Přeskočit na obsah

Kilometr čtvereční

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Jednotka

Kilometr čtvereční (také čtverečný kilometr) je jednotka obsahu, značená symbolem km². Jedná se o odvozenou jednotku soustavy SI. Jeden kilometr čtvereční je definován jako plocha čtverce o straně dlouhé jeden kilometr. Je to jedna z nejběžněji používaných jednotek pro měření rozlohy geografických a politických útvarů, jako jsou státy, města, jezera nebo národní parky.

📐 Definice a základní vlastnosti

Kilometr čtvereční je odvozen od základní jednotky délky v soustavě SI, metru.

  • 1 km² = 1 km × 1 km

Matematicky se jedná o plochu čtverce, jehož každá strana měří přesně 1000 metrů. Z toho plyne jeho základní převodní vztah na metry čtvereční:

  • 1 km² = 1000 m × 1000 m = 1 000 000 m²

Jedná se o velkou plošnou jednotku, která se v běžném životě používá méně často než například hektar nebo metr čtvereční, ale je klíčová v oblastech jako geografie, kartografie, demografie a urbanismus.

🔄 Převody na jiné jednotky

Přesné a přibližné převody na jiné běžně používané jednotky plochy jsou klíčové pro porovnávání a pochopení rozloh.

Metrická soustava

V rámci metrické soustavy jsou převody založeny na mocninách deseti, což je činí velmi přehlednými.

Imperiální a americká soustava

Převody na jednotky používané především v USA, Velké Británii a dalších zemích Commonwealthu jsou přibližné, protože tyto systémy nejsou založeny na metrickém základě.

🌍 Využití v praxi

Kilometr čtvereční je standardní jednotkou pro vyjadřování rozloh v mnoha oborech.

Geografie a demografie

Nejčastější využití je při měření rozlohy geografických útvarů a administrativních celků.

  • Rozloha států: Například Rusko má rozlohu přes 17 milionů km², zatímco Vatikán pouze 0,44 km². Česká republika má rozlohu přibližně 78 871 km².
  • Rozloha měst: Londýn má rozlohu asi 1 572 km², Praha přibližně 496 km².
  • Rozloha vodních ploch: Kaspické moře, největší jezero světa, má rozlohu asi 371 000 km².
  • Hustota zalidnění: Klíčový demografický ukazatel se udává v počtu obyvatel na kilometr čtvereční (obyv./km²). Například Monako má jednu z nejvyšších hustot zalidnění na světě, s více než 19 000 obyv./km².

Zemědělství a lesnictví

Pro měření velkých zemědělských farem, lesních pozemků nebo chráněných území se sice častěji používá hektar, ale u velmi rozsáhlých oblastí (např. národní parky, rozloha lesů v celém státě) je kilometr čtvereční přehlednější. Například Národní park Šumava má rozlohu 680 km².

Věda a plánování

V oborech jako ekologie, geologie nebo urbanismus se km² používá k modelování, analýze a plánování. Například při výpočtu dopadu odlesňování (úbytek lesa v km² za rok), velikosti znečištěných oblastí nebo při plánování rozvoje městské infrastruktury na určité ploše.

💡 Příklady a vizualizace

Pro lepší představu o velikosti jednoho kilometru čtverečního slouží následující přirovnání:

  • Je to plocha přibližně 140 fotbalových hřišť o standardních rozměrech FIFA.
  • Václavské náměstí v Praze má rozlohu asi 45 000 m² (0,045 km²). Do jednoho kilometru čtverečního by se vešlo více než 22krát.
  • Celý stát (0,44 km²) by se do jednoho km² vešel více než dvakrát.
  • Knížectví má rozlohu jen něco málo přes 2 km².
  • Central Park v New Yorku má rozlohu přibližně 3,41 km².

🤓 Pro laiky: Jak si představit kilometr čtvereční?

Představit si tak velkou plochu může být obtížné. Zde je několik zjednodušených pomůcek:

  • Čtverec v krajině: Představte si dokonalý čtverec, jehož každá strana je dlouhá přesně jeden kilometr. Pokud byste stáli v jednom rohu, dohlédnout na protější roh by bylo za dobré viditelnosti možné, ale šlo by o značnou vzdálenost.
  • Procházka po obvodu: Kdybyste chtěli obejít takový čtverec po jeho obvodu, ušli byste 4 kilometry. Běžnou chůzí by vám to trvalo přibližně 45–60 minut.
  • Plocha vesnice: Mnoho menších vesnic nebo městských čtvrtí v Česku má rozlohu kolem jednoho kilometru čtverečního.

📜 Historie a původ

Jednotka kilometr čtvereční je přímo odvozena od metru, který byl definován během Velké francouzské revoluce na konci 18. století. Cílem bylo vytvořit univerzální a logický systém měr a vah (metrická soustava), založený na desítkové soustavě a přírodních konstantách. S přijetím metru jako základní jednotky délky se automaticky zavedly i odvozené jednotky pro plochu (metr čtvereční) a objem (metr krychlový). Kilometr čtvereční se tak stal standardní jednotkou pro větší plošné celky v rámci tohoto systému, který se postupně rozšířil do celého světa a stal se základem pro soustavu SI.


Šablona:Aktualizováno