Patrioti pro Evropu

Patrioti pro Evropu
Zkratka	PfE
Originální název	Patriots for Europe
Typ	politická skupina (frakce) v Evropském parlamentu
Datum založení	8. července 2024
Předchůdce	Identita a demokracie
Sídlo	Štrasburk a Brusel
Země
Ideologie	Pravicový populismus, Národní konzervatismus, Euroskepticismus, Nacionalismus, Protekcionismus
Předseda	Jordan Bardella
	[www.patriotsforeurope.eu Oficiální web]

Patrioti pro Evropu (anglicky Patriots for Europe, oficiální zkratka PfE) je nadnárodní politická skupina (frakce) působící v Evropském parlamentu, která v sobě integruje národně konzervativní, pravicově populistické a silně euroskeptické politické strany z několika členských států Evropské unie. Skupina byla na parlamentní půdě oficiálně ustavena 8. července 2024, a to bezprostředně na počátku desátého legislativního období Evropského parlamentu (pro roky 2024 až 2029). S výchozím počtem 84 zástupců (později 86) se okamžitě etablovala jako celkově třetí nejsilnější politická formace v tomto nadnárodním zákonodárném sboru.

Vznik frakce byl prvotně deklarován 30. června 2024 ve Vídni, kde lídři tří středoevropských uskupení podepsali takzvaný Vlastenecký manifest. Těmito zakládajícími subjekty byly maďarská vládnoucí strana Fidesz pod vedením premiéra Viktora Orbána, české opoziční hnutí ANO 2011 řízené Andrejem Babišem a rakouská Svobodná strana Rakouska (FPÖ) v čele s Herbertem Kicklem. K tomuto základu se během jednoho týdne připojily další vlivné národní subjekty z celé Evropy. Zdaleka největší národní delegaci v rámci bloku zformovalo francouzské Národní sdružení (RN), jehož předseda Jordan Bardella byl následně aklamačně zvolen historicky prvním předsedou celé parlamentní frakce. Za Českou republiku byla do užšího vedení na post jedné z místopředsedkyň zvolena europoslankyně Klára Dostálová.

Faktickým zformováním frakce Patrioti pro Evropu došlo k zániku předchozí radikálně pravicové skupiny Identita a demokracie (ID), jejíž členské strany v naprosté většině plynule přešly právě do nového uskupení. V rámci politického spektra Evropského parlamentu se Patrioti programově profilují absolutním odmítáním jakékoliv další integrace či federalizace Evropské unie, vyžadují zachování principu národního práva veta v klíčových bezpečnostních otázkách, tvrdě se staví proti environmentální politice známé jako Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) a požadují nekompromisní zastavení nelegální migrace pomocí fyzické ostrahy hranic a masových repatriací.

🗓 Současnost a vývoj ve frakci (2025–2026)

První roky existence frakce (2025 a 2026) se nesly ve znamení souboje s takzvaným sanitárním kordonem (cordon sanitaire). Jedná se o neformální politickou dohodu uzavřenou mezi tradičními proevropskými skupinami (lidovci z EPP, socialisty z S&D a liberály z Renew Europe). Tato dohoda vedla k tomu, že poslanci Patriotů byli na ustavujících i následných plénech v letech 2024 a 2025 systematicky a plošně zablokováni při tajných i veřejných volbách do všech předsednických a místopředsednických funkcí v odborných parlamentních výborech. Navzdory skutečnosti, že byli Patrioti třetí nejsilnější silou, nezískali žádnou exekutivní kontrolu nad legislativním procesem ve výborech.

Analýzy výzkumných institucí z poloviny roku 2025 nicméně prokázaly, že tento institucionální bojkot začal vykazovat zjevné trhliny. Při hlasováních o uvolňování průmyslových kvót a pozměňovacích návrzích k zelené legislativě začala frakce úspěšně formovat ad hoc hlasovací bloky s konzervativnějším křídlem Evropské lidové strany a s konkurenční pravicovou frakcí Evropští konzervativci a reformisté (ECR).

V červnu 2025 uspořádalo vedení frakce reprezentativní bilanční summit ve francouzském Fontainebleau. Andrej Babiš na tomto setkání oznámil ustavení vlastního dohledového výboru nazvaného TRAC (výbor pro transparentnost a odpovědnost), který vyhotovil obsáhlý audit financování neziskového sektoru. Podle tohoto auditu uzavřela Evropská komise v letech 2019 až 2023 přes 37 tisíc dotačních kontraktů s nevládními organizacemi v objemu převyšujícím 420 miliard českých korun. Frakce tyto toky veřejně napadla jako skryté financování globalistických a progresivistických agend bez mandátu voličů. V květnu 2026 následoval další veřejný incident, kdy poslanci Patriotů v rámci protestu demonstrativně opustili hlavní jednací sál ve Štrasburku v momentě, kdy byla plénu udělována ocenění "Evropského řádu za zásluhy", což označili za sebeobdivný akt bruselské nomenklatury v době ekonomické krize.

