Přeskočit na obsah

Velký strahovský stadion

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Stadion

Velký strahovský stadion (lidově zvaný Strahov, dříve Masarykův státní stadion) je stadion nacházející se na vrcholu kopce Strahov v Praze. S rozlohou hrací plochy, která odpovídá velikosti devíti fotbalových hřišť, a s historickou kapacitou až 250 000 diváků, jde o největší stadion, jaký byl kdy na světě postaven.

Původně byl vybudován pro potřeby všesokolských sletů, které byly masovými manifestacemi tělesné zdatnosti a národní hrdosti. Později, v dobách komunistického režimu, se stal dějištěm monstrózních Československých spartakiád. Po Sametové revoluci v roce 1989 ztratil své původní využití a stal se místem konání obřích koncertů světových hvězd (např. The Rolling Stones, Pink Floyd, U2).

Od počátku 21. století stadion jako celek chátrá. Jeho vnitřní plocha byla zachráněna vybudováním tréninkového centra klubu AC Sparta Praha, které zde funguje i v roce 2026. Betonové tribuny a zázemí jsou však v havarijním stavu. Stadion je předmětem neustálých urbanistických a politických debat – od návrhů na demolici, přes přeměnu na rezidenční čtvrť, až po vize vybudování nového Národního stadionu uvnitř původního prstence.

📜 Historie: Od dřevěné tribuny k betonovém kolosu

Prvopočátky a Sokolský sen (1926–1938)

Myšlenka vybudovat na pražském Strahově (tehdy v podstatě za městem, v místě bývalých lomů) obří sletiště vznikla v řadách Sokola po první světové válce. Kapacity dosavadních cvičišť na Letné již nedostačovaly rostoucímu zájmu.

  • VIII. Všesokolský slet (1926): Pro tuto událost byl vybudován první stadion, tehdy ještě s dřevěnými tribunami na hliněných valech. Architektem byl Alois Dryák. Už tehdy byly rozměry plochy gigantické, aby pojaly tisíce cvičenců najednou.
  • Masarykův stadion: Stadion byl pojmenován po prezidentu T. G. Masarykovi, který byl velkým příznivcem Sokola a na sletech pravidelně, často na koni, vystupoval.
  • Přestavba na beton (1932–1938): Vzhledem k dočasnosti dřevěných konstrukcí bylo rozhodnuto o přestavbě na železobetonový kolos. Vznikla tak západní (prezidentská) tribuna a postupně i další ochozy. Stadion získal svou monumentální funkcionalistickou podobu, která měla demonstrovat sílu mladé Československé republiky.

Temné období okupace (1939–1945)

Během druhé světové války a nacistické okupace ztratil stadion svůj sportovní účel.

  • Shromaždiště pro deportace: Využívala ho německá armáda (Wehrmacht). Během Pražského povstání a těsně po válce sloužila plocha stadionu jako internační tábor pro Němce, kteří čekali na odsun. Je to jedna z nejtemnějších kapitol historie tohoto místa, o které se dlouho nemluvilo.

Éra Spartakiád (1955–1985)

Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 byl Sokol zakázán, ale režim si uvědomoval propagandistický potenciál masových cvičení. Stadion byl přejmenován na Stadion Československé armády a stal se dějištěm Spartakiád.

  • Dostavby: V 60. a 70. letech probíhaly další stavební úpravy, aby stadion vyhovoval potřebám masových akcí. Byla dokončena východní tribuna a zázemí pro cvičence.
  • Logistický zázrak: Během spartakiád (konaných v pětiletých cyklech 1955, 1960, 1965, 1975, 1980, 1985) se na ploše střídalo až 14 000 cvičenců v jedné skladbě. V útrobách stadionu a v přilehlém areálu kolejí ČVUT muselo být zajištěno stravování a hygiena pro desetitisíce lidí. Stadion byl vybaven unikátním systémem značek na ploše a podzemních rozvodů zvuku.

90. léta: Chrám svobody a rocku

Po roce 1989 a pádu komunismu se zdálo, že stadion ztratil smysl. Avšak 90. léta mu vdechla nový, nečekaný život.

  • Rolling Stones (1990): Koncert kapely The Rolling Stones v srpnu 1990 (v rámci turné Urban Jungle) nebyl jen hudební událostí, ale symbolem návratu svobody. Zúčastnilo se ho přes 100 000 lidí a Václav Havel přijal kapelu na Hradě. Hláška „Tanks are rolling out, Stones are rolling in“ se stala legendární.
  • Další giganti: V 90. letech zde vystoupili Pink Floyd (1994, turné The Division Bell s ohromujícími vizuálními efekty), U2 (1997, PopMart Tour s obřím obloukem), Guns N' Roses nebo Aerosmith. Stadion se ukázal jako jediné místo v zemi schopné pojmout tak obrovské produkce.

🏗️ Architektura a technické parametry

Strahovský stadion je příkladem monumentální architektury 20. století, která v sobě mísí prvky funkcionalismu a brutalismu (pozdější dostavby).

