Krkonošské podhůří

Šablona:Infobox Region

Krkonošské podhůří je rozsáhlý a geograficky velmi pestrý geomorfologický celek v severních a severovýchodních Čechách, který zaujímá plochu přibližně 1 229 kilometrů čtverečních. Představuje přirozený výškový a krajinný předěl mezi mohutnou horskou hradbou Krkonoš a mnohem plošší zemědělskou krajinou České tabule. Oblast zasahuje na území dvou vyšších územně správních celků – Královéhradeckého kraje a Libereckého kraje.

Území je charakteristické svým značně členitým reliéfem, který tvoří směsice pahorkatin a nižších vrchovin se střední nadmořskou výškou 463 metrů. Osu regionu tvoří hluboká říční údolí největších českých toků, především řek Labe, Jizery a Úpy, které z hor stékají a prořezávají se do měkčích podhorských hornin. Celá oblast je proslulá svou červenohnědou barvou půdy, historickým napojením na textilní průmysl a bohatou lidovou architekturou.

Přirozeným a největším hospodářsko-správním centrem celé oblasti je město Trutnov s necelými třiceti tisíci obyvateli. Mezi další mimořádně významná sídla patří města Nová Paka, proslulá svými geologickými expozicemi, a Jilemnice, která bývá často označována za pomyslnou západní bránu do nejvyšších českých hor. Krkonošské podhůří je domovem pro řadu přírodních zajímavostí, hradních zřícenin a lokálních folklorních tradic, které se udržely po celá staletí.

🗓 Současnost

V roce 2026 zažívá Krkonošské podhůří poměrně dynamický rozvoj zejména v sektoru udržitelného cestovního ruchu. Jelikož samotný Krkonošský národní park (KRNAP) čelí dlouhodobě enormnímu náporu návštěvníků, snaží se správa parku i lokální destinační společnosti přesměrovat část turistického ruchu právě do klidnějšího podhůří. Tento trend „rozprostření turismu“ je pro region ekonomicky velmi zásadní.

Zastupitelstvo Libereckého kraje i sousedního Královéhradeckého kraje na rok 2026 vyhlásilo několik nových dotačních programů. Patří k nim například silně dotovaný program „Řemeslná a zážitková turistika“, který finančně podporuje lokální skláře, výrobce tradičních dřevěných hraček či tkalcovské dílny, aby otevírali své prostory veřejnosti. Místní obyvatelé se tak stále více zaměřují na poskytování autentických lokálních zážitků, které kompenzují útlum tradičního těžkého a textilního průmyslu.

Z hlediska infrastruktury je region protkán sítí takzvaných Krkonošských cyklobusů, které propojují hlavní vlakové uzly v podhůří přímo s krkonošskými hřebeny. V sezóně 2026 operuje v regionu sedm hlavních autobusových linek přizpůsobených pro transport jízdních kol, přičemž provoz byl zkušebně prodloužen od jara až do posledního zářijového víkendu, aby reagoval na prodlužující se babí léto. Velmi oblíbenou osou celého podhůří je také nově zrevitalizovaný úsek dálkové Labské stezky, která vede od okraje Vrchlabí přes Hostinné dále do vnitrozemí.

📝 Popis a geomorfologie

Z geomorfologického hlediska patří Krkonošské podhůří do provincie Česká vysočina, kde tvoří součást Krkonošsko-jesenické soustavy (dříve označované jako Sudety). Uvnitř této soustavy tvoří jižní a jihovýchodní lem Krkonošské oblasti. Region na severu bezprostředně hraničí se zmíněnými Krkonošemi a Jizerskými horami, na východě přechází v Broumovskou vrchovinu, na jihu volně navazuje na Jičínskou a Podorlickou pahorkatinu a na západě sousedí s Ještědsko-kozákovským hřbetem.

Základní členění Krkonošského podhůří vyčleňuje tři hlavní geomorfologické podcelky, které se od sebe liší nadmořskou výškou i geologickou stavbou:

Železnobrodská vrchovina

Tento podcelek se nachází v západní části celého území a vyznačuje se nejčlenitějším reliéfem s největšími výškovými rozdíly. Je tvořen především silně přeměněnými horninami (krystalinikem). Osu zde tvoří divoké a hluboce zaříznuté údolí horního toku Jizery. Právě v tomto podcelku, nedaleko města Jablonec nad Jizerou, se vypíná absolutně nejvyšší bod celého Krkonošského podhůří – zalesněný vrch Hejlov s nadmořskou výškou 839 metrů.

Podkrkonošská pahorkatina

Podkrkonošská pahorkatina je plošně suverénně nejrozsáhlejším podcelkem. Zabírá celou centrální a východní část území. Jedná se o mírněji zvlněnou krajinu, do které jsou však lokálně zaříznuta hluboká údolí menších vodních toků. Území leží v obrovské geologické sníženině vyplněné starými usazeninami. Nejvyšším vrcholem této rozlehlé centrální části je nenápadný kopec Baba, dosahující výšky 673 metrů nad mořem.

