Lockheed Martin

Lockheed Martin Corporation
Založení	15. března 1995 (fúze Lockheed Corporation a Martin Marietta)
Sídlo	Bethesda, Maryland, Soubor:Flag of the United States.svg Spojené státy americké
Web	lockheedmartin.com
Založení	15. března 1995 (fúze Lockheed Corporation a Martin Marietta)
Název	Lockheed Martin Corporation
Obrat	71,0 miliard USD
Název	Lockheed Martin Corporation
Typ	veřejná akciová společnost (NYSE: LMT)
Web	lockheedmartin.com
Sídlo	Bethesda, Maryland, Soubor:Flag of the United States.svg Spojené státy americké
Odvětví	Letecký průmysl, Zbrojní průmysl, Kosmonautika, pokročilé technologie
Produkty	F-35 Lightning II, F-22 Raptor, F-16 Fighting Falcon, C-130J Super Hercules, M142 HIMARS, Patriot PAC-3, THAAD, UH-60 Black Hawk, kosmická loď Orion
Odvětví	Letecký průmysl, Zbrojní průmysl, Kosmonautika, pokročilé technologie
Klíčoví lidé	Jim Taiclet (předseda představenstva, prezident a CEO)

Lockheed Martin Corporation je americká nadnárodní zbrojní, letecká, kosmická a technologická korporace se sídlem v Bethesdě ve státě Maryland na předměstí Washingtonu. Společnost vznikla 15. března 1995 fúzí dvou gigantů amerického vojensko-průmyslového komplexu – leteckého výrobce Lockheed Corporation a chemicko-leteckého koncernu Martin Marietta. Podle žebříčků Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) a odborných publikací je Lockheed Martin dlouhodobě největším výrobcem zbraní a vojenské techniky na světě podle objemu tržeb z obranných zakázek.

Více než 70 % celkových příjmů korporace plyne z přímých kontraktů s vládou Spojených států amerických, především s Ministerstvem obrany USA (Pentagonem) a tajnými službami, přičemž zbytek tvoří zakázky Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a mezivládní prodeje spojeneckým státům v rámci programu Foreign Military Sales (FMS). Společnost zaměstnává celosvětově přibližně 116 000 vysoce kvalifikovaných odborníků, inženýrů a vědců a její roční tržby stabilně přesahují 70 miliard amerických dolarů.

Klíčovými vlajkovými produkty korporace jsou nadzvukový stealth víceúčelový bojový letoun 5. generace F-35 Lightning II (nejdražší a nejrozsáhlejší zbrojní program v dějinách letectví), stíhací letoun pro vybojování vzdušné nadvlády F-22 Raptor, nejrozšířenější západní taktický stíhač F-16 Fighting Falcon a transportní letoun C-130J Super Hercules. V oblasti raketové techniky a pozemních sil vyrábí salvový raketomet M142 HIMARS, protiraketové systémy Patriot PAC-3 a THAAD či protitankové střely Javelin. Dceřiná společnost Sikorsky Aircraft vyrábí legendární vrtulníky řady Black Hawk. Korporace rovněž provozuje světoznámou tajnou vývojovou divizi pokročilých projektů Skunk Works, která v minulosti stvořila ikonické špionážní stroje U-2, SR-71 Blackbird a první stealth bombardér F-117 Nighthawk. V lednu 2024 podepsala vláda České republiky mezivládní dohodu na pořízení 24 letounů F-35A pro Vzdušné síly AČR.

📝 Profil a postavení ve zbrojním průmyslu

Lockheed Martin představuje ústřední pilíř globálního bezpečnostního a obranného systému západního světa:

Dominance na trhu: S ročními zbrojními příjmy převyšujícími 65 miliard dolarů si udržuje výrazný náskok před svými největšími americkými i mezinárodními konkurenty, jimiž jsou RTX Corporation (dříve Raytheon Technologies), Boeing, Northrop Grumman, General Dynamics a britská společnost BAE Systems.
Monopolní a strategická role: Společnost je výhradním dodavatelem strategických systémů národní bezpečnosti USA. Spravuje a vyvíjí mezikontinentální balistické rakety odpalované z ponorek Trident II, zajišťuje provoz satelitního navigačního systému GPS III, produkuje armádní průzkumné a varovné družice a integruje námořní bojový protiraketový systém Aegis.
Globální servis a aliance: Prostřednictvím mezinárodních průmyslových aliancí a licencí dodává své zbraňové systémy do více než 50 zemí světa, přičemž těžiště exportu tvoří státy Severoatlantické aliance (NATO), Japonsko, Jižní Korea, Izrael, Austrálie a Tchaj-wan.

