Perština

Rozbalit box

Obsah boxu

Perština (persky فارسی, Fārsī) je indoevropský jazyk patřící do skupiny íránských jazyků. Je to jeden z nejstarších a nejvýznamnějších jazyků světa s nepřetržitou literární tradicí sahající více než tisíc let do minulosti. Dnes je úředním jazykem v Íránu, Afghánistánu (pod názvem darí) a Tádžikistánu (pod názvem tádžičtina). Po celém světě jím hovoří přibližně 110 milionů lidí, což z něj činí jeden z nejpoužívanějších jazyků na Středním východě a ve Střední Asii.

Perština je proslulá svou bohatou literaturou, zejména poezií, a historicky sloužila jako lingua franca v rozsáhlých oblastech od Anatolie po Indii. Na rozdíl od svých sousedů, jako je arabština nebo turečtina, nepatří do semitské ani turkické jazykové rodiny, ale je příbuzná s jazyky evropskými, včetně češtiny.

📜 Historie

Historie perštiny se dělí do tří hlavních období, která odrážejí politické a kulturní změny v perském světě.

🏛️ Stará perština

Stará perština byla jazykem Achaimenovců (cca 550–330 př. n. l.), zakladatelů první perské říše. Z tohoto období se dochovaly nápisy vytesané do kamene, psané staroperským klínovým písmem. Nejznámějším příkladem je Behistunský nápis krále Dáreia I., který byl klíčový pro rozluštění klínového písma. Stará perština měla složitější gramatiku než její moderní nástupce, včetně systému pádů podobného latině nebo sanskrtu.

🏺 Střední perština (Pahlaví)

Střední perština, známá také jako pahlaví, byla jazykem Sásánovské říše (224–651 n. l.). V tomto období prošel jazyk významným zjednodušením gramatické struktury, ztratil většinu pádů a stal se analytičtějším. Psala se různými variantami pahlavijského písma, které se vyvinulo z aramejského. Pahlaví bylo také liturgickým jazykem zoroastrismu a dochovala se v něm rozsáhlá náboženská a světská literatura.

✒️ Nová perština

Nová perština se začala formovat po arabském dobytí Persie v 7. století. Klíčovou změnou bylo přijetí upraveného arabského písma a masivní přejímání slovní zásoby z arabštiny. Navzdory tomu si perština zachovala svou íránskou gramatickou strukturu a fonologii.

Toto období je považováno za zlatý věk perské literatury. Básníci jako Rúdakí, Ferdousí (autor eposu Šáhnáme), Rúmí, Sa'dí a Háfiz povýšili perštinu na jeden z nejvyspělejších literárních jazyků světa. Klasická nová perština se stala jazykem dvora, administrativy a kultury v mnoha neperských říších, včetně Mughalské říše v Indii, Osmanské říše a států ve Střední Asii.

🌍 Geografické rozšíření a varianty

Perština je pluricentrický jazyk se třemi hlavními standardizovanými variantami, které jsou vzájemně srozumitelné.

• Fársí (západní perština): Je oficiálním jazykem Íránu. Je to nejrozšířenější a nejvlivnější varianta, kterou hovoří přibližně 50 milionů rodilých mluvčích.
• Darí (východní perština): Je jedním ze dvou úředních jazyků Afghánistánu (spolu s paštštinou). Darí je považována za konzervativnější variantu, která si zachovala některé archaické rysy ve výslovnosti. Slouží jako lingua franca mezi různými etnickými skupinami v zemi.
• Tádžičtina (tádžická perština): Je úředním jazykem Tádžikistánu. Během sovětské éry byla silně ovlivněna ruštinou a jako jediná varianta se píše upravenou cyrilicí (tádžická abeceda).

Významné persky mluvící komunity žijí také v Uzbekistánu (zejména ve městech Samarkand a Buchara), Bahrajnu, Iráku a v diasporách po celém světě, především v USA, Kanadě, Německu a Spojeném království.

⚙️ Gramatika

Perská gramatika je v mnoha ohledech jednodušší než gramatika většiny evropských jazyků.

