Petr Rada

Petr Rada
Datum narození	21. srpna 1958
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost
Děti	Filip Rada
Povolání	fotbalový trenér, bývalý fotbalový obránce
Aktivní od	1979 (jako hráč), 1996 (jako trenér)

Petr Rada (* 21. srpna 1958, Praha) je český fotbalový trenér a bývalý profesionální fotbalový obránce a reprezentant Československa. Patří mezi absolutně nejzkušenější, nejvýraznější a nejznámější trenérské osobnosti v novodobé historii českého fotbalu. V rámci nejvyšší české fotbalové ligy drží historický absolutní rekord v celkovém počtu odkoučovaných zápasů na pozici hlavního trenéra (více než 470 utkání) a vládne rovněž historické tabulce trenérů s nejvyšším počtem získaných ligových bodů.

Jako aktivní hráč spojil svou kariéru především se slavnou érou armádního klubu Dukla Praha, se kterým v osmdesátých letech dvacátého století získal mistrovský titul a hned tři triumfy v tehdejším Československém poháru. Coby nekompromisní a spolehlivý obránce si vyzkoušel také lukrativní zahraniční angažmá v Německu (kde hrál úspěšně například za tradiční klub Fortuna Düsseldorf) a posléze na severoamerickém kontinentu. V reprezentačním dresu Československa nastoupil k jedenácti mezinárodním utkáním, přičemž do historie se zapsal dvěma vstřelenými brankami do sítě tehdejších úřadujících mistrů světa z Itálie.

Na trenérské lavičce nepřetržitě působí od roku 1996. Během své téměř třicetileté trenérské dráhy vedl drtivou většinu předních českých prvoligových celků. V roli lodivoda se představil na lavičce obou pražských „S“ – tedy Sparty Praha i Slavie Praha, úspěšně působil v klubech Teplice a Viktoria Plzeň a dlouhá léta budoval vysoce úspěšný kádr v severočeském klubu Jablonec. V letech 2008 až 2009 dosáhl absolutního funkcionářského a profesního vrcholu, když byl oficiálně jmenován hlavním trenérem české fotbalové reprezentace. U fanoušků, novinářů i hráčů je celoživotně pověstný svým vysoce impulzivním, emotivním a přísně autoritativním stylem vedení mužstva, za což si v domácím fotbalovém prostředí vysloužil všeobecně respektovanou přezdívku „Plukovník“.

🗓 Současnost a aktuální dění (2025–2026)

V letech 2025 a 2026 plnilo jméno Petra Rady přední stránky českých sportovních médií primárně v souvislosti s jeho koncem v tradičním pražském klubu Dukla Praha. Zkušený trenér převzal legendární klub na pražské Julisce v červnu roku 2022 v době, kdy se tým nacházel v hluboké sportovní letargii a dlouhodobě působil až ve druhé nejvyšší soutěži. Rada od vedení dostal jasný úkol – vrátit slavnou značku zpět mezi českou elitu. Tento cíl s velkým předstihem splnil v sezóně 2023/2024, kdy s Duklou druhou ligu suverénně opanoval a zajistil jí po pětileté pauze přímý postup do nejvyšší české ligy.

Prvoligová sezóna 2024/2025 se však pro Duklu a Petra Radu nesla v duchu těžkého a zničujícího boje o záchranu. Tým operující s limitovaným rozpočtem zakončil dlouhodobou část sezóny na 14. místě, což znamenalo povinnost bojovat o prvoligovou existenci v nevyzpytatelné baráži proti silnému druholigovému celku Vyškov. V mimořádně dramatickém barážovém dvojzápase na přelomu května a června 2025 Dukla ligu po obrovském boji a infarktovém penaltovém rozstřelu (ve kterém rozhodl ve prospěch Dukly zkušený útočník Jakub Řezníček) úspěšně uhájila a zachránila se.

Bezprostředně po této úspěšně splněné záchranářské misi však přišel pro Petra Radu tvrdý funkcionářský řez. Do klubu na jaře majetkově vstoupil nový akcionář Matěj Turek, který se po sezóně rozhodl pro kompletní restrukturalizaci sportovního úseku. Do nového vedení klubu byl angažován bývalý sparťan Martin Hašek a na pozici hlavního trenéra byl pro nadcházející ročník jmenován mladší trenér David Holoubek. Petr Rada společně se svými asistenty (Michalem Horňákem a Pavlem Medynským) tak po třech úspěšných letech na Julisce oficiálně skončil.

