka těla: Samci měří od čenichu po kořen ocasu 100 až 150 cm, samice 85 až 130 cm.
• Ocas: Dlouhý 60 až 95 cm, slouží jako kormidlo při skocích a rychlých změnách směru.
• Hmotnost: Samci váží obvykle 53 až 72 kg, ale výjimečně mohou přesáhnout 100 kg. Samice jsou menší, s váhou 34 až 48 kg. Velikost pum se zvětšuje se vzdáleností od rovníku, což je v souladu s Bergmannovým pravidlem.
• Srst: Krátká a hustá, zbarvení je uniformní, obvykle žlutohnědé, šedohnědé až červenohnědé. Spodní část těla je světlejší. Kolem čenichu a na konci ocasu má tmavé znaky. Mláďata se rodí skvrnitá, což jim poskytuje kamufláž, a skvrny ztrácejí zhruba v 6 měsících věku.

🐾 Smysly a adaptace

Puma je dokonale vybavena pro lov.

• Zrak: Má vynikající binokulární vidění, které jí umožňuje přesně odhadovat vzdálenosti. Její zrak je obzvláště citlivý na pohyb a dobře vidí i za šera.
• Sluch: Je velmi ostrý a dokáže zachytit i vysokofrekvenční zvuky vydávané kořistí.
• Čich: Ačkoliv není tak vyvinutý jako u psovitých, hraje důležitou roli v komunikaci a značkování teritoria.
• Skok: Díky extrémně silným zadním nohám, které jsou delší než přední, je puma jedním z nejlepších skokanů mezi savci. Dokáže skočit až 5,5 metru do výšky a více než 12 metrů do dálky.
• Drápy: Má zatažitelné drápy, které udržuje ostré a používá je k uchopení a přidržení kořisti.
• Zuby: Její špičáky jsou uzpůsobeny k prokousnutí krku a rozdrcení krčních obratlů kořisti.

поведение a ekologie

शिकार a potrava

Puma je obligátní masožravec. Je to typický predátor, který loví ze zálohy. Plíží se co nejblíže ke kořisti, využívá terénních nerovností a vegetace jako krytu, a poté zaútočí rychlým sprintem a skokem. Kořist zabíjí prokousnutím hrdla nebo zlomením vazu.

Její hlavní potravou jsou velcí kopytníci. V Severní Americe loví především různé druhy jelenů, jako je jelenec běloocasý, jelenec ušatý a wapiti. V Jižní Americe loví lama guanako, huemul, mazama a také kapybara.

Kromě velké kořisti je však velmi oportunistická a nepohrdne ani menšími zvířaty, jako jsou zajíci, dikobrazové, pásovci, ptáci, a dokonce i hmyz nebo plazi. Je známo, že loví i jiné predátory, například kojoty nebo rysy. Po úspěšném lovu si často zbytek kořisti zahrabe listím nebo sněhem a vrací se k ní později.

🗣️ Sociální struktura a komunikace

Puma je převážně samotářské zvíře. Dospělí jedinci se setkávají pouze v období páření. Každá puma si udržuje rozsáhlé teritorium, jehož velikost závisí na dostupnosti potravy a hustotě populace. Teritoria samců jsou větší a často se překrývají s teritorii několika samic. Své území si značkují močí, trusem a škrábanci na stromech.

Ačkoliv neumí řvát jako velké kočky (rod Panthera), její hlasový repertoár je velmi bohatý. Zahrnuje syčení, vrčení, prskání, mňoukání a zvuky podobné ptačímu cvrlikání. Nejznámější je její pronikavý, téměř lidský křik, který vydává především v období páření.

🔄 Rozmnožování a životní cyklus

Pumy nemají pevně dané období rozmnožování, ale páření vrcholí obvykle koncem zimy a začátkem jara. Samice je v říji několik dní, během kterých se páří s dominantním samcem, jehož teritorium obývá.

Březost trvá přibližně 91 dní. Samice rodí v dobře ukrytém doupěti (např. v jeskyni, hustém křoví) 1 až 6 mláďat, nejčastěji 2 až 3. Mláďata jsou slepá a zcela závislá na matce. Oči otevírají asi po dvou týdnech. Matka je kojí zhruba tři měsíce, ale již po šesti týdnech jim začíná nosit masitou potravu.

Mláďata zůstávají s matkou 1,5 až 2 roky, během kterých se učí lovit a přežít. Po osamostatnění si musí najít vlastní teritorium, což je pro mladé jedince nejnebezpečnější období života. Ve volné přírodě se pumy dožívají 8 až 13 let, v zajetí až přes 20 let.

