První vláda Andreje Babiše
První vláda Andreje Babiše byla v letech 2017 až 2018 vládou České republiky, kterou vedl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Jednalo se o jednobarevnou menšinovou vládu, která vznikla po vítězství hnutí ANO v parlamentních volbách v říjnu 2017.
Tento kabinet představuje v moderních českých dějinách unikátní politický fenomén. Byl to první pokus Andreje Babiše o sestavení vlády, který byl od počátku koncipován jako „vláda odborníků“ pod politickým vedením hnutí ANO. Kabinet nezískal důvěru Poslanecké sněmovny (důvěru mu vyslovili pouze poslanci ANO), podal demisi, ale následně vládl v demisi až do června 2018, tedy téměř půl roku.
Toto období „vládnutí bez důvěry“ vyvolalo rozsáhlé ústavně-právní a politické debaty o mantinelech moci vlády v demisi. Vláda během tohoto období provedla rozsáhlé personální změny ve státní správě, policii a státních podnicích (tzv. „čistky“), řešila mezinárodní krize (vyhoštění ruských diplomatů po útoku v Salisbury) a připravovala půdu pro vznik druhé vlády, která se již opírala o toleranci komunistů. Z historického pohledu šlo o předstupeň k dlouhé éře dominance hnutí ANO, která s krátkou přestávkou vlády Petra Fialy (2021–2025) pokračuje i v roce 2026.
🗳️ Politický kontext a vznik vlády
Vzniku vlády předcházely volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017, které přinesly zásadní překreslení politické mapy. Hnutí ANO zvítězilo s drtivým náskokem (29,64 % hlasů), zatímco tradiční strany jako ČSSD utrpěly debakl.
Povolební pat a role Miloše Zemana
Bezprostředně po volbách se Andrej Babiš pokoušel vyjednat koalici. Většina stran demokratického bloku (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN) však spolupráci odmítla. Hlavním důvodem bylo trestní stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. Strany argumentovaly, že nemohou sedět ve vládě s trestně stíhaným premiérem.
Do hry vstoupil prezident Miloš Zeman, který měl s Babišem v té době silné mocenské spojenectví. Zeman pověřil Babiše sestavením vlády a deklaroval, že jej jmenuje premiérem i bez garantované většiny ve Sněmovně. To umožnilo vznik jednobarevného menšinového kabinetu, který se spoléhal na to, že buď získá podporu dodatečně, nebo bude vládnout bez důvěry tak dlouho, jak to prezident umožní.
Koncept „Makáme“ a vláda odborníků
Andrej Babiš prezentoval svou první vládu jako tým manažerů a nestranických expertů, kteří jdou „makat“ a ne „blábolit“ (v souladu s jeho volebním heslem). Do ministerských křesel usedli často dosavadní náměstci nebo ředitelé odborů, kteří sice nebyli členy ANO, ale byli loajální Babišovi (např. Adam Vojtěch na zdravotnictví, Robert Plaga na školství nebo Klára Dostálová na místním rozvoji).
👥 Složení vlády
Vláda byla jmenována 13. prosince 2017. Měla 15 členů (včetně premiéra). Obsazení resortů bylo čistě v režii hnutí ANO.