⏳ Historie a fúze v roce 1995

Vznik společnosti byl výsledkem dramatické vlny fúzí a akvizic v americkém obranném průmyslu v první polovině 90. let 20. století, vyvolané koncem studené války.

Historie společnosti Lockheed Corporation

Kořeny společnosti Lockheed sahají do roku 1912, kdy bratři Allan a Malcolm Lougheadovi založili v Kalifornii firmu Alco Hydro-Aeroplane Company, posléze přejmenovanou na Loughead Aircraft Manufacturing Company. V roce 1926 byla společnost reorganizována pod fonetickým pravopisem Lockheed Aircraft Company:

V meziválečném období se proslavila rychlostními dopravními a sportovními jednoplošníky Vega, na nichž létala slavná pilotka Amelia Earhartová, a dvoumotorovými stroji Electra.
Během druhé světové války vyrobila přes 19 000 vojenských letadel. Klíčovým byl dvoumotorový těžký stíhač P-38 Lightning a námořní hlídkový bombardér Hudson.
Po válce vytvořila luxusní čtyřmotorový dopravní letoun s charakteristickou trojitou svislou ocasní plochou Constellation, vojenský transportní letoun C-130 Hercules (vyráběný nepřetržitě od roku 1954) a první americký proudový stíhač P-80 Shooting Star.
V roce 1993, těsně před megafúzí, odkoupil Lockheed od koncernu General Dynamics jeho leteckou divizi ve Fort Worthu, čímž získal výrobní program stíhacích letounů F-16 Fighting Falcon.

Historie společnosti Martin Marietta

Firma Glenn L. Martin Company byla založena v roce 1912 průkopníkem letectví Glennem L. Martinem v Santa Aně v Kalifornii:

Za druhé světové války produkovala střední bombardéry B-26 Marauder a létající čluny Martin PBM Mariner.
V 50. letech se přeorientovala na raketové zbraně a kosmické nosiče. Vyvinula slavnou řadu těžkých mezikontinentálních balistických raket Titan (Titan I, Titan II a kosmické nosiče Titan III a IV).
V roce 1961 se spojila s chemickou a těžařskou firmou American-Marietta Corporation a vytvořila konglomerát Martin Marietta. Společnost se stala gigantem v oboru kosmonautiky – vyrobila přistávací moduly planetárních sond Viking pro výzkum Marsu (1976) a vyráběla obří externí palivové nádrže (External Tank) pro americké raketoplány Space Shuttle.

Megafúze z roku 1995: „Poslední večeře“ Pentagonu

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 došlo k prudkému poklesu vojenských rozpočtů. V roce 1993 uspořádal tehdejší ministr obrany USA Les Aspin tajnou večeři pro šéfy největších zbrojovek (událost vešla do dějin jako „The Last Supper“ čili Poslední večeře), kde zástupcům průmyslu otevřeně oznámil, že Pentagon již nebude schopen financovat desítky nezávislých dodavatelů a že přežijí pouze ti, kteří se sloučí do obřích technologických celků.

Dne 30. srpna 1994 oznámili šéfové společností Daniel Tellep (Lockheed) a Norman Augustine (Martin Marietta) plán na fúzi rovných v hodnotě 10 miliard dolarů. Transakce byla oficiálně dokončena 15. března 1995 vznikem Lockheed Martin Corporation. Následovala série dalších akvizic:

V roce 1996 odkoupil Lockheed Martin zbrojní a elektronickou divizi společnosti Loral Corporation za 9,1 miliardy dolarů.
V roce 2006 vytvořil společný podnik (joint venture 50/50) se společností Boeing pod názvem United Launch Alliance (ULA) pro provozování vojenských a vládních kosmických raket.
V listopadu 2015 koupil od konglomerátu United Technologies Corporation legendárního výrobce helikoptér Sikorsky Aircraft za 9,0 miliardy dolarů, čímž ovládl trh s vojenskými vrtulníky.

🏢 Divizní struktura a klíčové produkty

Činnost korporace je členěna do čtyř specializovaných podnikatelských divizí:

1. Aeronautics (Vojenské letectví)

Divize se sídlem ve Fort Worthu v Texasu tvoří největší zdroj příjmů korporace (cca 40 % tržeb). Specializuje se na výzkum, konstrukci a výrobu bojových, transportních a průzkumných letounů:

