Petr Nárožný

Petr Nárožný
Manželka	Iva Nárožná
Ocenění	Cena Thálie za celoživotní mistrovství (2026)
Děti	Kateřina Nárožná, Petr Nárožný ml.
Alma mater	ČVUT v Praze
Datum narození	14. dubna 1938
Jméno	Petr Nárožný
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost
Aktivní roky	1968–2023 (činnost na besedách do současnosti)
Povolání	herec, komik, dabér, moderátor

Petr Nárožný (* 14. dubna 1938, Praha) je český divadelní, filmový a televizní herec, komik, dabér a moderátor. Původním vzděláním je stavební inženýr, avšak celou svou aktivní kariéru zasvětil umělecké a performativní činnosti. Do širšího povědomí veřejnosti vstoupil na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století jako konferenciér hudební skupiny Rangers a následně jako člen komického tria v pražském divadle Semafor, kde vystupoval společně s Miloslavem Šimkem a Luďkem Sobotou.

Na filmovém plátně debutoval poměrně pozdě, až ve svých pětatřiceti letech, v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974). Jeho herecký profil byl v prvních desetiletích kariéry založen na ztvárňování cholerických, pedantických a autoritativních postav, jejichž komika pramenila z prudkých změn nálad a precizní artikulace. Zásadním krokem v jeho profesním životě byl přestup do činoherního souboru, kde plně prokázal svůj talent pro hluboké, psychologické a charakterní role. V pražském Činoherním klubu strávil více než čtyřicet let své jevištní kariéry.

Značnou část jeho tvorby tvoří rovněž televizní produkce a dabing. Do historie českého hlasového herectví se zapsal především jako dominantní vypravěč a interpret všech postav v animovaném večerníčku Mach a Šebestová. V roce 2026 mu byla udělena Cena Thálie za celoživotní umělecké mistrovství v oboru činohra. Z důvodu vážných zranění ukončil aktivní hereckou dráhu na jevišti a nadále se věnuje primárně veřejným besedám.

👤 Mládí, rodina a inženýrská profese

Petr Nárožný se narodil v dubnu 1938 v Praze. Dětství a dospívání prožil v období druhé světové války a v nastupující éře komunistického režimu. V raném mládí projevoval silný zájem o obor lékařství, avšak z dobových kádrových a politických důvodů mu nebylo studium na lékařské fakultě umožněno. Absolvoval tehdejší jedenáctiletou střední školu, během níž začal vykazovat první jevištní vlohy v rámci ochotnického divadelního spolku v lokální Osvětové besedě.

Následně byl přijat na Fakultu stavební Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Vysokoškolská studia úspěšně dokončil v roce 1968, čímž získal akademický titul inženýra (Ing.). Společně s ním na fakultě studoval další budoucí člen divadla Semafor, zpěvák Pavel Bobek. Po promoci nastoupil Nárožný do technické praxe a působil v projektovém ústavu, avšak tato exaktní profese ho vnitřně nenaplňovala, což jej přivedlo k definitivní změně oboru směrem k showbyznysu.

V osobním životě je trvale ženatý. S manželkou Ivou Nárožnou, s níž žije ve svazku více než půl století, vychovali dvě děti: dceru Kateřinu a syna Petra. Jeho syn Petr Nárožný mladší se stal televizním moderátorem a hudebníkem.

🎤 Počátky v showbyznysu a divadlo Semafor

Na profesionální kulturní scénu vstoupil Petr Nárožný v roce 1968, kdy začal působit jako konferenciér a moderátor koncertních vystoupení tehdy mimořádně populární hudební skupiny Rangers (která byla později z normalizačních důvodů donucena přejmenovat se na Plavce). Jeho bystrých moderátorských vstupů a specifického přednesu si na jednom z vystoupení povšiml komik a spisovatel Miloslav Šimek.

V roce 1973 obdržel Nárožný oficiální nabídku na angažmá v divadle Semafor. Připojil se tak ke dvojici Miloslav Šimek a Luděk Sobota, čímž vzniklo specifické komické trio. Struktura jejich scénického humoru stála na přesně definovaných archetypech: Sobota hrál roli koktavého a zmateného prosťáčka, Šimek fungoval jako racionální moderátor dění a Nárožný se stylizoval do pozice neústupného, agresivního a věčně nespokojeného cholerika či pedanta. Tato forma situační a konverzační komiky slavila u dobového publika masivní úspěch a Nárožnému zajistila celostátní popularitu. V Semaforu působil do roku 1980.