Rozměry a kapacita

  • Celková plocha areálu: 63 000 m² (samotná cvičební plocha).
  • Rozměry cvičiště: 310 × 202 metrů. Pro představu: na plochu by se vešlo 9 standardních fotbalových hřišť vedle sebe a za sebe.
  • Kapacita tribun: Uvádí se 250 000 míst, z toho 56 000 k sezení. Tribuny obepínají celou plochu ze všech čtyř stran.
  • Výškové poměry: Stadion je částečně zapuštěn do terénu a částečně vyvýšen na valech. Západní tribuna (Tribuna prezidentská) je nejvyšší a architektonicky nejcennější.

Brána borců

Ikonickým prvkem je tzv. Brána borců na východní straně. Jde o monumentální vstup, kterým na plochu nabíhaly tisíce cvičenců. Její součástí jsou prosklené prostory pro režii a organizátory.

Technické zázemí

Pod tribunami se nachází rozsáhlý labyrint chodeb, šaten, skladů a technických místností. V dobách slávy zde byly ošetřovny, jídelny a dokonce i cely předběžného zadržení (pro případ nepokojů). Stadion měl vlastní systém ozvučení, který musel pokrýt obrovskou plochu s minimálním zpožděním zvuku, což byl na svou dobu technický oříšek.

⚽ Současné využití: Tréninkové centrum Sparty

Po roce 2000 začal stadion rychle chátrat. Vznikaly různé, často nereálné plány na jeho využití (např. olympijská vesnice pro kandidaturu Prahy na LOH 2016). Reálnou záchranu pro vnitřní plochu přinesl fotbalový klub AC Sparta Praha.

Vznik centra (2003)

V roce 2003 se Sparta dohodla s městem a FAČR na pronájmu a rekonstrukci hrací plochy. Investovala stovky milionů korun do vybudování jednoho z nejmodernějších tréninkových center ve střední Evropě.

  • Počet hřišť: Na ploše stadionu vzniklo 8 fotbalových hřišť (6 travnatých, 2 s umělou trávou).
  • Zázemí: V prostorách jedné z tribun byla vybudována administrativní budova akademie Sparty, šatny, regenerace, posilovna a jídelna.
  • Význam: Zde trénuje mládežnická akademie Sparty (od přípravek po B-tým) a často i A-tým žen. Je to "továrna na talenty", kde vyrostli hráči jako Adam Hložek nebo Martin Vitík.

🔮 Budoucnost: Národní stadion nebo demolice? (Perspektiva 2026)

K lednu 2026 je budoucnost stadionu stále nejžhavějším tématem pražského urbanismu. Betonové tribuny jsou v havarijním stavu, zarůstají náletovými dřevinami a vstup na ně je zakázán.

Památková ochrana vs. rozvoj

Od roku 2003 je stadion kulturní památkou. To fakticky znemožňuje jeho úplnou demolici, po které volají developeři toužící po lukrativních pozemcích s výhledem na Prahu. Památkáři trvají na zachování půdorysu a alespoň části tribun (zejména té západní).

Projekt Národního stadionu (Sága 2024–2026)

V posledních letech (2024–2026) nabral na intenzitě projekt majitele Sparty Daniela Křetínského.

  • Vize: Vybudovat uvnitř původního prstence tribun (nebo na jejich místě s částečným zachováním fasády) nový, čistě fotbalový stadion s kapacitou 35 000+ diváků.
  • Účel: Stadion by sloužil jako nový domov pro A-tým Sparty (kapacita Letné je nedostačující) a pro českou fotbalovou reprezentaci.
  • Stav v roce 2026: Probíhají složitá jednání o změně územního plánu, řešení dopravy (absence metra na Strahově je hlavním argumentem odpůrců) a majetkoprávním vypořádání s městem a FAČR. Část veřejnosti se obává dopravního kolapsu, část vítá záchranu chátrajícího areálu.

Alternativní scénáře

Existují i konkurenční vize, které navrhují přeměnu tribun na bytové jednotky ("bydlení v tribunách"), studentské koleje nebo technologický park, přičemž středová plocha by zůstala parkem nebo sportovištěm. Žádný z těchto projektů však nemá tak silného investora jako Sparta.

🎬 Stadion v kultuře

Stadion je tak bizarní stavbou, že přitahuje filmaře a umělce.

  • Filmy: Objevil se v mnoha filmech, často suplujících dystopickou budoucnost nebo totalitní režimy. Např. ve filmu xXx (2002) nebo v českých snímcích mapujících historii.
  • Literatura: Miloš Urban zasadil část děje svého románu Pole a palisáda právě na Strahov.
  • Genius Loci: Pro Pražany je Strahov místem zvláštní melancholie – "betonový monument zašlé slávy", kde fouká vítr a kde se mísí vzpomínky na cvičící davy s tichem rozpadajícího se betonu.

📊 Srovnání velikosti

Pro pochopení měřítka je dobré srovnání s jinými stadiony:

Stadion Město Kapacita (max. historická) Poznámka
Velký strahovský stadion Praha 250 000 Největší na světě (plocha)
Circus Maximus Řím (Starověk) 150 000+ Závodiště
Maracanã Rio de Janeiro 199 854 (v roce 1950) Dnes snížena na cca 78 000
Stadion 1. máje Rungrado Pchjongjang 114 000 Největší současný stadion
Camp Nou Barcelona 99 354 Největší v Evropě (fotbal)

📚 Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Velký_strahovský_stadion&oldid=45267“