| Úřad | Člen vlády | Politická příslušnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Andrej Babiš | ANO | |
| Místopředseda vlády Ministr životního prostředí |
Richard Brabec | ANO | Babišova pravá ruka v chemii a politice |
| Místopředseda vlády Ministr zahraničních věcí |
Martin Stropnický | ANO | Dříve ministr obrany |
| Ministr vnitra | Lubomír Metnar | nestr. za ANO | Bývalý policista, později přešel na obranu |
| Ministryně financí | Alena Schillerová | nestr. za ANO | Do té doby náměstkyně na MF |
| Ministryně obrany | Karla Šlechtová | nestr. za ANO | Dříve MMR, na obraně se dostala do sporů |
| Ministr spravedlnosti | Robert Pelikán | ANO | Výrazná liberální tvář, později z politiky odešel |
| Ministryně práce a sociálních věcí | Jaroslava Němcová | ANO | |
| Ministr průmyslu a obchodu | Tomáš Hüner | nestr. za ANO | Manažer v energetice |
| Ministr zdravotnictví | Adam Vojtěch | nestr. za ANO | Bývalý tajemník na MF |
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Robert Plaga | ANO | |
| Ministr dopravy | Dan Ťok | nestr. za ANO | Pokračoval z vlády B. Sobotky |
| Ministr zemědělství | Jiří Milek | nestr. za ANO | Podnikatel v zemědělství |
| Ministryně pro místní rozvoj | Klára Dostálová | nestr. za ANO | |
| Ministr kultury | Ilja Šmíd | nestr. za ANO | Muzikolog a manažer |
🚫 Neúspěšné hlasování o důvěře
Vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry dne 16. ledna 2018. Jednání provázela bouřlivá atmosféra. Andrej Babiš ve svém projevu představil programové prohlášení, které slibovalo digitalizaci, důchodovou reformu a investice. Opozice však vládu tvrdě kritizovala.
Kauza Čapí hnízdo jako hlavní překážka
Hlavním tématem debaty nebyl vládní program, ale trestní stíhání premiéra. Tentýž den navíc Mandátový a imunitní výbor doporučil Sněmovně vydat Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Babiš nakonec požádal o vydání sám, aby „se očistil“.
Výsledek hlasování
Hlasování dopadlo podle očekávání v neprospěch vlády:
- PRO: 78 poslanců (pouze klub ANO)
- PROTI: 117 poslanců (ODS, Piráti, SPD, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09, STAN)
Vláda důvěru nezískala a 17. ledna 2018 podala demisi. Prezident Zeman ji pověřil vykonáváním funkce až do jmenování nové vlády.
⏳ Vládnutí v demisi (Leden – Červen 2018)
Období vládnutí v demisi trvalo více než pět měsíců a stalo se terčem kritiky ústavních právníků i opozice. Vláda bez důvěry totiž podle ústavních zvyklostí nemá dělat zásadní rozhodnutí, pouze „svítit a topit“. První vláda Andreje Babiše však byla v tomto období mimořádně aktivní.
Personální čistky
Vláda provedla vlnu personálních změn v čele státních institucí a podniků. Opozice to označovala za „čistky“ a snahu ovládnout státní aparát bez mandátu Sněmovny.
- Zdravotnictví: Ministr Vojtěch odvolal ředitelku Nemocnice Na Bulovce Andreu Vrbovskou a ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Svatopluka Němečka (bývalého ministra za ČSSD).
- Vnitro a Policie: Ministr Metnar odvolal ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína po soustavném tlaku premiéra Babiše. Tato kauza vyvolala demonstrace.
- Průmysl a doprava: Došlo ke změnám v dozorčích radách ČEZ, České dráhy a Česká pošta.
Zahraniční politika a kauza Skripal
Během vládnutí v demisi musel kabinet řešit vážnou diplomatickou krizi. V březnu 2018 došlo ve Velké Británii k otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery látkou Novičok. Británie obvinila Rusko. Vláda Andreje Babiše se v gestu solidarity připojila k západním spojencům a 26. března 2018 rozhodla o vyhoštění tří ruských diplomatů z České republiky. Tento krok byl překvapivý, protože prezident Zeman (spojenec Babiše) zastával pro-ruské postoje a zpochybňoval ruskou stopu (tvrdil, že Novičok se vyráběl v ČR). Babiš a ministr zahraničí Stropnický se však postavili na stranu NATO a EU.
Legislativní smršť
I bez důvěry vláda schvalovala důležité materiály:
- Slevy na jízdné: Vláda schválila zavedení 75% slevy na jízdné ve vlacích a autobusech pro studenty a seniory. Toto populistické opatření vstoupilo v platnost v září 2018 a stalo se jedním z hlavních symbolů Babišovy sociální politiky.