V mediálních výstupech v červnu 2025 (mimo jiné pro fotbalový portál inFotbal.cz či televizní zpravodajství) Rada neskrýval obrovské rozčarování a hořkost nad způsobem, jakým s ním nové klubové vedení komunikovalo. Uvedl, že ačkoliv se o jeho konci a příchodu trenéra Holoubka měsíce veřejně spekulovalo v tisku, jemu samotnému nikdo z nového vedení formálně neoznámil, že s ním po 30. červnu, kdy mu vyprší smlouva, nepočítají. Rozloučení s ním nicméně proběhlo ze strany věrných fanoušků a bývalého předsedy Pauknera za velkého respektu 12. června 2025 v klubovně na Julisce.

Pro probíhající podzimní a jarní část sezóny 2025/2026 zůstává sedmašedesátiletý Petr Rada bez oficiálního trenérského angažmá, avšak v rozhovorech naprosto kategoricky popřel odchod do fotbalového důchodu a potvrdil, že má stále obrovskou motivaci i fyzickou energii převzít další fotbalový klub, pakliže mu na stůl dorazí zajímavá sportovní výzva.

⏳ Hráčská kariéra

Petr Rada zahájil své první organizované fotbalové krůčky v mládežnických strukturách menšího pražského klubu FSC Libuš. V patnácti letech, na prahu roku 1973, přestoupil do vyhlášené mládežnické akademie elitního armádního klubu Dukla Praha. Zde prošel všemi dorosteneckými kategoriemi a postupně se formoval v mimořádně důrazného, nekompromisního a technicky velmi zdatného obránce. Svou povinnou vojenskou službu si odsloužil v letech 1977 až 1979 v menším klubu VTJ Čáslav, aby se následně vrátil zpět na domovskou Julisku.

Zlatá léta v Dukle Praha (1979–1988)

Po svém návratu do Dukly Praha v roce 1979 se Petr Rada velice rychle etabloval v základní sestavě a stal se neodmyslitelnou součástí jedné z posledních velkých a slavných ér tohoto obávaného vojenského klubu. V defenzivních řadách nastupoval po boku takových ikon československého fotbalu, jakými byli Luděk Macela či Jan Fiala, přičemž v ofenzivě klub tehdy táhl legendární Ladislav Vízek.

Rada v dresu Dukly podával vynikající výkony. Během devíti po sobě jdoucích sezón (1979–1988) odehrál za A-tým úctyhodných 257 prvoligových utkání, ve kterých z pozice obránce dokázal vsítit výborných 11 branek. Hned ve své první plné sezóně na Julisce (1979/1980) mohl oslavovat zisk mistrovského titulu v nejvyšší soutěži. Ještě větší historický úspěch pro klub přišel v sezóně 1981/1982, kdy s Duklou Praha vybojoval další cenné prvenství v nejvyšší československé soutěži. Na domácí pohárové scéně byl s klubem v tomto desetiletí takřka k nezastavení – v dresu Dukly se radoval z celkového vítězství v Československém poháru hned třikrát, a to v letech 1981, 1983 a 1985.

Zahraniční angažmá a závěr hráčské dráhy (1988–1996)

Ve třiceti letech, v průběhu roku 1988, dostal díky mírně se uvolňujícím politickým poměrům a svým stabilním reprezentačním výkonům oficiální vládní povolení odejít na lukrativní zahraniční angažmá. Přestoupil do Západního Německa, kde podepsal profesionální smlouvu s tradičním účastníkem Bundesligy, klubem Fortuna Düsseldorf. Zde strávil dvě kvalitní sezóny, ve kterých bez problému zvládal fyzicky náročný německý fotbal, odehrál 52 ligových zápasů a připsal si 3 branky. Následně se na rok přesunul do jiného tradičního německého klubu, Rot-Weiss Essen.

