Čáslav
| Čáslav | |
|---|---|
| Mapa | ano |
| Stát |  |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Okres | Kutná Hora |
| Rozloha | 26,46 |
| Nadmořská výška | 231 |
| Počet obyvatel | 10 399 |
| Hustota zalidnění | 393 |
| Starosta | Jaromír Strnad |
Čáslav (německy Tschaslau nebo Časlau) je město ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora. Leží v zemědělské oblasti východního okraje Polabské nížiny, na říčce Brslence, přibližně 75 kilometrů východně od hlavního města Prahy. S populací přesahující 10 300 obyvatel plní funkci obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod zahrnuje celkem 37 okolních obcí. Z celkové rozlohy katastrálního území 26,46 kilometrů čtverečních tvoří zastavěná plocha samotného města přibližně 3,5 kilometrů čtverečních. Město se administrativně člení na tři části: Čáslav-Staré Město, Čáslav-Nové Město a Filipov.
Z historického hlediska představuje Čáslav jedno z nejstarších královských měst na území českého státu. Bylo založeno v polovině 13. století za vlády krále Přemysla Otakara II. a stalo se významným vojenským i politickým centrem, což dokládá konání takzvaného Čáslavského sněmu v roce 1421 během husitských válek. V moderní době je město z makroekonomického a geopolitického hlediska definováno především přítomností 21. základny taktického letectva Armády České republiky. Tato vojenská infrastruktura prochází v roce 2026 absolutní strategickou transformací v souvislosti s přechodem na americké letouny páté generace F-35 Lightning II. Město je rovněž známo jako rodiště významných kulturních a vojenských osobností, mezi něž patří oscarový režisér Miloš Forman či iniciátor operace Anthropoid, generál František Moravec.
🗓 Současnost a komunální politika
Městskou exekutivu vede v roce 2026 starosta Jaromír Strnad (zastupující koalici ČSSD a Nezávislí / SOCDEM), který tento úřad zastával již v letech 2010 až 2018 a následně se do něj vrátil po komunálních volbách a ustavujícím zasedání zastupitelstva dne 19. října 2022. Ve funkci vystřídal předchozího starostu Vlastislava Málka. Na základě rozhodnutí zastupitelstva disponuje město dvěma místostarosty. Uvolněnou místostarostkou je Renata Vaculíková, zatímco pozici neuvolněného místostarosty zastává lékař Ervin Petrikovič, do jehož přímé gesce spadá řešení složité personální a finanční situace Městské nemocnice Čáslav. Radu města dále tvoří Julie Provazníková, Josef Ruml, Zdeňka Nezbedová a Jiří Žaloudek.
V průběhu roku 2026 realizuje město sérii infrastrukturních projektů zaměřených na obnovu historického centra. V letních měsících proběhla kompletní rekonstrukce komunikace pro pěší pod Žižkovou bránou směrem do Tylovy ulice, kde byl původní degradovaný asfaltový povrch nahrazen žulovými kostkami v celkové hodnotě 692 000 korun bez DPH (realizaci provedla firma Rokos stavby). Na tento projekt má v přímé návaznosti navázat oprava přilehlé vozovky a kanalizačního řádu.
Zásadním tématem veřejného prostoru v Čáslavi v roce 2026 je problematika nakládání s odpady a budoucí kapacity místní skládky, jež byla předmětem lokálního referenda a interpelací občanů na zasedáních zastupitelstva. Dne 13. dubna 2026 se na půdě Dusíkova divadla uskutečnilo rozsáhlé jednání zastupitelstva, kde zástupci města a armády čelili detailním dotazům obyvatel ohledně environmentálních a hlukových dopadů masivní rekonstrukce přilehlého vojenského letiště.
✈️ 21. základna taktického letectva a projekt F-35
Geopolitický a ekonomický význam města je úzce spjat s 21. základnou taktického letectva "Zvolenskou", jež se nachází v těsné blízkosti obce Chotusice na severním okraji Čáslavi. Letiště disponuje jedinou hlavní vzletovou a přistávací dráhou s orientací 31/13, jejíž původní konstrukce pochází z 50. let 20. století. V roce 1964 byla dráha v souvislosti se zavedením letounů Su-7BM prodloužena z 2 000 na 2 400 metrů a v 70. letech upravena tenkou cemento-betonovou vrstvou pro potřeby letounů MiG-23BN.
