Nevědomí

Rozbalit box

Obsah boxu

Nevědomí (německy Unbewusstes, anglicky unconscious) je komplexní psychologický koncept, který označuje ty části lidské psychiky, které nejsou přímo dostupné vědomí, ale přesto významně ovlivňují myšlení, emoce, chování a osobnost jedince. Historicky bylo nevědomí klíčovým tématem v psychoanalýze Sigmundu Freuda a analytické psychologii Carla Gustava Junga, ale jeho pojetí se vyvíjelo a dnes je studováno i v rámci kognitivní psychologie a neurovědy.

⏳ Historie a klíčové teorie

Koncept nevědomí má kořeny již ve starověké filozofii, ale moderní chápání se začalo formovat s příchodem romantismu a později psychiatrie.

Sigmund Freud a psychoanalýza

Sigmund Freud (1856–1939), zakladatel psychoanalýzy, považoval nevědomí za největší a nejvýznamnější část lidské psychiky. Podle Freuda je nevědomí skladištěm potlačených přání, instinktivních přání, traumatických vzpomínek a konfliktů, které jsou pro vědomí příliš bolestivé nebo nepřijatelné. Tyto nevědomé obsahy se projevují v snech, přeřeknutích (tzv. freudovská přeřeknutí), neurotických symptomech a humoru. Freud rozlišoval tři úrovně psychiky:

Vědomí: To, co si uvědomujeme v daném okamžiku.
Předvědomí: Obsahy, které nejsou aktuálně ve vědomí, ale mohou být snadno vyvolány (např. vzpomínky).
Nevědomí: Obsahy, které jsou pro vědomí nepřístupné a aktivně potlačované.

Freudova strukturální teorie osobnosti pak dále rozlišovala id, ego a superego, přičemž id je zcela nevědomé, ego má nevědomé i vědomé složky a superego obsahuje nevědomé morální zásady a ideály.

Carl Gustav Jung a analytická psychologie

Carl Gustav Jung (1875–1961), původně Freudův žák, rozšířil koncept nevědomí o dimenzi, kterou nazval kolektivní nevědomí.

Osobní nevědomí: Zahrnuje individuální potlačené vzpomínky a zkušenosti, podobně jako Freudovo nevědomí.
Kolektivní nevědomí: Je hlubší, univerzální vrstva psychiky, sdílená všemi lidmi. Obsahuje archetypy, což jsou vrozené univerzální vzorce myšlení, cítění a chování (např. archetyp matky, hrdiny, stínu). Tyto archetypy se projevují v mýtech, pohádkách, náboženství a symbolice napříč kulturami.

Moderní pohledy a neurovědy

Současné neurovědy a kognitivní psychologie zkoumají nevědomí z odlišné perspektivy. Místo potlačených přání se zaměřují na nevědomé kognitivní procesy, které probíhají automaticky a ovlivňují naše rozhodování a vnímání, aniž bychom si jich byli vědomi. Patří sem například:

Implicitní paměť: Nevědomé vzpomínky, které ovlivňují chování (např. jízda na kole).
Priming: Předchozí expozice stimulu ovlivňuje reakci na následný stimul.
Automatické zpracování informací: Například rozpoznávání obličejů nebo zpracování řeči.
Nevědomé rozhodování: Výzkumy naznačují, že mozek může učinit rozhodnutí dříve, než si ho vědomě uvědomíme.

🧠 Stavy nevědomí

Kromě psychologického nevědomí existují i klinické stavy, kdy je vědomí dočasně nebo trvale narušeno. Tyto stavy jsou předmětem studia v medicíně, zejména v neurologii a intenzivní medicíně.

Spánek: Přirozený, pravidelně se opakující stav snížené bdělosti a vědomí, doprovázený sny, které mohou být projevem nevědomých procesů.
Kóma: Hluboký, dlouhotrvající stav bezvědomí, kdy pacient nereaguje na vnější podněty a není schopen cíleného pohybu. Je způsobeno poškozením mozku.
Vegetativní stav: Stav, kdy pacient vykazuje známky bdělosti (otevírá oči, dýchá spontánně), ale chybí jakékoli vědomé vnímání sebe sama nebo okolí.
Minimální stav vědomí: Stav, kdy pacient vykazuje přechodné a omezené, ale prokazatelné známky vědomí.
Anestezie: Uměle vyvolaný stav bezvědomí, znecitlivění a svalové relaxace, používaný během chirurgických zákroků.

💡 Pro laiky

Představte si svou mysl jako ledovec. Malá špička, kterou vidíte nad vodou, to je vaše vědomí – všechno, co si právě teď uvědomujete, na co myslíte, co cítíte a co děláte. Ale obrovská, mnohem větší část ledovce, která je skrytá pod vodou, to je nevědomí. Tam se skrývají všechny vaše zapomenuté vzpomínky, dávné zážitky, touhy, které si nechcete přiznat, a taky spousta automatických věcí, které děláte, aniž byste o nich přemýšleli (třeba jak dýcháte nebo jak si zavazujete tkaničky).

Nevědomí je jako obrovská knihovna ve vaší hlavě, kde jsou uloženy všechny vaše životní příběhy, i ty, na které jste zapomněli, nebo ty, které se vám nelíbí. A i když je nevidíte, tyhle příběhy stále ovlivňují, jak se cítíte, jak se chováte a jak se rozhodujete. Někdy se nevědomí "projeví" – třeba když se vám zdá sen, který vám připadá divný, nebo když se přeřeknete a řeknete něco, co jste nechtěli. Psychologové se snaží do této "knihovny" nahlédnout, aby lépe pochopili, proč se lidé chovají tak, jak se chovají.

Zdroje