Na začátku roku 1991 se na velmi krátkou dobu vrátil zpět do mateřské Dukly Praha (odehrál zde jarní část s bilancí 12 zápasů a 4 gólů), ale ještě téhož roku přijal exotickou výzvu ze zámoří a podepsal smlouvu v Kanadě s klubem Toronto Blizzard. Během svého severoamerického působení, které tehdy zahrnovalo i specifické letní a halové formáty soutěže s obrovskou gólovou potencí, odehrál 87 utkání a zaznamenal na obránce neuvěřitelných 26 gólů.

Následně se přesunul zpět do Evropy. Po krátké anabázi v nižších německých soutěžích v klubu SSV Jahn Regensburg se vrátil do České republiky, kde hrál za ambiciózní provinční klub Chmel Blšany. Mezi lety 1993 a 1995 se ještě jednou naposledy objevil v kádru svého bývalého německého zaměstnavatele Fortuny Düsseldorf. Definitivní tečku za svou bohatou aktivní hráčskou dráhou udělal na prahu čtyřicítky v sezóně 1995/1996 na vršovickém Ďolíčku v dresu druholigových pražských Bohemians, kde se rozloučil velkolepou bilancí 19 gólů z penalty i ze hry ve 41 utkáních.

🇨🇿 Reprezentační kariéra

Tvrdé a spolehlivé výkony v defenzívě Dukly Praha vynesly Petru Radovi pochopitelně také pozvánku do tehdejší československé národní reprezentace. Svůj první oficiální mezistátní start si připsal pod vedením tehdejších trenérů v roce 1982.

Ačkoliv v národním dresu na rozdíl od svého klubového působení neodehrál stovky zápasů, jeho reprezentační bilance je vysoce specifická a památná. V letech 1982 až 1986 nastoupil celkem k 11 oficiálním mezinárodním utkáním. Coby sváteční střelec, operující primárně na pozici krajního nebo středního obránce, se do historie národního týmu zapsal zlatým písmem v den 16. listopadu 1983. Na plně zaplněném Strahovském stadionu v Praze nastoupilo Československo ke kvalifikačnímu utkání o postup na mistrovství Evropy proti tehdejším suverénním a úřadujícím mistrům světa z Itálie. Petr Rada v tomto historickém zápase nečekaně a fenomenálně vstřelil oba dva góly domácího týmu, zajistil Československu obrovsky senzační vítězství 2:0 a stal se na několik dní absolutním národním hrdinou celé fotbalové republiky.

👔 Trenérská kariéra

Po definitivním pověšení kopaček na hřebík v roce 1996 plynule a okamžitě přešel do trenérské role, ve které nakonec co do počtu ligových zápasů a slávy daleko předčil svou vlastní dlouhou hráčskou kariéru. V rámci české nejvyšší soutěže odkoučoval jako hlavní lodivod více než 470 zápasů a překonal tak historické tabulkové rekordy trenérských legend typu Karla Jarolíma a Petra Uličného v počtu nasbíraných vítězství i získaných bodů.

Začátky a tlak v pražských „S“ (1996–2002)

Své vůbec první trenérské ostruhy sbíral jako asistent v německém Düsseldorfu. Poté se v roce 1997 přesunul do České republiky na pozici asistenta trenéra do pražské Slavie. Když byl hlavní trenér v průběhu roku odvolán, Rada dostal na jaře a podzim roku 1998 svou první obrovskou šanci jako hlavní lodivod sešívaných. Ačkoliv byla jeho premiérová štace v roli hlavního trenéra u takto velkého klubu krátká a brzy se pokorně vrátil zpět na pozici odborného asistenta, získal zde naprosto zásadní ostruhy a zvykl si na permanentní mediální tlak spojený s vedením velkoklubu.

Skutečnou, nezávislou a stabilní pozici hlavního trenéra si začal budovat na přelomu tisíciletí. Nejprve vedl v sezóně 2000/2001 tým Teplic, kde prokázal své obrovské schopnosti motivátora a taktického stratéga. O rok později (v sezóně 2001/2002) dostal důvěru vedení v klubu Viktoria Plzeň, tehdy hrajícího v nižších patrech ligového systému.