V roce 2026 zahajuje Ministerstvo obrany České republiky na této základně největší modernizační projekt v její novodobé historii. Vláda schválila komplexní přestavbu infrastruktury s celkovým rozpočtem 5,33 miliardy korun bez DPH. Mezinárodní tendr na stavební práce vyhrálo sdružení firem vedené společností HOCHTIEF Infrastructure GmbH. Hlavním důvodem této gigantické investice je akvizice 24 amerických bojových letounů páté generace F-35A Lightning II.
Současná vzletová a přistávací dráha vykazovala po sedmdesáti letech provozu nestabilní podloží a konstrukční poruchy, a proto bylo na jaro 2026 naplánováno zahájení její kompletní demolice, vybagrování podloží a stavby dráhy zcela nové, doplněné o moderní světelnou a navigační techniku. Souběžně s tím probíhá v severozápadní části letiště (v místech původního rozptylu 212. letky) výstavba komplexu označovaného jako "Campus F-35". Tento vysoce střežený areál zahrnuje provozní a servisní hangáry, budovu simulátorů, operační centrum, sklady náhradních dílů a ubytovací kapacity. Objekt podléhá přísným klasifikačním standardům NATO (jako objekt důležitý pro obranu státu - ODOS) a americkým bezpečnostním protokolům pro ochranu utajovaných technologií.
V důsledku těchto stavebních prací je čáslavské letiště v letech 2026 až 2028 vyřazeno z operačního provozu. Stávající letecká technika musela být dislokována na záložní letiště. Čtrnáct nadzvukových letounů JAS-39 Gripen přelétlo na začátku března 2026 na letiště v Pardubicích, zatímco čtyřiadvacet podzvukových strojů Aero L-159 ALCA bylo v polovině března 2026 přesunuto na 22. základnu vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. První letouny F-35 by měly na zrekonstruovanou základnu v Čáslavi dorazit v roce 2031. V lednu 2026 základnu navštívil tehdejší předseda vlády Andrej Babiš společně s ministrem obrany, aby se seznámil se stavem projektu.
⏳ Historie
Rané dějiny a založení města
První písemné zmínky o osídlení oblasti pocházejí z roku 1052. V průběhu 11. století se centrum administrativní moci nacházelo na nedalekém přemyslovském hradišti Hrádek, kde stál románský kostel svatého Michala z roku 1130. Vlastní město Čáslav bylo založeno kolem roku 1264 králem Přemyslem Otakarem II. v rámci budování sítě královských měst. Současně se založením bylo vybudováno masivní kamenné opevnění s patnácti baštami, které mělo zajistit bezpečnost na strategické křižovatce obchodních cest. Urbanistický plán města byl založen na obdélníkovém náměstí o rozloze 20 000 metrů čtverečních, jež dnes patří k největším v České republice.
Husitství a Čáslavský sněm
Čáslav zaujímá zásadní místo v dějinách husitské revoluce. Město se na jaře roku 1421 otevřelo vojskům pražanů a táboritů. Ve dnech 3. až 7. června 1421 se zde v chrámu svatého Petra a Pavla sešel takzvaný Čáslavský sněm. Tento celozemský sněm, jehož se účastnil i vojevůdce Jan Žižka, oficiálně sesadil z českého trůnu krále Zikmunda Lucemburského, přijal Čtyři artikuly pražské jako zemský zákon a zvolil dvacetičlennou prozatímní zemskou vládu.
Podle dlouhodobé historické tradice byly po smrti Jana Žižky (1424) jeho tělesné pozůstatky tajně převezeny do Čáslavi a ukryty v kostele svatého Petra a Pavla, aby byly ochráněny před zničením ze strany katolických vojsk. V roce 1910 byla ve výklenku kostelní zdi skutečně nalezena část kosterních pozůstatků (takzvaná čáslavská kalva), u nichž moderní antropologické a paleoantropologické průzkumy (prováděné například profesorem Emanuelem Vlčkem) potvrdily vysokou pravděpodobnost, že se jedná o lebku slavného vojevůdce. Dnes jsou tyto pozůstatky uloženy v Žižkově síni místní radnice.