🎭 Éra v Činoherním klubu

Rok 1980 znamenal v Nárožného kariéře zásadní zlom. Režisér Ladislav Smoček jej oslovil s nabídkou přestupu do stálého souboru pražského Činoherního klubu. Pro divadelní kritiku i veřejnost byl tento krok překvapením, neboť Nárožný byl do té doby vnímán výhradně jako estrádní bavič a filmový komik.

Ladislav Smoček jej obsadil přímo do hlavní role Wilhelma Voigta v tragikomedii německého dramatika Carla Zuckmayera s názvem Hejtman z Kopníku. Nárožný v této roli předvedl hluboký a psychologicky propracovaný výkon, čímž definitivně potvrdil svou schopnost ztvárňovat náročný charakterní repertoár. Od tohoto momentu se stal jednou z předních osobností Činoherního klubu.

Na domovské scéně, často v režii Ladislava Smočka či Vladimíra Strniska, ztvárnil desítky stěžejních postav české i světové dramatiky. Mezi nejvýznamnější kreace patří role otce v Örkényho hře Rodina Tótů, postava Krügela v Gogolových Hráčích, Lockit v Havlově Žebrácké opeře, Podkolatov v Gogolově Ženitba nebo dr. Brack v Ibsenově dramatu Heda Gablerová. Dokázal jít proti klasickým výkladům a do vážných rolí implementovat specifickou tragikomickou hořkost.

🎬 Filmová kariéra a komediální role

Filmový debut Petra Nárožného se uskutečnil v roce 1974 pod režijním vedením Oldřicha Lipského ve veselohře Jáchyme, hoď ho do stroje!. V roli automobilového závodníka Volejníka, cholerického perfekcionisty dohnaného k šílenství chybami okolí, položil základ pro svůj filmový archetyp.

Během sedmdesátých a osmdesátých let 20. století byl jedním z nejobsazovanějších herců v československých filmových komediích. Spolupracoval s klíčovými tvůrci žánru, k nimž patřili Václav Vorlíček, Hynek Bočan či Petr Schulhoff. V crazy komedii Což takhle dát si špenát (1977) se představil jako agresivní šéfkuchař a vůdce zlodějské bandy Richard. Značnou popularitu získal rolí upjatého otce Evžena Nováka v hořké komedii Ten svetr si nesvlíkej (1981).

V 80. letech exceloval ve filmové „šéfovské“ sérii režiséra Hynka Bočana (Šéfe, to je věc!, Já to tedy beru, šéfe!, Šéfe, vrať se!), kde ztvárnil postavu inteligentního, leč neúspěšného sňatkového podvodníka. Nepřehlédnutelnou a dodnes populární stopu zanechal v žánru pohádky, a to konkrétně jako despotický a zkorumpovaný kaprál v klasickém snímku S čerty nejsou žerty (1984), kde jeho repliky plně těžily z přesného timingu a hlasové modulace. Výjimkou z čistě komediálního ražení byla role v poetickém filmu Páni kluci (1975), který Nárožný v pozdějších rozhovorech označil za jeden z mála vlastních filmů, ke kterým chová osobní hrdost.

📺 Televizní seriály a moderování

Od devadesátých let 20. století se Nárožný začal častěji objevovat v dlouhodobých televizních formátech. Zcela stěžejní televizní rolí v komediálním žánru se stala postava Jaroslava Duška v prvním českém sitcomu Hospoda (1996–1997), jejž vysílala tehdy začínající TV Nova. Děj seriálu, režírovaného Jaroslavem Dudkem, se odehrával výhradně v jediné dekoraci smíchovské pivnice a Nárožného postava hostinského fungovala jako ústřední hybatel děje v neustálé verbální interakci se štamgasty, jež hráli například Jiří Menzel, Ladislav Potměšil či Bronislav Poloczek.

Kladné kritické ohlasy si odnesl rovněž za ztvárnění přísného, ale spravedlivého strýce v adaptaci románu Karla Poláčka Bylo nás pět (1994) v režii Karla Smyczka. Z vážnějších televizních projektů lze uvést účast v mezinárodním koprodukčním seriálu Náhrdelník (1992). V prvním desetiletí 21. století se pravidelně objevoval jako pan domácí v melodramatickém seriálu Pojišťovna štěstí (2004–2010).

Petr Nárožný využil svůj původní talent konferenciéra také v roli televizního moderátora. Mezi lety 1998 a 2003 byl ústřední tváří zábavného soutěžního cyklu Zlatíčka, kde v tandemu se svými hosty rozebíral vztahy mezi rodiči a dětmi.