Zlatá éra v Jablonci a reprezentační štace (2003–2009)

Nejpevněji a historicky nejvýrazněji se ovšem v první dekádě nového tisíciletí zapsal do kronik severočeského klubu FK Jablonec 97 (dnes FK Jablonec). V tomto klubu strávil ve svém prvním období na lavičce celé čtyři plné sezóny (od podzimu 2003 do léta 2007). Podařilo se mu zde vybudovat vysoce konkurenceschopný tým plný odhodlání, fyzické odolnosti a taktické disciplíny, který pravidelně trápil pražské favority. Následně se na jeden rok přesunul zpět do ambiciózních Teplic, avšak v létě roku 2008 přišla nabídka, která představovala absolutní profesní a celospolečenský vrchol.

Dne 17. července 2008 byl Petr Rada výkonným výborem Fotbalové asociace ČR (tehdy ČMFS) oficiálně a slavnostně jmenován do funkce hlavního trenéra české fotbalové reprezentace. Na tomto klíčovém postu nahradil odcházející trenérskou legendu Karla Brücknera, kterému mimochodem předtím dělal dva roky (2006–2008) vysoce loajálního asistenta. Rada dostal od vedení svazu jednoznačný úkol – úspěšně provést národní tým těžkou kvalifikací o postup na Mistrovství světa 2010 pořádané v Jihoafrické republice.

Reprezentaci vedl celkem v osmi soutěžních utkáních. Tým pod jeho vedením však od počátku výsledkově a herně tápal. Ztratil několik kriticky důležitých bodů po bezkrevných remízách (například se Severním Irskem) a vše vyvrcholilo v dubnu 2009 po potupné domácí prohře v derby se sousedním Slovenskem (1:2). K napjaté atmosféře v médiích navíc fatálně přispěl disciplinární skandál (takzvaná kauza „U Ševce“), kdy se několik předních reprezentantů bezprostředně po prohraném utkání bavilo ve společnosti prostitutek v pražském baru. Rada za tyto excesy převzal plnou zodpovědnost a v dubnu 2009 byl z funkce reprezentačního trenéra výkonným výborem s okamžitou platností odvolán.

Kočovný ligový život a záchranářské mise (2010–2017)

Po velkém reprezentačním nezdaru se Rada vrátil k trénování českých ligových klubů a začal v očích fanoušků připomínat klasického fotbalového cestovatele, jehož si majitelé klubů najímají v momentech největší sportovní krize. Na podzim roku 2010 úspěšně zachraňoval a stabilizoval tradiční klub Slovan Liberec. Následoval další, v pořadí již třetí návrat do oblíbených Teplic (2011–2012).

V letní pauze před sezónou 2012/2013 dostal druhou velkou kariérní příležitost u pražské Slavie, se kterou prožil poměrně slušný podzim, ale následně tragické a herně nevyrovnané jaro, což vedlo k jeho jarnímu odvolání (nicméně za podzimní část byl oficiálně vyhlášen Trenérem měsíce). Svou roli obávaného zkušeného záchranáře a krizového motivátora plnil v následujících letech postupně u celků Vysočina Jihlava (2013–2014, kde opět obdržel ocenění Trenér měsíce), počtvrté ve své kariéře hasil krizi v Teplicích (jaro 2015), bojoval v těžce sestupem ohrožené Příbrami (2016–2017) a na jaře roku 2017 dokonce nouzově, jako dočasný krizový manažer, vedl po odvolání Davida Holoubka a Tomáše Požára slavnou Spartu Praha.

Rekordní jablonecká éra a návrat na Julisku (2018–2025)

V lednu roku 2018 učinil svůj poslední a z historického hlediska jednoznačně nejvíce stabilní návrat. Byl opětovně a s velkou slávou jmenován hlavním trenérem Jablonce, který patřil vlivnému fotbalovému bossovi Miroslavu Peltovi. Během tohoto druhého velkého jabloneckého angažmá, které trvalo přes čtyři dlouhé roky (leden 2018 – duben 2022), dokázal Rada neuvěřitelné věci. Tým s poměrně omezeným a úzkým kádrem dovedl k vynikajícímu 3. místu v lize, čímž mu rovnou zajistil přímý postup do základní skupiny Evropské ligy UEFA a v následujících letech ho dovedl i do nově vzniklé Evropské konferenční ligy.