• Žádný gramatický rod: Podstatná jména nemají rod, což znamená, že neexistují různé tvary pro mužský, ženský nebo střední rod (např. v češtině). Zájmeno او (u) znamená "on", "ona" i "ono".
• Žádné pády: Perština nepoužívá skloňování podstatných jmen pomocí pádů. Vztahy mezi slovy se vyjadřují pomocí předložek a slovosledu. Výjimkou je pádový sufix '-rā', který označuje určitý přímý předmět.
• Slovosled: Základní slovosled ve větě je Podmět–Předmět–Sloveso (SOV), na rozdíl od českého SVO (Podmět–Sloveso–Předmět). Například věta "Já vidím knihu" by v perštině zněla doslova "Já knihu vidím" (من کتاب را می‌بینم, Man ketāb-rā mī-bīnam).
• Aglutinační charakter: Mnoho gramatických funkcí se vyjadřuje připojením přípon (sufixů) ke kořeni slova. Například množné číslo se tvoří příponami '-hā' nebo '-ān'.
• Ezafe (اضافه): Jedná se o specifickou gramatickou konstrukci, která spojuje podstatné jméno s přívlastkem nebo jiným podstatným jménem. Realizuje se krátkou samohláskou -e (v písmu se obvykle neznačí), která se připojuje k prvnímu slovu. Například ketāb-e xub (کتاب خوب) znamená "dobrá kniha" (doslova "kniha-E dobrá").

✍️ Písmo

Moderní perština používá perso-arabské písmo, které je modifikací arabského písma. Má 32 písmen, o čtyři více než standardní arabština. Tato čtyři dodatečná písmena reprezentují zvuky, které v arabštině neexistují:

• پ (p)
• چ (č)
• ژ (ž)
• گ (g)

Písmo se píše zprava doleva a je spojité, což znamená, že písmena ve slově se obvykle napojují na sebe. Stejně jako v arabštině se v běžném textu obvykle nezapisují krátké samohlásky, což může být pro začátečníky náročné.

Jak již bylo zmíněno, tádžičtina jako jediná varianta používá písmo založené na cyrilici, zavedené ve 30. letech 20. století v Sovětském svazu.

📖 Slovní zásoba

Jádro perské slovní zásoby je íránského původu. Během staletí však byla silně ovlivněna jinými jazyky.

• Arabština: Po islámské expanzi proniklo do perštiny obrovské množství arabských slov, zejména v oblasti vědy, náboženství, filozofie a administrativy. Odhaduje se, že arabská slova tvoří až 40 % moderní perské slovní zásoby, i když v běžné mluvě je jejich podíl nižší.
• Turečtina: Vlivem turkických dynastií (např. Seldžuků) se do perštiny dostala slova z oblasti vojenství a správy.
• Francouzština a Ruština: V 19. a 20. století perština přejala mnoho slov z francouzštiny (např. مرسی, mersi – děkuji) a ruštiny (v Tádžikistánu).
• Angličtina: V současnosti je hlavním zdrojem nových přejatých slov angličtina, zejména v oblasti technologií a moderní kultury.

V Íránu existuje Akademie perského jazyka a literatury, která se snaží omezit vliv cizích slov a vytvářet pro nové pojmy perské ekvivalenty.

🌟 Vliv a význam

Perština měla historicky obrovský vliv na jazyky a kultury v širokém regionu.

• Literární jazyk: Byla jazykem poezie a literatury na dvorech Osmanské říše, středoasijských chanátů a Mughalské říše v Indii.
• Vliv na jiné jazyky: Silně ovlivnila slovní zásobu jazyků jako urdština (která je někdy popisována jako peršanizovaná forma hindštiny), hindština, paňdžábština, turečtina, arménština a gruzínština. Mnoho perských slov proniklo i do svahilštiny a dalších jazyků.
• Kulturní dědictví: Díla perských básníků a myslitelů, jako jsou Rúmí, Omar Chajjám nebo Avicenna (který psal arabsky i persky), patří ke světovému kulturnímu dědictví a jsou překládána do mnoha jazyků.

🧑‍🏫 Pro laiky

• Perština není arabština: Ačkoliv používá podobné písmo, perština je zcela jiný jazyk. Je to jako srovnávat češtinu a němčinu – oba jazyky používají latinku, ale nejsou si příbuzné. Perština je příbuzná s angličtinou, ruštinou nebo češtinou, zatímco arabština patří do jiné jazykové rodiny.
• Snadná gramatika (v něčem): Pro studenty je velkou výhodou, že se nemusí učit gramatické rody (jako v němčině nebo francouzštině) ani složité pády (jako v češtině nebo ruštině).
• Písmo zprava doleva: Stejně jako arabština nebo hebrejština se perština píše zprava doleva.
• Jazyk poezie: Perština je často nazývána "jazykem básníků". Poezie je hluboce zakořeněna v íránské kultuře a i v běžné konverzaci se často citují verše slavných básníků.

Šablona:Aktualizováno