Rok 2026 přinesl na adresu frakce rovněž závažná vyšetřování týkající se nakládání s rozpočtem Evropského parlamentu. V červnu 2026 informovaly agentury s odvoláním na nezávislý audit finančního odboru parlamentu a organizaci Transparency International, že skupina Patrioti pro Evropu čelí podezření z neoprávněného užití unijních fondů ve výši 276 967 eur (zhruba 6,5 milionu korun). Tyto finanční prostředky měly být v druhé polovině roku 2024, v rozporu se striktními pravidly o zákazu financování národních stran, přiděleny na základě neoprávněných veřejných zakázek společnostem s personálním napojením na francouzské Národní sdružení. Vedení frakce uznalo existenci účetních nesrovnalostí a zavázalo se předmětnou částku obratem vyplatit zpět parlamentní administrativě z rezervních fondů vytvořených za rok 2025.

Druhá dotační kontroverze, která rezonovala především v české politice, byla odhalena v srpnu 2026. Evropský parlament zveřejnil rámcovou smlouvu v hodnotě téměř 288 tisíc korun, kterou v průběhu uplynulého roku frakce uzavřela s českým mediálním videoportálem XTV. Z unijního rozpočtu přiděleného frakci pro komunikační účely tak byly prokazatelně financovány PR rozhovory s několika českými europoslanci za hnutí ANO, jež byly na dotyčné platformě vysílány a propagovány.

⏳ Založení a formování skupiny

Architektura pravicové opozice v Evropském parlamentu procházela před evropskými volbami z června 2024 hlubokým přerodem. Maďarská vládní strana Fidesz nedisponovala od března 2021, kdy po vyhrocených sporech o dodržování principů právního státu opustila řady Evropské lidové strany (EPP), žádným mezinárodním ukotvením a její poslanci fungovali jako takzvaní nezařazení. České hnutí ANO 2011 naopak po oznámení volebních výsledků v roce 2024 dospělo k závěru, že programové rozdíly mezi ním a většinově proevropskou liberální frakcí Obnova Evropy (Renew Europe, tvořenou mimo jiné i hnutím francouzského prezidenta Emmanuela Macrona) jsou dále nepřekonatelné, a z frakce oficiálně vystoupilo. K těmto stranám se připojila Svobodná strana Rakouska (FPÖ), jež se rozhodla opustit původní alianci Identita a demokracie.

Dne 30. června 2024 uspořádali Viktor Orbán, Andrej Babiš a Herbert Kickl společnou tiskovou konferenci ve Vídni, kde oficiálně ohlásili vznik zcela nové politické platformy. Zde byl formulován a následně signován "Vlastenecký manifest za budoucnost Evropy" (Patriotic Manifesto for a European Future). Ustavující podmínky Evropského parlamentu vyžadují pro formální založení a uznání politické frakce (což s sebou nese nárok na finanční dotace a organizační zázemí) shromáždění alespoň 23 europoslanců reprezentujících občany v nejméně sedmi členských zemích Evropské unie. Zatímco první podmínka byla zajištěna hned trojicí zakladatelů, získání dalších čtyř národních států vyžadovalo diplomatické úsilí.

Od 1. do 8. července 2024 proběhla rozsáhlá rekonfigurace politického spektra. Klíčovým obratem se stal přesun radikální španělské strany Vox, která se zcela nečekaně rozhodla opustit do té doby existující konzervativní tábor Giorgie Meloniové (frakce ECR) a připojit se k nově vznikajícím Patriotům. Definitivní podobu bloku určilo francouzské Národní sdružení, jež do něj v pondělí 8. července 2024 hromadně vstoupilo, což představovalo de facto konec frakce Identita a demokracie (ID). Následně se k Patriotům připojila i italská Liga (Lega), belgický Vlámský zájem (Vlaams Belang), nizozemská Strana pro svobodu (PVV), portugalská Chega a dánská Dánská lidová strana (DF). K projektu se zároveň z českého prostředí přidal zástupce koalice hnutí Přísaha a strany Motoristé sobě, bývalý závodník Filip Turek (jeho stranická kolegyně Nikola Bartůšek po neshodách v průběhu dalších let změnila působiště).

