Kultury

Rozbalit box

Obsah boxu

-

Kultura je široký a komplexní pojem, který v sobě zahrnuje veškerou materiální i nemateriální tvorbu člověka, jeho způsob života, hodnoty, normy, tradice, zvyky, umění, náboženství, vědecké poznání, technologie a jazyk, které sdílí určitá skupina lidí nebo národ. Kultura se přenáší z generace na generaci učením, nikoli geneticky, a tvoří základní rámec pro interpretaci světa a interakci s ním. Slovo "kultura" pochází z latinského cultura, což znamená "pěstování" nebo "vzdělávání".

Definice a pojetí kultury

Kultura je natolik komplexní, že existuje mnoho různých definic a pojetí, které se liší podle vědního oboru a perspektivy.

Antropologické pojetí

V antropologii je kultura chápána jako celek, který zahrnuje poznání, víra, umění, morálka, právo, zvyky a všechny ostatní schopnosti a návyky získané člověkem jako členem společnosti. Klasická definice od Edwarda Burnetta Tylora z roku 1871 říká, že kultura je „komplexní celek, který zahrnuje znalosti, víru, umění, morálku, právo, zvyky a veškeré další schopnosti a návyky, jichž se člověk zmocnil jako člen společnosti.“

Sociologické pojetí

V sociologii je kultura vnímána jako systém sdílených významů, hodnot, norem a symbolů, které řídí chování členů společnosti a propůjčují mu smysl. Zdůrazňuje se role kultury při utváření sociálních struktur a identit.

Filozofické pojetí

Z filozofického hlediska se kultura zabývá otázkami smyslu existence, tvorby hodnot a poznání, a role člověka ve světě. Zde se kultura často spojuje s humanitními ideály a seberealizací.

Složky kultury

Kulturu lze rozdělit na několik základních složek, které se vzájemně prolínají a ovlivňují:

Materiální kultura: Zahrnuje všechny hmotné objekty, které člověk vytvořil a používá. Patří sem budovy, nástroje, technologie, oblečení, potraviny, umělecká díla a další artefakty. Tyto prvky odrážejí hodnoty a technologie dané společnosti.
Nemateriální kultura: Zahrnuje abstraktní, nehmatatelné aspekty kultury.
- Jazyk: Klíčový prvek kultury, který umožňuje komunikaci, přenos informací a myšlenek. Utváří způsob vnímání a myšlení.
- Hodnoty: Sdílené představy o tom, co je dobré, správné, žádoucí a důležité ve společnosti (např. svoboda, spravedlnost, rovnost, rodina).
- Normy: Pravidla chování, která řídí interakce mezi lidmi a zajišťují sociální řád (např. etiketa, zákon). Dělí se na:
  - Folkways: Běžné, neformální normy (např. pozdravy, stolování).
  - Mores: Závažnější normy s morálním základem, jejichž porušení je silně odsuzováno (např. zákaz krádeže).
  - Zákony: Formální normy vynucované státními orgány.
- Symboly: Objekty, gesta, slova nebo obrazy, které mají pro danou kulturu specifický, sdílený význam (např. vlajka, kříž, úsměv).
- Víra: Sdílené přesvědčení o povaze reality, světa a života (např. náboženství, vědecké teorie).
- Instituce: Zavedené a formalizované vzorce chování a sociální struktury, které regulují život společnosti (např. rodina, stát, školství, ekonomika, náboženství).
- Znalosti a poznání: Celkový soubor informací, dovedností a porozumění, které se v dané kultuře hromadí a předávají.
- Tradice a rituály: Opakované a symbolické chování, které upevňuje kulturní hodnoty a posiluje pocit sounáležitosti (např. svátky, obřady, slavnosti).

Funkce kultury

Kultura plní v lidské společnosti řadu klíčových funkcí:

Adaptační funkce: Pomáhá lidem přizpůsobit se prostředí a přežít v něm (např. technologie, znalosti o pěstování plodin).
Komunikační funkce: Umožňuje sdílení informací a zkušeností prostřednictvím jazyka a symbolů.
Integrační funkce: Spojuje lidi do komunit a posiluje pocit sounáležitosti a identity.
Regulační funkce: Stanovuje pravidla a normy chování, které udržují sociální řád.
Výchovná funkce: Předává znalosti, dovednosti a hodnoty z generace na generaci.
Identifikační funkce: Pomáhá jednotlivcům a skupinám definovat svou identitu a odlišit se od ostatních.