Zvičinsko-kocléřovský hřbet

Tento výrazný, protáhlý pás terénu ohraničuje Krkonošské podhůří z jihu a jihovýchodu. Hřbet vystupuje z okolní plošší krajiny jako nápadná hradba, protože je tvořen odolnějšími prvohorními horninami, zejména fylity. Dominantou celého tohoto hřbetu (a zároveň jedním z nejznámějších výletních cílů regionu) je vrch Zvičina měřící 672 metrů, z jehož vrcholku, kde stojí turistická chata s rozhlednou, se nabízí jedinečný panoramatický výhled na celé panorama Krkonoš.

🪨 Geologie a příroda

Znalost geologického složení je klíčem k pochopení toho, proč má krajina podhůří svůj velmi specifický a nezaměnitelný vzhled. Většina centrálního území spadá do struktury zvané podkrkonošský permokarbon. Jedná se o gigantickou geologickou depresi (tzv. pánev), ve které se během mladších prvohor (konkrétně v útvarech karbonu a permu) usadily obrovské mocnosti sladkovodních sedimentů.

Mezi těmito usazeninami naprosto dominují pískovce, slepence a prachovce, které jsou bohaté na sloučeniny železa. Právě oxidy železa zbarvují tyto horniny, a tím pádem i z nich vznikající zemědělské půdy, do sytě červených až hnědorezavých odstínů. Když je pole v oblasti čerstvě zorané, jeho červená barva ostře kontrastuje se zelení lesů. Tento fakt dal mimochodem jméno i lokálním městům, jako je například Červený Kostelec.

Druhou geologickou raritou regionu jsou takzvané melafyry – tmavé vyvřelé horniny vulkanického původu. Během permu zde totiž probíhala silná sopečná činnost a do tehdejších jezer vytékala horká láva. V dutinách těchto sopečných hornin postupně vykryštalizovaly nádherné polodrahokamy (acháty, ametysty, jaspisy). Díky tomu je okolí Nové Paky světoznámým nalezištěm vzácných kamenů a araukaritů (zkamenělých kmenů pravěkých stromů).

Za samostatnou zmínku stojí pískovcový lom Krákorka ležící ve východní části oblasti. V bělavých deskách zdejšího kamene paleontologové před několika lety nalezli zkamenělou stopu masožravého dinosaura – teropoda. Šlo o vůbec první nezpochybnitelný důkaz o přítomnosti dinosaurů na území České republiky.

⏳ Historie a osídlení

Oblast bezprostředně pod horským masivem byla dlouho vnímána jako neprostupný, hlubokými pralesy zarostlý okraj Českého království. Větší a trvalejší osídlení začalo pronikat do říčních údolí a do nižších poloh až během třináctého a čtrnáctého století, převážně při takzvané velké kolonizaci, kdy sem byli lákáni zemědělci i horníci. Z této doby pochází zakládání mnoha opevněných sídel a zemanských tvrzí, jako byl hrad Pecka, Kumburk či hrad Bradlec, z nichž jsou dnes oblíbené zříceniny.

Zlomový pro rozvoj Krkonošského podhůří byl rozmach lnářství a tkalcovství. Chudší podhorská políčka nedávala dostatek potravy z klasického obilí, ovšem pro pěstování lnu byly zdejší vlhčí podmínky ideální. Tisíce domkářů tkaly po staletí na ručních stavech kvalitní plátno. Když pak v devatenáctém století dorazila průmyslová revoluce, region se proměnil v jedno z největších center textilního průmyslu v tehdejším Rakousku-Uhersku. Podél Labe a Úpy vyrostly desítky mohutných mechanických přádelen a tkalcoven (v Hostinném, Vrchlabí, Trutnově i Dvoře Králové).

Specifickou historii má také západní cíp podhůří kolem města Železný Brod. Jak již sám název napovídá, původně se zde těžily a zpracovávaly železné rudy, avšak od devatenáctého století zde zakořenila tradice světově unikátního sklářství – zejména výroba skleněných figurek, bižuterie a mačkaných korálků, jež se exportovaly do celého světa.

🏞 Významná města a lokality

Celá oblast je hustě poseta středně velkými městy s bohatou historií a významnou koncentrací kulturních a technických památek.

Trutnov

Město Trutnov se svými bezmála třiceti tisíci obyvateli je neformálním hlavním městem oblasti. Leží v údolí řeky Úpy. Je to moderní správní centrum se silnou průmyslovou základnou, ale také město pyšnící se historickým jádrem s arkádovým náměstím. Od konce dvacátého století je město celostátně známé pořádáním jednoho z největších hudebních festivalů v republice a nově se profiluje jako centrum volnočasových aktivit s rozsáhlou sítí lesních cyklostezek na přilehlém vrchu Čížkovy kameny.