Německá politická strana Alternativa pro Německo (AfD), ačkoliv ideologicky spřízněná, do řad Patriotů pro Evropu nepřibyla. Důvodem byla skutečnost, že Marine Le Penová již na jaře roku 2024 definitivně odmítla se zástupci této strany nadále spolupracovat poté, co přední kandidáti AfD veřejně bagatelizovali válečné zločiny příslušníků nacistických jednotek SS. V důsledku tohoto embarga iniciovala AfD vznik vlastní, marginálnější a extrémističtější frakce pod názvem Evropa suverénních národů (ESN).

Oficiální ustavení frakce proběhlo 8. července 2024. Volba vedoucích orgánů (předsednictva) frakce byla připravena a zrealizována v řádu dvaceti minut, přičemž francouzský politik Jordan Bardella se k samotnému hlasovacímu aktu do Bruselu fyzicky nedostavil.

📝 Politický program a ideologické cíle

Deklarovanou ideologickou platformou frakce je Vlastenecký manifest. Text tohoto dokumentu striktně odsuzuje současný politický mainstream s tím, že nevolení byrokraté, globalistické síly a mocné zájmové skupiny v Bruselu systematicky pracují na potlačení nezávislosti evropských národů s cílem vytvořit jednotný evropský superstát.

Hlavní postuláty politického programu skupiny zahrnují následující body:

Národní suverenita a obrana práva veta: Frakce naprosto rezolutně odmítá jakékoliv zrušení práva veta jednotlivých členských států v Evropské radě. Kladou důraz na zachování plného principu subsidiarity, tedy zásady, že Evropská unie smí provádět pouze úzce vymezenou agendu, na kterou jí národní státy výslovně předaly mandát. Prosazují, aby zákony přijaté na národní úrovni měly nadřazenost nad legislativou přijímanou v Bruselu.
Zastavení nelegální migrace: V oblasti přeshraničního pohybu požadují lídři frakce kompletní zrušení nedávno schváleného Nového paktu o migraci a azylu. Trvají na bezpodmínečné ochraně fyzických vnějších hranic evropského kontinentu a urychlení deportačních procesů s využitím přímých odsunů osob (pushbacks), které nelegálně překročily unijní prostor. Frakce oficiálně podporuje plošné zavedení exilových středisek umístěných ve třetích zemích (mimo území EU), kde by probíhalo posuzování veškerých azylových žádostí bez možnosti žadatelů vstoupit do Evropy.
Odmítnutí politiky Green Deal: Agendu Zelené dohody pro Evropu považují Patrioti za hlavní hrozbu pro konkurenceschopnost globálního i evropského trhu. Důrazně protestují proti omezování tradičního evropského průmyslu a zemědělství na úkor byrokraticky vynucovaných ekologických norem. Opakovaně iniciovali návrhy na zrušení plánovaného zákazu prodeje vozidel se spalovacími motory.
Vztah k ukrajinské krizi a zahraniční politice: Zatímco konkurenční frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) pod vedením Giorgie Meloniové zastává pro-atlantické (NATO) a silně pro-ukrajinské pozice v otázce vyzbrojování proti ruské agresi, frakce Patrioti pro Evropu je v tomto bodě diametrálně odlišná a značně pacifističtější či dokonce prokremelská. Strany jako maďarský Fidesz nebo rakouská FPÖ přímo požadují okamžité zastavení vojenské a finanční pomoci ukrajinské vládě a striktně odmítají možné rozšíření unie o ukrajinský stát.

👥 Evropská politická strana a struktura

Je nutné striktně rozlišovat mezi parlamentní frakcí (která organizuje samotnou legislativní práci poslanců ve výborech v Evropském parlamentu) a takzvanou celoevropskou politickou stranou (což je zastřešující mezinárodní právnická osoba, která registruje své členy a získává finanční prostředky k pořádání plošných propagačních volebních kampaní ve všech státech).

Drtivá většina členských politických subjektů sdružených v parlamentní frakci Patrioti pro Evropu je současně plnohodnotným členem evropské politické strany, jež nese oficiální název Patrioti.eu (v anglickém originále Patriots.eu). Z historického hlediska tato zastřešující organizace vznikla již v roce 2014 coby Hnutí pro Evropu národů a svobod (MENF) a následně nesla pojmenování Identita a demokracie - Strana (ID Party). Evropská politická strana má své úřední sídlo registrované na pařížském bulváru Haussmann ve Francii a jejím oficiálním předsedou je celostátní lídr španělské strany Vox, Santiago Abascal. S politickou nadstavbou je úzce provázán i think-tank nazvaný Patriots for Europe Foundation, který zajišťuje ideologickou oporu a výzkumnou produkci pro potřeby poslanců.