Typy a úrovně kultury

Kulturu lze analyzovat na různých úrovních a rozlišovat různé typy:

Národní kultura: Kultura sdílená v rámci jednoho národního státu, často spojená s národní identitou a jazykem.
Subkultura: Skupina v rámci větší kultury, která má své vlastní specifické hodnoty, normy, zvyky nebo životní styl, které se odlišují od dominantní kultury (např. punková subkultura, hiphopová kultura).
Kontrakultura: Specifický typ subkultury, která se aktivně staví proti hodnotám a normám dominantní kultury (např. hippies v 60. letech).
Korporátní/Organizační kultura: Soubor sdílených hodnot, norem a praktik v rámci konkrétní organizace nebo firmy.
Populární kultura (Popkultura): Široce rozšířené kulturní projevy, média a zábava, které jsou oblíbené u masové populace (např. popová hudba, filmy, televize, móda).
Vysoká kultura: Často spojovaná s elitními uměleckými formami a intelektuálními tradicemi, které jsou považovány za vrchol lidské kreativity (např. klasická hudba, opera, literatura, výtvarné umění).
Digitální kultura: Současná kultura, která vznikla v důsledku rozšíření internetu a digitálních technologií, ovlivňující komunikaci, práci a volný čas.

Kulturní změna a globalizace

Kultura není statický jev, ale neustále se vyvíjí a mění.

Inovace: Vznik nových myšlenek, technologií nebo praktik, které se šíří společností.
Difúze: Šíření kulturních prvků z jedné společnosti do druhé (např. kuchyně, móda).
Akulturace: Proces kulturní změny, kdy se jednotlivci nebo skupiny z jedné kultury adaptují na dominantní kulturu.
Asimilace: Proces, kdy jedinec nebo skupina zcela přijme kulturu většinové společnosti a ztratí svou původní kulturní identitu.
Globalizace: Proces rostoucího propojení a vzájemné závislosti světových ekonomik, kultur a populací. Globalizace má významný dopad na kultury po celém světě, což vede jak k homogenizaci (šíření dominantních kulturních prvků), tak i k hybridizaci (míšení různých kultur) a k posilování místních identit jako reakci na globalizaci.

Kulturní identita a diversita

Kultura hraje zásadní roli při utváření individuální a skupinové identity. Každá kultura má svůj jedinečný pohled na svět, který ovlivňuje vnímání reality, morální hodnoty a sociální interakce.

Kulturní relativismus: Pohled, který tvrdí, že hodnoty, normy a přesvědčení jedné kultury by neměly být posuzovány podle měřítek jiné kultury. Zdůrazňuje důležitost pochopení kultury v jejím vlastním kontextu.
Etnocentrismus: Tendence posuzovat jiné kultury na základě vlastních kulturních standardů, často s přesvědčením o nadřazenosti vlastní kultury.
Multikulturalismus: Politický a společenský přístup, který uznává a podporuje kulturní diverzitu v rámci společnosti, respektuje různé kulturní skupiny a usiluje o jejich rovnoprávné soužití.

Pro laiky

Představte si kulturu jako takový "návod k životu" pro velkou skupinu lidí. Je to všechno, co lidé v určitém místě nebo ve skupině sdílejí a co se naučili od svých rodičů a prarodičů. Jsou to jejich jazyk, způsob života, jak se zdraví, co jedí, jak se oblékají, co považují za hezké (třeba umění nebo hudba), čemu věří (náboženství) a jaká mají pravidla pro život.

Když se podíváte na různé země, uvidíte spoustu různých kultur. Třeba v Japonsku mají jiné zvyky než v Mexiku nebo Česku. Některé kultury se liší hodně, jiné jen trochu. Ale každá kultura dává lidem, kteří do ní patří, pocit, že někam patří, a pomáhá jim rozumět světu kolem sebe. A i když se kultury mění a mísí, stále jsou pro nás velmi důležité, protože nás definují a pomáhají nám žít společně.

Galerie

Různorodost rodin a kultur

Různorodost rodin a kultur
Tradiční japonský čajový obřad

Tradiční japonský čajový obřad
Rio de Janeiro karneval, ukázka populární kultury

Rio de Janeiro karneval, ukázka populární kultury

Externí odkazy