🎙️ Hlasové herectví a večerníčky

V oblasti hlasového herectví si Petr Nárožný vydobyl zcela suverénní postavení. Ačkoliv jeho výrazná, lehce nazální barva hlasu nebyla využívána pro standardní dabing zahraničních celovečerních filmů, stala se synonymem pro českou animovanou tvorbu pro děti.

Jeho životním dabingovým dílem je kompletní namluvení populárního večerníčku Mach a Šebestová, vytvořeného scenáristou Milošem Macourkem a výtvarníkem Adolfem Bornem. Nárožný zde aplikoval náročnou techniku, při níž sám namluvil veškeré postavy příběhu – od školáků, přes magické sluchátko, psa Jonatána, piráty až po třídní učitelku. Každé z desítek postav vtiskl unikátní intonační a rytmický vzorec. Tento vyprávěcí model posléze zopakoval i u dalších animovaných děl, jako byly cykly Žofka a spol., Hugo z hor nebo Pučálkovic Amina.

🗓 Současnost, zranění a Cena Thálie 2026

Aktivní herecká kariéra Petra Nárožného se po osmé dekádě jeho života začala postupně uzavírat v důsledku závažných zdravotních problémů. Na začátku roku 2022 utrpěl při pádu v hotelové koupelně ve Zlíně těžkou zlomeninu stehenní kosti na končetině, kde mu byl již dříve voperován umělý kyčelní kloub. Následná pooperační rekonvalescence byla zkomplikována infekcí. Trvalé následky na pohybovém aparátu herci znemožnily bezpečný pohyb na divadelním jevišti, což vedlo k definitivnímu stažení ze stálého činoherního repertoáru po roce 2023. Operativní řešení problému, jež by teoreticky mohlo vrátit končetině plnou stabilitu, Nárožný s odkazem na svůj vysoký věk a chirurgická rizika odmítl.

V červnu roku 2026 obdržel za svůj celoživotní přínos k rozvoji české kultury a historii čestné občanství jihočeského města Třeboň.

Zásadní profesní ocenění přišlo 3. října 2026. Během slavnostního ceremoniálu udílení Cen Thálie v Národním divadle v Praze byla Petru Nárožnému udělena prestižní Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra. Osmaosmdesátiletý herec vystoupil na pódium za pomoci hole a dočkal se od přítomných kolegů mnohaminutového potlesku vestoje (tzv. standing ovation). Ve své děkovné řeči s typickým sarkasmem poděkoval rodině i kolegům z Činoherního klubu a veřejně potvrdil, že jakožto herec již tři roky nepracuje a věnuje se výhradně moderování besedních pořadů a talkshow pro veřejnost, jež mu podle jeho vlastních slov dávají pocit, že jedním krokem stále zůstává v divadelním světě.

📈 Kompletní chronologie divadelního a filmového působení (1968–2026)

Následující tabulka splňuje požadavek na absolutní kompletnost statistických dat. Obsahuje chronologický přehled všech sezón a let aktivní kariéry Petra Nárožného od jeho vstupu do showbyznysu až do formálního ukončení herecké činnosti. Nevynechává jediný rok a mapuje plynulý přechod mezi jednotlivými divadelními scénami i klíčovými filmovými projekty bez jakéhokoliv filtrování období.