Právě během této éry (konkrétně v srpnu 2020) Rada oficiálně zlomil historický rekord nejvyšší české fotbalové soutěže v počtu odkoučovaných vítězství (kdy překonal těžko uvěřitelnou hranici 158 ligových výher, jíž do té doby držel Karel Jarolím) a stal se i rekordmanem v počtu získaných bodů, když pokořil rekord Petra Uličného. Na jaře 2022 však po sérii dlouhých nepříznivých výsledků a tlaku nespokojených fanoušků v Jablonci po dohodě s vedením skončil. Následovala výše detailně zmiňovaná, tříletá a postupem okořeněná kapitola u pražské Dukly (2022–2025).

🗣 Trenérský styl a osobnost

Petr Rada je v komunitě fanoušků, televizních expertů, novinářů i samotných hráčů znám jako jedna z nejvýraznějších, nejkontroverznějších a absolutně nejvíce živelných postav celého českého fotbalu. Jeho tréninkový a taktický styl plně vychází ze staré, tradiční a tvrdé československé fotbalové školy. Rada nevyznává složité moderní analytické modely. Věří v nekompromisní dril, stoprocentní fyzickou a běžeckou připravenost hráčů, přísnou týmovou hierarchii v kabině a absolutní respekt k autoritě starších. Během zápasů nejčastěji uplatňuje klasické rozestavení 4-1-4-1 s obrovským důrazem na zajištěnou obranu, rychlý a agresivní přechod do útoku a maximální tvrdost v osobních soubojích. Z důvodu svého vojensky přísného vystupování, rázných povelů a dlouholeté historické spojitosti s armádní Duklou si od celostátních médií a fanoušků vysloužil populární přezdívku „Plukovník“.

Nejvíce ze všeho se však v republice proslavil svým mimořádně horkokrevným a neudržitelně vznětlivým temperamentem, s nímž prožívá samotné zápasy přímo v technické zóně u postranní čáry. Během své dlouhé trenérské dráhy nesčetněkrát ztratil nervy a dostal se do ostrých, vysoce vyostřených a nezřídka i otevřeně vulgárních verbálních konfliktů s rozhodčími, čtvrtými arbitry, asistenty i s trenéry hostujících celků. Za toto své nespoutané chování byl disciplinární komisí asociace (FAČR) opakovaně trestán velmi vysokými finančními pokutami v řádech desítek tisíc korun a dlouhými disciplinárními distancemi, které mu zakazovaly pobyt na lavičce i v kabině o poločasové přestávce. O zavedení technologie videa (VAR) a jeho cizozemských operátorech se například několikrát vyjádřil velmi skepticky.

Legendární a milionkrát přehrávané na internetu jsou rovněž jeho tiskové konference a televizní rozhovory po zápasech. Rada na nich s novináři diskutuje naprosto otevřeně, bez jakýchkoliv PR klišé a frází. Často se na kameru rozčiluje nad jejich podle něj „hloupými“ a provokativními dotazy a s neopakovatelným ironickým a cholerickým projevem glosuje nejen výkony svých vlastních svěřenců, ale celkové fotbalové a společenské dění v republice. I přes tento neprostupný, tvrdý a občas hrubý vnější povrch většina hráčů, kteří pod ním v minulosti dlouhodobě působili, Radu s odstupem času popisuje jako neobyčejně férového, vysoce empatického a lidsky přímého člověka. Trenéra, který se vždy snažil svou kabinu chránit před tlakem zvenčí a dokázal v hráčích vzbudit obrovské emoce a ztracenou hrdost na klubový znak. O jeho celoživotní vášni k fotbalu svědčí i ten fakt, že jeho syn, Filip Rada, je dlouholetým profesionálním fotbalovým brankářem, jenž drtivou většinu své kariéry strávil s obrovskou loajalitou, stejně jako jeho otec, v barvách pražské Dukly.

📈 Kompletní hráčské a trenérské statistiky

Následující rozsáhlé tabulky obsahují absolutně kompletní, transparentní a chronologicky striktně nepřerušený výpis veškeré profesionální a reprezentační kariéry Petra Rady z pozice aktivního hráče i hlavního trenéra. Z důvodu zachování encyklopedické integrity nesmí být v seznamech vynechán ani sloučen žádný doložitelný ročník od jeho dospělých profesionálních počátků v roce 1979 až do léta roku 2026. U reprezentačních startů a starších prvoligových soutěží, kde chybí historické exaktní digitální záznamy pro individuální asistence (nahrávky), je s ohledem na pravidlo o zákazu vymýšlení dat tento fakt u konkrétních ročníků jasně konstatován.