Od třicetileté války po 19. století
Rozkvět města byl tvrdě přerušen třicetiletou válkou, během níž byla Čáslav dvakrát (v letech 1639 a 1643) dobyta a vypálena švédskými vojsky. Město se z demografických a ekonomických ztrát vzpamatovávalo několik desetiletí. Následná obnova se nesla v duchu barokních a klasicistních přestaveb měšťanských domů.
V 19. století se z Čáslavi stalo středisko obrozenecké kultury a rané industrializace. V roce 1869 byla otevřena budova Dusíkova divadla, jež je jednou z nejstarších kamenných divadelních budov v českých zemích (předběhla i stavbu Národního divadla v Praze). Průmyslový rozvoj byl katalyzován napojením města na Rakouskou severozápadní dráhu v roce 1870. Zásadním průmyslovým podnikem se stal závod KOSMOS (později ZENIT), specializující se na zpracování tuků, mýdla a výrobu čisticích prostředků, který v Čáslavi funguje v moderní podobě dodnes.
20. století
Během obou světových válek narukovala řada místních občanů do československých legií a posléze do zahraničního odboje. Mezi válkami se rozvíjel potravinářský průmysl a výroba zemědělských strojů. Tragickou kapitolou byla Druhá světová válka, kdy byla místní židovská komunita (ítající desítky rodin) deportována do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Z jejich komunity se do dnešních dnů dochovala pouze budova neomaurské synagogy a židovský hřbitov.
V době komunistického režimu po roce 1948 byla v obci ubytována masivní vojenská posádka a Čáslav se stala klíčovým obranným bodem Varšavské smlouvy. Po Sametové revoluci v roce 1989 prošlo historické centrum rozsáhlou revitalizací a v roce 1992 bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.
🌍 Geografie a podnebí
Město se rozkládá v nadmořské výšce 231 metrů nad mořem. Z geomorfologického hlediska tvoří poloha Čáslavi přirozenou topografickou hranici. Na sever a severovýchod od města se otevírá široká Polabská nížina, zatímco jihozápadním směrem se krajina mírně vlní a přechází do Hornosázavské pahorkatiny a svahů Železných hor. Celé katastrální území se skládá ze dvou katastrálních území (Čáslav a Filipov u Čáslavi) a pokrývá plochu 26,46 kilometrů čtverečních.
Hydrografickou osu města tvoří říčka Brslenka, do které se na okraji intravilánu vlévá potok Klejnárka. Koryto Brslenky zásobuje vodou soustavu několika lokálních rybníků, zejména rybník Podměstský a rybník Jíkávec.
Podnebí v Čáslavi je klasifikováno jako mírné, přechodné (vlhké kontinentální, typ Dfb podle Köppenovy klasifikace). Vzhledem k poloze v nížinném terénu na okraji Polabí zde převládají relativně teplá léta a mírné zimy. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 9 °C. Srážkový úhrn je poměrně nízký a činí zhruba 550 milimetrů ročně, což občas v letních měsících vede k epizodám zemědělského sucha v okolních polích. Nejsilnější větry vanou převážně od západu a severozápadu.
📊 Demografie a obyvatelstvo
Podle dat Českého statistického úřadu a Ministerstva vnitra ČR čítala Čáslav k začátku roku 2026 celkem 9 547 obyvatel, přičemž některá šetření zahrnující osoby s povoleným přechodným pobytem uvádějí číslo k roku 2025 na hodnotě 10 399. Obec dlouhodobě čelí mírnému demografickému poklesu a strukturálnímu stárnutí populace. Během prvních třech čtvrtletí roku 2025 byl správní obvod Čáslav vůbec nejhůře hodnoceným obvodem s rozšířenou působností ve Středočeském kraji z hlediska relativního úbytku obyvatelstva.