F-35 Lightning II: Jednomotorový víceúčelový stealth bojový letoun 5. generace vyráběný ve třech verzích:
- F-35A: verze s konvenčním vzletem a přistáním (CTOL) pro letectvo.
- F-35B: verze s krátkým vzletem a svislým přistáním (STOVL) pro námořní pěchotu a lehké letadlové lodě.
- F-35C: palubní verze pro těžké letadlové lodě s katapulty a záchytnými lany (CV).
F-22 Raptor: První provozovaný stealth stíhač 5. generace na světě, vyvinutý ve spolupráci s Boeingem. Pro svou technologickou vyspělost podléhá přísnému zákazu exportu a slouží výhradně v USAF (vyrobeno 195 kusů).
F-16 Fighting Falcon: Nejúspěšnější západní stíhací letoun 4. generace (vyrobeno přes 4 600 kusů). V závodě v Greenville v Jižní Karolíně pokračuje výroba nejmodernější verze F-16 Block 70/72 (Viper) pro zahraniční zákazníky (např. Slovensko, Tchaj-wan, Bulharsko, Bahrajn).
C-130J Super Hercules: Taktický čtyřmotorový turbovrtulový transportní letoun s novou avionikou a motory Rolls-Royce.

2. Missiles and Fire Control (Raketové a palebné systémy)

Divize se sídlem v Grand Prairie v Texasu a v Orlandu na Floridě vyvíjí pokročilé raketové, reaktivní a elektrooptické systémy:

M142 HIMARS a M270 MLRS: Kolové a pásové salvové raketomety odpalující vysoce přesné naváděné rakety rodiny GMLRS s doletem přes 80 km a taktické balistické střely MGM-140 ATACMS s dosahem 300 km. Tyto systémy sehrály zásadní roli při obraně Ukrajiny proti ruské invazi od roku 2022. V současnosti zavádí novou střelu PrSM (Precision Strike Missile) s doletem přes 500 km.
Patriot PAC-3 (MSE): Kinetická protiraketová střela systému Patriot typu hit-to-kill, určená k přímému ničení balistických raket, střel s plochou dráhou doletu a letadel.
THAAD: Systém protivzdušné a protiraketové obrany pro ničení balistických raket krátkého a středního doletu v terminální fázi letu ve vysokých výškách uvnitř i vně atmosféry.
FGM-148 Javelin: Přenosný protitankový raketový komplet typu „vystřel a zapomeň“ s útokem shora, vyráběný v joint venture s firmou RTX (Raytheon).
AGM-158 JASSM / LRASM: Přesné stealth střely s plochou dráhou doletu odpalované ze vzduchu proti pozemním i námořním cílům.

3. Rotary and Mission Systems (Vrtulníky a bojové systémy)

Divize se sídlem v Moorestownu v New Jersey zahrnuje vrtulníkového giganta Sikorsky Aircraft a námořní elektronické systémy:

Vrtulníky Sikorsky:
- UH-60 Black Hawk: střední víceúčelový transportní vrtulník armády USA a desítek dalších států.
- MH-60R / MH-60S Seahawk: námořní protiponorkové a záchranné vrtulníky.
- CH-53K King Stallion: nejtěžší a nejvýkonnější transportní vrtulník západního světa pro Námořní pěchotu USA a Izrael.
Bojový systém Aegis: Komplexní integrovaný námořní radarový a řídicí systém instalovaný na amerických torpédoborcích třídy Arleigh Burke, japonských křižnících a pozemních základnách protiraketového deštníku Aegis Ashore v Polsku (Redzikowo) a Rumunsku (Deveselu).

4. Space (Kosmické technologie a strategické rakety)

Divize se sídlem v Littletonu v Coloradu:

Kosmická loď Orion: Hlavní pilotovaná kosmická loď lunárního programu Artemis americké agentury NASA, určená k návratu lidské posádky na Měsíc a budoucím letům k Marsu.
Strategické odstrašení: Vývoj a servis trojstupňových mezikontinentálních balistických raket UGM-133A Trident II (D5) s jadernými hlavicemi, odpalovaných z ponořených ponorek třídy Ohio amerického námořnictva a třídy Vanguard britského Královského námořnictva.
Družicové konstelace: Výroba vojenských telekomunikačních družic, meteorologických družic GOES a systémů včasné výstrahy před startem raket (SBIRS a nová generace Next-Gen OPIR).

🦨 Legendární divize Skunk Works

Zcela výjimečné postavení v rámci korporace i v historii světového letectví má oddělení pokročilých vývojových programů (Advanced Development Programs – ADP), oficiálně známé pod chráněnou přezdívkou a logem skunka jako Skunk Works.