📜 Vztah s člověkem

🏹 Historický pohled a mytologie

Puma hrála významnou roli v mytologii mnoha původních amerických kultur. Inkové ji považovali za symbol síly a moci a hlavní město jejich říše, Cuzco, bylo údajně navrženo ve tvaru pumy. Pro Apače byl její křik znamením smrti. V mnoha kmenech byla uctívána jako obratný lovec a strážce hor.

💥 Konflikty a útoky na lidi

Útoky pum na člověka jsou extrémně vzácné. Puma obecně nepovažuje člověka za kořist a snaží se mu vyhnout. Většina útoků se odehrává v oblastech, kde lidská sídla zasahují do přirozeného prostředí pum, což vede ke ztrátě plachosti a snížení dostupnosti přirozené kořisti. Nejčastějšími oběťmi jsou děti nebo osamělí dospělí, kteří se pohybují rychle (běžci, cyklisté), což může v pumě spustit lovecký instinkt. Od roku 1890 bylo v celé Severní Americe zaznamenáno jen něco málo přes 125 útoků, z nichž přibližně 27 bylo smrtelných.

Mnohem častější jsou útoky na hospodářská zvířata, což vede ke konfliktům s farmáři a rančery a je jednou z hlavních příčin lovu pum.

🛡️ Ochrana a status ohrožení

Celkově je puma americká podle IUCN klasifikována jako málo dotčený taxon (Least Concern) díky svému obrovskému areálu rozšíření a stabilní populaci. V mnoha oblastech je však její status mnohem problematičtější.

Hlavními hrozbami jsou:

• Ztráta a fragmentace habitatu: Rozvoj měst, silnic a zemědělství zmenšuje a rozděluje životní prostor pum.
• Úbytek kořisti: V některých oblastech klesají stavy jelenů a další kořisti.
• Pronásledování člověkem: Legální i nelegální lov kvůli ochraně dobytka nebo ze sportu.
• Dopravní nehody: Srážky s automobily jsou významnou příčinou úmrtnosti, zejména v blízkosti lidských sídel.

Ve většině USA a Kanady je lov pum regulován. V některých státech je chráněna, v jiných je povolena lovecká sezóna. V Jižní Americe je situace méně přehledná a ochrana závisí na legislativě jednotlivých zemí.

⭐ Zajímavosti a rekordy

• Puma drží Guinnessův rekord za zvíře s největším počtem jmen (v angličtině více než 40).
• Je největší kočkovitou šelmou, která umí příst, ale neumí řvát. Schopnost řvát je u velkých koček (lev, tygr, jaguár, levhart) dána specifickou stavbou jazylky, kterou pumy nemají.
• Její skok do výšky přes 5 metrů je srovnatelný s výškou patrového autobusu.
• Na rozdíl od mnoha jiných koček je puma aktivní ve dne i v noci, s vrcholy aktivity za úsvitu a soumraku.
• Puma floridská je jednou z nejohroženějších populací savců na světě. Díky intenzivním ochranářským programům, včetně introdukce samic z Texasu pro zvýšení genetické diverzity, se její počet zvýšil z pouhých 20-30 jedinců v 90. letech 20. století na odhadovaných 120-230 dospělých jedinců k roku 2025.

🧑‍🏫 Pro laiky

Puma americká je velká, elegantní kočka, které se někdy říká "horský lev" nebo "kuguár". Představte si ji jako velkou, jednobarevnou, pískově zbarvenou kočku s velmi dlouhým ocasem. Žije po celé Americe, od chladné Kanady až po jih Argentiny, a umí se přizpůsobit téměř jakémukoli prostředí – od hor přes lesy až po pouště.

Ačkoliv je velká a silná, nepatří mezi "velké kočky" jako lev nebo tygr. Hlavní rozdíl je v tom, že puma neumí řvát. Místo toho vydává zvuky podobné mňoukání, syčení nebo dokonce pronikavému křiku. Umí ale příst, což lvi a tygři nedokážou.

Je to samotářka, která loví hlavně v noci. Její nejoblíbenější kořistí jsou jeleni. Je neuvěřitelně hbitá a silná – dokáže skočit na střechu domu nebo přeskočit širokou silnici. Pro lidi není nebezpečná, pokud ji nevyprovokují. Snaží se nám vyhýbat a útoky jsou velmi vzácné. Je to fascinující a důležitý predátor, který pomáhá udržovat rovnováhu v přírodě.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025