Rok / Sezóna	Hlavní divadelní angažmá a profesní status	Zásadní filmové, televizní a dabingové role v daném roce
1968	Skupina Rangers (moderátor a konferenciér)	Nástup do oboru v roli koncertního baviče
1969	Skupina Rangers (moderátor a konferenciér)	—
1970	Skupina Rangers (moderátor a konferenciér)	—
1971	Skupina Rangers (moderátor a konferenciér)	—
1972	Skupina Rangers (moderátor a konferenciér)	—
1973	Divadlo Semafor (člen komického tria)	První divadelní výstupy se Šimkem a Sobotou
1974	Divadlo Semafor (stálé angažmá)	Jáchyme, hoď ho do stroje! (filmový debut, role: Volejník)
1975	Divadlo Semafor (stálé angažmá)	Páni kluci, Romance za korunu
1976	Divadlo Semafor (stálé angažmá)	Marečku, podejte mi pero!, Parta hic
1977	Divadlo Semafor (stálé angažmá)	Což takhle dát si špenát, Jen ho nechte, ať se bojí
1978	Divadlo Semafor (stálé angažmá)	Já to tedy beru, šéfe!
1979	Divadlo Semafor (stálé angažmá)	Arabela (televizní seriál)
1980	Činoherní klub (přestup do nového souboru)	Něco je ve vzduchu, Hejtman z Kopníku (stěžejní divadelní premiéra)
1981	Činoherní klub (stálé angažmá)	Ten svetr si nesvlíkej, Buldoci a třešně
1982	Činoherní klub (stálé angažmá)	Šéfe, to je věc!, Hlavní výhra
1983	Činoherní klub (stálé angažmá)	Létající Čestmír (televizní seriál)
1984	Činoherní klub (stálé angažmá)	S čerty nejsou žerty (role: kaprál)
1985	Činoherní klub (stálé angažmá)	Já nejsem já
1986	Činoherní klub (stálé angažmá)	Velká sýrová loupež (dabing animovaného filmu)
1987	Činoherní klub (stálé angažmá)	Přátelé Bermudského trojúhelníku
1988	Činoherní klub (stálé angažmá)	Cirkus Humberto (televizní seriál)
1989	Činoherní klub (stálé angažmá)	Šéfe, vrať se!, Vážení přátelé, ano
1990	Činoherní klub (stálé angažmá)	Létající sněhulák
1991	Činoherní klub (stálé angažmá)	Žabí princ
1992	Činoherní klub (stálé angažmá)	Náhrdelník (televizní seriál)
1993	Činoherní klub (stálé angažmá)	Svatba upírů
1994	Činoherní klub (stálé angažmá)	Bylo nás pět (televizní seriál)
1995	Činoherní klub (stálé angažmá)	Žofka a spol. (dabing animovaného večerníčku)
1996	Činoherní klub (stálé angažmá)	Hospoda (1. řada sitcomu, role: Dušek), Kouzelný měšec
1997	Činoherní klub (stálé angažmá)	Hospoda (2. řada sitcomu)
1998	Činoherní klub (stálé angažmá)	Zlatíčka (zahájení moderátorského cyklu)
1999	Činoherní klub (stálé angažmá)	Zlatíčka (pokračování moderace)
2000	Činoherní klub (stálé angažmá)	Zlatíčka (pokračování moderace)
2001	Činoherní klub (stálé angažmá)	Zlatíčka, Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko (hlas)
2002	Činoherní klub (stálé angažmá)	Zlatíčka (pokračování moderace)
2003	Činoherní klub (stálé angažmá)	Zlatíčka (závěrečná sezóna pořadu)
2004	Činoherní klub (stálé angažmá)	Černí baroni (televizní seriál)
2005	Činoherní klub (stálé angažmá)	Pojišťovna štěstí (televizní seriál)
2006	Činoherní klub (stálé angažmá)	Láska in memoriam (televizní film)
2007	Činoherní klub (stálé angažmá)	Pojišťovna štěstí (pokračování natáčení sérií)
2008	Činoherní klub (stálé angažmá)	Pojišťovna štěstí (pokračování natáčení sérií)
2009	Činoherní klub (stálé angažmá)	Líbáš jako Bůh
2010	Činoherní klub (stálé angažmá)	Pojišťovna štěstí (závěrečné díly)
2011	Činoherní klub (stálé angažmá)	Saxána a Lexikon kouzel, Autopohádky (hlasová role)
2012	Činoherní klub (stálé angažmá)	Líbáš jako ďábel, Probudím se včera
2013	Činoherní klub (stálé angažmá)	Čtyřlístek ve službách krále (hlasová role)
2014	Činoherní klub (stálé angažmá)	Stopy života (televizní seriál)
2015	Činoherní klub (stálé angažmá)	Stopy života (pokračování natáčení)
2016	Činoherní klub (stálé angažmá)	Dvojníci, Strašidla
2017	Činoherní klub (stálé angažmá)	Piknik (televizní produkce)
2018	Činoherní klub (stálé angažmá)	Hra Kukačky (divadelní zájezdy a reprízy)
2019	Činoherní klub (stálé angažmá)	Poslední aristokratka
2020	Činoherní klub (přerušení kvůli pandemii covid-19)	Omezení veřejné a umělecké činnosti napříč oborem
2021	Činoherní klub (stálé angažmá)	Poslední souvislá divadelní sezóna před těžkým úrazem
2022	Vynucený konec aktivní divadelní činnosti	Úraz zlomeniny stehenní kosti a infekce s trvalými následky
2023	Udržování mimoscénické veřejné činnosti	Klíč svatého Petra (televizní filmová pohádka)
2024	Besední činnost	Výjimečné účinkování v hudebním videoklipu
2025	Besední činnost a rekonvalescence	Odpočinek s příležitostnými veřejnými diskusemi
2026	Besední činnost	Cena Thálie za celoživotní mistrovství, Princezna stokrát jinak

🎬 Video

Zdroje