Lupénka

Rozbalit box

Obsah boxu

Lupénka (odborně psoriáza, latinsky psoriasis vulgaris) je chronické, neinfekční, zánětlivé autoimunitní onemocnění, které se primárně projevuje na kůži. Je charakterizováno tvorbou ostře ohraničených, zarudlých, vyvýšených ložisek (plaků) pokrytých stříbřitě bílými šupinami. Onemocnění není nakažlivé, ale může mít významný dopad na kvalitu života pacienta, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce.

📜 Původ názvu a etymologie

Odborný název psoriáza pochází z řeckého slova psora, které znamená "svědění" nebo "svrab". Tento název odkazuje na jeden z častých a obtěžujících příznaků nemoci. České pojmenování lupénka je odvozeno od charakteristických lupů a šupin, které se na postižených místech tvoří.

⚙️ Příčiny a patofyziologie

Lupénka je komplexní onemocnění, na jehož vzniku se podílí kombinace genetických faktorů a vlivů vnějšího prostředí. Nejedná se o pouhé kožní onemocnění, ale o systémový zánět v celém těle.

🛡️ Autoimunitní reakce

Základním mechanismem vzniku lupénky je chybná reakce imunitního systému. Specifický typ bílých krvinek, známý jako T-lymfocyty, se z neznámého důvodu aktivuje a mylně považuje zdravé kožní buňky (keratinocyty) za cizí patogen, který je třeba zničit. Aktivované T-lymfocyty produkují zánětlivé signální molekuly (cytokiny), jako je TNF-alfa a různé interleukiny (IL-17, IL-23), které spouštějí zánětlivou kaskádu v kůži.

🧬 Hyperproliferace kožních buněk

Tento zánětlivý proces dramaticky urychluje životní cyklus kožních buněk. Zatímco u zdravého člověka trvá, než se nová kožní buňka vytvoří a dostane se na povrch kůže, přibližně 28 dní, u pacienta s lupénkou tento proces trvá pouhé 3 až 4 dny. Tělo se nestačí zbavovat starých buněk, které se proto hromadí na povrchu a vytvářejí typická ztluštělá ložiska (plaky) pokrytá stříbřitými šupinami. Zarudnutí a teplo v ložiscích je způsobeno zvýšeným průtokem krve v rozšířených cévách.

বংশ Genetická predispozice a spouštěče

Lupénka má silnou genetickou složku. Pokud se v rodině vyskytuje, je u potomků vyšší riziko jejího rozvoje. Byly identifikovány specifické geny (např. v oblasti HLA-C) spojené s vyšším rizikem.

Samotná genetická predispozice však k propuknutí nemoci nestačí. Je zapotřebí tzv. spouštěcího faktoru, který nemoc aktivuje. Mezi nejčastější spouštěče patří:

• Infekce: Zejména streptokoková infekce v krku je častým spouštěčem kapkovité formy lupénky.
• Poranění kůže: Řezné rány, škrábance, spálení od slunce nebo i tetování mohou v místě poranění vyvolat vznik psoriatického ložiska (tzv. Köbnerův fenomén).
• Stres: Silný emoční stres je jedním z nejčastějších spouštěčů.
• Léky: Některé léky, jako jsou betablokátory, lithium nebo léky proti malárii, mohou lupénku vyvolat nebo zhoršit.
• Životní styl: Kouření a nadměrná konzumace alkoholu jsou prokázanými rizikovými faktory.

🩺 Příznaky a projevy

Nejčastějším projevem jsou již zmíněná psoriatická ložiska (plaky). Jsou to ostře ohraničená, vyvýšená, červená místa na kůži, pokrytá snadno se odlupujícími stříbřitými šupinami.

• Typické lokalizace: Ložiska se nejčastěji objevují na místech vystavených tlaku a tření, jako jsou lokty, kolena, oblast křížové kosti a vlasová část hlavy. Mohou se však objevit kdekoli na těle.
• Svědění a bolest: Ložiska často svědí, pálí nebo jsou bolestivá. Kůže může praskat a krvácet.
• Lupénka nehtů: Onemocnění často postihuje i nehty, kde se projevuje jako tečkovité prohlubně (tzv. "důlkování"), žlutohnědé skvrny ("olejové skvrny"), ztluštění nebo drolení nehtové ploténky.
• Psoriatická artritida: Až u 30 % pacientů s lupénkou se rozvine psoriatická artritida, zánětlivé onemocnění kloubů, které způsobuje bolest, otoky a ztuhlost kloubů a může vést k jejich trvalému poškození.

📋 Typy lupénky

Lupénka se může projevovat v několika odlišných formách, které se liší vzhledem, lokalizací a závažností. Pacient může trpět i více formami současně.