Tento trend je způsoben záporným přirozeným přírůstkem (počet zemřelých osob převyšuje počet narozených dětí) a odlivem mladší populace do větších aglomerací (Kutná Hora, Kolín, Praha). Věková struktura k roku 2026 jasně ukazuje asymetrii: ve městě žije pouhých 1 356 dětí do 15 let (665 chlapců a 691 dívek), zatímco počet dospělých obyvatel nad 15 let dosahuje hodnoty 8 191 osob (3 868 mužů a 4 323 žen). Mírnou kompenzací úbytku je pracovní imigrace cizinců, kteří se do regionu stěhují za prací v průmyslových a zemědělských provozech, nicméně ani toto saldo stěhování nedokáže plně zvrátit dlouhodobou populační regresi.
Následující tabulka dokumentuje absolutně přesný chronologický vývoj počtu obyvatel města Čáslav od roku 2013 do roku 2026, tak jak jej evidují registry Ministerstva vnitra bez vynechání jediného záznamu. Data jasně reflektují stagnaci na hranici 10 tisíc osob a následný pád v roce 2026.
| Referenční rok (k 1. 1.) | Celkový počet obyvatel | Absolutní meziroční změna |
|---|---|---|
| 2013 | 9 902 | - |
| 2014 | 9 916 | + 14 |
| 2015 | 9 994 | + 78 |
| 2016 | 10 078 | + 84 |
| 2017 | 10 060 | - 18 |
| 2018 | 10 065 | + 5 |
| 2019 | 9 976 | - 89 |
| 2020 | 9 931 | - 45 |
| 2021 | 9 897 | - 34 |
| 2022 | 9 828 | - 69 |
| 2023 | 9 771 | - 57 |
| 2024 | 9 718 | - 53 |
| 2025 | 9 623 | - 95 |
| 2026 | 9 547 | - 76 |
🏢 Ekonomika a kultura
Hospodářská struktura města přešla od těžkého strojírenství ke zpracovatelskému průmyslu, potravinářství a službám. Historickým pilířem lokálního průmyslu je chemický závod ZENIT, spol. s r.o. (dříve KOSMOS), který produkuje mycí, čisticí a kosmetické přípravky. Významnou roli hraje zemědělství a zpracování zemědělských plodin, jež těží z vysoké bonity půd v Polabí. Zásadním poskytovatelem pracovních míst je Městská nemocnice Čáslav, zajišťující spádovou péči pro desetitisíce obyvatel regionu, a samotná vojenská základna v nedalekých Chotusicích, která generuje poptávku po inženýrských, stavebních a dodavatelských službách.
Čáslav disponuje nadstandardním kulturním zázemím na město své velikosti. Hlavní institucí je Dusíkovo divadlo. Na hudebním poli reprezentuje město Dechový orchestr mladých, jenž získává ocenění na evropských festivalech. Čáslav se profiluje též jako "město mažoretek" s vysoce úspěšnými místními soubory. Městské muzeum Čáslav sídlí v neoklasicistní budově navržené architektem Františkem Tesařem. Nejspecifičtější kulturní a edukační institucí v katastru města je však pobočka Národního zemědělského muzea (NZM Čáslav) – Muzeum zemědělské techniky. Expozice se rozkládá v bývalém armádním autoparku a disponuje obrovskou sbírkou historických traktorů (včetně parní lanové orby a motorových pluhů typu Excelsior) a kombajnů, které jsou každoročně předváděny v provozu během akce Pradědečkův traktor a Den Zemědělce.
🏛 Památky a architektura
Historické centrum Čáslavi vykazuje vysokou míru dochovanosti středověké urbanistické struktury. Mezi nejcennější architektonické monumenty patří:
- Kostel svatého Petra a Pavla: Raně gotická stavba dominující městu. Její štíhlá kamenná věž dosahuje výšky 88,5 metru a tvoří orientační bod viditelný z dalekého okolí. Ke gotickému tělu přiléhá unikátní románský presbytář, jenž je fyzickým pozůstatkem původního kostela svatého Michala z roku 1130. V tomto chrámu byly uloženy (a roku 1910 objeveny) domnělé pozůstatky vojevůdce Jana Žižky.
- Městské opevnění: Čáslav si zachovala mimořádně celistvý pás hradebních zdí, postavených z ruly a pískovce ve 13. a 14. století. Systém zahrnoval vodní příkop a parkán. Z původních obranných prvků se zachovala Otakarova bašta (sloužící dnes jako vyhlídka) a mohutná válcová Žižkova brána.