📈 Statistiky a členské strany

Ve volbách konaných v červnu 2024 byl složen nový Evropský parlament celkově čítající 720 zákonodárců. Po masivních přesunech během první poloviny července zformovali Patrioti pro Evropu delegaci obsahující 86 poslaneckých mandátů, pocházejících z celkem 13 členských států. Z hlediska celkové síly politického vlivu zaujali pozici třetí největší platformy (bezprostředně za blokem EPP a S&D, ale těsně před ECR se 78 mandáty a Renew Europe se 77 mandáty).

Následující tabulka obsahuje kompletní a nezkrácený seznam všech zakládajících a plnohodnotných národních stran, jež zformovaly početní sílu a personální substrát frakce na počátku mandátu 2024–2029:

Členský stát v EU	Zastupující národní politická strana	Užívaná stranická zkratka	Počet europoslanců
Francie	Národní sdružení	RN	30
Maďarsko	Fidesz	Fidesz	10
Itálie	Liga (Lega)	Lega	8
Česko	ANO 2011	ANO	7
Rakousko	Svobodná strana Rakouska	FPÖ	6
Nizozemsko	Strana pro svobodu	PVV	6
Španělsko	Vox	Vox	6
Belgie	Vlámský zájem	VB	3
Portugalsko	Chega	Chega	2
Česko	Přísaha a Motoristé	PŘÍSAHA/AUTO	2
Maďarsko	Křesťanskodemokratická lidová strana	KDNP	1
Dánsko	Dánská lidová strana	DF	1
Řecko	Hlas rozumu	FL	1
Lotyšsko	Lotyšsko na prvním místě	LPV	1

Z hlediska celkového geografického pokrytí frakce dominuje v regionech západní, jižní a střední Evropy (Rakousko, Česko, Maďarsko, Francie, Itálie), naproti tomu však vykazuje obrovský deficit či absolutní absenci politického zastoupení ze zemí Skandinávie (výjimkou je dánský poslanec), ze států východní Evropy a naprosté většiny Balkánu a Pobaltí.

💡 Pro laiky

Když občané volí zástupce do Evropského parlamentu, zvolení poslanci v Bruselu a Štrasburku nesedí odděleně podle toho, z jakého státu přijeli. Ačkoliv zasedají vedle sebe Češi, Francouzi nebo Maďaři, rozdělují se podle toho, jaký mají pohled na svět, a vytvářejí mezinárodní "poslanecké kluby", kterým se odborně říká frakce.

Být součástí nějaké frakce je naprosto klíčové. Pokud by se totiž například sedm poslanců za české hnutí ANO po příjezdu s nikým nedohodlo a zůstali by takzvaně nezařazení, v obrovském tělese 720 poslanců by neměli vůbec žádný vliv. Nedostali by přidělený žádný významný čas u mikrofonu v hlavním sále, z rozpočtu unie by nezískali miliony na činnost svých sekretariátů a nesměli by zasednout na důležitá místa ve výborech. Aby se mohla zformovat frakce, je stanoveno přísné pravidlo – musí se spojit minimálně 23 poslanců ze 7 různých zemí.

Přesně s touto motivací přišel Andrej Babiš z Česka, Viktor Orbán z Maďarska a přidala se Marine Le Penová z Francie. Mají podobné pohledy na odmítání Green Dealu a odpor vůči přijímání migrantů, takže se v červenci 2024 spojili do jednoho masivního bloku jménem Patrioti pro Evropu, čímž rázem vytvořili třetí nejdůležitější sílu v celé Evropě a zajistili si masivní přísun peněz a pozornosti kamer.

Přesto po svém vzniku zažili situaci, která se v politice označuje jako "sanitární kordon" (francouzsky cordon sanitaire). Znamená to, že všechny ostatní proevropské tradiční strany se proti nim spojily a domluvily se, že Patriotům navzdory jejich velikosti nedovolí vládnout. Kdykoliv se tak následně volil předseda nebo vedoucí pracovník nějakého důležitého výboru (který pak reálně řídí přijímání směrnic a zákonů), ostatní frakce zvedly při tajné i veřejné volbě ruce pro jakéhokoliv jiného kandidáta. Patrioti tak sice mají mnoho křesel a vysoké rozpočty, avšak ostatní strany je systematicky izolovaly a vyřadily z přímé možnosti psát a schvalovat klíčové unijní zákony.

Zdroje