• Ložisková lupénka (Psoriasis vulgaris): Zdaleka nejčastější forma, postihuje 80–90 % pacientů. Projevuje se typickými, ostře ohraničenými červenými plaky se stříbřitými šupinami, jak bylo popsáno výše.
• Kapkovitá lupénka (Psoriasis guttata): Charakterizována malými, červenými tečkovitými ložisky (ve tvaru kapek), která se náhle objeví po celém těle. Často propuká v dětství nebo v mladé dospělosti a bývá spuštěna streptokokovou infekcí, typicky angínou.
• Inverzní lupénka (Psoriasis inversa): Postihuje kožní záhyby, jako je podpaží, třísla, oblast pod prsy nebo genitálie. Ložiska jsou hladká, lesklá a červená, ale obvykle bez typických šupin, protože vlhké prostředí zabraňuje jejich tvorbě.
• Pustulózní lupénka (Psoriasis pustulosa): Vzácná a závažná forma, při které se na kůži tvoří puchýřky naplněné neinfekčním hnisem (pustuly). Může být lokalizovaná (na dlaních a ploskách nohou) nebo generalizovaná, což je život ohrožující stav vyžadující okamžitou hospitalizaci.
• Erytrodermická lupénka: Velmi vzácná, ale nejzávažnější forma lupénky, při které je zánětem postiženo více než 90 % povrchu těla. Kůže je sytě rudá, pálí a masivně se olupuje. Tento stav narušuje termoregulaci a bariérovou funkci kůže a může vést k vážným komplikacím.

🔬 Diagnostika

Diagnóza lupénky je ve většině případů stanovena dermatologem na základě klinického vyšetření, tedy pohledem na typické kožní projevy a jejich umístění.

• Fyzikální vyšetření: Lékař hodnotí vzhled ložisek, přítomnost šupin a postižení nehtů či kloubů.
• Auspitzův fenomén: Diagnostický příznak, kdy po seškrábnutí šupin z ložiska dojde k jemnému, tečkovitému krvácení.
• Biopsie kůže: V nejasných případech může lékař odebrat malý vzorek kůže pro histologické vyšetření, které potvrdí diagnózu a vyloučí jiná kožní onemocnění, jako je ekzém nebo kožní plíseň.

💊 Možnosti léčby

Lupénku nelze v současné době zcela vyléčit, ale existuje široká škála léčebných metod, které dokáží její projevy účinně kontrolovat a udržet ji v klidovém stavu (remisi). Léčba je individuální a odvíjí se od typu, závažnosti a lokalizace onemocnění.

🧴 Lokální léčba

Aplikuje se přímo na kůži a je základem léčby mírných forem.

• Emoliencia (hydratační krémy): Zvláčňují kůži, zmírňují svědění a pomáhají odstraňovat šupiny.
• Lokální kortikosteroidy: Účinné protizánětlivé masti, které rychle potlačují zánět a svědění. Používají se v různé síle podle místa postižení.
• Analogy vitamínu D (kalcipotriol): Zpomalují nadměrný růst kožních buněk. Často se kombinují s kortikosteroidy.

☀️ Fototerapie (léčba světlem)

Využívá kontrolované dávky ultrafialového (UV) záření. Je účinná u středně těžkých forem.

• UVB fototerapie: Využívá úzké spektrum UVB záření, které zpomaluje růst kožních buněk a tlumí zánět.
• PUVA: Kombinace látky zvané psoralen (která zvyšuje citlivost kůže na světlo) a následného ozáření UVA paprsky.

💊 Systémová léčba

Podává se ve formě tablet nebo injekcí a působí na celý organismus. Je určena pro středně těžké až těžké formy lupénky a psoriatickou artritidu.

• Metotrexát: Potlačuje imunitní systém a zpomaluje dělení buněk.
• Cyklosporin: Silné imunosupresivum, které rychle potlačuje aktivitu imunitního systému.
• Retinoidy (acitretin): Deriváty vitamínu A, které normalizují růst kožních buněk.

💉 Biologická léčba

Nejmodernější a nejcílenější forma léčby. Jedná se o proteiny vyrobené v laboratoři, které se aplikují injekčně a blokují specifické molekuly imunitního systému (jako TNF-alfa, IL-17, IL-23), jež jsou zodpovědné za zánět. Tato léčba je velmi účinná u nejtěžších forem lupénky a psoriatické artritidy, které nereagují na jinou léčbu.

🔗 Související onemocnění (komorbidity)

Chronický zánět u lupénky nepostihuje jen kůži, ale celé tělo. Pacienti s lupénkou proto mají vyšší riziko rozvoje dalších závažných onemocnění:

• Psoriatická artritida
• Kardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu, mrtvice)
• Metabolický syndrom (zahrnující obezitu, vysoký krevní tlak, cukrovku 2. typu a vysoký cholesterol)
• Nespecifické střevní záněty (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida)
• Psychické potíže (deprese, úzkost)

Pro laiky

Představte si, že váš imunitní systém je jako armáda, která má chránit vaši zemi (tělo). U lupénky se tato armáda zblázní a začne mylně útočit na vlastní města (kožní buňky), protože si myslí, že jsou nepřátelská. Tento útok spustí poplach (zánět).

V reakci na tento neustálý poplach začne tělo panicky "opravovat" napadenou kůži a vydá rozkaz: "Vyrábějte nové kožní buňky, a to co nejrychleji!" Továrny na buňky začnou pracovat desetkrát rychleji než normálně. Výsledkem je obrovský chaos a "stavební nepořádek" na povrchu kůže – hromada nedozrálých buněk, které tvoří ztluštělá, šupinatá a červená ložiska. Léčba se pak snaží buď tuto přehnanou reakci armády utlumit, nebo zpomalit zběsilé tempo továren na buňky.