- Žižkovo náměstí: Obrovské čtvercové náměstí, jehož střed zdobí bronzový pomník Jana Žižky z Trocnova. Autorem tohoto monumentálního sochařského díla z roku 1881 je nejvýznamnější český sochař 19. století Josef Václav Myslbek. Náměstí lemují měšťanské domy s barokními a klasicistními štíty a radnice.
- Synagoga v Čáslavi: Neomaurská stavba v Masarykově ulici č. p. 111 postavená v letech 1899 až 1900. Jejím autorem je proslulý vídeňský židovský architekt Wilhelm Stiassny. Jedná se o jednu z pouhých dvou dochovaných synagog navržených tímto architektem na území České republiky (druhou je Jubilejní synagoga v Praze). Budova přečkala nacistickou okupaci, neboť byla využívána jako sklad, a dnes slouží kulturním účelům (galerie a výstavní síň).
- Dusíkovo divadlo: Novorenesanční budova postavená v roce 1869, pojmenovaná na počest hudebního skladatele Jana Ladislava Dusíka. Jedná se o jednu z nejstarších kontinuálně fungujících venkovských divadelních budov v Čechách.
👤 Významné osobnosti
Čáslav je rodištěm osobností, které dosáhly mezinárodního uznání v různých oborech:
- Miloš Forman (1932–2018): Oscarový filmový režisér. Mezi jeho nesmlavnější díla patří Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus či Vlasy. Během války v Čáslavi ztratil rodiče v nacistických koncentračních táborech. Vedení města na jeho počest pojmenovalo místní kino (Kino Miloše Formana).
- Pavel Forman (* 1920): Malíř, grafik, designér a bratr Miloše Formana. Působil mimo jiné v Austrálii.
- František Moravec (1895–1966): Brigádní generál a legenda československého odboje. Jako šéf vojenské zpravodajské služby v londýnském exilu inicioval a řídil operaci Anthropoid, jež vedla k likvidaci Reinharda Heydricha.
- Jarmila Kratochvílová (* 1951): Bývalá fenomenální atletka a světová rekordmanka v běhu na 800 metrů. V Čáslavi dlouhodobě žije a trénuje mládež v místním atletickém klubu.
- Ludmila Formanová (* 1974): Atletka, mistryně světa v běhu na 800 metrů (1999). Rodačka z Čáslavi, kterou objevila a trénovala právě Jarmila Kratochvílová.
💡 Pro laiky
Představte si Čáslav jako město dvou zcela odlišných tváří. Tou první tváří je obrovská historie ukrytá v kameni. Když vstoupíte na místní rozlehlé náměstí, hledíte přímo na místo, kde před šesti sty lety seděl samotný Jan Žižka a kde česká šlechta sesadila z trůnu panovníka (Zikmunda). Dokonce se v jednom z místních gotických kostelů, jehož věž slouží jako obří maják širokému okolí, po staletí ukrývala přímo Žižkova lebka, o které si všichni mysleli, že se nadobro ztratila. Z hradeb, které postavili dávní rytíři, je dodnes dochována silná zeď s válcovou věží, kudy se historicky vjíždělo do města.
Druhou tváří města je armáda a letecký ruch. Zhruba kilometr od starobylých hradeb se rozkládá naprosto moderní vojenská zóna o rozloze mnoha hektarů. Čáslav hostí taktickou základnu Armády ČR. V praxi to znamená, že obyvatelé města a okolních vesnic museli po desetiletí snášet obrovský hluk tryskových motorů letounů MiG-23, později Alca a nakonec moderních Gripenů.
Nyní, v roce 2026, stojí tato základna před svou největší proměnou. Původní přistávací dráha je rozebírána obřími bagry a místo ní se staví supermoderní americký "Campus", aby zde mohly za několik let přistát takzvané neviditelné stíhačky F-35 Lightning II. Proto jsou všechny letouny nyní vystěhovány do jiných měst a Čáslav tak paradoxně na dva roky zažívá od stíhaček naprostý klid, zatímco do místní kasy plynou miliardy korun od stavebních dělníků a armádních inženýrů.