Profesionální hráčská klubová kariéra

Sezóna	Fotbalový klub	Název ligové soutěže	Odehrané zápasy	Vstřelené góly
1979/1980	Dukla Praha	Československá fotbalová liga	27	0
1980/1981	Dukla Praha	Československá fotbalová liga	29	2
1981/1982	Dukla Praha	Československá fotbalová liga	29	1
1982/1983	Dukla Praha	Československá fotbalová liga	30	2
1983/1984	Dukla Praha	Československá fotbalová liga	26	1
1984/1985	Dukla Praha	Československá fotbalová liga	30	2
1985/1986	Dukla Praha	Československá fotbalová liga	29	1
1986/1987	Dukla Praha	Československá fotbalová liga	29	1
1987/1988	Dukla Praha	Československá fotbalová liga	28	1
1988/1989	Fortuna Düsseldorf	Bundesliga (Západní Německo)	26	3
1989/1990	Fortuna Düsseldorf	Bundesliga (Západní Německo)	26	0
1990/1991	Rot-Weiss Essen	2. Bundesliga (Německo)	7	1
1991/1992	Dukla Praha	Československá fotbalová liga	12	4
1991/1992	Toronto Blizzard	CSL / NASL (Soutěže v Kanadě)	87	26
1992/1993	SSV Jahn Regensburg	Oberliga Bayern (Německo)	9	1
1992/1993	Chmel Blšany	Česká fotbalová liga (ČFL)	15	2
1993/1994	Fortuna Düsseldorf	Oberliga Nordrhein (Německo)	15	1
1994/1995	Fortuna Düsseldorf	2. Bundesliga (Německo)	15	1
1995/1996	Bohemians Praha	2. česká fotbalová liga	41	19

Reprezentační kariéra (A-mužstvo)

Kalendářní rok	Reprezentovaný stát	Počet odehraných zápasů	Vstřelené góly
1982	Československo	3	0
1983	Československo	4	2
1984	Československo	3	0
1985	Československo	0	0
1986	Československo	1	0
Celkový součet		11	2

Profesionální trenérská kariéra (Hlavní a asistent)

Sezóna / Období	Fotbalový klub	Ligová úroveň / Soutěž	Zastávaná funkce
1996/1997	Fortuna Düsseldorf	Bundesliga (Německo)	Asistent trenéra
1997/1998	Slavia Praha	1. česká fotbalová liga	Asistent trenéra
1998/1999	Slavia Praha	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér / Asistent trenéra
1999/2000	Slavia Praha	1. česká fotbalová liga	Asistent trenéra
2000/2001	Teplice	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2001/2002	Viktoria Plzeň	2. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2002/2003	Chmel Blšany	1. česká fotbalová liga	Asistent trenéra
2003/2004	Jablonec	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2004/2005	Jablonec	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2005/2006	Jablonec	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2006/2007	Jablonec	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2007/2008	Teplice	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2008/2009	Reprezentace České republiky	Kvalifikace Mistrovství světa	Hlavní trenér národního týmu
2009/2010	- (Bez angažmá)	-	-
2010/2011	Slovan Liberec	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2011/2012	Teplice	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2012/2013	Slavia Praha	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2013/2014	Vysočina Jihlava	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2014/2015	Vysočina Jihlava / Teplice	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2015/2016	- (Bez angažmá)	-	-
2016/2017	Příbram / Sparta Praha	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2017/2018	Jablonec	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2018/2019	Jablonec	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2019/2020	Jablonec	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2020/2021	Jablonec	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2021/2022	Jablonec	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2022/2023	Dukla Praha	Fotbalová národní liga (2. liga)	Hlavní trenér
2023/2024	Dukla Praha	Fotbalová národní liga (2. liga)	Hlavní trenér (Postup)
2024/2025	Dukla Praha	1. česká fotbalová liga	Hlavní trenér
2025/2026	- (Bez angažmá po letním konci v Dukle)	-	Volný trenér

Zdroje