- GDPR: Vláda musela implementovat evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které vyvolalo paniku mezi podnikateli a obcemi.
⚔️ Vnitřní konflikty a pády ministrů
Ačkoliv šlo o vládu jednoho hnutí, nebyla ušetřena vnitřních sporů.
- Karla Šlechtová na Obraně: Ministryně obrany se dostala do ostrého konfliktu s generálním štábem a zbrojařskou lobby. Zpochybňovala dřívější zakázky a dostala se do mediální přestřelky s premiérem. Její pozice se stala neudržitelnou a v druhé vládě již nepokračovala.
- Robert Pelikán: Ministr spravedlnosti, který byl zpočátku tváří liberálního křídla ANO, oznámil odchod z politiky. Důvodem byl nesouhlas s příklonem hnutí k SPD a KSČM a názorové rozchody v oblasti lidských práv (např. případ vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA, které Pelikán podepsal navzdory tlaku prezidenta Zemana).
🏗️ Cesta k druhé vládě
Vládnutí v demisi nemohlo trvat věčně. Andrej Babiš vedl paralelní jednání s ČSSD, KSČM a SPD.
- Odmítnutí SPD: Ačkoliv Tomio Okamura nabízel koalici, Babiš se obával mezinárodní izolace a reakce vlastních poslanců, proto přímou koalici s SPD odmítl.
- Dohoda s ČSSD a KSČM: Nakonec zvítězila varianta menšinové koalice s ČSSD, kterou budou tolerovat komunisté. Tato dohoda se rodila v bolestech, ČSSD ji schvalovala v referendu.
První vláda Andreje Babiše ukončila své působení 27. června 2018, kdy prezident jmenoval druhou vládu Andreje Babiše.
📊 Bilance a historický význam
První vláda Andreje Babiše je historiky a politology hodnocena jako přechodné období, které však mělo zásadní dopady.
- Normalizace vládnutí bez důvěry: Vytvořila precedens, že vláda bez důvěry může vládnout plnohodnotně a provádět zásadní personální i ekonomické kroky po dobu mnoha měsíců.
- Ovládnutí státní správy: Hnutí ANO využilo toto období k obsazení klíčových postů ve státní správě loajálními lidmi, což upevnilo mocenskou pozici Andreje Babiše na další roky.
- Sociální dárky: Zavedení slev na jízdné ukázalo směr, kterým se bude Babišova politika ubírat – masivní přerozdělování směrem k voličským skupinám seniorů.
- Zahraniční kurz: Vláda v kritickém momentu (kauza Skripal) udržela prozápadní kurz navzdory tlaku Hradu.
V kontextu roku 2026, kdy vládne třetí vláda Andreje Babiše (s pevnou většinou 108 hlasů), se první vláda jeví jako „zkušební provoz“, ve kterém se Babiš učil ovládat státní aparát a testoval limity ústavy. Zatímco první vláda byla vládou menšinovou a nestabilní, současná třetí vláda je mocensky nejsilnějším kabinetem v historii samostatné ČR.
💡 Pro laiky
První vláda Andreje Babiše byla takový „pokusný balónek“. Babiš vyhrál volby, ale nikdo s ním nechtěl vládnout, protože ho policie stíhala kvůli Čapímu hnízdu. Tak sestavil vládu jen ze svých lidí a kamarádů (odborníků). Prezident Zeman mu to dovolil. Tato vláda šla do Sněmovny pro důvěru, ale nezískala ji. Normálně by měla hned skončit, ale Babiš vládl dál „v demisi“ skoro půl roku. Během té doby stihl vyhodit spoustu ředitelů v nemocnicích nebo na poště a rozdat slevy na jízdné. Nakonec se dohodl s ČSSD a komunisty a vznikla jeho druhá, už opravdová vláda. Byla to doba, kdy se ukázalo, že v Česku může vládnout i ten, koho parlament neschválil, když ho drží prezident.