Oddělení bylo založeno v červnu 1943 geniálním leteckým konstruktérem Clarencem „Kellym“ Johnsonem v Burbanku v Kalifornii (dnes sídlí v utajovaném areálu v Palmdale u Los Angeles):

Johnson formuloval slavných „14 pravidel managementu Skunk Works“, která minimalizovala byrokracii, zavedla přísné utajení a malým vysoce motivovaným týmům inženýrů umožnila vyvíjet revoluční letouny v rekordních časech.
Prvním projektem byl stíhací letoun XP-80, navržený a postavený za neuvěřitelných 143 dní.

Mezi nejslavnější výtvory divize Skunk Works patří:

U-2 Dragon Lady (1955): Výškový průzkumný letoun operující na hranici stratosféry (ve výškách nad 21 km), který létal nad územím SSSR a Kuby během kubánské raketové krize.
SR-71 Blackbird (1964): Strategický průzkumný letoun dosahující rychlosti Mach 3,3 (přes 3 500 km/h) a výšky přes 26 km. Dodnes drží absolutní rychlostní rekord pro pilotované letouny s proudovými motory. Zkonstruován z titanu získaného prostřednictvím krycích firem ze Sovětského svazu.
F-117 Nighthawk (1981): První operačně nasazený bojový letoun na světě využívající technologii neviditelnosti pro radary (Stealth), s fazetovaným hranatým trupem odrážejícím radarové paprsky, který slavil triumf ve válce v Perském zálivu v roce 1991.

V současnosti Skunk Works vyvíjí experimentální tichý nadzvukový letoun X-59 QueSST pro NASA, hypersonické bezpilotní prostředky a technologie 6. generace v rámci programů NGAD (Next Generation Air Dominance).

🇨🇿 Spolupráce s Českou republikou a nákup letounů F-35

Vztahy mezi společností Lockheed Martin a Českou republikou zaznamenaly zásadní strategický posun v lednu 2024, kdy byl uzavřen největší zbrojní nákup v moderní historii samostatného českého státu:

Pořízení letounů F-35A pro Armádu ČR

V červenci 2022 rozhodla vláda premiéra Petra Fialy na základě vojenského doporučení náčelníka Generálního štábu AČR Karla Řehky o zahájení jednání s vládou USA o pořízení 24 kusů letounů 5. generace F-35A Lightning II, které mají po roce 2027 nahradit dosud pronajímané švédské stíhačky Saab JAS-39 Gripen.
Dne 29. ledna 2024 podepsala ministryně obrany ČR Jana Černochová a velvyslanec USA Bijan Sabet mezivládní dohodu (Letter of Offer and Acceptance – LOA).
Celková hodnota vládního projektu činí přibližně 150 miliard korun (z toho samotný nákup letounů, munice a výcviku od vlády USA a Lockheed Martin představuje cca 106 miliard Kč, zbytek tvoří výstavba infrastruktury na 21. základně taktického letectva v Čáslavi a DPH).
První letouny F-35 pro české piloty budou vyrobeny v roce 2028 a zpočátku poslouží k výcviku v USA. Přílet prvních strojů do Čáslavi je plánován na rok 2031 s dosažením plných operačních schopností české letky do roku 2035.

Průmyslová spolupráce

Součástí mezivládního kontraktu je program průmyslové spolupráce s českým obranným a leteckým průmyslem v hodnotě přes 15 miliard korun. Do dodavatelských řetězců společnosti Lockheed Martin a jejích partnerů byly zapojeny české podniky a výzkumné instituce:

Státní podnik LOM Praha (certifikované servisní středisko a výcvik pilotů).
Společnost PBS Velká Bíteš (vývoj a výroba přesných komponent pro pomocné energetické jednotky a letecké motory).
Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) a české technické univerzity v oblasti výzkumu kompozitních materiálů a kosmických aplikací.

V minulosti zavedla Armáda ČR do své výzbroje rovněž protitankové řízené střely FGM-148 Javelin a zbraňové systémy montované na nově dodávané vrtulníky systému H-1 (Venom a Viper) od firmy Bell.

⚖️ Kritika, kontroverze a bezpečnostní aspekty

Vzhledem ke své velikosti a systémovému významu čelí korporace dlouhodobé kritice z několika směrů:

Náklady na program F-35: Vývoj letounu F-35 byl americkým vládním kontrolním úřadem (GAO) opakovaně kritizován za překračování rozpočtu, zpoždění dodávek a vysoké provozní náklady na letovou hodinu. Celkové náklady na pořízení a šedesátiletý provoz flotily F-35 pro ozbrojené síly USA jsou odhadovány na více než 1,7 bilionu dolarů, což z něj činí nejdražší projekt v dějinách lidstva.
Politický lobbing a „Vojensko-průmyslový komplex“: Lockheed Martin je pokládán za učebnicový příklad vojensko-průmyslového komplexu, před nímž ve svém slavném projevu v lednu 1961 varoval prezident Dwight D. Eisenhower. Korporace vynakládá desítky milionů dolarů ročně na politický lobbing v americkém Kongresu. Výrobu dílů pro letoun F-35 záměrně rozptýlila do 45 z 50 států USA, což zaručuje, že téměř každý senátor a kongresman má ve svém volebním obvodu továrnu závislou na armádním rozpočtu a je nucen program politicky hájit.
Vývoz zbraní do krizových oblastí: Lidskoprávní organizace (např. Amnesty International) opakovaně kritizovaly dodávky zbraní (především přesně naváděných pum a munice) autoritářským režimům na Blízkém východě (zejména Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty), které byly nasazeny v občanské válce v Jemenu s vysokými ztrátami mezi civilním obyvatelstvem.

📈 Přehledy a ekonomická data

Přehled čtyř operačních divizí společnosti

Základní profil obchodních segmentů společnosti Lockheed Martin Corporation:

Divize korporace	Hlavní sídlo divize	Podíl na tržbách (%)	Stěžejní výrobní programy a technologie
Aeronautics	Fort Worth, Texas	cca 40 %	Stíhací letouny F-35A/B/C, F-22 Raptor, F-16 Block 70/72, transportní C-130J, vývojové centrum Skunk Works
Rotary and Mission Systems	Moorestown, New Jersey	cca 24 %	Vrtulníky Sikorsky Aircraft (UH-60, MH-60, CH-53K), námořní bojový systém Aegis, radarové systémy, kybernetická bezpečnost
Missiles and Fire Control	Grand Prairie, Texas / Orlando, Florida	cca 17 %	Raketomety HIMARS a MLRS, rakety GMLRS a ATACMS, protiraketové střely PAC-3, systém THAAD, střely Javelin
Space	Littleton, Colorado	cca 19 %	Pilotovaná kosmická loď Orion (Artemis), balistické rakety Trident II, vojenské satelity SBIRS a Next-Gen OPIR, družice GPS III, nosiče ULA

Finanční a hospodářské ukazatele (2021–2025)

Přehled hospodaření společnosti podle výročních zpráv SEC:

Ukazatel (v miliardách USD)	2021	2022	2023	2024	2025
Celkové tržby (Revenue)	67,0	66,0	67,6	71,0	72,5
Provozní zisk (Operating profit)	9,1	8,3	8,5	8,6	8,8
Čistý zisk (Net income)	6,3	5,7	6,9	6,7	6,9
Celková aktiva (Assets)	50,9	52,9	53,5	54,8	56,0
Objem zasmluvněných zakázek (Backlog)	135,4	150,0	160,6	165,0	172,0

💡 Pro laiky

Lockheed Martin si lze představit jako absolutního krále světového zbrojního průmyslu – firmu, která vyrábí ty nejmodernější, nejdražší a technologicky nejvyspělejší vojenské stroje na naší planetě. Když se ve zprávách mluví o tom, že americká armáda nebo státy NATO mají technologický náskok před zbytkem světa, z velké části za tím stojí právě inženýři z Lockheed Martinu.

Firma vznikla v roce 1995 spojením dvou obřích amerických podniků. Její výrobky zná prakticky každý, i když o zbraně se běžně nezajímá:

Vyrábí stíhačku F-35, která je považována za létající superpočítač. Tento letoun nepřátelské radary téměř nevidí, dokáže sám mapovat celé bojiště a předávat data pozemním jednotkám i lodím. Právě tyto letouny si v roce 2024 objednala i Česká republika pro své vojenské letectvo.
Vyrábí slavné raketomety HIMARS, které se staly legendou ve válce na Ukrajině díky své schopnosti zasáhnout cíl o velikosti okna na vzdálenost osmdesáti kilometrů.
Patří jí značka Sikorsky, která vyrábí nejslavnější vojenské vrtulníky na světě – Black Hawk (Černý jestřáb).
Pro vesmírnou agenturu NASA staví obří kosmickou loď Orion, v níž mají astronauti v nejbližších letech znovu přistát na Měsíci.

Uvnitř firmy navíc funguje naprosto utajená skupina inženýrů s legračním názvem „Skunk Works“ (Skunčí dílny). Tito lidé pracují za zamčenými dveřmi a vymýšlejí věci, které často vypadají jako ze sci-fi filmů. V minulosti v naprosté tajnosti postavili letadlo SR-71 Blackbird, které létalo tak vysoko a rychle, že ho žádná raketa nedokázala sestřelit, nebo černý bombardér F-117, který jako první na světě dokázal být pro radary neviditelný.

Zdroje