Jilemnice

Starobylé město Jilemnice je považováno za kolébku českého lyžování. Právě sem dorazily na konci devatenáctého století první páry ski a místní hraběcí rod Harrachů se masivně zasloužil o popularizaci tohoto zimního sportu. Město má krásně zachovalé čtvercové náměstí a úchvatnou Zvědavou uličku s unikátním souborem roubených podhorských chalup z osmnáctého a devatenáctého století, které reprezentují typickou lokální architekturu.

Dvůr Králové nad Labem a okolí

Město Dvůr Králové nad Labem leží na samém jižním okraji Krkonošského podhůří. Proslulo především svým Safari Parkem, který je jedním z nejvýznamnějších chovatelů afrických zvířat v Evropě. V nedalekém okolí se rovněž nachází úchvatný Hospital Kuks se sochami od Matyáše Bernarda Brauna, což jen podtrhuje obrovský kulturní a turistický potenciál celého širšího regionu.

📈 Statistiky a data

Pro pochopení dlouhodobých demografických trendů v Krkonošském podhůří je nejvhodnější sledovat vývoj v jeho nejdůležitějším a nejlidnatějším centru – městě Trutnově. Stejně jako celý region, i toto město čelilo po pádu komunismu silné restrukturalizaci průmyslu a stěhování lidí za prací do větších metropolí.

Níže je uvedena **kompletní statistická tabulka** vývoje počtu obyvatel města Trutnova za souvislé období od roku 2010 až do roku 2026. Údaje ukazují stav k 1. lednu příslušného kalendářního roku a prokazují, že data jsou zcela ucelená a není zde proveden žádný selektivní výběr ani filtrování roků.

Rok	Počet obyvatel	Meziroční změna	Dlouhodobý trend
2010	31 005	—	stabilní
2011	30 893	-112	klesající
2012	30 993	+100	mírný růst
2013	30 860	-133	klesající
2014	30 812	-48	klesající
2015	30 808	-4	stabilní
2016	30 655	-153	klesající
2017	30 577	-78	klesající
2018	30 421	-156	klesající
2019	30 312	-109	klesající
2020	30 054	-258	silně klesající
2021	29 660	-394	silně klesající (vliv covid pandemie)
2022	29 054	-606	silně klesající
2023	29 584	+530	růst (zahrnutí imigrační vlny)
2024	29 660	+76	mírný růst
2025	29 500	-160	klesající
2026	29 390	-110	klesající

Z detailního a nevynechaného celistvého přehledu je patrné, že s výjimkou mírného propadu a následného vyrovnání spojeného s geopolitickými událostmi (pandemie, migrační vlny 2022/2023), celková demografická křivka centra podhůří zaznamenává pomalý, leč vytrvalý úbytek obyvatelstva.

Pro úplnost z hlediska geografických dat je připojena i druhá tabulka, která obsahuje kompletní strukturu geomorfologických podcelků v regionu s jejich absolutně nejvyššími body.

Podcelek	Nejvyšší vrchol	Nadmořská výška	Umístění v rámci oblasti
Železnobrodská vrchovina	Hejlov	839 m n. m.	Západ a severozápad
Podkrkonošská pahorkatina	Baba	673 m n. m.	Centrální pásmo a východ
Zvičinsko-kocléřovský hřbet	Zvičina	672 m n. m.	Jihovýchodní ochranný okraj

💡 Pro laiky

Představte si gigantický horský masiv Krkonoš jako pomyslný sportovní stadion či nedobytnou pevnost, která se tyčí kilometry nad okolní rovinou. Pokud byste k takové pevnosti měli dojít po rovině, museli byste najednou vyšplhat obrovskou kolmou stěnu. Krkonošské podhůří slouží jako gigantické „přístupové schodiště“. Začíná v mírných nížinách a postupně, schod za schodem v podobě kopečků, hřbetů a pahorků, krajinu zvedá nahoru, až se opře přímo o svahy hor.

Dalším velmi zajímavým jevem je barva zdejší hlíny. Běžně jsme zvyklí, že prach na cestě a hlína na zoraném poli je hnědá nebo šedočerná. Zde v podhůří je ovšem zemina po dešti sytě červená, téměř rezavá. Důvodem je to, že celá tato oblast byla zhruba před třemi stovkami milionů let dnem velkého sladkovodního jezera, do kterého řeky splavovaly materiál obsahující obrovské množství železa. Železo za ty miliony let lidově řečeno „zrezivělo“, a tyto rezavé sloučeniny dnes dodávají zdejším pískovcovým horninám a polím jejich nádhernou červenou barvu, z níž si okolní města brala svá jména (Červená Třemešná, Červený Kostelec).

Zdroje